OSKH 1 C 293/2025-17

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Alešem Bambuškem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o 18 068,97 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 068,97 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 30 650,97 Kč od 28. 2. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna do 15 dnů od doručení tohoto usnesení zaplatit soudní poplatek za žalobu, který činí podle položky č. 2 odst. 1, písm. b) Sazebníku soudních poplatků 800 Kč, a to na bankovní účet č. č. účtu, variabilní symbol var. symbol.

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky ve výši 18 068,97 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z titulu neoprávněného odběru elektřiny z elektrizační soustavy na adrese: adresa (dále jen „odběrné místo“) dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“). Žalovaná částka se skládá z náhrady za zjištění neoprávněného odběru elektřiny ve výši 17 837,82 Kč a rozdílu v platbách za příkon ve výši 231,49 Kč. Na telefonický dotaz soudu žalobkyně sdělila, že trestní soud, kterým byl Okresní soud v Kutné Hoře ve věci sp. zn. spisová značka, zaokrouhlil v tomto trestním řízení přiznanou částku z 12 581,66 Kč na 12 582 Kč. Rozdíl částek ve výši 0,34 Kč žalobkyně započetla na platbu za příkon a žalobou tedy požaduje nikoliv částku 231,49 Kč, ale částku ve výši 231,15 Kč

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Ve věci dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

4. Soud z protokolu o kontrole odběrného místa, oznámení o výsledku kontroly odběrného místa, a z trestního příkazu Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 17. 1. 2025, č. j. spisová značka, zjistil, že žalovaný v době od 19. 9. 2024 do 29. 11. 2024 ve adresa Anonymizováno neoprávněně odebíral elektrickou energii z distribuční soustavy, a to tím způsobem, že vybouráním cihly si vytvořil otvor do zadní části neměrné pojistkové skříně č. hodnota, kde vrutem na jednu fázi distribučního kabelu vodivě propojil žlutozelený kabel o průřezu 1,5 mm2, který pak v zemi svorkou napojil na kabel CYKY a následně jej za účelem napájení zde umístěných elektrospotřebičů přivedl do jím užívané dřevěné chaty par. č. hodnota, přičemž takto odcizil nejméně 1 200,10 kWh, čímž společnosti žalobkyni způsobil škodu ve výši 12 582 Kč, tedy si přisvojil cizí věc tím, že se jí zmocnil a způsobil tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, čímž spáchal přečin krádeže dle § 205 odstavec 1 písm. a) trestního zákoníku. Z faktury var. symbol var. symbol, vystavené dne 6. 2. 2025 a splatné dne 27. 2. 2025, výpočtu za neoprávněný odběr elektřiny soud zjistil, že za příkon nebo vyčíslení rozdílu plateb dle skutečné a sjednané hodnoty hlavního jističe vyúčtovala žalobkyně žalovanému částku 231,49 Kč a za náklady za zjištění neoprávněného odběru vyúčtovala žalobkyně žalovanému částku 17 837,82 Kč. Z upomínky platby za neoprávněný odběr, oznámení – neoprávněný odběr elektřiny, včetně dodejky soud zjistil, že žalobkyně žalovanému oznámila neoprávněný odběr elektřiny a vyzvala ho k uhrazení dluhu Z předžalobní upomínky ze dne 10. 4. 2025 včetně dodejky soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou.

5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil následujícím způsobem po stránce právní:

6. Dle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.

7. Podle § 51 odst. 2 energetického zákona se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje.

8. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona je při neoprávněném odběru elektřiny osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

9. Dle § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“) při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě naměřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny.

10. Dle § 17 odst. 3 písm. b) bod 1 vyhlášky výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle § 16 odst. 1 nebo vypočtené podle § 16 odst. 3 až 6 a podle odstavců 1 a 2 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny nebo cenami uveřejněnými operátorem trhu v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž je složena z ceny za službu distribuční soustavy, kde v síti nízkého napětí se použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny.

11. Podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.

12. Soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, neboť bylo prokázáno, že se žalovaný dopustil neoprávněného odběru elektrické energie ze soustavy žalobkyně ve smyslu § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona, přičemž tímto způsobem vznikla újma žalobkyni jakožto provozovateli distribuční soustavy. Zavinění výše uvedeného neoprávněného odběru bylo prokázáno z trestního příkazu Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 17. 1. 2025, č. j. spisová značka, jakož i dalšími důkazy uvedenými výše. Výše škody byla stanovena dle vyhlášky na základě skutečného odběru s ohledem na poznatek počátečního a konečného stavu elektroměru včetně souvisejících plateb a výše škody není zjevně nepřiměřená zjištěným okolnostem, pokud by došlo ke smluvnímu odběru energie (srov. nález ze dne 11. 8. 2015, sp. zn. I. ÚS 668/15). Žalobkyně má proto právo na náhradu za zjištění neoprávněného odběru elektřiny ve výši 17 837,82 Kč a na rozdíl v platbách za příkon ve výši 231,49 Kč (požadováno jen 231,15 Kč), cenu žalobkyně žalovanému řádně vyúčtovala, naopak žalovaný svou povinnost nesplnil, když škodu v celkové výši 18 068,97 Kč včas neuhradil. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též požadovaný úrok z prodlení v zákonné výši; úroky z prodlení byly přiznány v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalovaného.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal plně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 400 Kč, která sestává ze soudního poplatku ve výši 800 Kč a paušální náhrady za dva úkony právní služby (výzva k plnění, podání žaloby) po 300 Kč, učiněné nezastoupeným účastníkem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.

14. Žalobkyně k datu vydání rozsudku dosud neuhradila soudní poplatek. Proto jí soud tuto povinnost uložil výrokem III. rozsudku.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kutné Hoře. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.