OSKH 5 C 65/2025-58

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Pomichálkem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce ⟪LB:lb_002⟫ správce pozůstalosti zůstavitele Jméno zůstevitele, narozeného Datum narození zůstevitele, zemřelého Anonymizováno posledně bytem Anonymizováno zastoupený advokátem Mgr. Pavlem Vidurou sídlem Poštovní 1794/17, 702 00 Ostrava ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_005⟫ toho času ve výkonu trestu odnětí svobody ve Vazební věznici Anonymizováno ⟪LB:lb_006⟫ o zaplacení 596 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 596 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 596 000 Kč od 30. 3. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 63 801 Kč k rukám zástupce žalobce advokáta Mgr. Pavla Vidury, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení zažalované částky s příslušenstvím s tím, že žalovaný v dubnu 2021 vylákal od Jméno zůstevitele částku 610 000 Kč pod příslibem zprostředkování koupě bytu na adrese adresa. Žalovaný koupi bytu nezprostředkoval, přiznal se Jméno zůstevitele, že si vše vymyslel a přislíbil mu vrátit poskytnuté finanční prostředky ve splátkách, na kterých ovšem zaplatil pouze 14 000 Kč. Dne 29. 3. 2023 se Jméno zůstevitele jako poškozený připojil se svým nárokem k trestnímu řízení, v němž byl žalovaný pravomocně odsouzen rozsudkem Okresního soudu v adresa ze dne 26. 6. 2024, č.j. spisová značka. Protože Jméno zůstevitele před vyhlášením rozsudku zemřel, tak soud o jeho nároku v adhezním řízení nerozhodl a odkázal dědice poškozeného na civilní řízení. Žalovaný bezdůvodné obohacení žalobci nevydal ani po jemu zaslané předžalobní výzvě ze dne 6. 3. 2025.

2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.

3. Žalobce souhlasil s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k navrženému postupu nevyjádřil, a proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.

4. Soud při rozhodování vycházel ze žalobcem předložených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutečnosti a skutkový stav:

Žalovaný byl rozsudkem Okresního soudu v adresa ze dne 26. 6. 2024, č.j. spisová značka, který nabyl ve výrocích o vině a trestu právní moci dne 29. 8. 2024, uznán vinným ze zločinu podvodu podle § 209 odstavec 1, odstavec 4 písm. d), dílem dokonaným a dílem ve stadiu pokusu mj. za jednání, že nejpozději v dubnu adresa pod smyšleným příslibem zprostředkování koupě bytu 2+1 o velikosti 62 m2 na adrese adresa, v hodnotě 610 000 Kč vylákal od Jméno zůstevitele postupně dne 15. 4. 2021 částku 300 000 Kč, dne 21. 4. 2021 částku 160 000 Kč a dne 2. 5. 2021 částku 150 000 Kč, přestože věděl, že svému slibu nebude moci dostát, neboť žádný takový byt neměl k dispozici, a tímto jednáním způsobil poškozenému Jméno zůstevitele škodu v celkové výši 596 000 Kč (14 000 Kč poškozenému později vrátil), za což a další jednání v rozsudku uvedená byl odsouzen k trestu v rozsudku uvedenému. Ačkoliv se poškozený Jméno zůstevitele v přípravném řízení dne 5. 12. 2022 připojil řádně a včas s nárokem na náhradu škody ve výši 610 000 Kč, uvedený soud o nároku poškozeného nerozhodoval, neboť poškozený před konáním hlavního líčení zemřel (prokázáno úředním záznamem o podání vysvětlení ze dne 5. 12. 2022 a citovaným rozsudkem). Žalobce byl v pozůstalostním řízení jmenován správcem pozůstalosti po zemřelém Jméno zůstevitele a před podáním žaloby vyzval žalovaného ke splnění dluhu (prokázáno usnesením Okresního soudu v adresa ze dne 28. 6. 2024, č. j. spisová značka, předžalobní výzvou ze dne 5. 3. 2025 včetně podací stvrzenky).

5. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

6. Podle § 135 odst. 1 o.s.ř. soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.

7. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť žalovaný pod smyšlenou záminkou vylákal z Jméno zůstevitele peněžní prostředky a získal tak majetkový prospěch bez právního důvodu, čímž se na úkor jmenovaného bezdůvodně obohatil. Žalobce byl aktivně legitimován k podání žaloby jako soudem jmenovaný správce pozůstalosti po zemřelém Jméno zůstevitele. Soud z uvedených důvodů žalobě vyhověl.

8. Ve smyslu shora citovaného ustanovení § 135 odst. 1 o.s.ř. je soud vázán rozhodnutím soudu o tom, že byl spáchán trestný čin a kdo jej spáchal. Výrok o vině v odsuzujícím rozsudku (resp. trestním příkazu) je přitom tvořen nikoliv pouze právní větou příslušné skutkové podstaty trestného činu a s ní spojenou právní kvalifikací spáchaného trestného činu, nýbrž součástí tohoto výroku je i samotná skutková věta popisující osobu pachatele a děj spáchání trestné činnosti. Z výroku o vině je tak nutno ve smyslu § 135 odst. 1 o.s.ř. třeba vycházet jako z celku a brát v úvahu jeho právní i skutkovou část s tím, že řeší naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu konkrétním jednáním pachatele (srovnej Stanovisko občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 1979, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 22/1979). Soudy jsou tak v občanském soudním řízení vázány výrokem o vině pravomocného rozsudku o spáchání trestného činu v rozsahu daném tím, do jaké míry jsou znaky skutkové podstaty trestného činu zároveň významnými okolnostmi pro rozhodnutí o nároku uplatněném v civilním řízení. Typickým příkladem jsou často právě civilní řízení, jejichž předmětem jsou nároky na náhradu majetkové či nemajetkové újmy či vydání bezdůvodného obohacení, které (částečně) nebyly v adhezním řízení poškozenému přiznány, v nichž soud zpravidla rozsáhle neprokazuje základ nároku poškozeného vůči pachateli trestného činu, neboť ten již vyplývá z odsuzujícího rozsudku, kterým byl pachatel trestného činu (škůdce) shledán vinným ze spáchání v rozsudku popsaného skutku. Z popisu skutkové věty ze shora uvedeného rozsudku lze vycházet i v této věci, neboť závěry o konkrétním jednání pachatele, jímž byla naplněna skutková podstata trestného činu, obsažené ve výroku o vině trestního rozsudku představují v občanském soudním řízení závazně vyřešenou předběžnou otázku (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 7. 2014, sp. zn. 28 Cdo 273/2014). Soud tak mohl vycházet z pro tuto věc podstatných zjištění podávajících se z rozsudku Okresního soudu v adresa ze dne 26. 6. 2024, č.j. spisová značka, tedy že žalovaný se na úkor poškozeného Jméno zůstevitele obohatil ve výši 596 000 Kč, aniž by mu za to poskytl náležející protihodnotu takového plnění. Jelikož poškozený Jméno zůstevitele zemřel a v pozůstalostním řízení byl správcem pozůstalosti po zemřelém jmenován žalobce, je dána jeho aktivní věcná legitimace v nyní projednávané věci. Tím, že žalovaný nevydal žalobci bezdůvodné obohacení ani poté, co byl k zaplacení dlužné částky vyzván, dostal se do prodlení. Úrok z prodlení přiznal soud žalobci zákonný dle § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.

9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl v řízení plně úspěšný a náleží mu plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobce je plátcem této daně. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky: ⟪LB:lb_001⟫ - 29 800 Kč (zaplacený soudní poplatek), ⟪LB:lb_002⟫ - Advokát žalobce učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu) a jednoduchá výzva k plnění (§ 11 odst. 2 písm. h/ adv. tarifu), o Mimosmluvní odměna za dva úkony právní služby činí 2 x 10 700 Kč (§ 7 bod 6. vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), o Mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby ve výši jedné poloviny (jednoduchá výzva k plnění) činí 1 x 5 350 Kč, o Paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 3 x 450 Kč (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), ⟪LB:lb_003⟫ - 5 901 Kč (náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.).

Celkem tak má žalobce nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 63 801 Kč, a to k rukám zástupce žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kutné Hoře.

Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci.