OSKH 8 C 118/2026-14

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudcem Mgr. Jindřichem Křížem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o výživné zletilého dítěte

I. Žalovaný je povinen s účinností od datum platit žalobkyni na její výživu měsíčně částku částka splatnou vždy do každého 15. dne v měsíci předem. Tím se mění vyživovací povinnost naposledy stanovená rozsudkem Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne datum, č. j. P 151/2015-25.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobkyně se domáhala zvýšení výživného z částky částka na částku částka měsíčně, což odůvodňovala zvýšenými potřebami spojenými se studiem na střední škole. Od posledního rozhodnutí o výživném uplynulo 10 let.

Žalovaný souhlasil se zvýšením výživného na částku částka měsíčně počínaje měsícem červnem 2026. Žalovaný uvedl, že má vyživovací povinnost k dceři Kláře, na kterou platí částka měsíčně.

Soud provedl dokazování v rozsahu nezbytném pro vydání meritorního rozhodnutí. Z rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne datum, č. j. P 151/2015-25, soud zjistil, že poslední vyživovací povinnost mezi účastníky byla stanovena částkou částka měsíčně, kterou byl žalovaný povinen platit žalobkyni s účinností od datum. Žalovaný tehdy dále plnil vyživovací povinnost k nezletilému Tomášovi ve výši částka měsíčně, k nezletilé Denise ve výši částka a k nezletilé Kláře částka měsíčně.

Z potvrzení o studiu ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně je žákyní SZČ a jméno FO v(e) školním roce 2025/2026 (studium denní)).

Ze zprávy zaměstnavatele žalovaného (právnická osoba) se podává, že žalovaný má příjem ze zaměstnání, jehož výše činí částku ve výši částka (výplatní páska za 4/2026).

Dle § 910 odst. 1 o. z. mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost.

Dle § 911 o. z. lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen se sám živit. Dle ustálené soudní praxe dítě není schopno se samo živit, pokud se připravuje na budoucí povolání, přitom se vychází z toho, že takovou přípravou se rozumí zvyšování vzdělání a kvalifikace, nikoli jen nadstandardní doplňování znalostí bez návaznosti na budoucí povolání. Takovým zvyšováním vzdělání je postupné dosažení vzdělání středoškolského bez maturity, s maturitou a vysokoškolské vzdělání.

V projednávané věci soud zjistil, že se žalobce studiem na střední škole připravuje na budoucí povolání.

Požadavek žalobce na výživné v částce částka považuje soud za důvodný, když zohlednil aktuální výdělkové poměry žalovaného a další vyživovací povinnost žalovaného.

Od posledního rozhodování se zcela zásadně změnily poměry na straně obou účastníků, žalobkyně postupně navštěvovala základní školu a nyní střední školu. U žalovaného došlo ke změně příjmu z částky částka na částku kolem částka měsíčně. Za přiměřenou vyživovací povinnost soud s ohledem na změnu poměrů na straně účastníků považuje částku částka měsíčně.

Výše uvedenými úvahami se soud řídil, když shledal žalobu důvodnou, a proto rozhodl způsobem uvedeným ve výroku I.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když procesně úspěšnější žalovaný se vzdal práva na náhradu nákladů řízení.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího, ve trojím vyhotovení. Právo odvolání nemá ten, kdo se ho vzdal.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.