OSKI 23 C 14/2023-57

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o 19 840 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 12 790 Kč, úrok ve výši 5 027,31 Kč a dále ve výši 23,64 % ročně z částky 9 981,48 Kč za dobu od 8. 1. 2022 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 2 126,61 Kč a dále ve výši 10,00 % ročně z částky 9 981,48 Kč za dobu od 8. 1. 2022 do 2. 5. 2022 a z částky 9 681,48 Kč za dobu od 3. 5. 2022 do zaplacení, částku 6 750 Kč, úrok ve výši 3 187,37 Kč a dále ve výši 24,69 % ročně z částky 5 181,09 Kč za dobu od 8. 1. 2022 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 1 290,95 Kč a dále ve výši 10,00 % ročně z částky 5 181,09 Kč za dobu od 8. 1. 2022 do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 300 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 300 Kč za dobu od 3. 5. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 13 090 Kč spolu s úrokem ve výši 5 027,31 Kč a dále ve výši 23,64 % ročně z částky 9 981,48 Kč za dobu od 8. 1. 2022 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 2 126,61 Kč a dále v zákonné výši ročně z částky 9 981,48 Kč za dobu od 8. 1. 2022 do zaplacení (nárok ad 1) a částku 6 750 Kč spolu s úrokem ve výši 3 187,37 Kč a dále ve výši 24,69 % ročně z částky 5 181,09 Kč za dobu od 8. 1. 2022 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 1 290,95 Kč a dále v zákonné výši ročně z částky 5 181,09 Kč za dobu od 8. 1. 2022 do zaplacení (nárok ad 2) s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. právnická osoba, se sídlem adresa, IČO (dále jen původní věřitel) a žalovaným byla dne 8. 10. 2018 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo (dále též jako smlouva ad 1), na základě které původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet spolu se sjednaným úrokem ve výši 23,64 % ročně a poplatkem v pravidelných 60 týdenních splátkách po 459 Kč splatných tak, že první splátka byla splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka do konce dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období. Následně byla mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. právnická osoba, se sídlem adresa, IČO a žalovaným dne 31. 5. 2018 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo (dále též jako smlouva ad 2), na základě které původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet spolu se sjednaným úrokem ve výši 24,69 % ročně a poplatkem v pravidelných 60 týdenních splátkách po 760 Kč splatných tak, že první splátka byla splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka do konce dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období. Nedílnou součástí smlouvy ad 1) a ad 2) byly Smluvní podmínky Smlouvy o úvěru. Žalovaný však v rozporu se smlouvou ad 1) a ad 2) nehradil splátky řádně a včas, čímž se dostal do prodlení s úhradou dluhu. Úvěr byl zesplatněn ke dni poslední splátky úvěru. Žalovaný na dluh uhradil ze smlouvy ad 1) částku 14 700 Kč a ze smlouvy ad 2) částku 39 100 Kč, poté již neuhradil ničeho. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy ad 1) a ad 2) byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 3. 2. 2022. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí ze smlouvy ad 1) na jistině úvěru částku 9 981,48 Kč, na úroku částku 5 027,31 Kč, na úroku z prodlení částku 2 126,61 Kč a na dlužném poplatku částku 3 108,52 Kč a ze smlouvy ad 2) na jistině úvěru částku 5 181,09 Kč, na úroku částku 3 187,37 Kč, na úroku z prodlení částku 1 290,95 Kč a na dlužném poplatku částku 1 568,91 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Žalobce se z jednání omluvil, avšak nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

3. Ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 8. 10. 2018, smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo ze dne 8. 10. 2018, interního přehledu plateb, žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 31. 5. 2018, smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo ze dne 31. 5. 2018, interního přehledu plateb, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 včetně přílohy – seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek ze dne 3. 2. 2022 včetně podacího lístku ze dne 4. 2. 2022, informací o zpracování osobních údajů ze dne 3. 2. 2022 a z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 14. 4. 2022 včetně poštovního podacího listu ze dne 19. 4. 2022, soud zjistil následující skutkový stav věci:

Právní předchůdce žalobce jako původní věřitel a úvěrující uzavřel s žalovaným jako dlužníkem a úvěrovaným dne 8. 10. 2018 Smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný čerpal úvěr hotovostně dne 8. 10. 2018 v plné výši. Žalovaný se zavázal splatit úvěr včetně sjednaného fixního úroku ve výši 3 000 Kč, administrativního poplatku ve výši 3 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč v pravidelných 60 týdenních splátkách po 459 Kč. Žalovaný uhradil na splátkách úvěru v postupných platbách dne 12. 10. 2018 částku 500 Kč, dne 22. 10. 2018 částku 500 Kč, dne 30. 10. 2018 částku 500 Kč, dne 6. 11. 2018 částku 500 Kč, dne 13. 11. 2018 částku 500 Kč, dne 20. 11. 2018 částku 500 Kč, dne 27. 11. 2018 částku 300 Kč, dne 3. 12. 2018 částku 500 Kč, dne 11. 12. 2018 částku 300 Kč, dne 11. 12. 2018 částku 200 Kč, dne 3. 1. 2019 částku 300 Kč, dne 15. 1. 2019 částku 500 Kč, dne 22. 1. 2019 částku 500 Kč, dne 1. 2. 2019 částku 500 Kč, dne 1. 3. 2019 částku 500 Kč, dne 12. 3. 2019 částku 1 000 Kč, dne 2. 4. 2019 částku 300 Kč, dne 23. 4. 2019 částku 500 Kč, dne 3. 5. 2019 částku 500 Kč, dne 23. 5. 2019 částku 900 Kč, dne 24. 6. 2019 částku 500 Kč, dne 2. 7. 2019 částku 500 Kč, dne 23. 7. 2019 částku 500 Kč, dne 8. 8. 2019 částku 800 Kč, dne 22. 8. 2019 částku 500 Kč, dne 14. 10. 2019 částku 500 Kč, dne 22. 10. 2019 částku 500 Kč, dne 7. 8. 2020 částku 100 Kč, dne 21. 9. 2020 částku 500 Kč, dne 22. 10. 2020 částku 500 Kč, tedy souhrnnou částku 14 700 Kč, další splátky neuhradil, čímž se dostal do prodlení s úhradou dluhu. Úvěr byl zesplatněn ke dni poslední splátky úvěru. Následně dne 31. 5. 2018 právní předchůdce žalobce jako původní věřitel a úvěrující uzavřel s žalovaným jako dlužníkem a úvěrovaným Smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalovanému úvěru ve výši 25 000 Kč. Žalovaný čerpal úvěr hotovostně dne 31. 5. 2018 v plné výši. Žalovaný se zavázal splatit úvěr včetně sjednaného fixního úroku ve výši 5 000 Kč, administrativního poplatku ve výši 5 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč v pravidelných 60 týdenních splátkách po 760 Kč. Žalovaný uhradil na splátkách úvěru v postupných platbách dne 7. 6. 2018 částku 800 Kč, dne 11. 6. 2018 částku 800 Kč, dne 25. 6. 2018 částku 800 Kč, dne 2. 7. 2018 částku 800 Kč, dne 10. 7. 2018 částku 800 Kč, dne 17. 7. 2018 částku 800 Kč, dne 23. 7. 2018 částku 800 Kč, dne 30. 7. 2018 částku 800 Kč, dne 7. 8. 2018 částku 800 Kč, dne 13. 8. 2018 částku 800 Kč, dne 20. 8. 2018 částku 800 Kč, dne 28. 8. 2018 částku 800 Kč, dne 3. 9. 2018 částku 800 Kč, dne 11. 9. 2018 částku 800 Kč, dne 18. 9. 2018 částku 200 Kč, dne 25. 9. 2018 částku 800 Kč, dne 2. 10. 2018 částku 1 000 Kč, dne 8. 10. 2018 částku 800 Kč, dne 15. 10. 2018 částku 800 Kč, dne 22. 10. 2018 částku 800 Kč, dne 30. 10. 2018 částku 800 Kč, dne 6. 11. 2018 částku 800 Kč, dne 13. 11. 2018 částku 800 Kč, dne 20. 11. 2018 částku 800 Kč, dne 27. 11. 2018 částku 200 Kč, dne 3. 12. 2018 částku 800 Kč, dne 11. 12. 2018 částku 800 Kč, dne 3. 1. 2019 částku 800 Kč, dne 15. 1. 2019 částku 700 Kč, dne 22. 1. 2019 částku 800 Kč, dne 1. 2. 2019 částku 800 Kč, dne 1. 3. 2019 částku 800 Kč, dne 12. 3. 2019 částku 1 000 Kč, dne 26. 3. 2019 částku 500 Kč, dne 2. 4. 2019 částku 300 Kč, dne 23. 4. 2019 částku 1 000 Kč, dne 3. 5. 2019 částku 800 Kč, dne 10. 5. 2019 částku 700 Kč, dne 23. 5. 2019 částku 1 100 Kč, dne 24. 6. 2019 částku 800 Kč, dne 2. 7. 2019 částku 800 Kč, dne 23. 7. 2019 částku 800 Kč, dne 8. 8. 2019 částku 1 200 Kč, dne 22. 8. 2019 částku 1 200 Kč, dne 26. 9. 2019 částku 1 000 Kč, dne 14. 10. 2019 částku 800 Kč, dne 22. 10. 2019 částku 1 000 Kč, dne 7. 8. 2020 částku 600 Kč, dne 21. 9. 2020 částku 500 Kč, dne 22. 10. 2020 částku 500 Kč, tedy souhrnnou částku 39 100 Kč, další splátky neuhradil, čímž se dostal do prodlení s úhradou dluhu. Úvěr byl zesplatněn ke dni poslední splátky úvěru. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy ad 1) a ad 2) byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 3. 2. 2022. Žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzval žalovaného dopisem (předžalobní výzvou) ze dne 14. 4. 2022 k úhradě dluhu.

4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

7. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

8. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen.

10. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).

11. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

12. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Závazkový vztah právního předchůdce žalobce a žalovaného, vzniklý na základě smlouvy o úvěru ad 1) a ad 2), soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2395 o. z., a shledal, že smlouva o úvěru ad 1) a ad 2) uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z.

13. Žalobce ke splnění povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalovaného uvedl v podání (doplnění žaloby) ze dne 25. 1. 2023 a ze dne 14. 2. 2023, že původní věřitel prověřoval schopnost žalovaného splácet úvěr vyhledáváním žalovaného v databázi dlužníků, v bankovním a nebankovním registru klientských informací, získal informace přímo od žalovaného, které byly zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, kdy žalovaný v žádosti o úvěr deklaroval čistý měsíční příjem ve výši 25 356 Kč, pracovní poměr hlavní jako operátor; žalobce však tato skutková tvrzení nedoložil žádnými důkazy, nedoložil pracovní smlouvu nebo zprávu zaměstnavatele, z níž by bylo zřejmé, o jaký typ pracovního poměru se jedná, výplatní pásky nebo potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu, nedoložil žádné výpisy z databáze př. SOLUS, BRKI, NRKI, nedoložil žádné listiny dokládající výdaje žalovaného. Jelikož se žalobce nedostavil k jednání, nemohl být poučen podle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy k prokázání svých tvrzení o schopnosti žalovaného splácet úvěr ze smlouvy ad 1) a ad 2). Žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž odpovídá i ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie (druhého senátu) ze dne 5. března 2020 OPR- právnická osoba, ve věci C číslo).

14. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru jsou pak neplatná i vedlejší ujednání smlouvy. Soud proto zamítl žalobu ve vztahu k požadavku na zaplacení smluvních úroků a dlužných poplatků ze smlouvy ad 1) a ze smlouvy ad 2).

15. Plnil-li právní předchůdce žalobce žalovanému z neplatné smlouvy o úvěru ad 1) částku 15 000 Kč a žalovaný tyto peněžní prostředky převzal a disponoval s nimi, přičemž, jak sám žalobce v řízení tvrdil a doložil, žalovaný na dluh uhradil pouze částku 14 700 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. Proto soud podle ust. § 2993 o. z. zavázal žalovaného uhradit žalobci částku 300 Kč představující dosud nevrácené (nezaplacené) peněžní prostředky. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu ve smyslu ust. 1968 o. z., zavázal jej soud podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. k zaplacení úroku z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 300 Kč za dobu od 3. 5. 2022 do zaplacení (ze smlouvy ad 1), neboť do prodlení s úhradou této částky se dostal žalovaný až den následující po doručení předžalobní upomínky (předžalobní upomínka byla žalovanému doručena dne 2. 5. 2022), jako výzvy k dobrovolnému plnění bezdůvodného obohacení, čímž nastala splatnost dluhu žalovaného z bezdůvodného obohacení. Ve zbytku nároku a nárokovaného příslušenství ve vztahu ke smlouvě ad 1), tj. kapitalizovaného úroku ve výši 5 027,31 Kč, úroku ve výši 23,64 % ročně z částky 9 981,48 Kč za dobu od 8. 1. 2022 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 126,61 Kč a dále úroku z prodlení ve výši 9 981,48 Kč za dobu od 8. 1. 2022 do 2. 5. 2022 a z částky 9 681,48 Kč za dobu od 3. 5. 2022 do zaplacení, pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

16. Plnil-li právní předchůdce žalobce žalovanému z neplatné smlouvy o úvěru ad 2) částku 25 000 Kč a žalovaný tyto peněžní prostředky převzal a disponoval s nimi, přičemž, jak sám žalobce v řízení tvrdil a doložil, žalovaný na dluh ke dni 22. 10. 2020 zaplatil částku v celkové výši 39 100 Kč, splnil žalovaný svou povinnost vrátit plnění z titulu bezdůvodného obohacení na základě neplatné smlouvy vůči žalobci v plné výši. Žalovaný se nedostal ani do prodlení se splněním této povinnosti, neboť nárok na vydání bezdůvodného obohacení je splatný na základě výzvy věřitele. Žalovaný byl poprvé prokazatelně vyzván k plnění až dopisem (předžalobní upomínkou) ze dne 14. 4. 2022, tj. v době, kdy již měl celý dluh z bezdůvodného obohacení uhrazen. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.

17. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.

18. Žalovaný byl, měřeno poměrem úspěchu, ve věci úspěšnější než žalobce. Podle ust.

§ 142 odst. 1 o. s. ř. by měl žalobce povinnost nahradit žalovanému náklady řízení; žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, písemně, ve dvou vyhotoveních.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí (exekuce).