OSKI 27 C 328/2022-26

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem JUDr. Romanem Hlaváčem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně:; název žalobkyně, IČO ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti; ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému:; celé jméno žalovaného, narozený dne datum ⟪LB:lb_007⟫ trvale bytem adresa žalovaného ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení částky 2 470 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 470 Kč s 8,5% úrokem z prodlení p.a. z částky 2 170 Kč od 20. 11. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 16. 8. 2022 se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 2 470 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaný, coby provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla anonymizováno, neměl ode dne 1. 4. 2021 do dne 1. 6. 2021 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Vozidlo tak bylo nepojištěno 62 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni tak dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona vznikl nárok na příspěvek. S ohledem na výše uvedené žalobkyně požaduje uhradit dlužnou částku ve výši 2 470 Kč, která se skládá: ⟪LB:lb_001⟫ - Ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (a to dle ust. § 2 odst. 1, písm. f vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, konkrétně 35 Kč), která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 62 dní, celkem ve výši 2 170 Kč, a dále ⟪LB:lb_002⟫ - z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 Zákona ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.

2. Žalovaný k věci uvedl, že v období od 1. 4. 2021 do dne 1. 6. 2021 nebylo vozidlo pojištěno, jelikož po doplacení leasingového úvěru se domníval a nevěděl, že jeho povinností mělo být pojištění zodpovědnosti za vozidlo dále hrazeno. Nebyl to záměr. Hradil pojištění 277 Kč 1x měsíčně. Je si vědom, že pochybil, ale také tak pochybila žalobkyně, která zasílala korespondenci na jinou adresu trvalého pobytu. Nemohl reagovat, neboť mu žádná korespondence na adresu v Karviné nebyla doručena do jeho vlastních rukou. Nevidí tak důvod, proč by měl hradit náklady a úroky způsobené ne jeho vlastní vinou.

3. Soud dne 7. 11. 2022 vyzval účastníky, aby se ve lhůtě 8 dnů od doručení výzvy vyjádřili, zda také souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání na základě obsahu spisu a účastníky předložených listinných důkazů. Účastníci byli současně poučeni podle § 101 odst. 4 o.s.ř., že nevyjádří-li se v této lhůtě, bude soud předpokládat, že účastníci nemají proti takovému postupu soudu námitek. Výzva podle § 115a o.s.ř. byla žalobkyni doručena dne 7. 11. 2022, žalovanému doručena dne 10. 11. 2022. Účastníci se ve stanovené lhůtě nijak nevyjádřili, proto soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že nemají proti postupu soudu podle § 115a o.s.ř. námitek, a rozhodnul ve věci bez jednání na základě obsahu spisu a účastníky předložených a navržených listinných důkazů.

4. Soud při zjišťování skutkového stavu vycházel z těchto listinných důkazů, a to výzvy včetně informací od České pošty, s.p., dvou upomínek včetně dodacího archu, výzvy právnická osoba, a.s., informací o vozidle, předžalobní výzvy včetně podacího archu.

5. Z obsahu spisu a výše uvedených listinných důkazů soud zjistil tento skutkový stav:

6. Dle zjištění žalobkyně byl žalovaný veden jako vlastník/provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru 1 000 cm3 do 1 350 cm3, registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla anonymizováno v době od 1. 4. 2021 do dne 1. 6. 2021, a v uvedené době ohledně tohoto vozidla nebyla uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou uvedeným vozidlem. Původní pojistná smlouva na vozidlo byla uzavřena u právnická osoba pod č. bankovní účet v období od 22. 6. 2019 do 31. 3. 2021 Nová pojistná smlouva číslo byla na vozidlo uzavřena u České podnikatelské pojišťovny od 2. 6. 2021. Žalovaný zákonný příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatil, ač byl k tomu vyzván žalobkyní výzvou ze dne 16. 8. 2021, aby dlužnou částku zaplatil ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy. Výzva byla zaslána na adresu adresa žalovaného, uvedenou u žalovaného v Registru vozidel. Dle sdělení České pošty s.p. byla tato doporučená zásilka vedená pod RR6761870494F vrácena zpět žalobkyni z důvodu, že nebyla adresátem (žalovaným) převzata, a adresát je neznámý. Upomínkou ze dne 8. 12. 2021 byl žalovaný opětovně vyzván k úhradě dluhu, a to do 23. 12. 2021. Upomínkou ze dne 7. 1. 2022 byl žalovaný opětovně vyzván k úhradě dluhu, a to do 17. 1. 2022. Obě výzvy byly žalovanému zasílány doporučeně na adresu adresa žalovaného, a po uplynutí úložní doby vráceny zpět žalobkyni, že adresát je neznámý. Z ostatních listinných důkazů soud nezjistil žádné další skutečnosti rozhodné pro jeho skutkové závěry.

7. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.

8. Podle § 4 odst. 1 citovaného zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle odst. 6 povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Dle odst. 7 výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.

9. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V daném případě žalobkyně postupem podle § 15 citovaného zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zjistila, že vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla anonymizováno je zapsáno v registru silničních vozidel a nebylo pojištěno v době od 1. 4. 2021 do dne 1. 6. 2021, tj. po dobu 62 dnů. Žalobkyně prokázala, že žalovanému zaslala výzvu k zaplacení příspěvku podle § 4 odst. 6 citovaného zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla na adresu uvedenou v registru vozidel, a to opakovaně. Námitky žalovaného o nesprávném doručování výzvy soud neshledal jako důvodné. Soud musí shodně s žalobkyní konstatovat, že podle § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, je žalobkyně povinna výzvu odeslat, případné nedoručení výzvy z důvodu neohlášené změny adresy žalovaného tak nemůže jít k tíži žalobkyně. Předmětné výzvy byly žalovanému doručovány na adresu sdělenou žalobkyni Ministerstvem dopravy postupem podle § 15 odst. 3, 7 a 8 a odst. 12 písm. a) citovaného zákona, tedy na adresu žalovaného uvedenou v Registru silničních vozidel. Tou byla adresa adresa žalovaného, která byla adresou trvalého pobytu žalovaného do 12. 7. 2013 (viz též výpis z Centrální evidence obyvatel). § 4 odst. 6 citovaného zákona zakládá povinnost žalobkyně výzvu k úhradě příspěvku toliko odeslat, případné nedoručení výzvy z důvodu neohlášené změny adresy žalovaného tak nemůže jít k tíži žalobkyně. Žalovaný pak netvrdil, že by žalobkyni či Registru silničních vozidel aktuální adresu trvalého pobytu oznámil. Žalobce je speciální právnickou osobou, která byla zřízena zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, jako profesní organizace pojistitelů, kteří jsou na území České republiky oprávněni provozovat pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, není tedy orgánem veřejné moci a nemá (na rozdíl například od soudu) přístup k databázím, jako je Centrální registr obyvatel, v němž jsou uváděny aktuální údaje o trvalém pobytu občanů. Namítá-li žalovaný, že mu písemnosti, které byly doručovány na adresu pobytu uváděného u něj v Registru vozidel, a tento údaj zde již nebyl aktuální, pak je nutné zdůraznit, že osoby, jež mají na území České republiky trvalý pobyt, lze zastihnout alespoň na jednom místě, které si buď samy určí, nebo které lze dovodit z jejich evidovaného místa trvalého pobytu. Je tak na odpovědnosti každé z nich, aby ve svém vlastním zájmu zajistila, že jí na takto určenou adresu bude možné doručovat a že si doručované písemnosti bude skutečně přebírat a že je bude v příslušných databázích včetně Registru vozidel aktualizovat, aby odpovídaly skutečnému stavu. Jinak se tyto osoby vědomě vystavují riziku, že se jejich nečinnost negativním způsobem promítne buď do jejich majetkové sféry, nedostojí-li svých závazků, anebo i následně do výsledku případného soudního řízení (viz např. nález Ústavního soudu ČR ze dne 11. 6. 2013 sp. zn. III. ÚS 272/13). Mechanismus fungování soukromého práva je totiž vybudován na předpokladu iniciativy jeho subjektů směřující k realizaci jejich zájmů právně relevantním chováním. Účastníci vstupující do soukromoprávních vztahů nesou od počátku odpovědnost za volbu adekvátních prostředků k ochraně svých práv (viz též nález Ústavního soudu ČR ze dne 21. 11. 2011 sp. zn. IV. ÚS 1685/11). Soud proto uzavírá, že žalobkyně prokázala, že žalovanému odeslala v zákonné lhůtě řádnou výzvu k zaplacení příspěvku (§ 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), a proto povinnost žalovaného platit příspěvek a náklady na mimosoudní uplatnění práva nezanikla. V této souvislosti soud pro úplnost dodává, že běh prekluzivní lhůty pro povinnost platit příspěvek je vázán na odeslání výzvy Českou kanceláří pojistitelů, nikoliv na doručení výzvy osobě povinné k zaplacení příspěvku (srov. Jandová, L., Vojtek, P.: Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, § 4). Z předložených důkazů pak vyplývá (a ani žalovaný toto nezpochybňoval), že období od 1. 4. 2021 do dne 1. 6. 2021 není pokryto pojistnou smlouvou se sjednaným pojištěním odpovědnosti, dle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., když nová pojistná smlouva číslo byla na předmětné vozidlo uzavřena u České podnikatelské pojišťovny až od 2. 6. 2021. Žalovaným nebylo tvrzeno, že by ke dni rozhodnutí soudu za toto období příspěvek již uhradil. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na zaplacení příspěvku podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Výše příspěvku byla vypočtena podle § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 205/1999 Sb., v platném znění, podle kterého denní sazba příspěvku se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3 ve výši 35 Kč, celkem tedy při 62 dnech 2 170 Kč. Soud rovněž žalobkyni přiznal poplatek ve výši 300 Kč za první výzvu na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení se opírá o ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a uložil neúspěšnému žalovanému povinnost nahradit úspěšné žalobkyni na nákladech částku 1 489 Kč Náklady řízení zde tvoří žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna právní zástupkyně žalobkyně za 3 úkony právní pomoci po 200 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (za převzetí věci, předžalobní výzvu a sepis a podání žaloby), 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14b téže vyhlášky a 21% DPH. Soud uvádí, že pokud by žalovaný uhradil dluh bez zbytečné prodlevy již po doručení žaloby, mohl by soud uvažovat o použití § 150 o.s.ř. a procesně úspěšné žalobkyni výjimečně náklady řízení nepřiznat. Žalovaný tak ale neučinil, proto mu soud uložil i povinnost zaplatit vzniklé náklady řízení.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.).