OSKI 111 C 175/2025-43

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudcem Mgr. Otto Slavíkem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Anonymizováno, IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená opatrovníkem Anonymizováno sídlem Anonymizováno ⟪LB:lb_004⟫ o 20 736 Kč s příslušenstvím, rozsudkem a částečným rozsudkem pro uznání

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se zamítá v rozsahu požadavku na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka za dobu od datum do datum a zákonného úroku z prodlení ve výši 1 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky Jméno advokátky, adresa.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne datum domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně za dobu od datum do zaplacení. Žalobce tvrdil, že žalovaná užívala byt č. hodnota v domě č. p. adresa v jeho vlastnictví jako nájemce na základě nájemní smlouvy uzavřené dne datum, nájem skončil dne datum, kdy byla žalované doručena výpověď z nájmu bytu pro zvlášť závažné porušení povinností nájemce, žalovaná do datum byt užívala bez právního důvodu, za dobu od datum do datum dluží žalobci úhradu za spotřebované služby ve výši částka, splatnost nedoplatku nastala dne datum. Žalobce vyzvala žalovanou k úhradě dluhu výzvou odeslanou dne datum, k úhradě nedošlo.

2. Ve věci se konalo první jednání dne datum. Žalovaná u prvního jednání prostřednictvím hmotněprávního opatrovníka nárok žalobce v rozsahu žalované jistiny uznala. Žalobce navrhl, aby o uznané části nároku bylo rozhodnuto rozsudkem pro uznání. S ohledem na uznávací prohlášení a s ohledem na skutečnost, že se jedná o věc, v níž lze uzavřít a schválit smír, rozhodl soud v souladu s § 153a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) o jistině nároku částečným rozsudkem pro uznání. Právně byla věc posouzena dle § 2991 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.

3. Ohledně nároku na příslušenství pohledávky v podobě úroku z prodlení soud provedl dokazování. Na jeho základě zjistil, že žalovaná je od datum omezena ve svéprávnosti tak, že není způsobilá právně jednat Anonymizováno. Žalovaná trpí podezřelý výraz, Anonymizováno, kdy se jedná o poruchu trvalého rázu. Dle vyšetřujícího znalce se v tomto stavu nachází od Anonymizováno. Nájemní smlouvu k předmětnému bytu podepsala dne datum. Výpověď z nájmu bytu byla žalované doručena uložením na poště dne datum. Dne datum byla žalovaná z bytu exekučně vyklizena. V době od datum do datum byly v bytě spotřebovány služby v hodnotě částka. V této výši byl uveden nedoplatek ve vyúčtování služeb vyhotoveném žalobcem ke dni datum. Vyúčtování bylo žalobcem doručováno žalované na adresu předmětného bytu, dne datum však byla poštovní zásilka vrácena žalobci zpět pro neznámého adresáta. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne datum, zásilka byla dne datum uložena k vyzvednutí na poště.

4. Z provedených důkazů bylo prokázáno, že žalovaná trpěla v době uzavření nájemní smlouvy podezřelý výraz, která ji činila neschopnou právně jednat. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla následně omezena ve svéprávnosti a soud jí ustanovil opatrovníka, je třeba uzavřenou nájemní smlouvu považovat za neplatnou pro nedostatek způsobilosti k právním jednáním (§ 581 odst. 1 o. z.). Žalovaná proto byt od počátku užívala bez právního důvodu. Tímto užíváním vznikl žalované závazek k náhradě za spotřebované služby, a to podle zásad bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o. z.). Jelikož žalovaná nebyla schopna právně jednat, mohla splatnost vyúčtování služeb nastat až okamžikem doručení žaloby jejímu opatrovníkovi, jakékoliv dřívější doručování přímo žalované bylo pro její podezřelý výraz neúčinné. Žalovaná byla proto kvalifikovaným způsobem poprvé vyzvána k úhradě žalované částky až v okamžiku, kdy opatrovníkovi byla doručena žaloba, tedy dne datum. Podle § 1958 o. z. byla žalovaná po výzvě povinna plnit, tj. zaplatit žalobci žalovanou částku, ve lhůtě „bez zbytečného odkladu“. Jelikož v dané věci se jednalo o zaplacení finanční částky v obvyklé výši, lze mít za to, že lhůtou „bez zbytečného odkladu“ se myslí doba mezi sedmi až deseti dny od doručení výzvy. V tomto rozsahu se jedná o velmi krátkou lhůtu, v níž je nutné provést bezodkladné, neprodlené a okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 2484/2012). Žalovaná byla proto povinna dluh žalobci zaplatit ke dni datum, tj. 11. den po doručení výzvy, což je přiměřená doba ve vztahu k okolnostem případu. Jelikož tak neučinila, dostala se dne datum dle § 1968 o. z. do prodlení a žalobci vznikl dle § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení, jehož výše byla dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož ke dni datum činila zákonná výše úroku z prodlení 11,75 % dlužné částky ročně, soud určil, že žalovaná je povinna úrok z prodlení zaplatit právě v této výši. V rozsahu požadavku na úhradu úroku z prodlení za jinou dobu a v jiné výši byla žaloba pro nedůvodnost zamítnuta.

5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1, § 142a o. s. ř. tak, že žalovaná, která byla procesně neúspěšná, je povinna zaplatit žalobci účelně vynaložené náklady na uplatnění svého práva v celkové výši částka. Částka je tvořena zaplaceným soudním poplatkem ve výši částka a paušální náhradou hotových výdajů žalobce v částce částka přiznanou dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1, § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za celkem dva úkony, a to sepis žaloby a účast u jednání soudu, každý úkon po částka.

Proti odstavci I. výroku rozsudku pro uznání jsou odvolacím důvodem jen vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř. a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání (§ 153a o. s. ř.). Proti odstavci II., III. a IV. výroku rozsudku je odvolání přípustné bez omezení. Odvolání je možno podat do patnácti dnů od doručení tohoto rozsudku, písemně, dvojmo, prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě. Nesplní-li povinná dobrovolně, co ji ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho soudního výkonu nebo nařízení exekuce.