OSKIHA 108 C 123/2026-27

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Zavázalovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Anonymizováno. sídlem Anonymizováno ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka do třiceti dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že účastníci uzavřeli prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále i jen „Smlouva o úvěru“), na základě které, byl žalované ze strany žalobkyně poskytnut neúčelový úvěr, ve výši částka převodem na bankovní účet žalované. Žalovaná se zavázala úvěr splatit formou dvanácti měsíčních splátek, avšak své smluvní povinnosti neplnila, což vedlo žalobkyni k tomu, že prohlásila úvěr za splatný ke dni datum. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované, z informací získaných od žalované a nahlédnutím do databáze Anonymizováno. Z údajů zjištěných za pomoci aplikace Anonymizováno pak žalobkyně zjistila, že bilance příjmů a výdajů žalované je dostačující k pokrytí sjednaných splátek. Žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyně se domáhá také zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši.

2. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota má soud za prokázáno, že je datována dne datum, jako poskytovatel úvěru je označena žalobkyně a jako zákazník je označena žalovaná. Smlouva vymezuje práva a povinnosti smluvních stran při poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši částka. Smlouva neobsahuje žádný projev vůle žalované.

3. Z dotazníku a výpisu aplikace Anonymizováno má soud za prokázáno, že žalobkyně měla před poskytnutím úvěru informaci o tom, že žalovaná je evidována na úřadu práce, má příjem pouze z dávek státní sociální podpory, včetně příspěvku na bydlení, platí zálohy na byt a elektřinu v celkové výši částka měsíčně a krátce před tvrzeným uzavřením smlouvy o úvěru získala finanční prostředky od dalších poskytovatelů nebankovních služeb jako jsou společnosti Anonymizováno, Anonymizováno a právnická osoba.

4. Z potvrzení o vyplacení úvěru a výpisu aplikace Anonymizováno má soud za prokázáno, že žalobkyně poskytla dne datum žalované částku částka.

5. Žalobkyně svou žalobu opřela o tvrzení, že mezi ní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr v celkové výši částka, žalovaná se zavázala jej vrátit spolu se sjednanými úroky formou měsíčních splátek. Uzavření smlouvy s konkrétním vymezením práv a povinností nebylo v řízení prokázáno. Listina označená jako smlouva o úvěru sice obsahuje vymezení smluvních práv a povinností a také identifikační údaje žalované, avšak neobsahuje žádný projev vůle žalované. Z listiny nelze mít bez dalšího za prokázáno, že právě toto právní jednání, vyjadřující vůli žalované být vázána konkrétně vymezenými smluvními povinnostmi, učinila žalovaná. Žalobní tvrzení a předložené důkazy však jasně svědčí o úmyslu žalobkyně uzavřít se žalovanou smlouvu o úvěru. Kontraktační kroky žalobkyně nepochybně směřovaly k uzavření smlouvy o úvěru, která je smlouvou spotřebitelskou ve smyslu § 1810 občanského zákoníku. Povinností žalobkyně jako poskytovatele takového úvěru bylo postupovat v intencích § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a před poskytnutím úvěru, tj. vynaložit odbornou péči na zkoumání úvěruschopnosti žalované. Je prokázáno, že žalobkyně žalované finanční prostředky v celkové výši částka poskytla. Od žalobkyně proto lze důvodně požadovat, aby dříve, než tyto finanční prostředky žalované poskytla odbornou péči vynaložila. Ani tuto skutečnost však žalobkyně neprokázala. Z provedeného dokazování je zřejmé, že žalobkyně měla informace o tom, že jediným příjmem žalované jsou dávky poskytované státem, a to včetně příspěvku na bydlení, tedy, že žalovaná není schopna ze svého příjmu bez dalšího ani pokrýt náklady na bydlení. Krátce před datem datum navíc žalovaná čerpala finanční prostředky od dalších poskytovatelů nebankovních služeb, což samo také svědčí o neschopnosti žalované pokrýt své běžné výdaje z poskytovaných dávek. Přesto žalobkyně žalované poskytla další finanční prostředky, což v žádném případě nelze nazvat zodpovědným úvěrováním. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být soudem poučena o potřebě dalšího dokazování o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku. Takového poučení se dostane pouze a jedině účastníku, který se k nařízenému jednání dostaví. Samotná pasivita žalované, která byla v průběhu celého řízení nečinná, nemůže být vykládána tak, že proti nároku žalobkyně ničeho nenamítá, či jej dokonce činí nesporným. Na žalobkyni leželo břemeno důkazu o skutečnostech rozhodných pro posouzení její žaloby a neunesla jej. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Přestože uzavření smlouvy nebylo v řízení prokázáno, je nepochybné, že žalobkyně vedla kontraktační proces směřující k uzavření smlouvy o úvěru a finanční prostředky žalované poskytla. Sama žalobkyně tvrdí, že smlouva o úvěru byla mezi účastnicemi uzavřena. Soud proto považuje za nutné na žalobkyni vztáhnout úpravu předsmluvních povinností spotřebitele úvěru a ze skutečnosti, že své předsmluvní povinnosti nesplnila, vyvodit zákonné důsledky v podobě absence nároku na zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně poskytla žalované částku částka a žalovaná jí z této částky žádné finanční prostředky nevrátila. Částka ve výši částka proto představuje bezdůvodné obohacení žalované, které je žalovaná povinna žalobkyni vydat. Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je speciálním ustanovením k obecné úpravě o vydání bezdůvodného obohacení, jak je upraveno v občanském zákoníku. Důvodová zpráva k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na to, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Text v době přiměřené jeho možnostem míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku (logický výklad). Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud, a to v případě, že mezi účastníky splatnost nebyla dohodnuta. Doba splatnosti neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele) daný úvěr splácet. V tomto případě nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem úvěrovaného ve shodě s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. V projednávané věci k dohodě o splatnosti mezi účastníky zjevně nedošlo, soud proto určil splatnost nesplacené jistiny. A protože žalovaná ničeho netvrdila o svých možnostech, je nutno vycházet ze skutečnosti, že je v možnostech žalované dlužnou částku uhradit do třiceti dnů od právní moci rozsudku. Pro případ prodlení pak se zákonným úrokem z prodlení z celé dlužné částky ve výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení s úhradou, zvýšené o osm procentních bodů, a to ode dne následujícího po splatnosti až do úplného zaplacení.

6. Ve zbytku byla žaloba s ohledem na výše uvedené zamítnuta.

7. Podle § 142 odst. 3 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni, která byla v řízení neúspěšná pouze v nepatrné části, vynaložené náklady řízení. Žalobkyně vynaložila náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši částka, tři předžalobní úkony právní služby po částka, tři režijní paušály po částka a 21 % DPH ve výši částka, celkem částka.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.