OSKI 15 C 20/2026-32

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivou Hrdinovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozen dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru

I. Žaloba o určení, že dohoda o rozvázání pracovního poměru uzavřená mezi účastníky dne 16. ledna 2026 je neplatná, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou domáhal určení neplatnosti dohody o rozvázání pracovního poměru uzavřené mezi účastníky dne 16. ledna 2026 z důvodu uvedeného v ust. § 52 písm. c) zákoníku práce.

2. Žalobu odůvodnil zejména tím, že pracoval u žalované jako horník v podzemí hlubinného dolu od roku 2000 do 31. ledna 2026. V souvislosti s útlumem těžby uhlí žalovaná vydala informační sešit pod názvem „Jméno žalované“ V tomto dokumentu je uvedeno, jak bude probíhat pohovor se zaměstnancem, který bude zařazen mezi nadbytečné a bude s ním ukončen pracovní poměr. Žalobce byl na takový pohovor pozván dne 16. ledna 2026. Byl informován, že se stal nadbytečným a byl mu předložen návrh na ukončení pracovního poměru dohodou s tím, že pracovní poměr skončí dnem 31. ledna 2026 a žalobci bylo nabídnuto odstupné ve výši jedenáctiměsíčního průměrného výdělku.

3. V dokumentu je také uvedeno, že „v rámci pohovoru vám bude předložen návrh na skončení pracovního poměru z organizačních důvodů a dále budete seznámení s dalšími nároky a povinnostmi“. Žalobce byl při výše uvedeném jednání dotázán, zda chce absolvovat výstupní lékařskou prohlídku s tím, že je oprávněn prohlídku odmítnout. Žalobce prohlídku neodmítl a po podpisu dohody o rozvázání pracovního poměru byl na základě žádosti žalované ze dne 19. ledna 2026 vyslán na výstupní lékařskou prohlídku, která proběhla dne 23. ledna 2026. Po vyšetření v právnická osoba absolvoval žalobce vyšetření dne 26. 2. 2026 ve Fakultní nemocnici v adresa na oddělení pracovního a preventivního lékařství a byla mu zjištěna uhlokopská pneumokonióza komplikovaná jako nemoc z povolání. Pohovor o rozvázání pracovního poměru řídil personální ředitel Anonymizováno, kterému žalobce důvěřoval a který žalobce neseznámil s dalšími možnostmi ukončení pracovního poměru, například ze zdravotních důvodů v případě, že po podpisu dohody ze 16. ledna 2026 bude podle výsledků výstupní lékařské prohlídky zjištěno poškození zdraví žalobce výkonem profese horníka.

4. Podle přesvědčení žalobce nebyla dohoda uzavřena svobodně a vážně, bez nátlaku žalované. Žalobce poukazoval na nerovné postavení stran jednajících o dohodě; nerovnost stran žalobce spatřuje v povinnosti dodržovat pokyny žalované z citované příručky Anonymizováno. Tato příručka, která představuje firemní akt řízení u žalované, svou chronologickou sestavou omezuje žalobce o svobodnou volbu při rozhodování, jak ukončit pracovní poměr a z jakých důvodů. Žalovaná měla povinnost vyslat žalobce na výstupní lékařskou prohlídku předtím, než byl pozván na pohovor dne 16. ledna 2026. Dohodu o ukončení pracovního poměru pro nadbytečnost považuje žalobce za účelovou s cílem žalované ušetřit prostředky za odškodnění choroby z povolání. Postup při uzavírání dohody o rozvázání pracovního poměru naplňuje znaky zastřeného jednání ve smyslu ust. § 555 odst. 2 občanského zákoníku. Dohoda je v rozporu s dobrými mravy, je proto protiprávní a jsou dány důvody určení její neplatnosti.

5. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s odůvodněním, že uvedená dohoda o rozvázání pracovního poměru byla uzavřena po projednání s žalobcem svobodně a vážně bez jakéhokoliv nátlaku. Žalobce byl s jejím obsahem srozuměn. Důvod rozvázání pracovního poměru byl v dohodě konkrétně a jednoznačně specifikován, žádné důvody neplatnosti právního jednání nejsou dány. Žalovaná nesouhlasila s názorem žalobce, že měla povinnost vyčkat výsledků výstupní lékařské prohlídky či případného uznání nemoci z povolání. V době uzavření dohody neexistovalo žádné stanovisko či lékařský posudek, který by žalobce shledal nezpůsobilým výkonu dosavadní práce pro nemoc z povolání.

6. Z hlediska skutkového stavu soud zjistil, že žalobce pracoval u žalované jako horník od roku 2000 a pracovní poměr mezi účastníky byl rozvázán dohodou uzavřenou dne 16. ledna 2026 ke dni 31. lednu 2026 z důvodu organizačních změn spočívajících ve snížení celkového stavu zaměstnanců v souvislosti s útlumem lokality Anonymizováno (srov. nesporná tvrzení účastníků, dohoda o rozvázání pracovního poměru). K dohodě o rozvázání pracovního poměru došlo poté, co žalobce absolvoval pohovor s personálním ředitelem žalované tituly před jménem jméno FO. Žalobci byla nabídnuta dohoda o rozvázání pracovního poměru pro nadbytečnost, která sebou nesla nárok na odstupné ve výši jedenáctinásobku průměrného výdělku. S tímto návrhem žalobce souhlasil. Poté, co byla dohoda uzavřena, se žalobce dotázal personálního ředitele, zda může absolvovat výstupní prohlídku, přičemž mu bylo vyhověno a ke dni 23. lednu 2026 u žalobce byla hlášena nemoc z povolání - uhlokopská pneumokonióza. Při pohovoru si žalobce tituly před jménem jméno FO na žádné zdravotní problémy nestěžoval. Žalobce nebyl nikým nucen, aby dohodu uzavřel, šlo o jeho rozhodnutí. U pohovoru dne 16. ledna 2026 žalobce neinformoval žalovanou o svých zdravotních problémech, ani žádné problémy nepociťoval (účastnická výpověď žalobce).

7. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

8. Podle ust. § 49 odst. 1 zákoníku práce, dohodnou-li se zaměstnanec a zaměstnavatel na rozvázání pracovního poměru, končí pracovní poměr sjednaným dnem.

9. Podle ust. § 72 zákoníku práce, neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou, může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

10. Podle ust. § 555 odst. 2 občanského zákoníku, má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy.

11. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce dohodou uzavřenou dne 16. ledna 2026 rozvázal pracovní poměr s žalovanou ke dni 31. lednu 2026, a to pro nadbytečnost související s útlumem dolů. Žalobce potvrdil, že jednání o rozvázání pracovního poměru s ním vedl personální ředitel žalovaného, který žalobce ve smyslu dokumentu nazvaného „Anonymizováno“ informoval, že může rozvázat pracovní poměr pro nadbytečnost z výše uvedeného důvodu dohodou, čímž mu vznikne mu nárok na odstupné ve výši jedenáctinásobku průměrného výdělku. Žalobce tento návrh akceptoval a dohodu s žalovanou uzavřel. Dne 16. ledna 2026, kdy byla dohoda uzavírána, si žalobce nestěžoval na žádné zdravotní problémy, ani žádné problémy nepociťoval. Žalobce k podpisu dohody nebyl nikým nucen, šlo o jeho rozhodnutí, které bylo motivováno vysokým odstupným a snahou žalobce finančně zabezpečit rodinu. Žalobce byl následně dotázán, zda hodlá absolvovat výstupní lékařskou prohlídku. Žalobce chtěl lékařskou prohlídku absolvovat, proto byl na výstupní prohlídku vyslán podle žádosti žalované ze dne 19. ledna 2026. Prohlídka proběhla dne 23. ledna 2026 a u žalobce byla zjištěna nemoc z povolání – uhlokopská pneumokonióza.

13. Soud neshledal žádné důvody neplatnosti právního jednání – dohody o rozvázání pracovního poměru uzavřené dne 16. ledna 2026. Rozvázání pracovního poměru dohodou (případně výpovědí) z důvodu nadbytečnosti je zákonným způsobem ukončení pracovního poměru (srov. § 49 a § 52 zákoníku práce); rozvázání pracovního poměru z tzv. organizačních důvodů samo o sobě zákonu neodporuje, rovněž se toto jednání se nepříčí dobrým mravům. Znaky tzv. zastřeného jednání (srov. § 555 odst. 2 občanského zákoníku), na které poukazoval žalobce, soud v posuzovaném případě také nenašel.

14. Žalobce žalobu o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru dohodou opíral zejména o to, že mu byla nabídnuta možnost prodělat výstupní lékařskou prohlídku až poté, co podepsal dohodu o rozvázání pracovního poměru pro nadbytečnost. Podle přesvědčení žalobce tomu mělo být naopak, měl být nejprve poslán na lékařskou prohlídku a pak mu měla být nabízena možnost rozvázat pracovní poměr dohodou. Žalovaná podle jeho soudu pochybila, pokud žalobce neinformovala o možnosti rozvázat pracovní poměr pro nemoc z povolání.

15. V této souvislosti je nutno zdůraznit, že k rozvázání pracovního poměru mezi účastníky došlo za situace, kdy končil provoz dolu, v němž byl žalobce zaměstnán. Tato okolnost se promítla do rozvázání pracovního poměru nejen s žalobcem, ale s mnoha dalšími zaměstnanci dolů, proto také k tomu žalovaná vydala informační příručku „Anonymizováno“, kde svým zaměstnancům vysvětlovala postup při útlumu těžby a s tím souvisejícími otázkami ukončení pracovního poměru pro nadbytečnost. Za těchto okolností nebyl důvod, aby žalovaná informovala žalobce o tom, že může rozvázat pracovní poměr pro nemoc z povolání; v dané době se řešily personální otázky související s útlumem těžby. Žalobce si při uzavírání dohody o rozvázání pracovního poměru na nic nestěžoval, žádné zdravotní problémy svému zaměstnavateli neohlásil. Žalovaná proto nemohla předpokládat, že žalobce trpí nemocí z povolání.

16. Výstupní prohlídka se ve smyslu § 13 nařízení vlády č. 79/2013 Sb. o pracovně lékařských službách a některých druzích posudkové péče provádí za účelem zjištění zdravotního stavu zaměstnance v době ukončení výkonu práce, a to s důrazem na zjištění takových změn zdravotního stavu, u kterých lze předpokládat souvislost se zdravotní náročností vykonávané profese. Výstupní prohlídka se provádí vždy, pokud zaměstnanec vykonával práci zařazenou podle zákona o ochraně veřejného zdraví v kategorii druhé rizikové, třetí nebo čtvrté. Žalobce pracoval na práci zařazeném ve výše uvedených rizikových kategoriích, protože pracoval jako horník v dole. Žalovaná se provedení výstupní lékařské prohlídky nikterak nebránila a žalobce na lékařskou prohlídku vyslala.

17. Bylo rozhodnutím žalobce, že rozváže pracovní poměr (patrně s vidinou vysokého odstupného) dohodou pro nadbytečnost dříve, než proběhne lékařská prohlídka, která se bude zabývat jeho zdravotním stavem po dlouholetém výkonu rizikového povolání. Žalobce sám potvrdil, že k podpisu dohody nebyl nikým nucen. Žalobce proto mohl bez problému vyčkat na výsledky výstupní lékařské prohlídky a uzavřít dohodu o rozvázání pracovního poměru až následně, případně vyčkat na to, až s ním žalovaná strana rozváže pracovní poměr pro nadbytečnost ze své iniciativy, tzn. výpovědí z pracovního poměru podle ust. § 52 c)zákoníku práce.

18. Z výše uvedeného důvodu soud v postupu žalované při uzavírání dohody o rozvázání pracovního poměru neshledal žádné důvody, které by mohly vést k neplatnosti tohoto právního jednání. Vzhledem k výši žalobci vyplaceného odstupného(11násobek průměrného výdělku) a nárokům uvedeným v ust. § 271 ca zákoníku práce a skutečnosti, že nároky na případné odškodnění choroby z povolání jsou ze zákona pojištěny, jsou úvahy žalobce o tom, že žalovaná hodlala uzavřením dohody o rozvázání pracovního poměru z důvodu nadbytečnosti žalobce finančně poškodit, toliko spekulativní.

19. Soud proto žalobu zamítl a jelikož žalobce neměl ve věci úspěch a žalovaná se práva na náhradu nákladů řízení vzdala, žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.