OSKI 16 C 27/2020-33

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem JUDr. Romanem Hlaváčem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně registrační číslo C Anonymizováno sídlem sídlo zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částky 553 575,48 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 553 575,48 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 183 175,44 Kč od 27. 1. 2018 do zaplacení ve výši 7,75 % a úrok 13,9 % ročně z částky 180 815,44 Kč od 27. 1. 2018 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 15. 10. 2019 se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 553 575,48 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že její předchůdkyně společnost právnická osoba uzavřela se žalovaným dne 4. 3. 2009 smlouvu o úvěru, na základě níž poskytla žalovanému částku 299 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet spolu s poskytnutou částkou i úrok 13,9 % p.a. a poplatky v pravidelných 72 měsíčních splátkách po 6 508,12 Kč. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas nesplácel, proto banka oznámením ze dne 22. 12. 2010 oznámila žalovanému zesplatnění úvěru. Dluh činí 334 789,76 Kč. Tato částka se je tvořena těmito položkami: nesplacená jistina ve výši 254 415,83 Kč, smluvní úrok narostlý ke dni zesplatnění ve výši 14 923,61 Kč, úrok z prodlení narostlý ke dni zesplatnění ve výši 410,10 Kč, poplatky, dlužné úhrady za pojištění a náklady upomínání ve výši 2 360 Kč a smluvní pokuta ve výši 62 680,22 Kč (žalobkyně v tomto řízení přiznání smluvní pokuty nepožaduje). Pohledávka byla postoupena na žalobkyni.

2. V průběhu řízení soud z insolvenčního rejstříku zjistil, že usnesením ze dne 25. 2. 2020, č. j. spisová značka, rozhodl Krajský soud v Ostravě tak, že zjistil úpadek žalovaného, ustanovil insolvenčního správce a povolil řešení úpadku oddlužením. Řízení u zdejšího soudu proto bylo po dobu trvání úpadku přerušeno. Insolvenční řízení skončilo dne 6. 2. 2026, kdy bylo usnesením Krajského soudu v Ostravě č.j. spisová značka mj. rozhodnuto o osvobození žalovaného od placení dosud neuspokojených pohledávek (právní moc 24. 2. 2026). Soud proto vyzval žalobkyni, zda vzhledem k tomu i nadále trvá na podané žalobě, nebo zda ji bere zpět. Jelikož žalobkyně se ve stanovené lhůtě nevyjádřila a žalobu zpět nevzala, soud ve věci nařídil jednání.

3. Soud při zjišťování skutkového stavu vycházel z těchto listinných důkazů, a to výpisu z insolvenčního rejstříku na čl. 28 spisu.

4. Z obsahu spisu a výše uvedených listinných důkazů soud zjistil tento skutkový stav:

5. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků soud zjistil, že dne 4. 3. 2009 byla mezi společností právnická osoba a žalovaným uzavřela smlouva o úvěru, na základě níž poskytla banka žalovanému částku 299 000 Kč. Žaloba byla ve věci podána dne 15. 10. 2019. Z insolvenčního rejstříku soud zjistil, že usnesením ze dne 25. 2. 2020, č. j. spisová značka rozhodl Krajský soud v Ostravě tak, že zjistil úpadek žalovaného, ustanovil insolvenčního správce a povolil řešení úpadku oddlužením. Řízení u zdejšího soudu proto bylo po dobu trvání úpadku přerušeno. Insolvenční řízení skončilo dne 6. 2. 2026, kdy bylo usnesením Krajského soudu v Ostravě č.j. spisová značka mj. rozhodnuto o osvobození žalovaného od placení dosud neuspokojených pohledávek. Tento výrok nabyl právní moci dne 24. 2. 2026. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další skutečnosti rozhodné pro jeho skutkové závěry.

6. Podle § 414 (Osvobození dlužníka od placení pohledávek) odst. 1 insolvenčního zákona jestliže byly splněny předpoklady pro osvobození podle § 412a, vydá insolvenční soud rozhodnutí, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození podle věty první se nevztahuje na pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku. Dle odst. 5 osvobození podle odstavce 1 se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit.

7. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba ke dni rozhodnutí soudu již není důvodná. V řízení byl prokázán vznik závazkového vztahu mezi společností právnická osoba jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem na základě písemně uzavřené smlouvy o úvěru. V průběhu soudního řízení však došlo k zahájení insolvenčního řízení na majetek žalovaného, přičemž v řízení jde o pohledávku, která má být přihlášena do insolvenčního řízení. Vztahují se na ni proto i účinky § 414 odst. 1 insolvenčního zákona. Jelikož usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 2. 2026, č.j. spisová značka bylo mj. pravomocně rozhodnuto o osvobození žalovaného od placení dosud neuspokojených pohledávek, vztahují se účinky osvobození dlužníka od placení pohledávek i na tuto předmětnou pohledávku z úvěru. Soud k tomuto musel z úřední povinnosti přihlížet, a proto nemohl v tomto řízení rozhodnout o žalované pohledávce jinak, než že žalobu z tohoto důvodu zcela zamítnout, aniž by musel zjišťovat oprávněnost a výši žalované pohledávky. Dle § 414 odst. 1 insolvenčního zákona pohledávka sice v neuhrazeném rozsahu nadále existuje, dlužník však je rozhodnutím insolvenčního soudu zbaven povinnosti ji věřiteli zaplatit. Koncepce oddlužení nadto i při rozhodování o osvobození od placení pohledávek vychází z toho, že je na dlužníku, zda dobrodiní zákona dané úspěšně proběhnuvším oddlužením využije (zda o osvobození od placení pohledávek požádá), čemuž v duchu téže logiky odpovídá, že dlužníku, který se rozhodne pohledávky, od jejichž placení byl rozhodnutím insolvenčního soudu osvobozen, později uhradit dobrovolně, zůstane tato možnost zachována. Pohledávka v neuhrazeném rozsahu nezanikla, leč věřitel ji nemůže úspěšně vymáhat; v soudním či jiném řízení již nelze takovou pohledávku věřiteli přiznat (pohledávka má povahu naturální obligace - srov. obdobně režim promlčených pohledávek ve smyslu § 100 odst. 1 věty třetí obč. zák. a režim pohledávek ze sázek a her ve smyslu § 845 odst. 1 obč. zák.). Ve vykonávacím řízení má taková pohledávka stejný režim jako promlčená pohledávka. K tomu lze dodat, že takto nastavené účinky přiznaného osvobození jsou též ve shodě s úpravou obsaženou v ustanovení § 417 insolvenčního zákona, jež insolvenčnímu soudu dovoluje - za stanovených podmínek - přiznané osvobození dlužníku odejmout, aniž by bylo nutné řešit specifické důsledky, jež by odejmutí osvobození mělo na již „zaniklé“ neuhrazené části pohledávek (odejmutím osvobození se tak „pouze“ obnovuje soudní /či jiná/ vymahatelnost takových pohledávek) (viz též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. listopadu 2010, sp. zn. 29 Cdo 3509/2010, uveřejněný pod číslem 63/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Pohledávka, jež je předmětem tohoto řízení, se na základě rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 2. 2026, č.j. spisová značka stala naturální obligací, k čemuž zde soud přihlíží z úřední povinnosti. To znamená, že žalovaný může dluh i přes osvobození v insolvenčním řízení dobrovolně splnit, věřitel se však nemůže úspěšně domáhat přiznání své pohledávky u soudu, a proto soud musel žalobu bez dalšího zcela zamítnout.

8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Jelikož byl v řízení plně úspěšný žalovaný, neboť vůči němu byla žaloba zcela zamítnuta, měl by právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož se však tohoto práva vzdal a žádné náklady nepožadoval, rozhodnul soud o nákladech řízení tak, že je žádnému z účastníků nepřiznal.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, a to písemně ve dvou vyhotoveních.

Žalovaný nemá právo proti tomuto rozsudku podat odvolání, neboť se tohoto práva výslovně a v plném rozsahu do protokolu vzdal.