OSKI 19 C 17/2026-31

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlínou Juráškovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o 23 292 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 11 292 Kč spolu s 14,75% úrokem z prodlení ročně z částky 16 800 Kč od 27. 1. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 4. 12. 2025 se domáhala žalobkyně po žalované zaplacení částky 23 292 Kč (sestávající z částek 16 800 Kč a 6 492 Kč) s 14,75 % úrokem z prodlení ročně z této částky od 27. 1. 2024 do zaplacení. Žalobu odůvodnila žalobkyně tvrzením, že smlouva o úvěru byla uzavřena se společností právnická osoba. Pohledávka od původního věřitele byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 6. 2025 na společnost právnická osoba. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 10. 6. 2025 mezi společností právnická osoba. jako postupitelem a společností Jméno žalobkyně. jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši 12 000 Kč. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 12 000 Kč a dále ze smluvního úroku ve výši 40% z jistiny pouze za první měsíc čerpání úvěru v kapitalizované výši 4 8000 Kč, nejpozději splatných dne 26. 1. 2024. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.tando.cz. Původní věřitel poskytl žalované úvěr převodem z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. č. účtu. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byla opakovaně upomínána. V poslední upomínce ze dne 26. 1. 2024 byla žalovaná informována o zesplatnění celého dluhu k datu upomínky a vyzvána k jeho úhradě. Žalovaná se dostala do prodlení dnem 27. 1. 2024. Pro případ prodlení se splácením úvěru byla sjednána smluvní pokuta 0,1% p.d. z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Žalobkyně vyčíslila smluvní pokutu na 6 492 Kč (kapitalizovaná výše za období od 27. 1. 2024 do data odeslání předžalobní výzvy 20. 7. 2025). V případě, že by soud neměl nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru za prokázaný, požadovala žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované, na jejíž bankovní účet byla dlužná částka převedena. Výzva k plnění byla zaslána žalované dne 20. 7. 2025.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Ve věci samé nebylo nařízeno jednání, neboť účastníci se výslovně práva účasti na projednání věci vzdali, resp. s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů (ust. § 115a o. s. ř.).

3. Na základě provedeného dokazování, a to ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 11661 ze dne 26. 1. 2024, fotokopie občanského průkazu, oznámení o zesplatnění spotřebitelského úvěru a výzvy k úhradě dluhu ze dne 27. 5. 2024, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 6. a 10. 6. 2025, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 7. 2025, výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 20. 7. 2025, potvrzení o podání poštovní zásilky ze dne 23. 7. 2025 a zprávy ČSOB, a.s., ze dne 17. 2. 2026 bylo zjištěno, že mezi účastníky (právní předchůdkyní žalobkyně právnická osoba. jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou) byla dne 26. 1. 2024 uzavřena elektronicky smlouva o spotřebitelském, neúčelovém úvěru na částku do úvěrového limitu 50 000 Kč. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou a žalovaná se zavázala splatit celkovou částku ve výši 70 400 Kč. Na účet vedený pro žalovanou jako majitele a disponenta byla připsána dne 26. 1. 2024 částka 12 000 Kč. Smlouvami o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni; postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Předžalobní výzvou ze dne 20. 7. 2025, podanou dne 23. 7. 2025 k poštovní přepravě, byla žalovaná dopisem právního zástupce žalobkyně vyzývána k zaplacení celkové částky 47 448 Kč.

4. Soud po provedeném dokazování žalobě vyhověl toliko částečně, neboť žalobkyně neprokázala plnou důvodnost svého žalobního požadavku. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 26. 1. 2024 sjednána smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z. Na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující zavázala, že žalované jako úvěrované poskytne peněžní prostředky do výše 50 000 Kč. Žalovaná z této vyčerpala částku 12 000 Kč, a to převodem na svůj bankovní účet, neuhradila dosud ničeho (tato tvrzení v řízení žalovaná nerozporovala). Výše uvedená smlouva je bezesporu ve smyslu ust. § 1810 a následujících o. z. smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaná jednala jako spotřebitel a věřitel jako podnikatel. Tento však nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované jakožto spotřebitele, v řízení nebyly tvrzeny, tím spíše ani prokázány, žádné zcela konkrétní kroky směřující k řádnému posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Neposoudil-li proto poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, schopnost žalované úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu ust. § 87 odst. 1 citovaného zákona ve spojení s ust. § 588 o. z. přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Jedná se přitom o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru nastupuje povinnost stran neplatné smlouvy svůj vzájemný vztah si vypořádat v režimu ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. (toto ustanovení je ustanovením speciálním k § 2991 a násl. občanského zákoníku, upravujícím bezdůvodné obohacení, jehož úprava se zde použije jen subsidiárně). Z citovaného zákonného ustanovení vyplývá, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož zde prokazatelně nedošlo k dohodě účastníků, určuje splatnost nesplacené jistiny soud. V této souvislosti je nutno odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 4. 2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021-262 a též rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2024, č.j. 8 Co 5/2024-160. Soud lhůtu splatnosti určil analogicky podle § 160 odst. 1 o.s.ř. (tedy jako obecnou pariční lhůtu), svým výrokem, žalovaná se tak nemohla dosud dostat do prodlení s plněním dluhu. Soud proto žalobu nad rámec částky 12 000 Kč s ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti zamítl.

5. Žalobkyně byla ve věci aktivně legitimována, neboť pohledávka za žalovanou na ni platně přešla v důsledku postoupení pohledávky (§ 1879 a násl. o.z.).

6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem ve smyslu ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. v závislosti na toliko částečném úspěchu žalobkyně v dané právní věci. Je přitom zapotřebí na tomto místě zdůraznit (zcela v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08), že je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky také její příslušenství, je nutno při rozhodování o náhradě nákladů podle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky samotné, nýbrž i jejího příslušenství.

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení, písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné ke Krajskému soudu v Ostravě.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 odst. 1 věta prvá o. s. ř.) nebo exekuční návrh.