OSKI 21 C 368/2025-36

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Babuškovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o 289 931,60 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 234 856,65 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

A pro případ prodlení se zaplacením této částky pak i s úrokem z prodlení jdoucím z této dlužné částky nebo její nesplacené části ode dne následujícího po její splatnosti až do zaplacení, a to ve výši repo sazby stanovené jméno FO národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení s úhradou částky, zvýšené o osm procentních bodů.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 55 074,95 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 55 074,95 Kč od 4. 3. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 234 856,65 Kč od 4. 3. 2024 do splatnosti částky uložené žalovanému zaplatit žalobkyni v odstavci I. výroku tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 18 516 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit státu doplatek soudního poplatku ve výši 2 899 Kč na účet Okresního soudu v Karviné do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala, aby soud uložil žalovanému Jméno žalovaného povinnost zaplatit jí částku 289 931,60 Kč jako dlužnou jistinu plynoucí ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 28. 2. 2023 mezi žalovaným a původním věřitelem – společností právnická osoba., IČO IČO. Tvrdila, že postupitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 300 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet za sjednaných podmínek, avšak tento svůj závazek neplnil. Z důvodu prodlení žalovaného byl úvěr postupitelem zesplatněn ke dni 3. 3. 2024, o čemž byl žalovaný vyrozuměn výzvou k zaplacení. Žalobkyně dále uvedla, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 4. 2024 jí byla předmětná pohledávka postoupena, přičemž oznámení o postoupení bylo žalovanému doručováno dopisem ze dne 16. 5. 2024. Tvrdila rovněž, že žalovaný ani po zaslání předžalobní výzvy z téhož dne ničeho neuhradil. Z obratové historie úvěrového účtu podle ní vyplývalo, že žalovaný na jistinu a úroky zaplatil pouze 15 500 Kč, a po započtení této částky tak zbýval k úhradě zůstatek 289 931,60 Kč. Současně se žalobkyně domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 289 931,60 Kč ode dne 4. 3. 2024 do zaplacení.

2. V podání ze dne 13. 11. 2025 žalobkyně doplnila skutková tvrzení zejména ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného, průběhu čerpání úvěru a provedených úhrad. Uvedla, že žalovaný úvěr čerpal dne 28. 2. 2023 v plné sjednané výši 300 000 Kč a že podle smlouvy měl celkem uhradit částku 563 970 Kč při započtení RPSN a sjednaných úroků. Za období od čerpání do 7. 12. 2023 však žalovaný uhradil na úrocích a jistině pouze 49 643,35 Kč, a po následných platbách v celkové výši 15 500 Kč tak zůstala nesplacená jistina 289 931,60 Kč, kterou žalobkyně v řízení uplatnila.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Ve věci provedl soud dokazování a zjistil tyto dílčí skutečnosti:

5. Mezi právnická osoba jako úvěrující bankou a žalovaným jako úvěrovaným klientem byla dne 8. 2. 2023 uzavřena smlouva o úvěru. Žalovaný smlouvu podepsal elektronickým podpisem. Podle smlouvy se poskytovatel úvěru zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 300 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 15,99 % ročně. Žalovaný se zavázal úvěr splatit nejpozději 20. 11. 2031. Výše měsíční splátky byla sjednána na 5 347 Kč. Úvěr byl veden bankou na úvěrovém účtu č. č. účtu. Smlouva o úvěru.

6. Výši měsíčního příjmu žalovaného ověřil poskytovatel úvěru z přehledu transakcí na účtu žalovaného č. č. účtu za období od 1. 2. 2022 do 27. 2. 2023, zejména příjem mzdy od právnická osoba ve výši 26 458 Kč dne 17. 2. 2023, a mzdy od právnická osoba ve výši 22 675 Kč dne 17. 1. 2023. (Příjmové transakce - Anonymizováno_výpisy_1.pdf).

7. Žalovaný obdržel dne 28. 2. 2023 příchozí platbu ve výši 300 000 Kč z účtu č. č. účtu, která odpovídala čerpání úvěru od původního věřitele. Běžně prováděl opakované výběry hotovosti (200–2 500 Kč), platby kartou v supermarketech, drogeriích, fastfoodových provozovnách, dopravních službách, platby za online služby typu Google, Apple, Netflix, PlayStation. Žalovaný rovněž prováděl pravidelné splátky jiných úvěrů (Anonymizováno, právnická osoba), opakované platby jméno FO a jméno FO. Na účtu se střídaly velmi nízké zůstatky např. 0,03 Kč či 3 Kč. (Výpisy z bankovního účtu žalovaného – kompletní pohyb, úvěrové čerpání, výdaje (Anonymizováno_výpisy_2.pdf).

8. Z výpisu z úvěrového účtu číslo 001 za období od 28. 2. 2022 do 31. 12. 2023 bylo zjištěno, že datum ukončení čerpání byl 17. 3. 2023 a konečný zůstatek na tomto účtu činil minus 298 923,55 Kč.

9. Žalovaný požádal právnická osoba o poskytnutí úvěru k výši 350 000 Kč. V žádosti uvedl, že je za zaměstnaný od 17. 10. 2022 do 16. 10. 2023 a jeho čistý měsíční příjem činí 21 073,50 Kč. Žalovaný v žádosti neuvedl žádné měsíční výdaje (nájem, splátky, ostatní). (Žádost o poskytnutí úvěrového produktu).

10. Poskytovatel úvěru právnická osoba., v dopise ze dne 31. 1. 2024 vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky. (Poslední výzva k úhradě dlužné částky).

11. Opakovaně vyzval poskytovatel úvěru žalovaného k zaplacení dlužné částky v dopise ze dne 3. 3. 2024. (Výzva ze dne 3. 3. 2024).

12. Z předložené Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 4. 2024 a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že právnická osoba., postoupila žalobkyni pohledávku z úvěrové smlouvy. Postoupení nabylo účinnosti po uhrazení kupní ceny, což bylo dle předloženého Potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 3. 5. 2024 splněno.

13. Poskytovatel úvěru oznámil v dopise ze dne 16. 5. 2024, že pohledávku ze smlouvy o úvěru č. 7211449053 postoupil s účinností k 1. 5. 2024 žalobkyni. (Oznámení o postoupení pohledávky).

14. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky v písemné upomínce ze dne 16. 5. 2024. (Výzva k uhrazení závazku – předžalobní upomínka).

15. Žalobkyně podala k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalovanému dne 16. 5. 2024. (Podací lístek).

16. Uvedená dílčí skutková tvrzení představují současně skutkový závěr soudu.

17. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

18. Podle § 2395 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

20. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

21. Podle § 2 odst. 1 zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 12. 2016, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

22. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytneli poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

24. V dané věci dospěl soud k závěru, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným (jako spotřebitelem) byla uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o. z.), která je současně smlouvou o spotřebitelském úvěru. Předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, což bylo žalovanému oznámeno nejpozději doručením této žaloby (§ 1879 o. z.). Žalobkyně tak byla oprávněna k podání žaloby.

25. Z úřední povinnosti se dále soud zabýval tím, zda poskytovatel úvěru posoudil (důkladně) před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného (§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru).

26. Povinnost zabývat se tím, zda byla před uzavřením smlouvy řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele má soud i v případě, že úvěr byl po určitou dobu splácen (závěry rozsudku Soudního dvora ze dne 11. 1. 2024 ve věci C-755/22, Nárokuj, dostupný na www.eur-lex.europa.eu).

27. Z provedených důkazů soud zjistil, že poskytovatel úvěru hodnotil úvěruschopnost žalovaného tak, že prověřil jeho dosavadní platební morálku v dostupných úvěrových a bankovních registrech a ověřil také výši jeho příjmů. Při posouzení vycházel z údajů, které žalovaný uvedl při sjednávání úvěru. Zjištěné výdaje žalovaného však poskytovatel nijak neověřoval, a tato část posouzení tak zůstala neúplná.

28. Soud tak dospěl k závěru, že poskytovatel úvěru neposoudil úvěruschopnost žalovaného důkladně. Spotřebiteli byl poskytnut úvěr navzdory tomu, že již při uzavření smlouvy existovaly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr řádně splácet. Smlouva je proto absolutně neplatná (§ 87 zákona o spotřebitelském úvěru).

29. Jestliže je smlouva absolutně neplatná, pak musí platit, že si strany neujednaly, kdy má dlužník dluh splnit. A věřitel nemůže ani požadovat plnění po dlužníkovi (spotřebiteli) ihned, jak je tomu u běžného nároku na vydání bezdůvodného obohacení (§ 1958 odst. 2 o. z.). Úprava § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je ve vztahu k § 1958 odst. 2 o. z. ustanovením speciálním. Je-li spotřebitel povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, je povinen ji vrátit v nové době splatnosti, která odvisí od jeho možností.

30. Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení dosud nevrácené jistiny 234 856,65 Kč (300 000 Kč – 65 143,35 Kč).

31. Povinnost zaplatit dlužnou jistinu ve lhůtě do 30 dnů od právní moci rozsudku, určil soud jak s ohledem na výši dosud nevrácené jistiny, tak v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Podle zákona o spotřebitelském úvěru má totiž věřitel povinnost vyzvat spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, k uhrazení dlužné splátky a poskytnout mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů (§ 124 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).

32. A pro případ, že žalovaný tuto povinnost nesplní řádně a včas, přiznal soud žalobkyni nárok na úrok z prodlení v zákonné výši (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve spojení se stanoviskem Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2006 sp. zn. Cpjn 202/2005).

33. Ve zbývajícím rozsahu pak soud žalobu zamítl.

34. Žalobkyně zaplatila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 11 598 Kč. Soud však elektronický platební rozkaz v této věci nevydal, proto poplatková povinnost žalobkyně činí 14 497 Kč, a to podle položky 2 bodu 2. ve spojení s položkou 1 bodu 1. Sazebníku soudních poplatků (příloha k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Soud proto uložil žalobkyni povinnost zaplatit státu doplatek soudního poplatku ve výši 2 899 Kč podle § 9 odst. 6 a § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích.

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18 516 Kč, přičemž tato částka představuje 26,96 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 63,48 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 36,52 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 14 497 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 289 931,60 Kč sestávající z částky 9 460 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (4 úkony: 4 × 9 460 = 37 840 Kč) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (tj. 4 × 450 = 1 800 Kč), v souvislosti s cestou realizovanou dne 15. 1. 2026 náhrada 5 137,42 Kč za 550 ujetých km v částce 4 237,42 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 573/2025 Sb. při průměrné spotřebě 5,2 l/100 km a 5,90 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 573/2025) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 900 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 44 777,42 Kč ve výši 9 403,25 Kč. Pro úplnost soudu dodává, že procesní úspěch a neúspěch účastníků posuzoval i s ohledem na příslušenství (kapitalizované ke dni vyhlášení rozhodnutí). Soud pak žalobkyni nepřiznal odměnu za doplnění žaloby, neboť žalobkyně je povinna uvést úplná skutková tvrzení již v žalobě. Žalobkyní musí být známo, že ve věcech spotřebitelských úvěrů je rozhodným tvrzením uvedení, zda a jakým způsobem byla úvěruschopnost zkoumána. Jedná se tedy o neúčelně vynaložený náklad.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.