OSKIHA 112 C 121/2021-128

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pomykaczovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_005⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_006⟫ o určení vlastnického práva

I. Žaloba, aby bylo určeno, že žalobce je vlastníkem nemovitých věcí - pozemku parc. číslo – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba adresa, způsob využití rodinný dům, pozemku parc. číslo – zahrada a pozemku parc. číslo – trvalý travní porost, zapsaných na list vlastnictví, pro katastrální území Bludovice, obec Havířov, u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava, a dále, aby bylo uloženo žalobci vrátit žalované uhrazenou kupní cenu ve výši 2 500 000 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 226 618 Kč k rukám právního zástupce žalované příjmení jméno příjmení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum domáhal se žalobce určení, že je vlastníkem nemovitých věcí, a to pozemku parc. číslo jehož součástí je stavba rodinného domu adresa, pozemku parc. číslo – zahrada a pozemku parc. číslo – trvalý travní porost, zapsaných na list vlastnictví, pro katastrální území Bludovice, obec Havířov, s tím, aby soud dále rozhodl o povinnosti žalobce vrátit žalované uhrazenou kupní cenu ve výši 2 500 000 Kč. Žalobu odůvodnil tvrzením, že je vlastníkem těchto nemovitých věcí, avšak jejich současným katastrálním vlastníkem je žalovaná na základě kupní smlouvy ze dne datum. Předmětné nemovité věci se žalobce rozhodl prodat jiným zájemcům, a to jméno příjmení a jméno a jméno příjmení za sjednanou kupní cenu 2 000 0000 Kč a za účelem zajištění převodu nemovitostí těmto osobám uzavřel se zprostředkovatelem jméno příjmení smlouvu o výhradním poskytování realitních služeb. Zprostředkovatel prodej nemovitých věcí neinzeroval, pouze byly řešeny záležitosti týkající se dělení pozemků parc. číslo dle dohody zájemců s žalobcem a také za účelem zajištění přístupu k nemovitostem přes přístupovou komunikaci jiných vlastníků. Realitní makléř konal a komunikoval se zájemci o koupi nemovitostí. V listopadu 2020 však oslovila žalobce žalovaná, která projevila zájem o koupi nemovitostí za kupní cenu 2 500 000 Kč, tuto nabídku však žalobce odmítl, neboť na prodeji nemovitostí již byl dohodnut s jinými zájemci. Navýšení kupní ceny nad požadovanou částku 2 000 000 Kč by stejně nezískal žalobce, neboť takovéto navýšení by pouze přirostlo výši provize zprostředkovatele prodeje pana příjmení. Žalobce neměl žádný důvod k prodeji žalované. Dne datum realitní makléř oznámil žalobci, že smlouvy pro převod nemovitosti na zájemce pana příjmení a manžele příjmení jsou již nachystány k podpisu, k jejich ověření a za tím účelem navštívili společně pobočku České pošty v obec, kde žalobce podepsal všechny listiny, které mu byly zprostředkovatelem předloženy s plnou důvěrou ve zprostředkovatele a v dobré víře, že se jedná o dokumentaci potřebnou k převodu nemovitostí na osoby zájemců. Žalobce listinám nevěnoval v dobré víře v osobu zprostředkovatele pozornost, vše podepsal a nechal si podpis úředně ověřit. Žalovaná se v okamžiku podpisu smlouvy žalobcem nenacházela a poštovní úřad navštívila krátce poté, co budovu poštovního úřadu opustil žalobce, z čehož lze usuzovat na zřejmý úmysl, kdy žalobce nejprve odmítl převést nemovitosti žalované, a toto by jistě učinil i ve chvíli, kdy by mu byla předložena kupní smlouva za přítomnosti žalované. Lze tudíž usuzovat na lstivé jednání ze strany zprostředkovatele a žalované. Po podepsání listiny neobdržel žádné pare těchto listin, které na poště podepsal, a o omylu se dozvěděl až z vyrozumění katastrálního úřadu poté, co mu bylo doručeno vyrozumění o zahájení vkladového řízení ze dne datum Tomu se snažil aktivně zabránit, když uzavření kupní smlouvy provedl v omylu v osobě kupujícího, avšak neúspěšně. Až následně dne datum po osobní návštěvě katastrálního úřadu zjistil výši kupní ceny, neboť si nechal vyhotovit kopii kupní smlouvy ze dne datum, přičemž dle takto provedené transakce vznikla zprostředkovateli odměna za převod nemovitostí této konkrétní kupující ve výši 500 000 Kč. V dané věci není jediný důvod, proč celá transakce neproběhla standardním způsobem, tedy uzavřením kupní smlouvy, smlouvy o úschově finančních prostředků a podepsáním návrhu na vklad do katastru za přítomnosti všech smluvních stran, zprostředkovatele i advokáta jako schovatele. Dle žalobce tak k vkladu vlastnického práva na žalovanou došlo dne datum na základě absolutně neplatného právního úkonu. Žalobce namítá, že tento úkon byl učiněn v rozporu s dobrými mravy, kdy čin, kterým došlo k uzavření kupní smlouvy, spočívá ve vědomém předstírání nebo zatajování určitých skutečností. Lstivé jednání by nemělo požívat žádné právní ochrany, a to ani na úkor zásady pacta sunt servanda. Dále namítal neplatnost kupní smlouvy z důvodu omylu jakožto vady vůle. Žalobce nikdy neměl v úmyslu učinit jednání vedoucí k převodu nemovitostí na žalovanou. K jednáním s žalovanou zprostředkovatele nezmocnil, neboť žalobce neměl vůli žalované nemovitosti prodat. Protože se na omylu podílela druhá strana, a to prostřednictvím třetí osoby, která uvedla jednajícího v omyl lstí a žalovaná měla na takovémto činu účast nebo o něm alespoň věděla nebo musela vědět, nese původce omylu právní následky uvedené v ust. § 584 odst. 2 občanského zákoníku. Tedy jednání třetí osoby, které vyvolalo omyl jednajícího, je třeba posuzovat stejně jako jednání, kterým způsobila omyl druhá strana. Ze všech těchto důvodů má soud za to, že kupní smlouva ze dne datum je jednak z důvodu omylu v osobě a zejména z důvodu vyvolané lsti třetí osobou, tedy realitním makléřem neplatná, přičemž této neplatnosti se žalobce dovolal, a je také neplatná pro rozpor s dobrými mravy a navrhuje určit, že žalobce je vlastníkem předmětných nemovitých věcí s tím, že vrátí žalované uhrazenou kupní cenu 2 500 000 Kč. Žalobce má naléhavý právní zájem na tomto určení, neboť své vlastnické právo nikdy nepozbyl, v katastru nemovitostí však uveden není, neboť katastrální úřad provedl na podkladu absolutně neplatné kupní smlouvy tento vklad. Existuje tak rozpor ve vlastnictví předmětných nemovitých věcí podle stavu vyplývajícího ze zápisu v katastru nemovitostí a podle skutečného stavu a naléhavý právní zájem je dán ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka. Žalovaná na předžalobní výzvu k nápravě tohoto vadného stavu nereagovala.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, neboť veškeré kroky, které v dané věci žalobce provedl, jednoznačně poukazují na to, že velmi dobře věděl, komu předmětné nemovitosti prodává. Rodiče žalované bydlí v blízkosti předmětných nemovitostí na stejné ulici a v listopadu 2020 oslovili žalovaného, když jej viděli, že stěhuje věci z nemovitosti, tázali se, zda není nemovitost na prodej. Žalobce jim sdělil, že nemovitosti skutečně prodává za kupní cenu 2 200 000 Kč a otec žalované mu sdělil, že je ochoten uhradit za nemovitosti částku vyšší, a to 2 500 000 Kč. Žalobce tuto nabídku neodmítl, jen mu sdělil, že uzavřel zprostředkovatelkou smlouvu s jméno příjmení a že jej nechce obejít a poskytl mu kontakt na něj. Otec žalované se s panem příjmení spojil a přednesl mu nabídku na koupi nemovitostí pro žalovanou. Poté od něj obdržel informace o tom, že žalobce souhlasil s prodejem nemovitostí žalované, obdrželi od pana příjmení návrhy smluvní dokumentace, přičemž kupní smlouva byla následně podepsána. U podpisových řádků je vždy uvedeno konkrétní jméno, tedy žalobce i žalované, pár centimetrů od sebe. Smlouva se podepisovala ve více vyhotoveních, stejně tak na formuláři návrhu na vklad je jasně viditelné, kdo je účastníkem řízení, tedy že jde o žalobce a žalovanou a navrhuje se vklad vlastnického práva pro žalovanou. Žalovaná nesouhlasí s tím, že by žalobce nevěděl, co podepisuje a komu nemovitosti prodává, neboť ze všech dokumentů jednoznačně vyplývá, že kupujícím je žalovaná, nikoli pan příjmení, či manželé příjmení, které žalovaná nezná. Pan anonymizováno se žalobcem otázku prodeje žalované projednal a s tímto postupem žalobce souhlasil. Po podpisu smluv byla následně do advokátní úschovy uhrazena celá sjednaná kupní cena 2 500 000 Kč a byl podán návrh na vklad vlastnického práva, dle něhož byl zápis do katastru proveden datum. Následně dne datum došlo k předání předmětných nemovitostí na místě samé žalované, o čemž byl sepsán předávací protokol a žalobce také k předání donesl žalované podklady pro přepis energie, jakožto novému vlastníkovi. Není pravdou, že by zprostředkovateli vznikl nárok na odměnu ve výši 500 000 Kč, neboť ze smlouvy o úschově finančních prostředků jednoznačně vyplývá, že žalobci byla po vkladu vlastnického práva vyplacena částka 2 320 000 Kč a zprostředkovateli pouze 180 000 Kč. Žalovaná nesouhlasí s tím, že by žalobce jednal v omylu či omylu vyvolaném lstí, neboť ze všech listinných důkazů je patrné, kdo je prodávající a kdo je kupující. Ani v předávacím protokolu není zmínka o tom, že by žalobce s převodem na žalovanou nesouhlasil.

3. K tomu žalobce uvedl, že důvěřoval zprostředkovateli převodu a nevěnoval pozornost obsahu smluvních dokumentů. Trval na tom, že nesouhlasil s převodem nemovitostí na žalovanou, o čemž byli uvědoměni kromě žalované a jejího otce také manželé příjmení i Ing. příjmení. Namítal, že k uzavření smluv nedošlo za součinnosti obou smluvních stran, neboť tyto se nesešly k jejich uzavření, ale k uzavření smluv došlo postupně, aniž k tomu byl dán jediný logický důvod. Tento kontraktační postup se vymykal běžnému postupu při převodu nemovitých věcí, což s ohledem na skutečnost, že žalobce a žalovaná od sebe bydlí necelých 5 km, evokuje otázku, proč se tak stalo. Žalobci není známo, z jakého důvodu mu byla vyplacena z advokátní úschovy částka ve výši 2 320 000 Kč. Navíc nesouhlasil s tím, aby rodinný dům byl zbourán, což měla žalovaná v úmyslu. Naopak zájemci manželé příjmení chtěli rodinný dům rekonstruovat, což žalobce od počátku jejich vzájemného jednání kvituje. Proto také uvádí, že finanční otázka nehrála při prodeji roli, když žalobce má vlastní bydlení, nemá žádné závazky a mnoho peněz jako starobní důchodce s vlastním bydlením nepotřebuje. Trval na tom, že makléř pan příjmení nejednal v zájmu svého klienta, jeho motivace k jednání, které odporuje dobrým mravům, je patrně finanční, kdy v případě zneplatnění daného převodu by tento byl povinen vrátit již vyplacenou provizi za prostředkování ve výši 180 000 Kč a navíc s ohledem na účinnost smlouvy o zprostředkování do datum byl v časovém presu.

4. Ve věci soud poprvé rozhodl rozsudkem ze dne 14. 9. 2021, č.j. číslo jednací, který byl k odvolání žalobce usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 3. 2022, č.j. číslo jednací, zrušen pro nepřezkoumatelnost. Soud se souhlasem účastníků ve věci nově rozhodl na základě důkazů, které byly provedeny v řízení předcházejícím vydání zrušeného rozhodnutí, neboť účastníci žádné další nové skutečnosti netvrdili a jiné důkazy nenavrhovali.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k datu datum bylo zjištěno, že jako vlastník nemovitostí, a to pozemku parc. číslo číslo číslo v katastrálním území Bludovice, obec Havířov, zapsaných na list vlastnictví, u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Ostrava, je uveden žalobce. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k datu datum bylo zjištěno, že vlastníkem stejných nemovitostí je k tomuto datu evidována žalovaná s tím, že vlastnické právo nabyla na základě kupní smlouvy ze dne datum s právními účinky zápisu k datum a zápis byl proveden dne datum.

6. Ze smlouvy o výhradním poskytování realitních služeb uzavřené dne datum soud zjistil, že byla uzavřena mezi jméno příjmení, podnikajícím pod IČO (se značkou„ Slezský dům Realitní kancelář“) jako zprostředkovatelem a žalobcem jako zájemcem a jejím předmětem byl závazek zprostředkovatele vyvíjet pro žalobce činnost tak, aby měl možnost uzavřít kupní smlouvu o převodu nemovitostí zde specifikovaných za zájemcem požadovanou cenu 2 000 000 Kč. V případě, že na základě činnosti zprostředkovatele dojde k uzavření kupní smlouvy, zaplatí zájemce zprostředkovateli odměnu, jejíž výši si určí jako rozdíl mezi kupní cenu, kterou kupující skutečně zaplatí zájemci za koupi nemovitosti a cenou požadovanou zájemcem, tedy 2 000 000 Kč. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do datum. Jsou zde stanovena práva a povinnosti smluvních stran, mj. to, že veškeré kontakty se třetími osobami, které zajistí zprostředkovatel, budou realizovány výlučně přes zprostředkovatele a že bez vědomí zprostředkovatele neuzavře zájemce kupní smlouvu a dále, že za účelem převodu nemovitostí neuzavře po dobu trvání této smlouvy žalobce zprostředkovatelskou smlouvu s jinou osobou. Dále bylo sjednáno, že provize bude zprostředkovateli uhrazena zájemcem na účet zprostředkovatele po uzavření kupní smlouvy a po uhrazení kupní ceny.

7. Z emailové komunikace jméno příjmení a jméno příjmení ze dne datum soud zjistil, že pan příjmení zaslal panu příjmení v příloze tohoto emailu návrh kupní smlouvy ke koupi podílu 1/3 cesty v část obce a list vlastnictví a informoval jej o převodu zástavního práva, kdy podle něj by tento návrh kupní smlouvy měl bance stačit, přičemž z kupní smlouvy, která je přílohou tohoto emailu bez uvedení data, soud zjistil, že se jedná o návrh smlouvy, podle níž jméno příjmení a jméno příjmení jako prodávající prodávají jméno příjmení spoluvlastnický podíl o velikosti 1/6 každého pozemku parc. číslo číslo zapsaný na list vlastnictví pro katastrální území Bludovice za nespecifikovanou kupní cenu. právnická osoba dopisem ze dne datum sdělila jméno příjmení a Mgr. jméno příjmení, že souhlasí s převodem vlastnického práva na nemovitosti, které měly být prodány touto smlouvou jméno příjmení za zde specifikovaných podmínek a že nový majitel třetiny pozemku parc. číslo číslo v katastrálním území Bludovice se nestává novým spoludlužníkem a banka se vzdává zástavního práva u kupujícího jméno příjmení a zástavní právo o velikosti 1/3 u pana příjmení i Mgr. jméno příjmení musí být zachováno.

8. Ze sdělení Magistrátu města Havířova, odboru územního rozvoje, ze dne datum soud zjistil, že žalobci bylo dáno vyjádření z územního hlediska k záměru dělení pozemku parc. číslo v katastrální území Bludovice, dle přiloženého zákresu do snímku katastrální mapy, kdy z tohoto pozemku měla být oddělena část nově označovaného pozemku číslo s tím, že zde byly stanoveny podmínky pro toto dělení a bylo sděleno, že předmětný záměr, tedy dělení pozemku parc. číslo je přípustný.

9. Z emailové korespondence mezi jméno příjmení a jméno příjmení ze dne datum a datum soud zjistil, že jméno příjmení žádal pana příjmení o doplnění informací, zejména osobních údajů jeho, případně jeho manželky, pokud by nemovitosti měly být psány na oba manžele za účelem vypracování verze kupní smlouvy a úschovy pro banku, přičemž na to jméno příjmení reagoval a sdělil potřebné údaje s tím, že smlouva bude napsána na oba manžele příjmení a následně datum zaslal pan příjmení panu příjmení návrhy smluv pro banku s dotazem, u které banky žádají úvěr. Součástí tohoto emailu byla připravená kupní smlouva, resp. její návrh týkající se předmětných nemovitostí, kdy prodávající měl být žalobce a kupujícími měli být manželé příjmení, přičemž měl být prodán pozemek parc. číslo s budovou adresa a nově vzniklý pozemek číslo v katastrálním území Bludovice, za kupní cenu 1 200 000 Kč a tato měla být uhrazena s úvěru poskytnutého bankou na účet do advokátní úschovy Mgr. příjmení.

10. Z SMS zprávy pana příjmení adresované dne 13. 11. panu příjmení bylo zjištěno, že pan příjmení informoval pana příjmení, že pan příjmení tvrdí, že jsou na drenáži a k vedení vody a plynu domluveni, ale jistější by byla obecná smlouva se souhlasem, kterou může nechat makléř připravit. Na věcné břemeno by musel vzniknout geometrický plán s vyznačením břemene, musela by ho akceptovat banka a odhadce by posoudil, zda by věcné břemeno nemělo vliv na ocenění k úvěru pro manželé příjmení, což cca další měsíc s nejasným výsledkem. Tázal se, zda může nechat připravit kompletní smlouvy ke koupi.

11. Z kupní smlouvy uzavřené dne datum bylo zjištěno, že tato byla sjednána mezi žalobcem jako prodávajícím a žalovanou jako kupující za účasti třetí osoby jméno příjmení jako zprostředkovatele a smluvní strany se dohodly na prodeji předmětných nemovitostí zapsaných na list vlastnictví v katastrálním území Bludovice za sjednanou kupní cenu 2 500 000 Kč, která měla být uhrazena nejpozději do datum na zvláštní depozitní účet zde specifikovaný do advokátní úschovy u Mgr. jméno příjmení s tím, že kupní cena bude vyplacena z advokátní úschovy dle podmínek smlouvy o úschově finančních prostředků. Bylo ujednáno, že kupující je seznámen se stavem nemovitostí ke dni uzavření smlouvy, zejména se skutečností, že budova adresa je stavbou v havarijním stavu určenou ke zbourání a v takovémto stavu ji kupuje, dále se smluvní strany dohodly na předání nemovitostí do sedmi pracovních dnů od zápisu vkladu vlastnického práva dle této smlouvy, o čemž bude pořízen předávací protokol. Rovněž se dohodli o povinnosti prodávajícího zajistit převod odběru energií na kupujícího a k poskytnutí nezbytné součinnosti prodávajícím. V článku 7 je uvedeno, že smluvní strany shodně prohlašující, že si smlouvu řádně před jejím podpisem přečetly, že byla podepsána podle jejich svobodné a vážné vůle, nikoli v tísni za nápadně nevýhodných podmínek. Listina je podepsána žalobcem, žalovanou i jméno příjmení, přičemž podpis žalobce i žalované je úředně ověřen a ověření podpisu je zapsáno v ověřovací knize Pošty obec ze dne datum. Podpisy obou účastníků smluv se nacházejí vedle sebe, a to nad jmény a příjmeními obou účastníků vypsaných v plném znění. Podpis realitního makléře se nachází pod podpisem žalobce.

12. Ze smlouvy o úschově finančních prostředků uzavřené dne datum mezi žalovanou jako složitelem, žalobcem jako příjemcem 1), jméno příjmení jako příjemcem 2) a Mgr. jméno příjmení, advokátem, soud zjistil, že žalovaná jako kupující a žalobce jako prodávají prohlásili, že mají spolu v úmyslu uzavřít za účasti jméno příjmení kupní smlouvu, jejímž předmětem je převod vlastnického práva k předmětným nemovitostem za cenu 2 500 000 Kč, o níž bylo dohodnuto, že bude uhrazena do advokátní úschovy, přičemž za tímto účelem je uzavírána předmětná smlouva a jsou zde stanoveny podmínky pro vyplacení částky z úschovy příjemcům úschovy tak, že částka 2 320 000 Kč bude přikázána na bankovní účet žalobce zde specifikovaný a částka 180 000 Kč na bankovní účet jméno příjmení zde specifikovaný, a to poté, co příjemci nebo složitel předloží advokátovi výpis z katastru nemovitostí, z něhož bude zřejmé, že vlastníkem nemovitosti je složitel a finanční prostředky budou poté převedeny do tří pracovních dnů na uvedené účty. Tato listina je podepsána žalovanou, žalobcem, Mgr. příjmení, jméno příjmení s tím, že podpisy všech zúčastněných stran s přesným vyjmenováním jednotlivých účastníků smlouvy se nacházejí bezprostředně pod koncem textu smlouvy na jedné straně.

13. Z návrhu na vklad do katastru nemovitostí bylo zjištěno, že tento byl předložen katastrálnímu úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Ostrava dne datum s tím, že účastníky řízení návrhu na vklad práva je žalobce a žalovaná. Oba dva účastníci jsou zde specifikováni jménem, příjmením, rodným číslem, datem narození, nachází se zde jak podpis žalobce, tak podpis žalované, přičemž údaje o těchto účastnících se nacházejí na jedné straně listiny bezprostředně nad sebou. Navrhoval se vklad vlastnického práva pro žalovanou k předmětným nemovitostem s tím, že přílohou návrhu na vklad je kupní smlouva.

14. Ze sdělení Magistrátu města Havířova, odboru územního rozvoje, oddělení stavební úřad, ze dne datum soud zjistil, že tento odbor vzal na vědomí zpětvzetí žádosti ze dne datum o vydání rozhodnutí o dělení nebo zcelování pozemku parc. číslo v katastrálním území Bludovice, kterou dne datum podal žalobce.

15. Dne datum podal žalobce prostřednictvím svého právního zástupce námitku proti podanému návrhu na vklad vlastnického práva ve prospěch žalované, neboť si není vědom, že by s touto dne datum uzavřel kupní smlouvu a požádal Katastrální úřad o zápis poznámky spornosti, jak soud zjistil z této listiny sepsané právním zástupcem žalobce a adresovaným Katastrálnímu úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Ostrava a současně dopisem ze dne datum požádal o přerušení vkladového řízení na dobu nezbytně nutnou, jak soud zjistil z obsahu tohoto návrhu.

16. Z dopisu ze dne 9. 2. 2020 zaslaného žalované doporučeně téhož dne (dle podacího lístku) soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovanou, aby jej kontaktovala za účelem smírného jednání a dohody o zpětném převodu nemovitosti do vlastnictví žalobce, neboť tento byl podveden jednáním zprostředkovatele převodu jméno příjmení, když neprojevil vůli převést uvedené nemovitosti na žalovanou, neboť byl na převodu nemovitostí domluven již od srpna 2020 s jinými osobami a tudíž je kupní smlouva, na základě které měla žalovaná nabýt nemovitosti, neplatným právním úkonem s tím, že pokud tak neučiní, obrátí se žalobce na příslušný soud, aby posoudil platnost učiněných právních úkonů.

17. Ze svěřenecké smlouvy uzavřené mezi žalobcem jako složitelem a Mgr. jméno příjmení jako schovatelem ze dne datum soud zjistil, že dle této smlouvy měly být finanční prostředky ve výši 2 320 000 Kč, které mají být žalobci každým dnem vyplaceny z advokátní úschovy Mgr. jméno příjmení, svěřeny na účet advokátní úschovy zde specifikovaný a tato svěřenecká úschova bude vypořádána na základě dohody o zpětném převodu nemovitostí zapsaných na list vlastnictví v katastrálním území Bludovice z žalované na složitele, popř. poté, co Okresní soud v Karviné rozhodne pravomocně a vykonatelně o neplatnosti kupní smlouvy ze dne datum. Z oznámení identifikačních údajů skutečného vlastníka, schovatele peněžních prostředků pro účely notářských a advokátních úschov ze dne datum bylo zjištěno, že Mgr. jméno příjmení oznámil, že skutečným vlastníkem, schovatelem peněžních prostředků ve výši 2 320 000 Kč složených na účet úschovy zde specifikovaný je žalobce a původem peněžních prostředků je prodej nemovitostí.

18. Z předávacího protokolu sepsaného dne datum mezi žalobcem jako předávajícím a žalovanou jako nabývající bylo zjištěno, že předávanou nemovitostí je pozemek par. číslo s budovou číslo pozemky číslo číslo v katastrálním území Bludovice, přebírající prohlásila, že si předávanou nemovitost prohlédla, je jí znám stav nemovitostí a přebírá jej, přičemž oba podpisem smlouvy stvrzují, že nemovitosti byly řádně předány bez výhrad se svazkem klíčů. V protokolu je uveden stav na měřidle elektroměru.

19. Z listiny označené jako„ Odvolání plné moci“ ze dne datum bylo zjištěno, že žalobce odvolal jako zmocnitel s okamžitou platností a v celém rozsahu plnou moc udělenou dne datum svému zmocněnci příjmení jméno příjmení advokátovi k zastupování před Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj v řízení vedeném pod sp.zn. V18117/2020-807, jakož i v řízeních navazujících a dále k zastupování ve věci neplatné smlouvy o převodu předmětných nemovitostí mezi smluvními stranami, tedy žalobcem a žalovanou. Listina je podepsána žalobcem, adresována Mgr. příjmení a byla mu zaslána doporučeně (dle dokladů o odeslání) s tím, že pravost podpisu žalobce na uvedené listině potvrdila advokátka Mgr. jméno příjmení dne datum.

20. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že předmětné nemovitosti zdědil, měl o jejich koupi více zájemců a dne datum uzavřel smlouvu s realitním makléřem. Vážnými zájemci o koupi byli manželé příjmení a pan příjmení. Chtěli nemovitosti koupit, už na pozemku začali na podzim pracovat, vyklízeli zahradu. Činili kroky k rozdělení pozemků a manželé příjmení si vyřizovali na koupi půjčku. Žádost na Magistrát města Havířova o dělení pozemku za něj podával makléř, k tomu mu podepisoval žalobce listiny. Společně na magistrátu zjišťovali, proč nedovolí rozdělení pozemků. Je mu známo, že řízení o rozdělení pozemků bylo zastaveno. S rodinou žalované jednal o prodeji domu na ulici, kde jej oslovili a nabízeli za prodej nemovitostí 2 500 000 Kč. Žalobce dal otci žalované kontakt na sebe a následně jej přijal u sebe doma, když na něj zazvonil u branky. Společně nahlíželi do smlouvy s realitním makléřem a otec žalované jej upozornil na to, že kdyby mu dali za nemovitosti 2 500 000 Kč, pak by makléř dostal velkou provizi. Následně asi týden poté jej realitní makléř příjmení vyzvedl, poté co jej předem upozornil SMS zprávou, společně jeli na poštu, kde byly ověřeny podpisy žalobce na listinách, které připravil realitní makléř, ukazoval mu, kde má listiny podepsat. Kupní cena žalobci dosud vyplacena nebyla, neboť byla složena do úschovy advokáta. Po podpisu smlouvy jej oslovili pan příjmení a pan příjmení s tím, že zjistili, že již podepsal smlouvu s žalovanou, následně věc řešili společně na katastru, kde podali námitku spornosti a po jejím vyřešení katastrální úřad vklad práva dle smlouvy povolil a přepsal nemovitosti na žalovanou, která si na sebe přepsala i elektřinu. Žalobce poté prostřednictvím svého právního zástupce zaslal žalované předžalobní výzvu. Žalobce potvrdil, že finanční prostředky z prodeje mu zaslal advokát na jeho účet a nyní je má složeny v úschově. V mezidobí od podpisu kupní smlouvy do návštěvy katastru nemovitostí realitní makléř napsal žalobci zprávu, že má vše prodané a aby jej ti zájemci neobtěžovali. Je mu známo, že finanční prostředky od žalované dostali i pan příjmení i pan příjmení, a to za výdaje, které měli zejména na kanalizaci a geometra.

21. Z výpovědi svědka jméno příjmení bylo zjištěno, že žalobce s ním navázal kontakt na doporučení svých známých. Žalobce měl v úmyslu prodat své nemovitosti a chtěl, aby převod proběhl bezpečně. Poté, co si prohlédl nemovitosti žalobce, navrhl mu kupní cenu a podepsali smlouvu o výhradním zastoupení. Prodávané nemovitosti byly specifické, neboť tam byl docela velký pozemek, ale rodinný dům byl v havarijním stavu a byl určen ke zbourání. Žalobce měl již své zájemce, kteří chtěli nemovitosti rozdělit a řešili tuto variantu tak, že nejprve musí být prodán spodní pozemek panu příjmení za 1 000 000 Kč, neboť tam byl problém s přístupem k tomuto pozemku a jako druhý měl být realizován převod druhého pozemku s domem, který měli zakoupit manželé příjmení za 1,2 milionu. Tuto variantu navrhl potencionálním kupcům, oni to nejprve odmítli s tím, že s žalobcem byli dohodnuti na něčem jiném, šlo tam o cenu, neboť každá položka byla navýšena o 200 000 Kč u každého ze zájemců, aby byla dodržena dohoda ze zprostředkovatelské smlouvy s žalobcem. Převod byl komplikovaný v tom, že bylo zapotřebí dohodnout se na linii rozdělení pozemků a vypracovat geometrický plán. Bylo zapotřebí, aby ke spodnímu pozemku vedla cesta, byla zřízena přístupová cesta přes cestu v soukromém vlastnictví a majitelé této soukromé cesty museli vyřešit tuto otázku se svou bankou, aby dala výjimku a povolení na odprodej spoluvlastnického podílu k cestě panu příjmení a aby na tomto podílu již dále nevázlo zástavní právo banky. Tyto záležitosti svědek pomáhal pro manžele příjmení a pana příjmení řešit, zejména zpracoval podklady pro banku. Manželé příjmení hodlali čerpat úvěr v částce cca 500 000 Kč na úhradu kupní ceny. Dělení pozemků mělo být v režii těchto potencionálních kupců, oni si určili, kudy povede hranice, zajistili si vlastního geodeta, který zajistil geometrický plán. Svědek s žalobcem pak zajišťovali souhlas pro dělení pozemků v obec na stavebním odboru, podávali žádost o dělení a zcelování pozemků, k čemuž však chyběl geometrický plán, který si zpracovávali potenciální zájemci. Vše se protahovalo, problém byl po zaměřování, neboť zájemci měnili, kudy hranice povede. V té době již byly problémy s Covidem, zaměstnanci na magistrátu měli omezenou pracovní dobu, svědek vše zjišťoval a bylo mu řečeno, že vedoucí stavebního úřadu zastavila řízení, protože pozemek od pana příjmení měl být tvořen ze dvou druhů bonity, neboť šlo o trvalý travní porost a ostatní plochu, což se stavebnímu úřadu nelíbilo a nebylo možno tyto pozemky zcelit. Byl také řešen problém s vodovodem, resp. připojením, které mělo být vedeno po hranici pozemku anonymizováno a k tomu měl být vypracován geometrický plán, což by prodloužilo realizaci. Všechny tyto informace postupně sděloval žalobci a situace nakonec dopadla tak, že mu sám žalobce volal, že svědka osloví pan příjmení, který je novým zájemcem o nemovitosti, že je to kupec, se kterým se domlouval už předtím, a to za cenu 2,5 milionu korun s tím, že současně bývalým zájemcům uhradí 100 000 Kč jako náklady na investice, které už měli s přípravou tohoto obchodu a také jako morální satisfakci. Svědek příjmení byl překvapen, že žalobce má někoho jiného, ale když to žalobce tak chtěl, tak mu vyhověl. Žalobce měl zájem vše vyřídit rychle, protože pro žalovanou vše zajišťovali rodiče, kteří měli odjet na dovolenou. Následně jej oslovil pan příjmení, kterému sdělil, jaký je právní a faktický stav nemovitostí, ujistil se na kupní ceně 2 500 000 Kč a dohodl s ním platební podmínky, kdy částka měla být složena do advokátní úschovy Mgr. příjmení. Svědek příjmení mu poskytl součinnost, předložil občanský průkaz žalované a poté, co mu žalobce sdělil číslo účtu pro účely přípravy smluv k převodu, tyto návrhy smluv vyhotovil, resp. zrevidoval. Telefonicky sdělil žalobci, že jsou smlouvy připravené, vysvětlil mu jejich obsah s tím, že je bude posílat panu příjmení, aby je odsouhlasil. Poté, co je pan příjmení odsouhlasil, setkal se s žalobcem u jeho domu v autě, kde si listiny pročetli, žalobce je schválil a jeli smlouvy podepsat na poštu do obec. Mezitím telefonoval žalované, která nebyla k zastižení. Po podpisu smlouvy žalobcem se mu ozvala žalovaná a přijela za ním na poštu do obec, kde byl ověřen její podpis, což oznámil žalobci a podepsanou smlouvu mu vhodil do schránky. Ohledně kupní ceny se s žalobcem dohodli na tom, že z částky 2 500 000 Kč bude kupní cena vyplacena tak, že z ní bude odečtena provize 180 000 Kč, neboť svědek akceptoval to, že si žalobce našel zájemce sám a jednal s ním, proto mu dal 10% slevu z provize. Zbývající část kupní ceny včetně provize byla složena do úschovy. Poté, co byla kupní smlouva vložena do katastru nemovitostí, obdržel finanční prostředky 100 000 Kč od otce žalované, aby je přerozdělil potencionálním zájemcům žalobce tak, že anonymizováno poslal 80 000 Kč a 20 000 Kč panu příjmení za geometrické plány. Následně žalovaná zjistila, že na katastru nemovitostí je poznámka spornosti a svědek zjistil, že je problém s určením vlastnictví, kdy poznámku spornosti dal žalobce prostřednictvím svého advokáta a svědek zjistil, že žalobce s převodem nesouhlasí. Vklad byl proveden až později a poté zaslal list vlastnictví Mgr. příjmení, aby vypořádal úschovu. Žalobce finanční prostředky obdržel, uvedl, že je vše v pořádku a dohodli se na a předání nemovitostí žalované 19. 2., o čemž sepsali předávací protokol a také podklady pro přepis elektřiny. Při té příležitosti vypověděl žalobce plnou moc Mgr. příjmení. Dne 23. 11. pak svědek oznámil zájemcům anonymizováno a panu příjmení uzavření kupní smlouvy s žalovanou. Tito předem nevěděli, že svědek jedná s jinými zájemci. Uzavření kupní smlouvy a podpisu na poště dbal na doporučení Mgr. příjmení s ohledem na Covid.

22. Z výpovědi žalované soud zjistil, že dne 12. 11. oslovila se svou rodinou žalobce, zda nemovitost, z níž stěhoval své věci, není na prodej a žalovaná projevila o koupi zájem. Záležitosti za ni vyřizoval její otec, svědek jméno příjmení, s nímž si žalobce sjednal schůzku u něj doma. Žalovaná se svou rodinou nabídli žalobci částku 2 500 000 Kč a s tuto nabídkou žalobce souhlasil, ale trval na tom, aby prodej proběhl přes realitní kancelář, kdy dal otci žalované číslo na realitního makléře, s nímž se následně otec žalované spojil. Komunikace týkající se uzavírání smlouvy probíhala emailem, na email otce, který všechny listiny žalované přeposílal. V pátek 20. 11. žalovaná objevila v mobilu zmeškaný hovor od makléře, kdy od něj zjistila, že žalobce již smlouvu podepsal a zbývá podpis na smlouvě, který žalovaná učinila na poště v obec. Nemohla se dostavit na poštu ihned, neboť měla pracovní povinnosti, vyučovala online výuku. Následující pondělí dala příkaz k úhradě své bance částky 2 500 000 Kč, čímž považovala záležitost za vyřízenou. Až koncem ledna přišel dopis od právního zástupce žalobce, že má nemovitosti vrátit oproti vrácení kupní ceny. 19. nebo 20. 2. pak byla předána žalované nemovitost a dohodli se také s žalobcem na přepisu elektřiny. ulice prostředky za žalovanou hradili její rodiče. Žalobce nikdy neprojevil vůli, že by jí nechtěl nemovitosti prodat.

23. Z výpovědi svědkyně příjmení jméno celé jméno žalované, matky žalované, soud zjistil, že dne datum oslovili žalobce u jeho nemovitosti a projevili zájem nemovitosti odkoupit. Hovořili spolu téměř hodinu a žalobce se vyjadřoval k tomu, že od září není schopen nemovitosti prodat, ačkoli již kupce má. Od něj zjistili původní kupní cenu 2 200 000 Kč, komplikace s prodejem i s dělením pozemků a také to, že kupní cenu potřebuje rychle, protože si chce opravit střechu. Svědkyně se svou rodinou nabídli žalobci vyšší částku s tím, že jsou ochotni ji uhradit ihned. Žalobce jim sdělil, že si nabídku rozmyslí. Následně se s žalobcem potkal její manžel a obdržel od něj kontakt na realitního makléře. Žalobci nabídli za nemovitosti 2 500 000 Kč a také částku 100 000 Kč jako satisfakci pro předchozí zájemce o koupi nemovitostí, neboť žalobce trápilo to, že nedodržel slovo. Následně manžel kontaktoval pana příjmení, který už od žalobce věděl, že má nové kupce. Poté se setkali v kanceláři a jednali o prodeji, což je svědkyni známo zprostředkovaně od manžela. V době podpisu kupní smlouvy byla svědkyně s manželem na dovolené a o uzavření kupní smlouvy se dozvěděla od žalované telefonicky.

24. Z výpovědi svědka příjmení jméno příjmení soud zjistil, že především on jednal za žalovanou o koupi nemovitostí s žalobcem, měli o to eminentní zájem, neboť se jednalo o nemovitosti v blízkosti jejich bydliště. Když žalobce oslovili a nabídli mu, že uhradí jakoukoli cenu, sdělil jim, že již má dohodu se svými známými, ale že jsou problémy s dělením pozemku a není mu známo, jak to dopadne. Domluvili se, že se setkají následující týden, přičemž žalobce hodlal nahlédnout do smlouvy uzavřené s makléřem. Řešil zejména provizi, neboť kdyby nemovitosti prodal za částku vyšší než 2 000 000 Kč, neměl z kupní ceny obdržet víc, protože zbytek by připadla jako provize makléři. Svědek následně navštívil žalobce u něj doma v anonymizováno, spolu hovořili dvě hodiny a svědek mu doporučil, aby usiloval o nižší provizi, když si sehnal zájemce o koupi sám, a také mu navrhl uhrazení částky 100 000 Kč na výlohy potencionálních zájemců, protože se žalobce vůči svým dosavadním zájemcům styděl. Poté svědek zkontaktoval realitního makléře pana příjmení, který už o něj věděl od žalobce. Společně se sešli, dohodli kupní cenu, podmínky převodu, včetně toho, že 100 000 Kč jako odškodnění známým žalobce bude uhrazeno poté, co proběhne převod na katastru a dále že budou komunikovat emailem, kterým budou zasílány návrhy smluv. Žalobce měl zájem o rychlé vyřízení, neboť svědkovi sdělil, že na obchod spěchá kvůli opravě střechy na svém domě v anonymizováno. Při podpisu smlouvy již svědek nebyl přítomen, neboť byli s manželkou na dovolené. Následně přišla výzva od advokáta, on se snažil dostihnout žalobce telefonicky, ale neúspěšně. Když se blížil termín předání domu, chtěl, aby žalobce odvolal plnou moc udělenou Mgr. příjmení, což on učinil, avšak následně podepsal novou plnou moc. Žalobce nesdělil svědkovi ani jeho rodině, že nechce prodat nemovitosti žalované.

25. Z výpovědi svědkyně jméno příjmení soud zjistil, že má stále zájem o koupi části pozemku žalobce. Původně jej chtěli s manželem koupit za 1 000 000 Kč, usilovali o nižší kupní cenu, ale žalobce s tím nesouhlasil. Žalobce jim dovolil výkopové práce, budovali odvodňovací kanály, zajišťovali odhadce, geodeta, zřizovala se věcná břemena. Věc však stála na přístupové cestě ke spodnímu pozemku, protože tam byli různí majitelé, pak už se to nějak vyřešilo. Problémy byly i s vodou a kanalizací i plynem, s domluvou se sousedy. Svědkyně žádné administrativní záležitosti nezařizovala, není jí známo, zda s manželem obdrželi nějakou finanční kompenzaci, vše zařizoval její manžel. Je jí známo, že nemovitosti byly prodány za 2 500 000 Kč O prodeji nemovitosti třetí osobě se svědkyně dozvěděla od manžela, kterému volal žalobce, že byl v šoku, že pan příjmení prodal nemovitosti někomu jinému. Žalobce se pak s nimi i panem příjmení sešel a začali vše řešit, chtěli prodej zastavit a dát plombu na katastr.

26. Z výpovědi svědka jméno příjmení soud zjistil, že žalobce zná ze školy a z místa bydliště. Měl v úmyslu koupit parcelu v lokalitě, kde měl nemovitosti žalobce, a proto jej v červnu 2020 oslovil, zda je nechce prodat. Žalobce hodlal prodat nemovitosti jako celek, což bylo pro svědka velké. Proto si sehnal dalšího zájemce pana příjmení. Původně s žalobcem jednali ceně 1 milion korun za část pozemku, která měla připadnout jemu a ceně 800 000 Kč za tu druhou část. Žalobce od této varianty ustoupil s tím, že nechce zařizovat administrativní věci a vzal si na pomoc realitního makléře. Následně se s žalobcem dohodli, že to od něj odkoupí za 1,2 milionu a další 1 milion měl zaplatit pan příjmení. Svědek s manželkou hodlali rodinný dům rekonstruovat. Na úhradu kupní ceny hodlal čerpat u banky půjčku, k čemuž sloužil návrh kupní smlouvy, kterou jim pan příjmení zaslal. příjmení čekala na uzavření předkupní smlouvy, která závisela na rozdělení pozemků. Vše se protahovalo, zajišťovali si dělení pozemků, nejprve byl problém s dělením pozemků, neboť ke spodnímu pozemku nebyla zajištěna přístupová cesta a magistrát dělení neschválil. Pak si pan příjmení vyjednal přístupovou cestu tak, že by odkoupil část soukromé cesty od jiných vlastníků z druhé strany, čímž by byl přístup k jeho pozemku zajištěn. Podmínka koupě pozemku na osobu svědka byla vázána na rozdělení pozemků, které však do doby, než byly prodány žalované, rozděleny nebyly kvůli příjezdové cestě. příjmení příjmení nejprve jednal v jejich zájmu, zasílal jim emailem návrhy kupní smlouvy i smlouvy o úschově finančních prostředků, ale pak jim od něj přišla SMS zpráva, že nemovitosti už jsou prodané. S žalobcem neměli podepsánu žádnou smlouvu o rezervaci či smlouvu o smlouvě budoucí. Ještě před prodejem z toho důvodu, že dům byl zatápěn ve sklepě, kopal svědek po dohodě s žalobcem novou kanalizaci. Svědek byl v kontaktu s žalobcem pouze v říjnu 2020, v listopadu nikoli. Žalobce mu pak sdělil, že mu realitní makléř přinesl papíry na podepsání a tvrdil, že je to pro ně, nakonec to bylo jinak. Makléř mu poslal 80 000 Kč jako kompenzaci jako kanalizaci. Tuto částku přijal a má ji uloženou. S žalobcem a panem příjmení byl na katastru nemovitosti dvakrát, jednou, když řešili přístupovou cestu a vyžadovali výpis z katastru nemovitostí a katastrální mapu a podruhé, když zjistili, že nemovitosti jsou převedeny a nechali si vytisknout založenou kupní smlouvu.

27. Z výpovědi svědka příjmení jméno příjmení soud zjistil, že svědka v roce 2020 pan příjmení kontaktoval přes otce, že má zájem koupit rodinný dům s pozemkem a hledal nějakého zájemce, který by koupil část pozemku jako stavebního a o něm věděl, že o to má zájem. Svědek po obhlédnutí nemovitosti projevil zájem o jeho koupi, zjistil si informace ohledně přístupové cesty, která byla ve vlastnictví pana příjmení a paní příjmení. Původně si s žalobcem dojednali kupní cenu 1 800 000 Kč s tím, že po 14 dnech přišel žalobce s tím, že chce prodej realizovat přes realitního makléře pana příjmení, který jim řekl, že nikomu nic nabízet nebude, pouze bude řešit přístupové cesty a věcná břemena. Makléř navýšil kupní cenu o svou provizi, takže kupní cena nakonec činila 2 200 000 Kč. Od září až do datum pan příjmení pracoval pro ně, informoval je, zajišťoval potřebné podklady, na konci listopadu mělo dojít k převodu vlastnických práv příjezdové cesty a rozdělení pozemku žalobce. Následně se vyskytly problémy s dělením pozemku a pan příjmení je informoval, že dělení pozemků je zastaveno, že více neví a že je bude informovat datum, ale už se mu nešlo dovolat. datum svědek zjistil, že nemovitost je prodaná třetí osobě a proběhl vklad vlastnického práva na novou osobu. Poté si z katastru obstaral všechny podklady a zjistil, kdo je nabyvatel, kdo převodce a byl překvapen, za jakou částku se nemovitosti prodaly. Věc pak řešil přes advokáta a chtěl celou transakci zastavit. Následně byl svědek s žalobcem a s panem příjmení na katastrálním úřadu a žalobce jim sdělil, že si není vědom, že by nemovitosti převedl na někoho jiného, než na něj a pana příjmení. Svědek by byl ochoten koupit všechny nemovitosti a následně by je rozdělil mezi něj a manžele příjmení jméno této variantě odkupu se však nikdy dříve před žalobcem nebo panem příjmení nezmiňoval, skutečnost, že by byl ochoten koupit pozemek celý, nerozdělený, sdělil panu příjmení až datum poté, co mu napsal SMS zprávu o provedeném obchodu. O koupi nemovitosti má stále zájem. Koncem listopadu mu pan příjmení poslal částku 20 000 Kč jako kompenzaci za vynaložené náklady, která je deponována na zvláštním účtu svědka.

28. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud za prokázáno, že žalobce byl vlastníkem nemovitostí zapsaných na list vlastnictví, pro katastrální území Bludovice, obec Havířov, a měl v úmyslu tyto nemovitosti prodat. Nejprve hodlal realizovat prodej sám, avšak v září 2020 uzavřel smlouvu o výhradním poskytování realitních služeb se svědkem jméno příjmení, v níž byla za zprostředkování služeb realitního makléře sjednána odměna ve výši přesahující 2 000 000 Kč, tedy kupní cenu, za kterou byly nemovitosti nabízeny k prodeji. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z listinných důkazů, zejména z výpisu z katastru nemovitostí, ze zprostředkovatelské smlouvy, výpovědi žalobce, jakož i výpovědi svědka jméno příjmení.

29. Rovněž bylo prokázáno tvrzení žalobce o tom, že měl již vážné zájemce o koupi předmětných nemovitostí, konkrétně svědky příjmení jméno příjmení a manžele příjmení a že byly činěny kroky k dělení pozemku parc. číslo dle dohody mezi těmito potencionálními zájemci, probíhalo správní řízení u Magistrátu města Havířova, který z územního hlediska vydal souhlas s dělením pozemků, byla zajišťována smluvní dokumentace zejména ve vztahu k vyřízení úvěru ve prospěch manželů příjmení, kdy banka úvěr podmínila rozdělením pozemků, byl řešen přístup k nemovitostem po komunikaci ve vlastnictví třetích osob (pana jméno příjmení a Mgr. jméno příjmení). Toto tvrzení bylo prokázáno jednak listinnými důkazy, zejména návrhy, které vyhotovil jméno příjmení pro potencionální zájemce, popř. další dotčené osoby a také sděleními Magistrátu města Havířova, jakož i výpověďmi žalobce, svědka jméno příjmení, Ing. jméno příjmení, jméno a jméno příjmení.

30. Bylo prokázáno také tvrzení žalobce o tom, že žalovaná projevila zájem o koupi nemovitostí, a to s navrhovanou kupní cenou 2 500 000 Kč, když toto bylo zjištěno jak z výpovědi žalobce, tak z výpovědi žalované a svědků jméno a jméno příjmení, kteří shodně vypověděli, že spolu dlouze hovořili o tom, jakým způsobem se žalobce pokouší nemovitosti již od září 2020 prodat, že existují problémy s dělením pozemků, zajišťování přístupové cesty a s dalšími skutečnostmi a také to, že byl ochoten setkat se s otcem žalované, který měl pro žalovanou všechny záležitosti vyřizovat s ohledem na její věk a to, že finanční prostředky měly být zajištěny právě od rodičů žalované, k čemuž fakticky došlo. Svědek příjmení navštívil žalobce v jeho bydlišti v anonymizováno, kde byl seznámen s obsahem smlouvy o poskytování realitních služeb, byl podrobně informován o způsobu sjednání provize mezi žalobcem a svědkem příjmení a od žalobce věděl, že chce, aby prodej proběhl právě přes realitního makléře. Žalobce se svědkem příjmení již jednali o zcela konkrétní kupní ceně 2 500 000 Kč. Při té příležitosti získal svědek příjmení telefonní číslo na svědka příjmení. V tomto směru vypovídal žalobce shodně se svědkem příjmení i svědkem příjmení. Svědka příjmení následně oslovil žalobce s uvedením, že má nové zájemce o koupi nemovitostí a poté tohoto svědka skutečně kontaktoval nový zájemce, tedy pan příjmení jednající za žalovanou. Nebyl důvod, aby v případě, kdy by žalobce trval na svém záměru prodat nemovitosti původním zájemcům a neměl v úmyslu o prodeji s žalovanou vůbec jednat, svědku příjmení sdělil, kde fakticky bydlí, dal mu na sebe telefonní kontakt a umožnil mu nahlížet do smluvní dokumentace mezi ním a realitním makléřem. Následně připravil svědek příjmení v součinnosti s Mgr. příjmení smluvní dokumentaci pro převod nemovitostí žalované za ujednanou kupní cenu 2 500 000 Kč a poté s návrhy připravených smluv seznámil svědek příjmení žalobce, který mu sdělil pro tyto účely také číslo svého účtu a akceptoval i kompenzační podíl ve výši 100 000 Kč pro potencionální zájemce jako jakousi morální satisfakci za úkony a náklady, které dosud měli. V tomto směru soud uvěřil všem těmto svědkům, byť manželé příjmení jsou rodinnými příslušníky žalované, avšak tito vypovídali shodně jako svědek jméno příjmení a věrohodnost těchto svědků nebyla jinými důkazy zpochybněna. Výpověď žalobce o tom, že nechtěl nemovitosti žalované prodat, byla osamocená a v rozporu s ostatními provedenými důkazy.

31. Konečně má soud za prokázáno z výpovědi žalované, svědka příjmení a listinných důkazů (kupní smlouva, návrh na vklad do katastru nemovitostí, smlouva o advokátní úschově, list vlastnictví), že mezi žalobcem jako prodávajícím a žalovanou jako kupující byla dne datum uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva žalobce k nemovitostem zapsaným na list vlastnictví v katastrálním území Bludovice, na žalovanou. Ve smlouvě byla sjednána kupní cena 2 500 000 Kč, z níž 2 320 000 Kč bylo vyplaceno žalobci, a to složením do advokátní úschovy a po provedení vkladu do katastru nemovitostí na bankovní účet žalobce a částka 180 000 Kč byla vyplacena jako provize zprostředkovateli prodeje jméno příjmení Částku, kterou žalobce obdržel z advokátní úschovy od Mgr. příjmení, následně složil do úschovy svého právního zástupce Mgr. příjmení a na tomto účtu se nachází stále, jak bylo prokázáno výpovědí žalobce a svěřeneckou smlouvou. Dle kupní smlouvy bylo zapsáno vlastnické právo žalované ke dni datum, přičemž tento zápis byl proveden až dne datum poté, co katastrální úřad vyřešil námitku spornosti podanou žalobcem v součinnosti se svědky příjmení příjmení a jméno příjmení, kteří mají o koupi nemovitostí stále zájem. Tito původní zájemci o koupi obdrželi od otce žalované jméno příjmení finanční kompenzaci, a to Ing. příjmení ve výši 20 000 Kč a manželé příjmení ve výši 80 000 Kč, což bylo prokázáno z jejich svědeckých výpovědí, z výpovědi svědků příjmení, příjmení i z výpovědi žalobce. Žalobce předmětné nemovitosti předal protokolárně žalované dne datum přesto, že se dopisem ze dne datum dovolal vůči žalované neplatnosti kupní smlouvy, kterou považoval za neplatnou z důvodu jeho uvedení v omyl, což má soud za prokázáno z předávacího protokolu a z dopisu žalobce adresovaného žalované, jakož i z výpovědí obou účastníků a svědka příjmení.

32. Kupní smlouva mezi účastníky byla dle názoru soudu dne datum uzavřena dle vážné a svobodné vůle žalobce i žalované, přestože se účastníci nedostavili společně k podpisu smlouvy a jejich podpisy na smlouvě a dalších listinách nebyly pracovnicí pošty ověřeny v jeden okamžik, neboť žalovaná se k podpisu listin dostavila až později. Soud akceptoval vysvětlení žalované, z jakého důvodu nedošlo k podpisu v jeden okamžik, tedy že v době, kdy byl na poště přítomen žalobce, byla pracovně zaneprázdněna. Není nestandartní, že se smluvní strany k podpisu smluvní dokumentace nesejdou, ale k podpisu smluv dochází odděleně, podle časových možností smluvních stran. Tento způsob kontraktace je v současné době již běžnou záležitostí a soud zohlednil i pandemickou situaci zapříčiněnou nákazou Covid 19 v listopadu 2020, z důvodu které byly omezeny kontakty lidí na minimum a probíhala online výuka, kterou žalovaná zajišťovala. Soudu se také jeví jako nevěrohodné, že by skutečně žalobce nevěděl, že dle kupní smlouvy je kupujícím žalovaná, a nikoli manželé příjmení a Ing. příjmení. Podpisy účastníků smlouvy se nacházejí bezprostředně pod textem této smlouvy, vedle sebe, jsou zde označeny smluvní strany celým jménem a příjmením, obdobně je koncipována i smlouva o advokátní úschově a návrh na katastr nemovitostí. Soudu se její jako nepravděpodobné, že by žalobce nevěděl, že smlouva je uzavírána s žalovanou a domníval se, že je uzavírána s jinými osobami, neboť by na listině muselo být označeno více osob kupujících a nebyla by podepisována pouze jedna kupní smlouva, ale více kupních smluv na dělené pozemky, neboť tento prodej měl probíhat poté, co bude rozdělen pozemek parc. číslo.

33. Naopak soud nemá za prokázáno tvrzení žalobce o tom, že by jej svědek příjmení ujišťoval o tom, že kupní smlouva je uzavírána s manžely příjmení a Ing. příjmení, nikoli s žalovanou, když toto bylo vyvráceno zejména výpovědí svědka příjmení. Soud poukazuje na to, že situace byla taková, že pár dnů před uzavřením smlouvy s žalovanou svědek příjmení informoval žalobce o tom, že je komplikace s dělením pozemků, není dán souhlas stavebního úřadu a žalobce sám potvrdil, že byl se svědkem příjmení osobně přítomen jednání na magistrátu, kde zjišťovali důvod pro nepovolení dělení pozemků. Nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by došlo k jakékoli změně v tomto přístupu stavebního úřadu či by se zájemci o tento pozemek dohodli jiným způsobem, např. že by nebyl prodáván dvěma různým zájemcům, ale pouze jednomu a nebylo zapotřebí pozemek dělit, jak dodatečně navrhoval svědek příjmení. K žádnému takovémuto obratu či posunu ve stanoviscích potencionálních zájemců a žalobce do dne podpisu kupní smlouvy nedošlo. Naopak z výpovědí žalované, manželů příjmení i jméno příjmení jednoznačně vyplývá, jakým způsobem se žalobce dohodl s novým kupcem, kterým byla žalovaná, kdy žalovaná v součinnosti se svou rodinou nabídla žalobci bezproblémový prodej za velmi výhodnou kupní cenu bez nutnosti pozemky dělit. Svědci příjmení a jméno příjmení uvedli, že žalobce jim sdělil, že potřebuje finanční prostředky na opravu střechy, avšak celý obchod s jinými zájemci protahuje a dle názoru soudu se jedná o zcela konkrétní informace, které mohli získat jen od žalobce, ačkoli žalobce potřebu finančních prostředků popřel. Ostatně ani žalobce ve své spontánní výpovědi neuvedl, že by jej svědek příjmení ujišťoval, že je kupní smlouva uzavírána s manžely příjmení a Ing. příjmení, jak bylo v žalobě tvrzeno.

34. Rovněž má soud za to, že žalobce neprokázal, že by svědek příjmení lstivě předložil žalobci smlouvu s žalovanou z toho důvodu, že byl motivován vyšší finanční částkou, kterou by měl obdržet z prodeje žalované namísto původním zájemcům o koupi. Tato finanční motivace byla vyvrácena jak výpověďmi svědka příjmení, tak výpověďmi svědků manželů příjmení, jakož i žalované a zejména listinnými důkazy, kdy ze smlouvy o úschově finančních prostředků jednoznačně vyplývá, že svědek příjmení z kupní ceny obdrží 180 000 Kč, nikoli tvrzených 500 000 Kč, jak bylo původně ujednáno ve smlouvě o poskytování realitních služeb. Dle názoru soudu tato nová smlouva o advokátní úschově, v níž se vypořádávala ujednaná kupní cena, změnila ustanovení původní smlouvy s realitním makléřem, když v ní bylo přihlédnuto ohledně výše vypořádávané provize právě ke skutečnosti, že zájemce o prodej nemovitostí si obstaral žalobce sám, a proto mu svědek příjmení z původně ujednané provize 200 000 Kč poskytl slevu 10 %. Nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by se realitní makléř jakýmkoli způsobem domáhal úhrady provize v částce 500 000 Kč, a že by mu tato byla vyplacena, tedy že by k tomuto jednání byl motivován finančně. Soud také nemá za prokázáno, že by svědek příjmení jednal lstivě s ohledem na časovou tíseň. Je sice pravdou, že smlouva o zprostředkování realitních služeb s žalobcem byla sjednána na dobu určitou do datum, avšak kupní smlouva s žalovanou byla uzavřena dne datum a v případě, že by k tomu nedošlo, existoval ještě minimálně další měsíc pro vyřešení obchodu s původními zájemci, či by bylo možno prodloužit dobu trvání zprostředkovatelské smlouvy dle dohody žalobce a realitního makléře. Žalobce ani svědek příjmení časové hledisko trvání zprostředkovatelské smlouvy ve svých výpovědích nijak z hlediska jeho významnosti nezmiňovali.

35. Pokud zde existuje skupina svědků, konkrétně manželé příjmení a Ing. příjmení, pak soud má z jejich výpovědí prokázáno pouze tvrzení žalobce o tom, že skutečně byli vážnými zájemci o předmětné nemovitosti, dále že podmínkou pro převod těchto nemovitostí na tyto osoby bylo dělení pozemků a další právní i faktické činnosti, které bylo třeba zajistit, i to, že byl problém s dělením pozemků a s věcnými břemeny, případně s vyřizováním úvěrů a komunikace s dalšími třetími osobami ve vztahu k přístupové cestě. Tito svědci však nebyli přítomni u jednání mezi žalobcem a manžely příjmení a žalovanou, ani jméno příjmení ve fázi, kdy se hovořilo o prodeji nemovitosti žalované, tudíž jejich výpověď a informace o tom, že žalobce nechtěl prodat nemovitosti žalované, mají pouze zprostředkovaně od žalobce. Tito se o převodu nemovitostí dozvěděli až dodatečně od svědka příjmení a následně si tuto skutečnost ověřili u katastrálního úřadu. Jejich výpověď tudíž nemohla zvrátit závěr soudu o tom, že žalobce hodlal předmětné nemovitosti prodat žalované.

36. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.) výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

37. Podle § 3 odst. 2 o. z., soukromé právo spočívá zejména na zásadách, že c) nikdo nesmí pro nedostatek věku, rozumu nebo pro závislost svého postavení utrpět nedůvodnou újmu; nikdo však také nesmí bezdůvodně těžit z vlastní neschopnosti k újmě druhých.

38. Podle § 583 o. z. jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.

39. Podle § 584 odst. 2 o. z. bylo-li právně jednáno v omylu vyvolaném lstí, je právní jednání neplatné, třebaže se omyl týká jen vedlejší okolnosti.

40. Podle § 585 o. z. vyvolala-li omyl jednajícího osoba třetí, je právní jednání platné. Měla-li však osoba, s níž se právně jednalo, na činu třetí osoby podíl, anebo o něm věděla či alespoň musela vědět, považuje se i tato osoba za původce omylu.

41. Výše uvedený skutkový stav soud posoudil následovně. Předně bylo nezbytné zabývat se tím, zda má žalobce naléhavý právní zájem na určení svého vlastnického práva k nemovitostem a dospěl k závěru, že tomu tak je a naléhavý právní zájem je ve smyslu ust. § 80 o. s. ř. dán. Ve shodě s argumentací žalobce má za to, že pokud má být soudním rozhodnutím dosažena náprava stavu, kdy jako tvrzený skutečný vlastník je někdo jiný, než katastrálně evidovaný a má být tedy uveden nesoulad faktického a právního stavu, je naléhavý právní zájem dán vždy, a to zejména za situace, kdy se vlastnické právo týká nemovitých věcí, které jsou evidovány ve veřejném seznamu, tedy v katastru nemovitostí. Tato podmínka ze strany žalobce splněna byla. Pokud však jde o podstatu věci samé, pak soud dospěl k závěru, že žalobě nelze vyhovět.

42. Soud má za to, že kupní smlouva sjednaná dle ust. § 2128 a násl. o. z., na základě které se žalovaná stala vlastníkem předmětných nemovitostí, je platná, neboť nebyla uzavřena ze strany žalobce v omylu, jak tvrdí. Nebyla totiž prokázána lest vyvolaná třetí osobou, konkrétně makléřem jméno příjmení při jednání, které vedlo k uzavření kupní smlouvy s žalovanou, že by toto jednání bylo z důvodu lsti přičitatelné žalované a u žalobce by při podpisu smlouvy nastal omyl, v důsledku něhož by se mohl dle ust. § 586 o. z. účinně dovolat relativní neplatnosti vůči žalované tak, jak to učinil dopisem ze dne datum. Protože důvod pro dovolání se této neplatnosti nebyl soudem zjištěn, je kupní smlouva ze dne datum platná a žalovaná je vlastníkem předmětných nemovitostí tak, jak je evidováno také v katastru nemovitostí.

43. Pokud žalobce namítal, že jednání žalované je také v rozporu s dobrými mravy, pak s tímto se soud neztotožňuje. Dle názoru soudu žalovaná neporušila žádná pravidla obecně uznávaná společností, tedy že by se zachovala v rozporu se zásadami slušnosti, poctivosti, čestnosti, vzájemné úcty, tolerance a důvěry. Žalovaná pouze využila aktuální situace, kdy nemovitosti byly obtížně prodatelné zájemcům o jejich koupit, i tu skutečnost, že byla schopna nabídnout finanční prostředky ve vyšší míře a ihned, bez nutnosti dalších administrativních úkonů a žalobce tak mohl obdržet kupní cenu dříve. Toto jednání nijak nevybočuje z pravidel slušného chování a není v rozporu s dobrými mravy. Mezi žalobcem a potencionálními zájemci neexistovala smlouva o smlouvě budoucí kupní a navíc tito obdrželi i finanční kompenzaci za ty úkony, které již vykonali. Soud má za to, že je třeba vycházet i z dalších zásad, na kterých jsou soukromoprávní vztahy upravené občanským zákoníkem postaveny. V tomto směru soud odkazuje na ust. § 4 o. z., podle něhož se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka, i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Tuto zásadu je nutné aplikovat i na tvrzené lstivé jednání pro účely posouzení relevantnosti omylu. Žalovaná s ohledem na okolnosti případu mohla důvodně očekávat, že s ní žalobce uzavře kupní smlouvu dle předchozí dohody s jejími rodiči a k tomu došlo. Žalobce nemůže v případě, že by skutečně nevěděl, s kým smlouvu uzavírá, bezdůvodně těžit z vlastní neschopnosti k újmě druhých, tedy k újmě žalované. Žalobce je nepochybně osobou, která je schopna porozumět textu kupní smlouvy i dalším dokumentům v této souvislosti podepsaných. Je plně svéprávný, má rozum nejméně průměrného člověka a s ohledem na závažnost podepisovaných dokumentů se dá rozumně očekávat, že by každý průměrný člověk alespoň tyto dokumenty prolistoval, aby si zkontroloval osobní údaje účastníků smlouvy, předmět převodu i cenu, když se nejednalo o listiny s dlouhými obtížně srozumitelnými texty. Nelze tedy přičíst k tíži žalované tuto žalobcem tvrzenou nedbalost při podepisování listin, který uváděl, že se pouze podepsal na místo, které mu makléř ukázal, aniž by si ověřil, že kupujícím je žalovaná a nikoli manželé příjmení a pan příjmení a že důvěřoval makléři. Ze všech těchto důvodů dospěl soud k závěru, že smlouva kupní sjednaná mezi účastníky není právním jednáním, které by bylo v rozporu s dobrými mravy, a tudíž by zakládalo absolutní neplatnost tohoto právního jednání ve smyslu ust. § 588 o. z., popř. by bylo relativně neplatné z důvodu lsti vyvolané třetí osobou, a tudíž přičitatelné žalované a bylo tak relativně neplatné ve smyslu ust. § 586 o. z., které by se žalobce platně dovolal. Žaloba tedy byla jako nedůvodná zamítnuta, a to jak v části určení, že žalobce je vlastníkem předmětných nemovitostí, tak v části, kdy mělo být toto jeho vlastnické právo vázáno na vrácení uhrazené částky 2 500 000 Kč žalované, neboť ani tento požadavek není důvodný s ohledem na soudem posouzenou platnost kupní smlouvy.

44. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. bylo rozhodnuto o povinnosti žalobce zaplatit žalované, která měla ve věci plný procesní úspěch, náhradu nákladů řízení ve výši 226 618 Kč k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) Náklady žalované sestávají především z odměny za právní zastoupení ve výši 183 000 Kč, a to za 10 úkonů právní pomoci po 18 300 Kč dle §§ 7, 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, když soud má za to, že cenu nemovitostí, jejichž vlastnické právo požaduje žalobce určit předmětnou žalobou, je možno stanovit částkou 2 500 000 Kč, jak uvádí sám žalobce v žalobě a jedná se také o částku, kterou by byl povinen v případě vyhovujícího rozhodnutí žalobkyni za uhrazené nemovitosti vrátit. Je zřejmé, že nemovitosti, jejichž právo k nim má být určeno, jsou penězi ocenitelné a je možno vycházet dle výše uvedených ustanovení z tarifní hodnoty 18 300 Kč. Odměna náleží za převzetí zastoupení, sepis vyjádření žalobkyně ze dne datum a datum, za dvě porady s žalovanou ve dnech datum a datum (doložené písemnými potvrzeními žalované), za účast u soudního jednání dne datum, přičemž za tuto účast byla přiznána odměna v rozsahu tří úkonů s ohledem na délku trvání tohoto jednání a dále za účast u jednání ve dnech datum a datum, k těmto úkonům právní pomoci pak přísluší 10 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, tj. 3 000 Kč. Dále byla přiznána náhrada za promeškaný čas za cestu ke třem soudním jednáním, vždy za dvě započaté půlhodiny po 100 Kč dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu, tj. 600 Kč a cestovné k těmto soudním jednáním z obec do obec a zpět za 40 ujetých km osobním vozidlem Passat, registrační značka určeného dle vyhlášek číslo 2020 Sb. a číslo 2021 Sb., kdy jízdné k jednáním konaným v roce 2021 v jednom směru činilo 220,60 Kč a k jednání konanému datum činilo 247,20 Kč, tedy cestovné činí celkem 688 Kč po zaokrouhlení. Vzhledem k tomu, že je právní zástupce žalované plátcem DPH, byla mu přiznána i 21% DPH z odměny a náhrad, tj. z částky 187 288 Kč, což činí 39 330 Kč po zaokrouhlení. Jiné náklady řízení (zejména v odvolacím řízení) žalované nevznikly. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť soud neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, ve dvou vyhotoveních.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho soudního výkonu.