OSKIHA 116 C 329/2018-407

Soud:
Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov
Spisová značka:
116 C 329/2018-407
Datum rozhodnutí:
2023-04-06
ECLI:
ECLI:CZ:OSKIHA:2023:116.C.329.2018.1

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivanou Josiekovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_004⟫ pro: náhrada škody

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení částky 13 989 050 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši

665 994 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobou došlou soudu dne datum, doplněnou podáním ze dne datum se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 13 989 050 Kč. Žalovaný byl členem správní rady právnické osoby ulice sociální služby, o.p.s. v likvidaci, IČO, ulice a číslo (dále jen„ MSS“ nebo„ společnost“), na kterou bylo u Krajského soudu v Brně (dále jen„ KS“) pod č. j. insolvenční spisová značka vedeno insolvenční řízení, byl zjištěn úpadek společnosti a prohlášen konkurs. Uvedené řízení bylo usnesením KS č. j. insolvenční spisová značka ze dne datum zrušeno, když pro uspokojení věřitelů byl majetek dlužníka zcela nepostačující. Společnost byla vymazána z rejstříku obecně prospěšných společností. Česká republika – ulice úřad pro Jihomoravský kraj přihlásila do tohoto řízení pohledávku ve výši 23 223 891 Kč pod pořadovým číslem P29-1 jako peněžitou, splatnou, nezajištěnou, spočívající v odvodech za porušení rozpočtové kázně spolu s příslušenstvím, přičemž pohledávka je v části

20 104 557 Kč vykonatelná. V této částce byla zahrnuta i částka 18 131 000 Kč. Pohledávka nebyla popřena co do pravosti, výše ani pořadí, ani ze strany dlužníka, ani ze strany insolvenčního správce. Přihlašovaní věřitelé nebyli uspokojeni. MSS podala dne datum u žalobkyně žádost o příspěvek na zřízení společensky účelových pracovních míst. Z výpisu z rejstříku obecně prospěšných společností plyne, že společnost byla zapsána dne datum jako společnost poskytující terénní ambulantní služby dle zákona o sociálních službách, včetně zajišťování fakultativních činností s poskytováním sociálních služeb souvisejících a realizace vzdělávacích programů v oblasti sociálních služeb. Statutárním orgánem byla nejprve jméno příjmení a od datum jméno příjmení. Žalovaný byl členem správní rady MSS a byl tím, kdo za MSS žádost podával a jednal na základě plné moci, kterou mu vystavila jméno příjmení jako statutární orgán. Žalobkyně uzavřela s MSS dohody o zřízení společensky účelových pracovních míst, na základě kterých byly žalobkyni poskytnuty, a to bezhotovostním převodem na účet vedený u právnická osoba příspěvky na zřízení společensky účelných pracovních míst, a to dne datum příspěvek ve výši 2 145 000 Kč v souladu s Dohodou o zřízení společensky účelných pracovních míst a poskytnutí příspěvku (dále jen„ dohoda“) č. anonymizováno rok uzavřenou dne datum, který měl být použit výhradně na pořízení 11 osobních automobilů, dne datum příspěvek ve výši 2 340 000 Kč, jenž měl být v souladu s dohodou č. anonymizováno rok uzavřenou dne datum použit výhradně na pořízení 12 osobních automobilů, dne datum příspěvek ve výši

3 315 000 Kč, jenž měl být v souladu s dohodou č. anonymizováno rok uzavřenou dne datum použit výhradně na pořízení 17 osobních automobilů, dne datum příspěvek ve výši

2 925 000 Kč, jenž měl být v souladu s dohodou č. anonymizováno rok uzavřenou dne datum použit výhradně na pořízení 15 osobních automobilů, dne datum příspěvek ve výši

2 925 000 Kč, jenž měl být v souladu s dohodou č. anonymizováno rok uzavřenou dne datum použit výhradně na pořízení 15 osobních automobilů, dne datum příspěvek ve výši 2 145 000 Kč, jenž měl být v souladu s dohodou č. anonymizováno rok uzavřenou dne datum použit výhradně na pořízení 13 osobních automobilů, dne datum příspěvek ve výši 2 336 000 Kč, jenž měl být v souladu s dohodou č. BBR-Z-1/ 2013 uzavřenou dne datum použit výhradně na pořízení 16 osobních automobilů, tedy částka 18 131 000 Kč, která byla poukázána na účet MSS vedený u právnická osoba Dohody (vyjma dohody 6, 7) byly podepsány žalovaným. U KS bylo pod sp.zn. 50 T 1/2017 vedeno trestní řízení vůči žalovanému, kdy předmětem bylo zkoumání trestní odpovědnosti žalovaného, který následně za MSS uzavřel úvěrové smlouvy se právnická osoba s.r.o., IČO, ulice a číslo, část obce, obec a číslo. Podstatou je, že automobily nebyly ve vlastnictví MSS, kdy však k tomu, že předmětné automobily ve vlastnictví MSS budou, existoval smluvní (časově ohraničený) závazek MSS, a to u dohody ad 1) do datum, u dohody ad 2) a ad 3) do datum, u dohody ad 4) do datum, u dohody ad 5) do 31. 1 2015, u dohody ad 6) a ad 7) do datum. Uvedené automobily představovaly nákladovou položku, která souvisela se zřízením společensky účelných pracovních míst. Dne datum rozhodla správní rada o zrušení společnosti s likvidací ke dni datum a jmenování likvidátora. Dne datum byl zjištěn úpadek a prohlášen konkurs.

Z platebních výměrů věřitele číslo (které byly vydány v roce 2014, tedy za účinnosti nového občanského zákoníku) a které byly uvedeny na stranách 10, 11, 26 a 27 přihlášky tohoto orgánu veřejné správy do insolvenčního řízení, je zjevné, že byly porušeny uvedené dohody, protože finanční prostředky, na základě nich vyplacených, byly použity v rozporu s účelem těchto dohod (viz vždy v čl. II bod 8). Žalobkyně považuje předmětnou přihlášku věřitele číslo za jasný důkaz existence mnohamilionového závazku MSS vůči ČR zastoupené v tomto řízení žalobkyní.

V případě porušení rozpočtové kázně je plátcem daně MSS, vůči které byly vydány zmíněné platební výměry za odvod při porušení rozpočtové kázně, která však zanikla bez právního nástupce a nepřichází tak do úvahy postup dle § 312 odst. 4 ins. zák. Žalobkyně pak odkazuje na usnesení velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu České republiky (dále jen„ NS ČR“) č.j. číslo jednací ze dne 8. 1. 2014, kde bylo konstatováno„..Dalším případem, kdy by mohla přicházet v úvahu možnost dovodit odpovědnost obviněného za škodu způsobenou trestným činem nebo bezdůvodného obohacení získané trestním činem, je situace, v níž je pachatelem trestného činu podle § 240 tr. zákoníku (příp. podle § 241 tr. zákoníku) jiná osoba, než která je plátcem, resp. poplatníkem zkrácené (nebo neodvedené) daně, takže tato odlišnost by mohla odůvodnit výrok o náhradě škody nebo o vydání bezdůvodného obohacení vůči pachateli trestného činu, je-li jím někdo, kdo zároveň není plátcem, resp. poplatníkem daně, na jejíž nedoplatek byl vydán platební výměr. To se obdobně týká i jiných povinných plateb ve smyslu § 240 tr. zákoníku (příp. podle § 241 tr. zákoníku. V probíhajícím trestním řízení je řešena otázka, nakolik žalovaný, ač nebyl statutárním orgánem, rozhodoval o využití finančních prostředků, které mu poskytla žalobkyně (mimo finančních prostředků na základě dalších dohod) na základě výše uvedených sedmi dohod, rozsudek otázku škody neřešil, konstatoval, že to, zda obstojí povinnost k náhradě škody obžalovaného, překračuje časové možnosti trestního řízení. Rozsudek KS č. j. 50 T 1/2017-2102 ze dne 19. 9. 2019 byl potvrzen rozsudkem Vrchního soudu v obec (dále jen„ VS“) č. j. číslo jednací ze dne 20. 7. 2020 a tento nabyl právní moci datum. V daném případě se jedná o typ odpovědnosti podle § 420 zákona č. 40/1964 Sb. dle nějž každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. Porušení právní povinnosti v daném případě plyne z povinnosti stanovené uvedenými dohodami, a především z jejich čl. II. odst. 5, 6, a 8, dle nichž bylo nutné se žalobkyní poskytnutým příspěvkem dle uvedených dohod nakládat v souladu s účelem, nebyla zde stanovena žádná možnost sjednání úvěrů k nákladovým položkám, tedy osobním automobilům, ke kterým byl příspěvek účelově poskytnut. Žalobkyně v tomto spatřuje protiprávnost, potažmo porušení příkazu chovat se určitým způsobem. Jak plyne z bodu 56 a 57 rozsudku KS č. j. číslo jednací ze dne 19. 9. 2019, tak z žalobkyní poskytnuté částky ve výši 18 131 000 Kč byla na vlastní zajištění nákladové položky (osobní automobily), dle uvedených dohod, použita jen částka ve výši 4 141 950 Kč, zbývající částka ve výši 13 989 050 Kč byla použita pro jiné účely, tedy v rozporu s výše uvedenými dohodami (čl. II odst. 5,6 a 8). Tato protiprávnost způsobila následek a škodu a žalobkyně v uvedeném spatřuje příčinnou souvislost mezi protiprávností a vznikem škody. Podle § 420 o. z. se odpovědnosti zprostí ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil. V případě odpovědnosti podle § 420 o. z. účinného do 31. 12. 2013, se tak zavinění předpokládá, je tak na žalovaném, aby se zavinění zprostil. Z dokazování provedeného v trestním řízení však vyplynulo, že za MSS uzavíral úvěrové smlouvy žalovaný.

2. Předmětné řízení bylo přerušeno do pravomocného skončení řízení vedeného u KS pod sp. zn. 50 T 1/2017 O pokračování řízení bylo rozhodnuto usnesením zdejšího soudu ze dne

12. Rozsudkem KS č.j. číslo jednací ze dne 1. 12. 2017 byl obžalovaný celé jméno žalovaného uznán vinným v rozsahu podané obžaloby ze spáchání zločinu dotačního podvodu podle § 212 odst. 2, 6 písm. a) tr. zákoníku ve výroku popsaným jednáním, čímž způsobil ČR zastoupené ÚP škodu v celkové výši 13 989 050 Kč a byl odsouzen podle § 212 odst. 2, 6 písm. a) tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 5 let a podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku byl obžalovanému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu spolku na dobu 3 (tří) let. Podle § 229 odst. 1 tr.ř. byl poškozený příjmení se svým nárokem na náhradu škody odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních.

3. Okresní soud v Karviné – pobočka obec vydal dne 25. února 2022 pod č.j. číslo jednací rozsudek pro uznání, proti němuž podal žalovaný v zákonné lhůtě odvolání. V rámci odvolacího řízení KS v obec svým rozhodnutím ze dne 25. ledna 2023 č.j. číslo jednací rozhodl, že rozsudek okresního soudu se mění tak, že se rozsudek pro uznání nevydává.

4. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, navrhoval její zamítnutí. Ve věci se vyjádřil dne datum v rámci doplnění odvolání do usnesení Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově č.j. číslo jednací, kterým bylo rozhodnuto o pokračování řízení. MSS nikdy platně nezřídila zajišťovací převod práv a nemohlo dojít k dotačnímu podvodu ani nemohlo dojít ke způsobení škody, která má být meritem řízení, když dle stanov MSS (čl. VII. odst. 13 b) měla správní rada společnosti dát předchozí písemný souhlas k úkonu, kterým společnost nabývala, či zcizovala movitou věc. Takový souhlas nebyl nikdy dán, a není obsahem trestního spisu. V průběhu trestního řízení se s nárokem na náhradu škody připojil ulice úřad pro územní celek (dále jen,,FÚ“), na který byla pohledávka žalobkyně postoupena a tento uplatnil nárok na náhradu škody vůči žalovanému uplatnil. Žalobkyní zmiňovaný rozsudek NS ČR sp. zn. spisová značka se týkal škody způsobené trestným činem v souvislosti s tzv. povinnou platbou, zde se však o žádnou povinnou platbu nejedná, když žalobkyně po žalovaném požaduje soukromoprávní nárok poskytnutý dokonce ještě třetí osobě (MSS) a nikoliv žalovanému. Pokud by tedy snad bylo dovozeno jakékoliv pochybení žalovaného při výkonu funkce člena správní rady, odpovídal by dle obchodního zákoníku, potažmo dle zák. č. 90/2012 Sb. a v neposlední řadě i dle čl. VII. odst. 15 stanov MSS, toliko MSS a nikoliv tedy třetím osobám (např. žalobkyni).

5. Podáním ze dne datum se ve věci vyjádřila žalobkyně. Ze strany žalobkyně bylo zjištěno, že právnická osoba porušila předmětné dohody. MSS byla vyzvána k úhradě poskytnuté částky a následně byla věc písemně (dopisem ze dne datum) postoupena FÚ v rámci podnětu ke kontrole. FÚ vydal platební výměry dle dlužných částek a následně informoval (sdělení doručené dne datum) ÚP ČR KrP v obec (dále jen,,ÚP“), že na základě provedeného daňového řízení bylo správcem daně konstatováno porušení rozpočtové kázně ve smyslu ustanovení § 44 odst. 1 písm. b) zákona o rozpočtových pravidlech a daňovému subjektu byl vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně v celkové výši 19 955 477 Kč a související penále. FÚ dále sdělil ÚP svým dopisem ze dne datum (tedy v době, kdy již byl FÚ se svým nárokem na náhradu škody přihlášen do adhezního řízení), že je třeba postupovat dle stanoviska, které vydalo v roce 2017 Generální finanční ředitelství spolu s Vrchním státním zastupitelstvím, dle kterého by správce daně neměl uplatňovat nárok na náhradu škody v trestním řízení, neboť správce daně nemá v trestním řízení postavení poškozeného, tím je stát, tedy ČR, jejímž jménem by v takovém případě měl jednat příslušný poskytovatel dotace, tedy v tomto případě žalobkyně. FÚ zároveň uvedl, že je příslušný výhradně k vymáhání odvodu za porušení rozpočtové kázně, který byl v tomto konkrétním případě vyměřen právnické osobě odlišné od osoby odsouzené za trestný čin dotačního podvodu, a nebude proto po skončení trestního řízení uplatňovat právo na náhradu škody v občanskoprávním řízení. Společnost MSS byla v červnu 2018 vymazána z obchodního rejstříku a zanikla. Žalobkyně je ve sporu aktivně legitimována, vyplývá to mimo jiné právě z metodického stanoviska z roku 2017 FÚ pak není oprávněn uplatňovat náhradu škody v občanskoprávním řízení po fyzické osobě, která je odlišná od právnické osoby, které byl vyměřen příslušný odvod. Samotná pohledávka je pak pohledávkou ČR, tedy nikoli FÚ nebo ÚP. Žalobkyně opakovaně odkazuje na rozhodnutí sp. zn. 15 Tdo 902/2013. V tomto konkrétním případě je tak možné, aby stát uplatnil nárok na náhradu škody po fyzické osobě, tedy po žalovaném, který jednal za právnickou osobu, tedy MSS, kdy ve světle metodického stanoviska Generálního finančního ředitelství je to konkrétní poskytovatel dotace, který má tuto škodu uplatnit. Ve věci nedošlo k postoupení pohledávky dle příslušných ustanovení občanského zákoníku, ale došlo k podání podnětu ke kontrole směrem k FÚ, který právě na základě této kontroly vyměřil příslušné odvody za porušení rozpočtové kázně, které pak následně vymáhal. Společnost byla zrušena, není možné tyto výměry vymáhat po ní a je třeba je uplatňovat ze strany žalobkyně právě po fyzické osobě, která jednala za zaniklou společnost, tedy po žalovaném.

6. Podáním ze dne datum se žalovaný vyjádřil k podané žalobě a namítal, že žalobkyně není ve sporu aktivně legitimována. Fakt, že žalobkyni nesvědčí nárok uplatněný v tomto řízení se podává za a) z trestního řízení dříve vedeného KS pod sp. zn. spisová značka (dále také jen„ trestní řízení“), kde totožný nárok (co do skutkových a právních skutečností) byl v rámci adhezního řízení uplatněn ČR – FÚ, a to s odůvodněním, že daný nárok na něj byl postoupen právě ÚP, za b) z insolvenčního řízení dříve vedeného KS pod sp. zn. insolvenční spisová značka (dále také jen„ insolvenční řízení“), kde totožný nárok (co do skutkových a právních skutečností) byl formou přihlášky pohledávky uplatněn ČR – FÚ, za c) vyjádření žalobkyně (prostřednictvím ředitele Ing. příjmení), který potvrdil, že žalobkyně pohledávku postoupila FÚ, za d) z dokumentu„ Postoupení pohledávky z aktivní politiky zaměstnanosti“ ze dne datum, kterým žalobkyně postupuje pohledávku vůči MSS na FÚ, za e) z dokument„ sdělení“ ze dne datum, ve kterém žalobkyně sděluje, že pohledávku vůči MSS postoupila FÚ. KS již posuzoval nárok uplatněný touto žalobou, a to v rámci trestního řízení, přičemž rozsudkem ze dne datum rozhodl, že podle § 229 odst. 1 tr.ř. se poškozený příjmení se svým nárokem na náhradu škody odkazuje na řízení ve věcech občanskoprávních. V bodu 101. tohoto rozsudku se uvádí, že v průběhu trestního řízení se s nárokem na náhradu škody připojil FÚ, na který byla pohledávka ÚP postoupena.

V tomto řízení tedy žalobkyně očividně uplatňuje nárok, který i dle zjištění KS a následně VS již nemá, respektive, který již postoupila. Postoupení pohledávky z ÚP na FÚ ve svém výslechu potvrdil i přímo ředitel ÚP Ing. jméno příjmení, který přitom je podepsán jak na žalobě ze dne datum, tak na jejím doplnění ze dne datum Tomu ostatně odpovídá i zmíněná přihláška pohledávky, ve které jako věřitel vystupuje FÚ, nikoliv ÚP. K postoupení pohledávky došlo ještě před podáním žaloby. Žalovaný považuje za nesporné, že byl členem správní rady MSS v likvidaci a vůči ní bylo vedeno insolvenční řízení, v němž byl zjištěn úpadek společnosti a prohlášen konkurz. Insolvenční řízení bylo zrušeno a následně došlo k výmazu MSS z rejstříku obecně prospěšných společností. Žalovaný považuje za nesporné, že ČR – FÚ pro Jihomoravský kraj se přihlásila do předmětného insolvenčního řízení jako věřitel MSS s údajnou pohledávkou ve výši 23 223 891 Kč. Žalovaný rovněž činí nesporným, že žalovaný podepsal dohody pod čísly 1) až 5) na základě plné moci od statutárního orgánu, a to ředitelky MSS pí. jméno příjmení. Výrok o vině v rámci trestního řízení, kterým je soud vázán, nijak neprokazuje nárok žalobkyně uplatněný vůči žalovanému v řízení. Žalobkyní zmiňovaný rozsudek NS ČR sp. zn. 15 Tdo 902/2013 se týkal škody způsobené trestným činem v souvislosti s tzv. povinnou platbou. Zde se však o žádnou povinnou platbu nejedná, kdy žalobkyně po žalovaném požaduje soukromoprávní nárok poskytnutý dokonce ještě třetí osobě (MSS) a nikoliv žalovanému. Žalovaný dohody pod čísly 1) až 5) podepsal jako zmocněnec na základě plné moci, a nikoliv jako člen statutárního orgánu MSS a ani v jiné pozici, kde by právní předpis zakládal ručení za závazky MSS. Žalobkyně svůj nárok opírá o ust. § 420 odst. 1 o.z. Žalovaný upozorňuje na ust. § 420 odst. 2 o.z., dle kterého„ škoda je způsobena právnickou osobou, anebo fyzickou osobou, když byla způsobena při jejich činnosti těmi, které k této činnosti použili. Tyto osoby samy za škodu takto způsobenou podle tohoto zákona neodpovídají, jejich odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena“ (viz rozhodnutí NS ČR sp. zn. 32 Cdo 781/2009). Žalovaný objektivně jednal v rámci činnosti MSS a z jeho strany nešlo o exces, kdy by snad vyplacené příspěvky použil pro svou osobní potřebu (tj. nikoliv pro MSS). Pokud měla žalobkyně skutečně za to, že jí nárok uplatněný touto žalobou náleží, neměla být nečinná a mohla a měla nárok na náhradu škody uplatnit žalobou vůči MSS. Žalovaného lze považovat za osobu, která byla použita při činnosti MSS k uzavření dohod. V tomto případě se na jednání, které dle žaloby mělo vést ke vzniku škody, podílely mimo MMS (za které jednal žalovaný) též jiné osoby. V této souvislosti žalovaný poukazuje na ust. § 438 odst. 1 a odst. 2 o.z. (viz rozsudek NS ČR ze dne 28.11.2000, sp. zn. 25 Cdo 562/99). Jelikož celý projekt byl předem schválen ze strany kolegia v rámci ÚP, namítá žalovaný, že na škodě se podíleli JUDr. jméno příjmení, tehdejší ředitelka ÚP, ostatní členové kolegia ÚP, a to Bc. příjmení, Ing. příjmení, Dr. příjmení, Ing. příjmení, Mgr. příjmení a jméno jméno. Za škodu primárně odpovídá sama žalobkyně, která příspěvek poskytla a jejíž pracovníci souhlasili s možností zřízení zajišťovacího převodu práva. Žalovaný tak není osobou odpovědnou za údajnou škodu už jen s odkazem na ust. § 420 odst. 2 o.z. K datum byl v rejstříku obecně prospěšných společností u MSS zapsán dovětek„ v likvidaci“. Nejdéle k datum tedy muselo být žalobkyni zřejmé, že nebude naplněn čl. II. bod 8 předmětných dohod. Nejdéle k datum lze tedy vztahovat počátek běhu objektivní i subjektivní promlčecí doby, co do údajného nároku na náhradu škody, a to dle § 106 odst. 1 o.z. V neposlední řadě sama žalobkyně postoupila pohledávku uplatněnou v tomto řízení na FÚ už dne datum. Žalobkyně si i tehdy musela být vědoma pohledávky, její výše i toho, vůči komu má být uplatněna. Žalobkyně podala žalobu až dne datum (viz podací razítko soudu na žalobě), tedy po uplynutí objektivní i subjektivní promlčecí doby. Žalovaný proto vznáší námitku promlčení celého žalobou uplatněného nároku žalobkyně. V rámci trestního řízení žalobkyně vůči žalovanému žádnou škodu neuplatnila, a tedy po dobu trestního řízení se běh promlčecí doby nestavil. Stejně tak běh lhůty nebyl stavěn uplatněním nároku vůči MSS v rámci insolvenčního řízení. Dle žalovaného, který byl osobně přítomen na schůzkách s žalobkyní, byl ze strany pracovníků ÚP odsouhlasen postup MSS, který nyní žalobkyně označuje za protiprávní a za postup, kterým vznikla škoda. I pokud by shora uvedené nebylo možno považovat za stav, kdy sama žalobkyně si škodu způsobila (viz námitka žalovaného uplatněná výše), jde minimálně o stav, kdy žalobkyně souhlasila s daným postupem, a tedy je zde dáno svolení poškozeného. Pokud totiž žalobkyně souhlasila (byť třeba i jen ústně prostřednictvím pověřených pracovníků) s takovým postupem, jde o svolení poškozeného a není dána ani protiprávnost jednání škůdce v rovině civilního práva ani jeho odpovědnost za škodu v rovině civilního práva. Rozsudek trestního soudu je zde bez významu, neboť předpoklady civilní a trestní odpovědnosti jsou zcela odlišné a kdy i přes svolení poškozeného nelze v některých případech vyloučit trestněprávní postih škůdce. Společnosti příjmení příjmení byla ze strany MSS„ celá kupní cena“ vozidla uhrazena, teprve následně došlo k přeúvěrování a přeplatek byl vrácen MSS. Poskytnutý příspěvek byl využit na úhradu kupních cen za vozidla, tedy přímo na pořízení daných vozidel což koresponduje i se závěry trestních soudů. Není tedy pravdivým tvrzením žalobkyně, že automobily ani nebyly ve vlastnictvím MSS. To, že následně došlo k přeúvěrování dané transakce (úvěrem v kombinaci se zajišťovacím převodem práva) je nepodstatné. Příspěvky byly v plném rozsahu spotřebovány úhradou kupní ceny. To, co MSS obdržela, byly finanční prostředky z úvěru, nikoliv příspěvky. V insolvenčním řízení uplatnila nárok jiná osoba, než která zde vystupuje jako žalobkyně a nárok byl uplatněn vůči jiné osobě, než která zde vystupuje jako žalovaný. Průběh a výsledek insolvenčního řízení je tedy ve vztahu k tomuto civilnímu řízení zcela irelevantní. Žalobkyně v řízení neprokázala vznik škody, tedy, že žalobkyni vůbec nějaká škoda vznikla, resp. že jí v současné době náleží nárok na náhradu škody. Pokud by žalobkyni nějaká škoda vznikla, byl nárok na její náhradu postoupen na FÚ a žalobkyně jím nyní nedisponuje. jméno žalobkyně se prostřednictvím svých pracovníků měla podílet na údajné škodě, resp. s daným postupem minimálně souhlasila. Buď škoda tedy vůbec nevznikla (viz svolení poškozeného), nebo za její vznik nese odpovědnost žalobkyně (viz zavinění poškozeného), či je minimálně dána spoluodpovědnost dalších osob (viz jednání pracovníků žalobkyně). Žalobkyně nekonkretizuje a nijak neprokazuje svá tvrzení ohledně výše škody. Její tvrzení, že daná částka nebyla použita na koupi vozidel, je mimo jiné v rozporu s potvrzením svědka jméno příjmení – ze právnická osoba, který potvrdil, že MSS uhradily celou kupní cenu a teprve až následně došlo k přeúvěrování. Dle žalobkyně mělo ke škodě dojít porušením podmínek z dohod, které uzavřel ÚP a MSS a vznikl tak mezi nimi obligačně-právní vztah. Pakliže společnost nedodržela smluvené podmínky a pakliže by z toho vznikl nějaký nárok ÚP (ať již na vrácení příspěvku, či na náhradu škody), jde o vztah mezi poškozeným a škůdcem. Tímto hypotetickým škůdcem tedy může být toliko MSS, nikoliv však žalovaný. Žalovaný nebyl v žádném smluvním vztahu s žalobkyní a jak sama žalobkyně přiznává, tak žalovaný některé z dohod podepsal na základě plné moci. Žalovaný tedy jednal v rámci přímého zastoupení MSS, a tedy na účet MSS. Nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný jednal v rámci dohod 1) až 5) bez potřebného zmocnění, nebo že by překročil zástupčí oprávnění. Za této situace nelze žalovaného považovat za škůdce, a tedy ani osobu, která by měla být odpovědna za případnou škodu. Jelikož zde není škoda ani protiprávní jednání žalovaného, nelze hovořit ani o příčinné souvislosti mezi nimi. Příčinnou souvislost mezi jednáním škůdce a vzniklou škodou nelze dovodit ze skutečnosti, která je již sama následkem, za který škůdce odpovídá z jiného právního důvodu (Rc 7/79). To znamená, že odpovědnost nelze vyvozovat tehdy, když následkem již vzniklé škody dojde k další škodě, ke které protiprávní úkon (událost) nesměřoval. Žalovaný dále poukazuje na skutečnost, že ÚP pro údajné formální porušení dohod (ač sami pracovníci žalobkyně schválili žalovanému způsob zajištění cestou zajišťovacího převodu práva) v podstatě zmařil projekt svým postupem a sám tak zavinil neúspěch projektu, jakož i v konečném důsledku neschopnost MSS vykonávat předpokládanou činnost a získat tak prostředky na splacení svých závazků. To se ostatně projevilo i ve výsledku insolvenčního řízení, kdy bylo prokázáno, že veškeré prostředky MSS byly skutečně spotřebovány v rámci realizace a rozběhnutí projektu. Každý projekt v počáteční fázi vyžaduje investice a po určitou dobu není ziskový. I úspěšné projekty se z logiky věci mohou stát ziskovými až po určitém čase. Zde však došlo ze strany ÚP k vynucenému ukončení projektu MSS dříve, než se daný projekt do ziskové fáze vůbec dostal. Dle stanov MSS (konkrétně jejich čl. VII. odst. 13 b) měla správní rada MSS dát předchozí písemný souhlas k úkonu, kterým by MSS nabývala, či zcizovala movitou věc, avšak žádný takový písemný souhlas dohledán nebyl – a tedy zřejmě nikdy dán nebyl a není obsahem ani trestního spisu. MSS tedy nikdy platně nezřídila zajišťovací převod práv a ani nemohlo dojít k dotačnímu podvodu a nemohlo dojít ke způsobení škody, která má být meritem tohoto řízení.

7. Podáním ze dne datum se ve věci vyjádřila žalobkyně s tím, že v průběhu roku 2017 bylo ze strany Generálního finančního ředitelství spolu s Vrchním státním zastupitelstvím vydáno metodické stanovisko, dle kterého by správce daně neměl uplatňovat nárok na náhradu škody v trestním řízení, neboť správce daně nemá v trestním řízení postavení poškozeného, tím je stát, tedy ČR, jejíž jménem by měl v takovém případě jednat příslušný poskytovatel dotace, tedy žalobkyně. FÚ dopisem ze dne datum sdělil žalobkyni, že je zapotřebí postupovat podle uvedeného stanoviska, kdy v adhezním řízení může nárok uplatňovat toliko poskytovatel dotace, když FÚ je příslušný výhradně k vymáhání odvodu za porušení rozpočtové kázně, který byl vyměřen právnické osobě odlišné od osoby odsouzené za trestný čin dotačního podvodu, a nebude proto po skončení trestního řízení uplatňovat právo na náhradu škody v občanskoprávní řízení. Společnost MSS byla v červnu 2018 vymazána z obchodního rejstříku a zanikla. Dne datum se konalo jednání pracovní skupiny pro uplatňování práv a nároků ČR v rozsahu působnosti ÚP ČR v trestních řízeních a občanskoprávních řízeních, jehož závěrem bylo usnesení o tom, že z procesní opatrnosti se ÚP přihlásí spolu s FÚ jako poškozený do adhezního řízení a podá rovněž civilní žalobu a požádá o přerušení řízení po dobu trvání trestního řízení. Následně byla tato žaloba podána. Žalobkyně je osobou aktivně legitimovanou ve sporu, což vyplývá právě z daného metodického pokynu. Vzhledem k tomu, že FÚ odmítl pohledávku v občanskoprávním řízení vymáhat právě s ohledem na metodické stanovisko, je povinností žalobkyně tuto pohledávku vymáhat. Pokud žalovaný namítá, že žalobkyně nemá disponovat nárokem uplatňovaným v žalobě, je toto stanovisko zcela v rozporu s dosavadními kroky jak ÚP, tak FÚ, kdy FÚ jsou oprávněny vymáhat pouze odvody za porušení rozpočtové kázně, které byly v tomto případě vyměřeny pouze právnické osobě, která však již byla zlikvidována a vymazána z obchodního rejstříku. FÚ pak není oprávněn uplatňovat náhradu škody v občanskoprávním řízení po fyzické osobě, která je odlišná od právnické osoby, které byl vyměřen příslušný odvod. Samotná pohledávka je pak pohledávkou ČR. K uvedenému vyjádření pak žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce u jednání dne datum uvedla, že v důsledku situace totálního kolapsu na ÚP, se nepodařilo zajistit protokol z jednání s FÚ, předkládá však soudu stejnopis jednání, které bylo v uvedené věci vedeno od roku 2017, kterým je uvedené vyjádření.

8. Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno: nespornými tvrzeními účastníků řízení a listinami, jejichž obsah učinili účastníci nesporným, dohodami včetně příloh číslo to č. BBM-Z-1/ 2013 ze dne datum (dohoda číslo), č. BBM-Z-2/ 2013 ze dne datum (dohoda číslo), č. BBM-Z-3/ 2013 ze dne datum (dohoda číslo), č. BBM-Z-4/ 2013 ze dne datum (dohoda číslo), č. BBM-Z-5/ 2013 ze dne datum (dohoda číslo), č. BHO-Z-2/ 2013 ze dne datum (dohoda číslo), č. BBR-Z-1/ 2013 ze dne datum včetně dodatku číslo ze dne datum (viz na čl. 109 až 130 spisu), žádostí ze dne datum včetně příloh k této žádosti (viz přílohová obálka spisu), korespondencí ze dne datum (viz tr. spis 50 T 1/2017, čl. 659, čl. 666 a čl. 677, svazek 2 - dále jen„ tr. spis“), korespondencí ze dne datum (viz tr. spis, čl. 675, svazek 2), korespondencí ze dne datum (viz tr. spis, čl. 687, svazek 2), korespondencí ze dne datum (viz tr. spis, čl. 694 a čl. 695, svazek 2), korespondencí ze dne datum (viz tr. spis, čl. 695, svazek 2), korespondencí ze dne datum (viz tr. spis, čl. 700, svazek 2), korespondencí ze dne datum (viz tr. spis, čl. 707, svazek 2), že mezi žalobkyní a MSS došlo na základě žádosti o příspěvek na zřízení společensky účelných pracovních míst pro uchazeče o zaměstnání ze dne datum k uzavření sedmi dohod, a to dohody: č. BBM-Z-1/ 2013 ze dne datum (dohoda číslo), č. BBM-Z-2/ 2013 ze dne datum (dohoda číslo), č. BBM-Z-3/ 2013 ze dne datum (dohoda číslo), č. BBM-Z-4/ 2013 ze dne datum (dohoda číslo), č. BBM-Z-5/ 2013 ze dne datum (dohoda číslo), č. BHO-Z-2/ 2013 ze dne datum (dohoda číslo), č. BBR-Z-1/ 2013 ze dne datum (dohoda číslo). Dohody byly uzavírány podle § 113 a § 119 zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů a podle § 25 vyhlášky č. 518/2004 Sb. za účelem zřízení společensky účelných pracovní míst a poskytnutí příspěvku na jejich zřízení, a to v rozsahu a za podmínek uvedených v jednotlivých dohodách. Dohody pod čísly 1) až 5) podepsal na základě plné moci ze dne datum udělené ředitelkou příjmení jméno příjmení žalovaný, zbývající dohody 6) a 7) byly podepsány ředitelem právnická osoba jméno příjmení a veškeré dohody byly za žalobkyni podepsány ředitelkou krajské pobočky ÚP JUDr. jméno příjmení. Na základě dohod se žalobkyně zavázala poskytnout zaměstnavateli příspěvek za podmínek blíže specifikovaných v dohodě a zaměstnavatel se zavázal zřídit v dohodě uvedená společensky účelná pracovní místa v konkrétním počtu, které bude osazovat výhradně uchazeči o zaměstnání, které mu doporučí ÚP. Výše účelově určeného příspěvku byla specifikována v jednotlivých dohodách v čl. III. Součástí dohod je příloha č. l obsahující seznam uznatelných nákladových položek, s uvedením konkrétního počtu osobních automobilů. MSS se zavázaly použít příspěvek výhradně na krytí nebo úhradu nákladových položek, které souvisí se zřízením pracovního místa a tyto jsou uvedeny v seznamu uznatelných nákladových položek. Bližší podmínky poskytnutí dotace jsou pak uvedeny v každé jednotlivé smlouvě, příspěvek bude poskytnut jednorázově na účet č. bankovní účet a je poskytován ze státního rozpočtu ČR, přičemž kontrolu plnění závazků plynoucích z těchto dohod provádí ÚP. Článek V. upravuje případy vrácení příspěvku, článek VI. upravuje porušení rozpočtové kázně při nedodržení podmínek poskytnutí příspěvku dle specifikací v jednotlivých dohodách, které je postihováno odvodem za porušení rozpočtové kázně podle § 44a odst. 4 písm. c) zákona č. 218/2000 Sb., či podle § 44a odst. 4 písm. a) zákona č. 218/2000 Sb. a nevrácení příspěvku nebo jeho poměrné části podle § 44 odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb. Na základě těchto dohod bylo na účet zaměstnavatele č. bankovní účet z účtu č. bankovní účet, který je účtem žalobkyně, vyplaceno celkem 18 131 000 Kč, a to dne datum částka 2 145 000 Kč s popisem položky BBM Z 1 2013, dne datum částka 3 315 000 Kč s popisem položky BBM |Z 3 2013, dne datum částka 2 340 000 Kč s popisem položky BBM Z 2 2013, dne datum částka

2 925 000 Kč s popisem položky BBM Z 4 2014, dne datum částka 2 925 000 Kč s popisem položky BBM Z 5 2013, dne datum částka 2 145 000 Kč s popisem položky BHO Z 2 2013 a dne datum částka 2 336 000 Kč s popisem položky BBR Z 1 2013. Uvedené dohody byly následně ÚP vypovězeny a společnost byla vyzvána k vrácení příspěvku, a to dopisem ze dne datum ve vztahu k dohodě číslo číslo dopisem ze dne datum a ze dne datum ve vztahu k dohodě číslo dopisem ze dne datum ve vztahu k dohodě číslo dopisem ze dne datum ve vztahu k dohodě číslo dopisem ze dne datum ve vztahu k dohodě číslo a dopisem ze dne datum ve vztahu k dohodě číslo. Nespornými tvrzeními účastníků řízení a listinami, jejichž obsah učinili účastníci nesporným, a to notářským zápisem NZ 41/ 2013 ze dne datum (viz čl. 276), úplným výpis právnická osoba s datem zápisu datum, usnesením KS č.j. insolvenční spisová značka 44 ze dne datum (PM datum), usnesením KS čj. insolvenční spisová značka ze dne datum, usnesením KS čj. insolvenční spisová značka ze dne datum, protokolem z přezkumného jednání ze dne datum včetně seznamu přihlášených pohledávek s pořadovým číslem pohledávky číslo přihláškou pohledávky FÚ došlé KS dne datum (čl. 246 až 264 spisu), že dne datum byla do rejstříku obecně prospěšných společností, vedeném KS oddíl O, vložka 602, zapsána obecně prospěšná právnická osoba sociální služby, o.p.s., nyní s dovětkem v „ likvidaci“. Žalovaný byl členem správní rady a jejím zakladatelem. Usnesením KS č.j. insolvenční spisová značka ze dne datum byl zjištěn úpadek dlužníka právnická osoba v likvidaci a na majetek dlužníka byl prohlášen konkurs, přičemž tento bude projednán jako nepatrný, který byl usnesením KS insolvenční spisová značka ze dne datum zrušen s tím, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující. Insolvenční řízení bylo zrušeno a následně došlo k výmazu MSS z rejstříku obecně prospěšných společností. Do insolvenčního řízení se dne datum přihlásil jako věřitel FÚ s celkovou částkou 23 223 891 Kč zahrnující i částku 18 131 000 Kč, a to na základě výkazů nedoplatků ze dne datum, odpovídající výši poskytnutých příspěvků z předmětných dohod. Pohledávka FÚ byla uvedená pod pořadovým číslo ve výši

23 223 891 Kč, dlužník nepopřel pravost, výši a pořadí pohledávky. Pohledávka byla uznána insolvenčním správcem v přihlášené výši a v této výši byla rovněž zjištěna. Usnesením KS č.j. insolvenční spisová značka byla schválena konečná zpráva s tím, že částka určená k rozdělení mezi věřiteli činí 0 Kč.

9. Trestním oznámením ze dne datum (viz tr. spis, čl. 1 až 4, svazek 1), že ÚP podal ke KSZ v obec oznámení o podezření spáchání trestného činu podle § 8 odst. 1 tr.ř. na podezření ze spáchání zločinu dotačního podvodu podle § 212 odst. 6 tr. zákoníku v platném znění, zpronevěry podle ustanovení § 206 odst. 5 nebo porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 5 tr. zákoníku v platném znění, kterého se měl dopustit neznámý pachatel. Mezi ÚP a MSS došlo v období od dubna 2013 do září 2013 k uzavření sedmi dohod, na základě kterých byl vyplacen účelově určený příspěvek v celkové výši 18 131 000 Kč, a to výhradně na krytí a úhradu nákladových položek (97 osobních automobilů). Vzhledem k tomu, že ze strany MSS nebyla plněna smluvní ujednání dle dohod, byla u ÚP dne datum zahájena kontrola plnění sjednaných podmínek způsobem stanoveným v zákoně č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole v platném znění, přičemž nebyly předloženy ÚP účetní doklady v rozsahu způsobilém k ověření plnění pracovních smluv zaměstnanců, včetně úhrad mezd, sociálního a zdravotního pojištění hrazeného za zaměstnance, účtování majetku, jeho evidence v účetním výkaznictví, doklady potvrzující nákup osobních automobilů a úhrady dodavatelem, kterým byla výhradně společnost právnická osoba MSS byly opětovně vyzvány k řádnému doložení a k prokázání použití čerpaných prostředků. Dopisem ze dne datum bylo ÚP oznámeno Ing. jméno příjmení, likvidátorem, a celé jméno žalovaného, předsedou správní rady MSS, že správní rada společnosti rozhodla dne datum o zániku společnosti zrušením s likvidací, a proto doklady potřebné k veřejnosprávní kontrole nemohou být doloženy. MSS jako obecně prospěšná společnost byla založena žalovaným, který založil novou obecně prospěšnou právnická osoba místní sociální služby, o.p.s., jejíž předmět činnosti je totožný s druhem služeb u MSS, rovněž tak účast osob v obou společnostech je totožná. V obou případech vystupuje zakladatel celé jméno žalovaného, správní rada celé jméno žalovaného, statutární orgán jméno příjmení, jméno příjmení, člen dozorčí rady jméno příjmení a další. Dle návrhu na zápis změny zapsaných údajů do rejstříku obecně prospěšných společností se navrhuje zapsání likvidátora jméno příjmení ke dni datum. V souvislosti s neplněním smluvních závazků ze strany MSS vypověděl ÚP uzavřené dohody a současně vyzval MSS k vrácení poskytnutých a vyplacených příspěvků v plné výši, která však vráceny nebyly. Nedodržení podmínek poskytnutí příspěvku je porušením rozpočtové kázně dle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech v platném znění. Dle informací ÚP se společnost nezdržuje v sídle firmy, zaměstnancům nejsou minimálně od září 2013 vypláceny mzdy, není přidělována práce, byly ukončeny pracovní poměry. Dne datum bylo na základě vyhlášky KS čj. insolvenční spisová značka zahájeno vůči společnosti insolvenční řízení. Na základě popsaných skutečností se ÚP oprávněně domnívá, že jednáním právnická osoba, a to konkrétně ze strany osob zakladatele společnosti, statutárního orgánu správní rady a dozorčí rady, mohlo dojít k podvodnému vedení účetního výkaznictví falešným nebo zavádějícím záznamům, které mají krýt skutečnost, že daný majetek nebyl řádně zaúčtován v účetnictví, podvodu zpronevěry finančních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, když právnická osoba získala ze státního rozpočtu finanční prostředky v celkové výši 19 955 222 Kč a jejich jednání, nedodržení a porušení smluvních podmínek uzavřených dohod, neumožnění a maření výkonu finanční kontroly, nedoložení a neprokázání žádných dokladů, neexistencí sídla firmy v obec, založení nové obchodní společnosti, vstup do likvidace, nevyplácení mezd zaměstnancům, nasvědčuje na podezření ze spáchání trestného činu. Podání bylo doručeno Krajskému státnímu zastupitelství v obec (dále jen„ KSZ“) dne datum.

10. až datum, bylo předsedkyní senátu podle § 206 odst. 2 tr. ř. konstatováno, že poškozená příjmení, zastoupená Úřadem práce České republiky, Krajskou pobočkou v obec, postoupila pohledávku v souvislosti s nárokem na náhradu škody na ulice úřad pro Jihomoravský kraj, který se připojil s nárokem na náhradu škody ve výši 18 131 000 Kč. Ve věci nejprve rozhodl KS v obec svým rozsudkem č.j. 50 T 1/2017-1875 ze dne 1. 12. 2017, který byl následně rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci č.j. 3 To 227/2019-1914 ze dne 29. 5. 2018 k odvolání žalovaného podle § 258 odst. 1 písm. a), písm. b), písm. c) tr. ř. zrušen a podle § 259 odst. 1 tr. ř. byla věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. FÚ se dopisem ze dne datum, adresovaným řediteli ÚP, obrátil na tento úřad a sdělil, že FÚ jako správce daně nemá postavení poškozeného, tím je stát, jehož jménem jedná příslušný poskytovatel dotace a adhezní nárok tak může uplatňovat toliko konkrétní poskytovatel dotace (organizační složka státu), jemuž stát svěřil správu předmětných prostředků a ten by měl uplatňovat veškeré právní prostředky, které mu právní řád dává k jejich ochraně, tedy v trestním řízení zejména uplatnit právo na náhradu škody. FÚ je příslušný výhradně k vymáhání odvodu za porušení rozpočtové kázně, který v tomto konkrétním případě byl vyměřen právnické osobě odlišné od osoby odsouzené za trestný čin dotačního podvodu a FÚ nebude proto po skončení trestního řízení uplatňovat právo na náhradu škody v občanskoprávním řízení. S poukazem na uvedené sdělení FÚ, reagovala žalobkyně dopisem ze dne datum k rukám KS v obec s tím, že vzhledem k tomu, že FÚ se již necítí být poškozený v trestním řízení vedeném proti žalovanému, a nebude nadále využívat práva poškozeného, o nichž byl v jeho dosavadním průběhu poučen, navrhuje ÚP, aby byl nadále ÚP akceptován jako poškozený, v tomto trestním řízení náležitě jako takový poučen a bylo mu umožněno v řízení před soudem uplatnit jeho práva poškozeného ve smyslu § 43 tr. ř. Usnesením KS v obec čj. 50 T 1/2017-2002 ze dne 21. 11. 2018, soud rozhodl podle § 206 odst. 3 tr. ř., že ÚP se jako poškozený k hlavnímu líčení nepřipouští s odůvodnění, že v projednávané věci byl sice příslušnou organizační složkou k zastupování státu ÚP, nicméně, ÚP právním jednáním předvídaným v § 19 zákona č. 219/2000 Sb., postoupil svou pohledávku za obžalovaným jiné organizační složce státu, a to FÚ, který se se svým nárokem včas a řádně do trestního řízení připojil. Soud pak nemá žádnou možnost, aby nově akceptoval jako poškozeného příjmení, a poučil jej ve smyslu § 43 tr. ř. a umožnit mu připojit se se svým nárokem na náhradu škody v projednávané trestní věci proti žalovanému, neboť škoda, jejíž náhradu FÚ uplatňuje za žalovaným, byla jako pohledávka postoupena z jedné organizační složky státu na jinou a není možné, aby ÚP uplatňoval pohledávku, se kterou již jako organizační složka státu nedisponuje. Rozsudkem KS v obec č. j. 50 T 1/2017-2102 ze dne 19. září 2019 byl obžalovaný celé jméno žalovaného, jednatel společnosti, uznán vinným ze zločinu dotačního podvodu podle § 212 odst. 2, 6 písm. a) tr. zákoníku a za to byl odsouzen podle § 212 odst. 6 tr. zákoníku za použití § 58 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) let. Dále bylo v rozhodnutí konstatováno, že žalovaný způsobil ČR, zastoupené ÚP v obec škodu v celkové výši 13 989 050 Kč. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byl poškozený příjmení se svým nárokem na náhradu škody odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Uvedené rozhodnutí bylo rozsudkem VS v obec č.j. 3 To 227/2019-2175 ze dne 20. července 2020 částečně zrušeno ve výroku o trestu, jinak zůstalo rozhodnutí nezměněno. Odvolání obžalovaného bylo zamítnuto. Rozhodnutí nabylo právní moci dne datum. Usnesením NS ČR č.j. 7 Tdo 1362/2020-2263 ze dne 20. 1. 2021 bylo dovolání obviněného celé jméno žalovaného do rozsudku KS v obec č. j. číslo jednací ze dne 19. září 2019 odmítnuto. Usnesením Ústavního soudu ČR č.j. IV. ÚS 1021/21 ze dne 25. 5. 202 byla ústavní stížnost žalovaného proti usnesením NS ČR ze dne 20. 1. 2021 č.j. číslo jednací, rozsudku VS v obec č.j. 3 To 227/2019-2175 ze dne 20. července 2020 a rozsudku KS v obec č. j. číslo jednací ze dne 19. září 2019 odmítnuta.

11. Protokolem o hlavním líčení ve věci vedené u KS sp. zn. číslo jednací ze dne 10. až datum, že v trestním řízení vystupoval jako poškozený příjmení, tento se prvního hlavního líčení neúčastnil, předsedkyní senátu bylo podle § 206 odst. 2 tr.ř. konstatováno, že poškozená Česká republika, zastoupená ÚP, postoupila pohledávku v souvislosti s nárokem na náhradu škody na FÚ, který se připojil s nárokem na náhradu škody ve výši 18 131 000 Kč na čl. 1464.

13. Rozsudkem VS v obec č.j. číslo jednací ze dne 29. 5. 2018, byl rozsudek shora uvedený k odvolání žalovaného podle § 258 odst. 1 písm. a), písm. b), písm. c) tr. ř. zrušen, a podle § 259 odst. 1 tr. ř. byla věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

14. Rozsudkem KS č. j. číslo jednací ze dne 19. září 2019 byl obžalovaný celé jméno žalovaného, jednatel společnosti, uznán vinným, že jako zakladatel a člen správní rady právnická osoba a jako osoba vykonávající rozhodující vliv na její řízení poté, co vypracoval a předložil ÚP projekt počítající se zřízením či vyhrazením společensky účelných pracovních míst až pro 1 100 uchazečů o zaměstnání v oblasti terénních sociálních služeb, který byl ÚP schválen k realizaci, v období od datum do datum u ÚP podal v rámci realizace uvedeného projektu sám nebo prostřednictvím dalších osob 7 žádostí o příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa pro uchazeče o zaměstnání podle § 113 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako„ zákon o zaměstnanosti“), a podle § 25 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako„ vyhláška“), na základě kterých uzavřel sám, nebo na základě jeho pokynu další osoby jednající za právnická osoba s ÚP 7 dohod podle § 113 a § 119 zákona o zaměstnanosti a podle § 25 vyhlášky, podle nichž ÚP poskytl právnická osoba tzv. jiný účelově určený příspěvek na zřízení společensky účelných pracovních míst v celkové výši 18 131 000 Kč, který se jménem společnosti zavázal použít výhradně na krytí nebo úhradu nákladových položek souvisejících se zřízením pracovního místa, a to na pořízení celkem 97 osobních automobilů, vždy na konkrétní počet osobních automobilů, konkrétně tak ÚP poukázal na účet právnická osoba č. bankovní účet, vedený u GE příjmení příjmení dne datum příspěvek ve výši 2 145 000 Kč v souladu s dohodou číslo který měl být použit výhradně na pořízení 11 osobních automobilů, dne datum příspěvek ve výši 2 340 000 Kč, jenž měl být v souladu s dohodou číslo použit výhradně na pořízení 12 osobních automobilů, dne datum příspěvek ve výši 3 315 000 Kč, jenž měl být v souladu s dohodou číslo použit výhradně na pořízení 17 osobních automobilů, dne datum příspěvek ve výši 2 925 000 Kč, jenž měl být v souladu s dohodou číslo použit výhradně na pořízení 15 osobních automobilů, dne datum příspěvek ve výši 2 925 000 Kč, jenž měl být v souladu s dohodou číslo použit výhradně na pořízení 15 osobních automobilů, dne datum příspěvek ve výši 2 145 000 Kč, jenž měl být v souladu s dohodou číslo použit výhradně na pořízení 13 osobních automobilů, dne datum příspěvek ve výši 2 336 000 Kč, jenž měl být v souladu s dohodou číslo použit výhradně na pořízení 16 osobních automobilů, kdy přestože v rámci jím vypracovaného a předloženého projektu, jenž popisoval realizační záměr a který byl podkladem pro schvalovací řízení vedené ÚP, v kapitole„ Nákladovost projektu“ v části nazvané„ Zřízení 460 společensky účelných pracovních míst“ vymezil jakožto uznatelný náklad na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa pořízení osobního automobilu do maximální hodnoty 150 000 Kč, na což bude požadován příspěvek, když vedle požadavku na příspěvek na další vyhrazená společensky účelná pracovní místa uvedl, že ostatní náklady na vybavení a vznik nových pracovních míst budou hrazeny ze zdrojů zaměstnavatele a nejsou předmětem žádosti, a přestože žádosti, jež byly podávány za použití unifikovaných formulářů užívaných úřady práce, obsahovaly formulaci:„ Žádám o poskytnutí příspěvku formou:“, přičemž dále byla z nabízených možností označena křížkem varianta„ jiného účelově určeného příspěvku“ a dále v kolonce„ Předpokládané náklady na zřízení pracovního místa celkem (v Kč)“ byla vždy vyplněna souhrnná částka, jíž měly dosáhnout náklady na zřízení požadovaného počtu pracovních míst, a přestože znal znění shora specifikovaných dohod, jež byly na základě příslušných žádostí uzavírány s ÚP, které obsahovaly formulaci, že poskytnutý příspěvek bude použit výhradně na krytí nebo úhradu nákladových položek, které souvisí se zřízením pracovního místa a jsou uvedeny v seznamu uznatelných nákladových položek, jenž byl vždy přílohou dohody a v němž bylo explicitně uvedeno, že nákladovou položkou je osobní automobil v příslušném počtu kusů, jenž odpovídal počtu zřizovaných pracovních míst, aniž by dohoda umožňovala jiný postup, oproti tomu však v období od datum do datum pořídil pouze 64 osobních automobilů, kdy na jejich pořízení použil pouze částku ve výši 4 141 950 Kč, kdy zbývající část kupních cen automobilů pokryl úvěrem a část poskytnutých příspěvků ve výši

13 989 050 Kč použil v rozporu s obsahem uzavřených dohod na úhradu provozních a osobních nákladů právnická osoba, především tyto finanční prostředky postupně dílem převedl na bankovní účet právnická osoba s.r.o., IČO, se sídlem adresa, jejímž byl jediným jednatelem, a použil je na úhradu školení zaměstnanců, pronájmů vozidel a nemovitostí, telekomunikačních služeb a mzdových nákladů, dílem je vybral v hotovosti a použil přesně nezjištěným způsobem, zčásti na úhrady nájmů, pohonných hmot, energií, mzdových nákladů a dalších plateb souvisejících s provozem právnická osoba, čímž způsobil České republice, zastoupené Úřadem údaje o zástupci prostředky získané příspěvkem na jiný než určený účel a způsobil takovým činem škodu velkého rozsahu. Tím spáchal zločin dotačního podvodu podle § 212 odst. 2, 6 písm. a) tr. zákoníku a za to byl odsouzen podle § 212 odst. 6 tr. zákoníku za použití § 58 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) let. Podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku se výkon trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání 4 (čtyř) let. Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku se obžalovanému ukládá trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu spolku na dobu 3 (tří) let. Podle § 229 odst. 1 tr.ř. se poškozený příjmení úřad pro Jihomoravský kraj se svým nárokem na náhradu škody odkazuje na řízení ve věcech občanskoprávních.

15. Rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci č.j. 3 To 227/2019-2175 ze dne 20. července 2020, že tímto rozhodnutím se podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr.ř. z podnětu odvolání státního zástupce napadený rozsudek částečně zrušuje ve výroku o trestu. Za splnění podmínek § 259 odst. 3 tr. ř. se nově rozhoduje tak, že obžalovaný celé jméno žalovaného se odsuzuje za zločin dotačního podvodu podle § 212 odst. 2, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku, ohledně něhož zůstal napadený rozsudek nezměněn, podle § 212 odst. 6 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 5 (pěti) roků. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku se obžalovaný pro výkon trestu zařazuje do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku se obžalovanému ukládá trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu spolku na dobu 3 (tří) let. Podle § 256 tr. ř. se odvolání obžalovaného celé jméno žalovaného zamítá. Jinak zůstává napadený rozsudek nezměněn.

16. Usnesením NS ČR č.j. číslo jednací ze dne 20. 1. 2021, že podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného celé jméno žalovaného do rozsudku KS č. j. číslo jednací ze dne

19. 9. 2019, v návaznosti na rozsudek VS v obec čj. 3 To 227/2019-2175 ze dne 20. 7. 2020, uznána vinnou ze zločinu dotačního podvodu podle § 212 odst. 2, 6 písm. a) tr. zákoníku, přičemž soud odkazuje v podrobnostech na shora uvedené rozhodnutí, které nabylo právní moci dne datum. V souladu s ustálenou judikaturou NS ČR je pak soud vázán výrokem (nikoliv odůvodněním) trestního rozsudku, přičemž z výroku o vině se vychází jako z celku, tedy z jeho právní i skutkové kvalifikace. Rozsah vázanosti rozhodnutím o tom, že byl spáchán trestný čin a kdo jej spáchal, je dán rozsahem, v jakém jsou znaky skutkové podstaty trestného činu zároveň významnými okolnostmi pro rozhodnutí o uplatněném nároku na náhradu škody (viz rozhodnutí NS ČR sp. zn. spisová značka ze dne 22. 8. 2012, rozhodnutí NS ČR sp. zn. spisová značka ze dne 10. 1. 2019). Soud však není vázán v otázce rozsahu a výše škody, neboť rozhodnutí vydané v trestním řízení posuzuje škodu pouze z hlediska pojmových znaků trestného činu, nikoliv z hlediska občanskoprávní odpovědnosti za škodu (viz rozhodnutí NS ČR spisová značka ze dne 29. 3. 2017). Námitku nedostatku pasivní legitimace soud vyhodnotil jako nedůvodnou.

17. Usnesením Ústavního soudu ČR č.j. IV. ÚS 1021/21 ze dne 25. 5. 202, že ústavní stížnost žalovaného proti usnesením NS ČR ze dne 20. 1. 2021 č.j. 7 Tdo 1362/2020-2263, rozsudku VS v obec č.j. 3 To 227/2019-2175 ze dne 20. července 2020 a rozsudku KS č. j. číslo jednací ze dne 19. září 2019 odmítnutá.

18. Dopisem ÚP ze dne datum k rukám PČR, Městské ředitelství policie JM kraje, k sp. zn. KRPB číslo 2014 číslo, že ÚP sděluje ve věci MSS, že dne datum byla dopisem čj. MPSV- UP/9188/14 postoupena pohledávka příjemce finančního příspěvku – MSS ve výši 19 955 522 Kč věcně a místně příslušnému Finančnímu úřadu pro Jihomoravský kraj, odd. dotací a finanční kontroly k dalšímu řízení, a proto se s náhradou škody v trestním řízení bude připojovat jako poškozený uvedený FÚ. Součástí sdělení je pak příloha, a to kopie dopisu č.j. MPSV- UP/9188/14 ze dne 6. 2. 2014 (viz tr. spis, čl. 1448, svazek 4).

20. Žádostí o vyčíslení způsobené škody a potvrzení poučení poškozeného ze strany PČR, Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje, čj. KRPB číslo 2013 číslo ze dne datum k rukám ÚP, včetně doručenky ze dne datum, že policie žádá uvedený úřad o vyčíslení způsobené škody a potvrzení poučení poškozeného. Současně sděluje, že úřadem PČR je vedeno trestní řízení proti obviněnému celé jméno žalovaného pro zločin dotačního podvodu podle § 212 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že jako zakladatel a člen správní rady MSS a osoba za tuto společnost fakticky jednající, v úmyslu zamlčením podstatných skutečností neoprávněně vylákal finanční prostředky od ÚP. V období od dubna až do srpna 2013, po předchozím ústním projednání, buď sám, nebo prostřednictvím dalších osob podal celkem 7 žádostí o finanční prostředky, a to dne datum, kdy požadoval poskytnutí jiného účelově určeného příspěvku ve výši 2 147 904 Kč a dne datum pak na základě této žádosti uzavřel jménem právnická osoba s ÚP dohodu číslo podle § 113 a § 119 zákona č. 435/2004 Sb., na základě které byl ÚP dne datum poskytnut uvedené společnosti jiný účelně určený příspěvek na zřízení 11 pracovních míst, v daném případě určený na nákup 11 kusů osobních automobilů v celkové ceně 2 145 000 Kč na účet č. bankovní účet. Další žádost byla podána dne datum dle § 113 zákona č. 435/2004 Sb., ve výši 2 343 168 Kč, kdy na základě žádosti dne datum došlo k uzavření dohody číslo podle § 113 a § 119 zákona č. 435/2004 Sb., na zřízení 12 pracovních míst v daném případě určených na nákup 12 ks osobních automobilů v celkové ceně 2 340 000 Kč na stejný shora uvedený účet. Dne datum byla podána další žádost podle § 113 zákona č. 435/2004 Sb., o poskytnutí příspěvku ve výši 3 319 488 Kč a dne datum pak bylo žádosti vyhověno a byla uzavřena„ Dohoda o zřízení společensky účelných pracovních míst a poskytnutí příspěvku“ č. BBM-Z-3/ 2013, na základě které byl dne datum poskytnut příspěvek na zřízení 17 pracovních míst určený na nákup 17 ks osobních automobilů v celkové ceně 3 315 000 Kč na shora uvedený účet. Dne datum byla podána žádost o příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa pro uchazeče o zaměstnání podle § 113 zákona č. 435/2004 Sb., ve výši 2 928 960 Kč a dne datum byla uzavřena dohoda číslo podle § 113 a 119 zákona č. 435/2004 Sb., a poskytnut příspěvek určený na zřízení 15 pracovních míst na nákup 15 ks osobních automobilů v celkové ceně 2 925 000 Kč na shora uvedený účet. Dne datum byla podána žádost podle § 113 zákona č. 435/2000 Sb., o příspěvek ve výši 2 928 960 Kč, a dne datum pak byla uzavřena dohoda číslo podle § 113 a § 119 zákona č. 435/2004 Sb., na zřízení 15 pracovních míst určených na nákup 15 ks osobních automobilů v celkové ceně 2 925 000 Kč na účet č. bankovní účet. Dne datum byla podána žádost dle § 113 zákona č. 435/2004 Sb., na příspěvek ve výši 2 538 432 Kč a dne datum uzavřel ředitel právnická osoba jméno příjmení dohodu číslo podle § 113 a § 119 zákona č. 435/2004 Sb., určený na zřízení 11 pracovních míst, v daném případě určený na nákup 11 ks osobních automobilů v celkové ceně 2 145 000 Kč na shora uvedený účet. Dne datum byla podána žádost podle § 113 zákona č. 435/2004 Sb., o poskytnutí příspěvku ve výši 4 100 544 Kč a dne datum pak ředitel právnická osoba jméno příjmení uzavřel dohoda číslo podle § 113 a § 119 zákona č. 435/2004 Sb., a dne datum byl poskytnut příspěvek na zřízení 16 pracovních míst, v daném případě určení na nákup 16 ks osobních automobilů v celkové výši 2 336 000 Kč na shora uvedený účet. S výjimkou dvou posledních dohod byly dohody uzavřeny s žalovaným. Žalovaný, ačkoliv v době podání žádosti zamlčel ÚP, že má v úmyslu nedodržovat podmínky stanovené dohodami, kdy část takto získaných peněžních prostředků použil přímo k jinému než stanovenému účelu, zejména k financování chodu právnická osoba, a pouze část prostředků využil k nákupu 64 ks osobních motorových vozidel, namísto 97 sjednaných ks vozidel, přičemž na tyto obratem uplatnil u společnosti právnická osoba, tzv.„ zpětný úvěr“ a v souladu s příslušnými úvěrovými podmínkami převedl vlastnické právo k těmto vozidlům na společnost právnická osoba, kdy toto jednání bylo v rozporu s dohodami ÚP, zejména pak s článkem II. bod 8, podle kterého měla být předmětná vozidla ve vlastnictví právnická osoba minimálně do datum, kdy tímto jednáním neoprávněně získal další peněžní prostředky, které použil zejména na chod právnická osoba, čímž způsobil ÚP škodu v celkové výši 18 131 000 Kč. Pro potřeby trestního řízení ve smyslu § 8 odst. 1 tr.ř. vrchní komisař žádá o zaslání zprávy k otázkám, jaká je celková přímá škoda způsobená jednáním pachatele, příp. další údaje, dále žádá o vyjádření, zda se připojuje ÚP podle § 43 tr.ř. k trestnímu řízení a náhradě způsobené škody, z jakých důvodů, v jaké výši a příp. kdo vás bude v trestním řízení zastupovat (jméno a příjmení, funkce, adresa firmy, telefon, bydliště). Současně v příloze je zasílán tiskopis poučení poškozeného v trestním řízení, který po podepsání jako oprávněné osoby, nechť je vrácen zpět s požadovaným vyčíslením škody k uvedené spisové značce, nejpozději však do datum. Součástí tohoto dopisu je poučení poškozeného. Zásilka byla doručena ÚP dne datum (viz tr. spis, čl. 1452 až čl. 1454, svazek 4).

21. Dopisem ÚP ze dne datum k rukám PČR, Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje, k čj. KRPB číslo 2013 číslo, včetně doručenky ze dne datum, že ÚP sděluje k žádosti o vyčíslení způsobené škody a potvrzení poučení poškozeného ve věci obvinění žalovaného pro zločin dotačního podvodu podle § 212 odst. 1 a odst. 6 písm. a) tr. zákoníku, že ÚP ve věci dotačního podvodu, tuto žádost vrací zpět vzhledem k tomu, že dopisem čj. MPSV- UP/38618/14 ze dne 10. 6. 2014 ÚP oznámil PČR postoupení pohledávky ve výši 19 955 522 Kč věcně a místně příslušnému FÚ. S náhradou škody se bude v trestním řízení jako poškozený připojovat FÚ. V příloze je zasílán předmětný dopis ze dne datum – Postoupení pohledávky z aktivní politiky zaměstnanosti adresovaný FÚ a dopis ze dne datum, sdělení ÚP k rukám PČR ve věci postoupení pohledávky, přičemž uvedené dopisy byly doručeny PČR dne datum. Dne datum byl dopis ze dne datum doručen PČR (viz tr. spis, čl. 1455 až číslo, svazek 4).

22. Žádostí o vyčíslení způsobené škody a potvrzení poučení poškozeného, čj. KRPB číslo 2013 číslo dne datum, že PČR Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje se obrací na Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj, odd. dotací a finanční kontroly s tím, že žádá o vyčíslení způsobené škody a potvrzení poučení poškozeného, když zdejším útvarem PČR je vedeno trestní řízení proti obviněnému celé jméno žalovaného, narozenému datum, pro zločin dotačního podvodu podle § 212 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku. Uvedená žádost je pak totožná s žádostí o vyčíslení škody ze dne datum, která byla zaslána ÚP, přičemž v uvedené žádosti se dále uvádí, že podle vyjádření ÚP, se bude uvedený FÚ připojovat jako poškozený s nárokem na náhradu škody, a to s ohledem na skutečnost, že dne datum byla dopisem ÚP pod čj. MPSV- UP/9188/14 postoupena pohledávka příjemce finančního příspěvku MSS k dalšímu řízení. Pro potřeby trestního řízení ve smyslu ustanovení § 18 odst. 1 tr. ř. policie žádá o zaslání zprávy v jednom vyhotovení s tím, jaká celková přímá škoda byla způsobena jednáním pachatele, příp. další údaje. Současně je FÚ žádán o vyjádření, zda se připojuje podle § 43 tr.ř. k trestnímu řízení a náhradě způsobené škody, z jakých důvodů, v jaké výši a příp. kdo bude v trestním řízení zastupovat. V příloze je zaslán tiskopis poučení poškozeného v trestním řízení, který nechť je podepsán oprávněnou osobu a vrácen zpět nejpozději do datum. Součástí je poučení poškozeného ze dne datum, kdy poučovanou osobu je ulice úřad pro Jihomoravský kraj. Zásilka byla doručena FÚ dne datum (viz tr. spis, čl. 1467 až číslo, svazek 4).

23. Sdělením FÚ ze dne datum k rukám PČR, Krajské ředitelství policie JM kraje, včetně doručenky, že v jejich věci vedené pod čj. KRPB číslo 2013 číslo ze dne datum FÚ sděluje, že v řízení vedeném proti obviněnému celé jméno žalovaného je celková přímá škoda způsobená jednáním pachatele ve výši 18 131 000 Kč. Tato částka se sestává z dílčích částek odvodové povinnosti příjemce příspěvku (dále jen„ MSS“ nebo„ dlužník“) za porušení rozpočtové kázně do státního rozpočtu ČR, jmenovitě platebních výměrů za odvod vydaných FÚ pro Jihomoravský kraj (dále„ správce daně“) pod čj. číslo na částku 2 145 000 Kč, čj. číslo na částku 2 340 000 Kč, čj. číslo na částku 3 315 000 Kč, čj. číslo na částku 2 925 000 Kč, čj. číslo na částku 2 925 000 Kč, čj. číslo na částku 2 145 000 Kč a pod čj. číslo na částku 2 336 000 Kč, v nichž je podrobně popsán výsledek daňového řízení včetně skutkových zjištění a použité právní kvalifikace za porušení rozpočtové kázně. Platební výměry byly doručeny zplnomocněné zástupkyni příjemce příspěvku Ing. jméno příjmení dle připojených doručenek datum. Vyměřené odvody za porušení rozpočtové kázně nebyly příjemcem příspěvku uhrazeny. Správce daně přihlásil tyto pohledávky do insolvenčního řízení, vedeného KS v obec pod sp. zn. insolvenční spisová značka proti dlužníkovi MSS v likvidaci, a to přihláškou dne datum. Z částky 18 131 000 Kč nebylo do současné doby na účet správce daně nic uhrazeno. Konkurz na majetek dlužníka je veden jako nepatrný. Pohledávky, přihlášené hromadně jako nezajištěné, jsou pro nedostatek majetku dlužníka nedobytné. Správce daně uplatňuje nárok na náhradu škody v adhezním řízení per analogiam s judikaturou NS ČR, a to usnesením sp. zn. 15 Tdo 902/2013 ze dne 8. 1. 2014, kde ve výroku II. se mj. uvádí„ uplatnění nároku na náhradu škody v trestním řízení (adhezním řízení) může přicházet v úvahu jen tam, kde z provedeného dokazování vyplývá, že obviněný jako osoba jednající za právnickou osobu zkrátil daň z příjmu (nebo jinou daň) této právnické osoby, vůči které sice finanční úřad vydal platební výměr, jímž právnické osobě doměřil zkrácenou daň, ale je zřejmé, že tento platební výměr je nevykonatelný, protože právnická osoba nemá žádný majetek, na který by bylo možno vést exekuci. Jde-li o akciovou společnost nebo o společnost s ručením omezeným a je-li obviněný členem statutárního orgánu, je třeba řešit otázku, zda mu v takovém případě nevzniká ručitelský závazek podle § 194 odst. 6 obch. zák. (resp. za použití § 135 odst. 2 obch. zák.), na základě kterého by mohl být v adhezním řízení zavázán k náhradě způsobené škody nebo k vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem podle § 240 tr. zákoníku (příp. podle § 241 tr. zákoníku). Uplatnění nároku na náhradu škody by mohlo přicházet v úvahu i tehdy, jestliže by bylo možné dovodit odpovědnost obviněného, který není plátcem, resp. poplatníkem zkrácené (nebo neodvedené) daně, jako pachatele trestného činu podle § 240 tr. zákoníku (příp. podle § 241 tr. zákoníku) za škodu způsobenou tímto trestným činem nebo bezdůvodného obohacení získané takovým trestným činem. Obviněný celé jméno žalovaného, jako předseda a člen správní rady příjemce příspěvku, byl osobou povinnou vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře podle § 10 odst. 5 zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, v rozhodném znění a podle článku VII. bodu 15. Zakládací listiny společnosti ze dne datum, je osobou odpovědnou za vzniklou škodu. FÚ se připojuje k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody ve výši 18 131 000 Kč. Součástí je poučení poškozeného právnické osoby v trestním řízení, a to FÚ, který se připojuje s nárokem ve výši 18 131 000 Kč jako poškozený s tím, aby soud v rozsudku uložil žalovaného peněžní škodu nebo majetkovou újmu, jež byla právnické osobě trestným činem způsobena nebo vydat bezdůvodné obohacení, které žalovaný na úkor právnické osoby trestným činem získal. Sdělení bylo doručeno PČR dne datum (viz tr. spis, čl. 1467 až číslo, svazek 4). Součástí sdělení FÚ ze dne datum jsou platebními výměry na odvod za porušení rozpočtové kázně vydané FÚ vůči daňovému subjektu MSS v likvidaci, a to čj. číslo ze dne datum (dále jen platební výměr číslo) na částku 2 145 000 Kč, téhož dne byl vydán platební výměr čj. číslo (dále jen platební výměr číslo) na částku 2 336 000 Kč, platební výměr čj. číslo (dále jen platební výměr 3) na částku 2 925 000 Kč, platební výměr čj. číslo (dále jen platební výměr číslo) na částku 2 145 000 Kč, platební výměr čj. číslo (dále jen platební výměr číslo) na částku

2 340 000 Kč, platební výměr čj. číslo (dále jen platební výměr číslo) na částku 3 315 000 Kč, platební výměr čj. číslo (dále jen platební výměr číslo) na částku 2 925 000 Kč. Platební výměry vydal FÚ vůči daňovém subjektu MSS v likvidaci, za odvod za porušení rozpočtové kázně podle § 139 a § 147 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád ve znění pozdějších předpisů a podle § 44a odst. 4 písm. c) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů. FÚ vyměřil odvod do státního rozpočtu za porušení rozpočtové kázně ve výši

2 145 000 Kč, když dne datum obdržel FÚ spisový materiál ve věci rozpočtové kázně u peněžních prostředků poskytnutých na základě dohody číslo ze dne datum, kterou uzavřel daňový subjekt s ÚP. Na základě dohody se ÚP zavázal poskytnout daňovému subjektu na zřízení pracovních míst jiný účelový příspěvek v celkové výši 2 145 000 Kč. V období od datum do datum byla u daňového subjektu provedena poskytovatelem příspěvku veřejnosprávní kontrola, a ačkoliv byl daňový subjekt opakovaně vyzýván k doložení dokladů potřebných ke kontrole, neučinil tak. Dne datum byl poskytovatel informován likvidátorem Ing. jméno příjmení o zániku daňového subjektu, jeho zrušení s likvidací a výsledkem provedené veřejnoprávní kontroly bylo konstatování, že nedošlo k doložení potřebných dokladů prokazujících řádné vedení účetnictví, tj. vyplácení mezd, pojistného, evidence majetku.

Z veřejnoprávní kontroly byl sepsán protokol o výsledku průběžné kontroly, v němž byl daňový subjekt poučen o možnosti podat ve lhůtě pěti dnů ode dne doručení protokolu písemně odůvodněné námitky. Daňový subjekt opravných prostředků nevyužil, na základě kontrolního zjištění byla dohoda poskytovatelem vypovězena a daňový subjekt byl vyzván dopisem ze dne datum k vrácení příspěvku ve výši 2 145 000 Kč v termínu do datum. Daňový subjekt se mj. zavázal vrátit ÚP příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud mu jeho zaviněním byl poskytnut neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy tuto skutečnost zjistil nebo kdy ho ÚP vyzval k vrácení příspěvku. Nevrácení příspěvku nebo jeho části je podle článku V. porušováním rozpočtové kázně podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Na základě výše uvedeného předal poskytovatel správci daně podnět k postoupení pohledávky z aktivní politiky zaměstnanosti, podnět byl doručen FÚ pro Jihomoravský kraj dne datum. Správce daně zjistil, že byly splněny předpoklady pro vznik daňové povinnosti, neboť daňový subjekt nevrátil poskytnuté peněžní prostředky v částce a v termínu stanoveném ve výzvě poskytovatele, čímž porušil ustanovení článku V. dohody, III. dohody. Tímto došlo v souladu s § 3 písm. f) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech k zadržení peněžních prostředků a k porušení rozpočtové kázně ve smyslu ustanovení § 44 odst. 1 písm. b) zákona o rozpočtových pravidlech a správce daně zahájil daňové řízení ve věci vyměření odvodu za porušení rozpočtové kázně z moci úřední. FÚ proto vydal platební výměr za odvod porušení rozpočtové kázně na uvedenou částku a za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně je daňový subjekt dle § 44 odst. 8 zákona o rozpočtových pravidlech povinen zaplatit penále ve výši 1 promile z částky odvodu za každý den prodlení, nejvýše však do výše tohoto odvodu. Penále se počítají ode dne následujícího po dni, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně do dne, kdy byly prostředky odvedeny. Ze stejných důvodů byl pak vydán druhý platební výměr na částku 2 336 000 Kč, a to u dohody č. ý ze dne datum, dále platební výměr číslo na částku 2 925 000 Kč za porušení rozpočtové kázně na základě dohody číslo ze dne datum, platební výměr číslo na částku 2 145 000 Kč ve věci porušení rozpočtové kázně u peněžních prostředků poskytnutých na základě dohody číslo ze dne datum, platební výměr číslo na částku 2 340 000 Kč na základě dohody číslo ze dne datum, platební výměr číslo na částku 3 315 000 Kč na základě dohody číslo ze dne datum a platební výměr číslo na částku 2 925 000 Kč na základě dohody číslo ze dne datum. Uvedené platební výměry pak byly doručeny Ing. jméno příjmení dne datum (viz tr. spis, čl. 1467 až číslo, svazek 4).

24. Dopisem FÚ ze dne datum k rukám ÚP, anonymizováno jméno příjmení, řediteli ÚP, že FÚ sděluje ÚP k dotazu ve věci uplatnění náhrady škody v případě rozsudku KS v obec čj. číslo jednací, kdy soud nerozhodl o náhradě škody, pouze odkázal poškozeného na řízení ve věcech občanskoprávních, že orgány finanční správy mají pravomoc k vyměření odvodu za porušení rozpočtové kázně a nadále ve smyslu společného metodického postupu Ministerstva finanční ČR a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR ze dne datum přijímají podněty ÚP k vyměření a vymáhání odvodů za porušení rozpočtové kázně ve věci prostředků státního rozpočtu poskytnutých na státní politiku zaměstnanosti. Pokud jde o postavení správce daně jako poškozeného v případném trestním řízení vedeném u dotačních trestních činů, je situace jiná.

S odkazem na aktuální metodické stanovisko Generálního finančního ředitelství je nutno konstatovat, že správce daně v trestním řízení nemá postavení poškozeného, tím je stát, jehož jménem jedná příslušný poskytovatel dotace. Správci daně zákon nesvěřil správu prostředků souvisejících s dotacemi. Správce daně provádí v oblasti dotací jejich kontrolu a na základě výsledku kontrolního postupu má pravomoc uložit odvod za porušení rozpočtové kázně. Adhezní nárok tak může uplatňovat toliko konkrétní poskytovatel dotace (organizační složka státu), jemuž stát svěřil správu předmětných prostředků a ten by měl uplatňovat veškeré právní prostředky, které mu právní řád dává k jejich ochraně, tedy v trestním řízení zejména uplatnit právo na náhradu škody. FÚ je příslušný výhradně k vymáhá odvodu za porušení rozpočtové kázně, který v tomto konkrétním případě byl vyměřen právnické osobě odlišné od osoby odsouzené za trestný čin dotačního podvodu a FÚ nebude proto po skončení trestního řízení uplatňovat právo na náhradu škody v občanskoprávním řízení (viz čl. 230 spisu).

25. Dopisem ÚP ze dne ze dne datum k rukám KS v obec ve věci sp. zn. spisová značka, že tímto dopisem se ÚP obrátil na KS v obec ve věci vedené pod sp. zn. 50 T 1/2017 s tím, že písemným podáním ze dne 5. 12. 2013 čj. MPSV- UP/84672/13 učinil ÚP dne 11. 12. 2013 ke KSZ v obec„ Oznámení podezření ze spáchání trestné činnosti dle § 8 odst. 1 tr.ř.“. Předmětem tohoto trestního oznámení bylo podezření ze spáchání trestné činnosti v tomto podání specifikované. V tomto trestním řízení byl v jeho přípravné fázi jako poškozený ve smyslu § 43 trestního řádu poučen FÚ, který k žádosti ze dne 20. 5. 2016 č.j. KRPB-310123-360/TČ-2013-060082-KAM sdělil přímou škodu způsobenou pachatelem ve výši 18 131 000 Kč a podrobně popsal, z jakých dílcích částek odvodové povinnosti příjemce příspěvku MSS se vyčíslená škoda skládá, a konstatoval, že vyměřené odvody za porušení rozpočtové kázně nebyly příjemcem příspěvku uhrazeny, proto se FÚ přihlásil do insolvenčního řízení přihláškou ze dne datum, přičemž pro nedostatek majetku dlužníka je pohledávka nedobytná. FÚ jako správce daně uplatnil nárok na náhradu škody v adhezním řízení per analogiím s judikaturou Nejvyššího soudu ČR, a to usnesením sp. zn. 15 Tdo 902/2013 ze dne 8. 1. 2014. Po provedeném hlavním líčení byl obžalovaný celé jméno žalovaného uznán vinným s tím, že způsobil škodu ČR zastoupené ÚP v celkové výši 13 989 050 Kč a jako poškozený byl podle § 229 odst. 1 tr.ř. FÚ byl se svým nárokem na náhradu škody odkázán na řízení ve věcech občanskoprávní. Dne datum obdržel ÚP stanovisko FÚ čj. číslo, podle něhož, s odkazem na metodická stanoviska Generálního finančního ředitelství, je nutno konstatovat, že správce daně v trestním řízení nemá postavení poškozeného, tím je stát, jehož jménem jedná příslušný poskytovatel dotace. Správci daně zákon nesvěřil správu prostředků souvisejících s dotacemi, správce daně provádí v oblasti dotací její kontrolu a na základě výsledku kontrolního postupu má pravomoc uložit odvod za porušení rozpočtové kázně. Adhezní nárok tak může uplatňovat toliko konkrétní poskytovatel dotace, jemuž stát svěřil správu předmětných prostředků a ten by měl uplatňovat veškeré právní prostředky, které mu právní řád dává k jejich ochraně, tedy zejména právo uplatnit nárok na náhradu škody. Vzhledem k tomu, že FÚ se již necítí být poškozený v trestním řízení vedeném proti žalovanému, a nebude nadále využívat práva poškozeného, o nichž byl v jeho dosavadním průběhu poučen, navrhuje ÚP, aby byl ÚP nadále akceptován jako poškozený, v tomto trestním řízení náležitě jako takový poučen a bylo mu umožněno v řízení před soudem uplatnit jeho práva poškozeného ve smyslu § 43 tr.ř. (viz tr. spis, čl. 1922b, svazek 6).

26. Usnesením KS v obec čj. číslo jednací ze dne 21. 11. 2018 soud rozhodl podle § 206 odst. 3 tř. ř., že ÚP se jako poškození k hlavnímu líčení nepřipouští. Dokazování v projednávané trestní věci bylo zahájeno u hlavního líčení dne datum, přičemž bylo konstatováno, že poškozená příjmení zastoupená ÚP postoupila pohledávku v souvislosti s nárokem na náhradu škody na FÚ, který se připojil s nárokem na náhradu škody ve výši 18 131 000 Kč. Subjektem adhezního řízení může být pouze poškozený, který se řádně a včas připojil s nárokem na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem, kdy řádně a včas lze uplatnit nárok poškozeného nejpozději před zahájením dokazování v řízen před soudem. V projednávané věci byl sice příslušnou organizační složkou zastupování státu ÚP, nicméně ÚP právním jednáním předvídaným v § 19 zákona č. 219/2000 Sb., postoupil svou pohledávku za obžalovaným jiné organizační složce státu, a to FÚ, který se se svým nárokem včas a řádně do trestního řízení připojil. Soud pak nemá žádnou možnost, aby nově akceptoval jako poškozeného příjmení, a poučil jej ve smyslu § 43 tr.ř. a umožnil mu připojit se se svým nárokem na náhradu škody v projednávané trestní věci proti žalovanému, neboť škoda, jejíž náhradu FÚ uplatňuje za žalovaným, byla jako pohledávka postoupena z jedné organizační složky státu na jinou a není možné, aby ÚP uplatňoval pohledávku, se kterou již jako organizační složka státu nedisponuje (viz tr. spis, čl. 2002).

27. Na základě provedeného dokazování, a to vycházeje ze shodných skutkových tvrzení účastníků, dále pak z listinných důkazů, vzal soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a právnická osoba došlo podle § 113 a § 119 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů a podle § 25 vyhlášky č. 518/2004 Sb., k uzavření sedmi dohod o zřízení společensky účelných pracovních míst a poskytnutí příspěvku, a to dohody č. BBM-Z-1/ 2013 ze dne datum, dohody č. BBM-Z-2/ 2013 ze dne datum, dohody č. BBM-Z-3/ 2013 ze dne datum, dohody č. BBM-Z-4/ 2013 ze dne datum, dohody č. BBM-Z-5/ 2013 ze dne datum, dohody č. BHO-Z-2/ 2013 ze dne datum a dohody č. BBR-Z-1/ 2013 ze dne datum. Účelem poskytnutí příspěvku bylo zřízení společensky účelných pracovních míst a poskytnutí příspěvku na jejich zřízení, a to v rozsahu a za podmínek uvedených v těchto dohodách a závazek společnosti použít příspěvek výhradně na krytí nebo úhradu nákladových položek, které souvisí se zřízením pracovního místa a jsou uvedeny v seznamu uznatelných nákladových položek, které jsou přílohou číslo každé z dohod, obsahující seznam uznatelných nákladových položek, kterými jsou osobní automobily s uvedením jejich počtu. Příspěvek byl poskytován ze státního rozpočtu ČR, přičemž kontrolu plnění závazků plynoucích z této dohody prováděla žalobkyně. V předmětných dohodách je pak upraveno, co lze považovat za porušení rozpočtové kázně a důsledky uvedeného, rovněž je upravena možnost dohody vypovědět. Předmětné dohody na základě plné moci uzavíral žalovaný, a to s výjimkou dohod ze dne datum a ze dne datum. Na základě těchto dohod byla na účet MSS postupně mimo jiné vyplacena i částka, která je předmětem tohoto řízení. Dne datum byla žalobkyní zahájena kontrola plnění sjednaných podmínek způsobem stanoveným v zákoně č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole v platném znění, přičemž k provedené kontrole ani přes výzvu ÚP nebyly doloženy potřebné doklady. Žalobkyně předmětné dohody vypověděla. Dopisem ze dne datum bylo ÚP oznámeno Ing. jméno příjmení, likvidátorem, a celé jméno žalovaného, předsedou správní rady MSS, že správní rada společnosti rozhodla dne datum o zániku společnosti zrušením s likvidací, proto doklady nemohou být postoupeny. Dne datum bylo na základě vyhlášky KS v obec čj. insolvenční spisová značka zahájeno vůči právnická osoba insolvenční řízení, do kterého se dne datum přihlásil pod pořadovým číslem pohledávky číslo FÚ s celkovou částkou 23 223 891 Kč. Dlužník nepopřel pravost, výši a pořadí pohledávky. Pohledávka byla uznána insolvenčním správcem v přihlášené výši a v této výši byla rovněž zjištěna. Usnesením insolvenční spisová značka byla schválena konečná zpráva s tím, že částka určená k rozdělení mezi věřiteli činí 0 Kč. Dne datum podala žalobkyně trestní oznámení ke KSZ v obec pro podezření ze spáchání trestného činu podle § 8 odst. 1 tr. ř., a to ze spáchání zločinu dotačního podvodu podle § 212 odst. 6 tr. zákoníku v platném znění, zpronevěry podle ustanovení § 206 odst. 5 nebo porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 5 tr. zákoníku v platném znění, kterého se měl dopustit neznámý pachatel. Blíže pak žalobkyně rozvedla okolnosti uzavření sedmi dohod, na základě kterých byl vyplacen účelově určený příspěvek v celkové výši 18 131 000 Kč, a to výhradně na krytí a úhradu nákladových položek (97 automobilů). Dopisem ze dne datum žalobkyně postoupila FÚ jako místně příslušnému FÚ k dalšímu řízení řešení otázky poskytnutí finančních příspěvků příjemci příspěvku MSS, kdy příjemce uzavřel s poskytovatelem příspěvku dohody dle § 113 a dle § 119 zákona č. 435/04 Sb., o zaměstnanosti, mimo jiné i 7 dohod shora uvedených, za účelem zřízení společensky účelných pracovních míst a poskytnutí příspěvku na jeho zřízení a celkově poskytovatel vyplatil příjemci na jeho účet č. bankovní účet na zřízení míst částku

19 955 522 Kč. Dále bylo ÚP konstatováno, že na základě veřejnoprávní kontroly IV. čtvrtletí 2013 bylo zjištěno, že příjemce příspěvku porušil podmínky dohod (viz protokol ze dne datum), proto byl písemně vyzván k vrácení všech již poskytnutých příspěvků v uvedené výši do 30 dnů na účet ÚP a současně byla ve všech dohodách dána poskytovatelem výpověď. Jelikož příspěvek nebyl vrácen, ÚP předložil tímto dopisem adresovaným FÚ věc k posouzení a dalšímu postupu v souvislosti s případným porušením rozpočtové kázně, současně sdělil, že celý případ byl předán na KSZ v obec. Následně FÚ záležitost prošetřil a vydal vůči společnosti dne datum platební výměry na odvod za porušení rozpočtové kázně (čj. číslo na částku 2 145 000 Kč, čj. číslo na částku 2 340 000 Kč, čj. číslo na částku 3 315 000 Kč, čj. číslo na částku 2 925 000 Kč, čj. číslo na částku 2 925 000 Kč, čj. číslo na částku 2 145 000 Kč a pod čj. číslo na částku 2 336 000 Kč), a to v návaznosti na jednotlivé shora specifikované dohody a v těchto platebních výměrech podle § 139 a § 137 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu a podle § 44a odst. 4 písm. c) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, vyměřil odvod do státního rozpočtu za porušení rozpočtové kázně, jehož výše odpovídala výši poskytnutého příspěvku dle jednotlivých dohod. Vyměřená daň byla splatná do 15 dnů ode dne právní moci platebního výměru. V případě prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně daňový subjekt, tedy MSS, je povinen uhradit penále ve výši 1 promile z částek odvodu za každý den prodlení, nejvýše však do výše tohoto odvodu. Platební výměry se staly pravomocné. Dne datum byla vyzvána žalobkyně ze strany PČR, Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje, čj. KRPB číslo 2013 číslo ke sdělení, zda se jako poškozená se svým nárokem připojuje k trestnímu řízení dle podané obžaloby a současně byl blíže specifikován skutek, který měl žalovaný spáchat a žalobkyni bylo dáno poučení poškozeného v předmětné věci. Zásilka byla žalobkyni doručena dne datum. Žalobkyně se jako poškozená k trestnímu řízení nepřipojila a odkázala na dopis čj. MPSV- UP/38618/14 ze dne 10. 6. 2014, kde ÚP oznámil PČR postoupení pohledávky ve výši 19 955 522 Kč věcně a místně příslušnému FÚ, který se s náhradou škody se bude v trestním řízení jako poškozený připojovat. Dne datum byl FÚ vyzván ze strany PČR, Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje, dopisem čj. KRPB číslo 2013 číslo ke sdělení, zda se jako poškozený se svým nárokem připojuje k trestnímu řízení dle podané obžaloby, současně byl blíže specifikován skutek, který měl žalovaný spáchat a FÚ bylo poskytnuto poučení jako poškozeného. FÚ dopisem ze dne datum PČR sdělil, že se připojuje jako poškozený s celkovou přímou škodou způsobenou jednáním pachatele ve výši 18 131 000 Kč. Tato částka se sestává z dílčích částek odvodové povinnosti příjemce příspěvku (dále jen„ MSS“ nebo„ dlužník“) za porušení rozpočtové kázně do státního rozpočtu ČR, jmenovitě platebních výměrů za odvod vydaných FÚ (dále„ správce daně“) pod čj. číslo na částku 2 145 000 Kč, čj. číslo na částku 2 340 000 Kč, čj. číslo na částku 3 315 000 Kč, čj. číslo na částku 2 925 000 Kč, čj. číslo na částku 2 925 000 Kč, čj. číslo na částku 2 145 000 Kč a pod čj. číslo na částku 2 336 000 Kč. Správce daně uplatňuje nárok na náhradu škody v adhezním řízení per analogiam s judikaturou Nejvyššího soudu ČR, a to usnesením sp. zn. 15 Tdo 902/2013 ze dne 8. 1. 2014. V trestním řízení pak jako poškozený vystupoval FÚ a u prvního hlavního líčení, které se ve věci konalo ve dnech

28. Pro nadbytečnost soud zamítl návrh žalobkyně na provedení dalších důkazů, které se nachází na čl. 162 našeho spisu, a to čl. 1253 tr. spisu – sdělením, ze kterého vyplývá, kdo jednal za společnost právnická osoba, soupiskou veškerých smluvních vztahů mezi MSS o.p.s. a právnická osoba a na to navazujícími fakturami, v nichž jako odběratel vystupují MSS a jako dodavatel právnická osoba; čl. 1254 tr. spisu, a to přehledem a navazujícími fakturami, předávacími protokoly, úvěrovými smlouvami, smlouvami o pojištění, výpisy z účtů, ze kterých vyplývá jaká konkrétní částka byla nejprve hrazena ze strany MSS o.p.s. a jaká konkrétní částka byla následně poukázána ze strany právnická osoba, č.l. 965 tr. spisu – přehledem o 64 smlouvách o úvěru, které poskytla společnost právnická osoba, čl. 986 tr. spisu – obchodními podmínkami – především čl. 3 ohledně zajišťovacího převodu práva a popis tohoto institutu zde uvedeného, výslechem svědků: JUDr. jméno příjmení, Bc. příjmení, Ing. příjmení, Dr. příjmení, Ing. příjmení, Mgr. příjmení a jméno jméno, výslechem žalovaného, znaleckým posudkem Kreston A& právnická osoba číslo úvěrovými smlouvami se právnická osoba s.r.o., projektem na čl. 718 tr. spisu, stanoviskem advokátní kanceláře na č.l. 727 tr. spisu, odborný posudek od Ekonomicko-správní fakulty příjmení univerzity, výslechem Ing. jméno příjmení zpracovatele posudku a výslechem jméno příjmení.

29. Soud se v předmětné věci nejprve zabýval námitkou nedostatku aktivní legitimace vznesenou žalovaným, a dospěl k závěru, že aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána. Krajská pobočka ÚP je organizační složkou státu, která zabezpečuje uplatňování nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti podle zákona číslo sb., a mimo jiné poskytuje příspěvky z prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti (§ 8a písm. h) z. č. 435/2004 Sb.). V daném případě se jednalo o příspěvky na zřízení společensky účelných pracovních míst, která zaměstnavatel nově zřizuje, a která bude obsazovat uchazeči o zaměstnání po dobu sjednanou v dohodě (§ 25 vyhl. č. 518/2004 Sb.). Žalobkyně je pak tou organizační složkou státu, která předmětné příspěvky poskytla právnická osoba. Povinností žalobkyně je pak v souladu s ust. § 14 zák. č. 219/2000 Sb., důsledně využívat všechny právní prostředky při uplatňování a hájení práv státu jako vlastníka a při ochraně majetku před neoprávněnými zásahy, a včas uplatňovat zejména právo na náhradu škody. Žalobkyně, jakožto organizační složka státu, v rámci své působnosti uzavřela se zaměstnavatelem MSS předmětné dohody a následně poskytla příspěvky právnická osoba. Vzhledem k tomu, že právnická osoba zanikla, může se žalobkyně domáhat svého nároku na náhradu škody vůči osobě, která byla v trestním řízení uznána vinnou ze spáchání dotačního podvodu a byla pravomocně odsouzena. Za stát pak jedná podle § 21a odst. 1) o.s.ř. a před soudem vystupuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových v případech stanovených podle zvláštního právního předpisu nebo organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu v ostatních případech, kterou je v daném případě žalobkyně. V řízení nebylo prokázáno, že by došlo k postoupení pohledávky na jiný subjekt, a to ani na FÚ, když za takové postoupení nelze považovat listinu ze dne datum, neboť se jednalo o předložení věci FÚ k dalšímu posouzení a postupu v souvislosti s případným porušením rozpočtové kázně, nikoli však o postoupení pohledávky, tak jak má na mysli ustanovení § 1879 o.z., přičemž výsledkem tohoto postoupení bylo vydání platebních výměrů vůči MSS, které se staly pravomocnými. Žalobkyně v období od datum do datum u daňového subjektu (MSS) provedla veřejnosprávní kontrolu, na základě zjištěných skutečností dohody shora uvedené vypověděla, a dne datum vyzvala daňový subjekt k vrácení příspěvků ve stanovené lhůtě. Následně předala žalobkyně příjmení podnět k dalšímu posouzení a postupu ve věci případného porušení rozpočtové kázně. Jedná se o dopis ze dne datum, který byl doručen FÚ dne datum FÚ jako správce daně zjistil, že daňový subjekt porušil ustanovení článku V. a článku III. dohody, čímž došlo v souladu s § 3 písm. f) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech k zadržení peněžních prostředků a k porušení rozpočtové kázně ve smyslu ustanovení § 44 odst. 1 písm. b) zákona o rozpočtových pravidlech, a zahájil daňové řízení. Výsledkem daňového řízení bylo vydání platebních výměrů na odvod za porušení rozpočtové kázně na uvedené částky a stanovení penále ve výši 1 promile z částky odvodu za každý den prodlení. Uvedené pak koresponduje se samotným sdělením žalobkyně, které učinila v rámci svých skutkových tvrzení v podání ze dne datum, ve kterém uvedla, že ve věci nedošlo k postoupení pohledávky dle příslušných ustanovení občanského zákoníku, ale došlo k podání podnětu ke kontrole směrem k FÚ, který právě na základě této kontroly vyměřil příslušné odvody za porušení rozpočtové kázně právnická osoba, které následně vymáhal. S ohledem na shora uvedené, soud námitku žalované ve vztahu k nedostatku aktivní legitimace vyhodnotil jako nedůvodnou, když žalobkyně je ve sporu aktivně legitimována.

30. Pokud se týče námitky nedostatku pasivní legitimace ze strany žalovaného, soud má za to, že v této fázi řízení lze žalovaného považovat za osobu ve sporu pasivně legitimovanou, neboť žalovaný je tou osobou, která byla rozsudkem KS v obec čj. číslo jednací ze dne

31. Další námitkou, kterou se se soud zabýval je námitka promlčení vznesená žalovaným.

32. Podle číslo odst. 1 o. z. právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů.

33. Podle § 3036 o. z. podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

34. Podle § 100 odst. 1 o.z. účinného do 31. 12. 2013, právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřitele přiznat.

35. Podle § 106 odst. 1 o.z. účinného do 31. 12. 2013, se právo na náhradu škody promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá.

36. Podle § 106 odst. 2 o.z. účinného do 31. 12. 2013, nejpozději se právo na náhradu škody promlčí za tři roky a jde-li o škodu způsobenou úmyslně za 10 let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda došla; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.

37. Trestní řízení bylo zahájeno na základě trestního oznámení ze dne datum podaného žalobkyní pro podezření ze spáchání zločinu dotačního podvodu dle ustanovení § 212 odst. 6 tr. zákoníku v platném znění, zpronevěry podle ustanovení § 206 odst. 5 nebo porušení povinnosti při správě cizího majetku dle ustanovení § 220 odst. 5 tr. zákoníku v platném znění, kterého se dopustil neznámý pachatel popsaným jednáním. Žalobkyně dále uvedla, že jednáním právnická osoba, a konkrétně ze strany osob zakladatele společnosti, statutárního orgánu správní rady a dozorčí rady, mohlo dojít k podvodnému vedení účetního výkaznictví, falešným nebo zavádějícím záznamům, které mají krýt skutečnost, že daný majetek nebyl řádně zaúčtován v účetnictví, podvodu zpronevěry finančních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, když právnická osoba získala ze státního rozpočtu finanční prostředky v celkové výši 19 955 222 Kč a jejich jednání, v oznámení blíže popsané, nasvědčuje na podezření ze spáchání trestného činu. ÚP dále odkazuje na uzavření sedmi dohod se zaměstnavatelem MSS a jejich obsah, přičemž došlo k vyplacení příspěvku v celkové výši 18 131 000 Kč. Dne datum byla žalobkyní zahájena kontrola plnění sjednaných podmínek podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. Dopisem ze dne datum bylo žalobkyni oznámeno, že správní rada společnosti rozhodla dne datum o zániku společnosti zrušením s likvidací. ÚP vypověděl uzavřené dohody a vyzval k vrácení vyplacených příspěvků v plné výši, když nedodržení podmínek poskytnutí příspěvku je porušením rozpočtové kázně. Dne datum bylo zahájeno insolvenční řízení uvedené společnosti. Dne datum obdržel ÚP žádost PČR Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje o vyčíslení způsobené škody a potvrzení poučení poškozeného, přičemž žalobkyně byla v podrobnostech seznámena s trestnou činností, která je kladena žalovanému za vinu a byla dotazována na celkovou přímou škodu způsobenou jednáním pachatele, sdělení případně dalších údajů a vyjádření se, zda se připojuje podle § 43 trestního řádu k trestnímu řízení s náhradou způsobené škody, a to z jakých důvodů, v jaké výši, a případně kdo bude v trestním řízení žalobkyni zastupovat. Současně byl žalobkyni zaslán tiskopis poučení poškozeného s výzvou vrácení do datum. Od uvedeného okamžiku, tedy ode dne datum, měla žalobkyně dostatek informací o tom, aby si mohla učinila závěr, že došlo ke škodě, v jaké výši byla škoda způsobena a o tom, že osobou, která za ni odpovídá je žalovaný. Žalobkyně se však jako poškozená nepřipojila s poukazem na dopis ze dne datum, když dne datum postoupila pohledávku příjemce finančního příspěvku – MSS ve výši 19 955 522 Kč věcně a místně příslušnému FÚ pro Jihomoravský kraj, odd. dotací a finanční kontroly, který se s náhradou škody v trestním řízení bude připojovat jako poškozený. Zde soud odkazuje na svůj závěr shora uvedený ve vztahu k postoupení pohledávky s tím, k postoupení pohledávky nedošlo, což vyplývá i ze samotných skutkových tvrzení žalobkyně. Následně se FÚ dopisem ze dne datum připojil se svým nárokem na náhradu škody, což bylo konstatováno u prvního hlavní líčení, které se ve věci konalo, a to ve dnech 10. až datum. Do trestního řízení se připojil FÚ s veřejnoprávním nárokem, a to s částkou 18 131 000 Kč, jejíž součástí je i žalovaná částka s tím, že tato částka se skládá z dílčích částek odvodové povinnosti příjemce příspěvku (MMS) za porušení rozpočtové kázně do státního rozpočtu ČR, jmenovitě platebních výměrů za odvod vydaných FÚ, které jsou v podání přímo specifikovány, s tím, že správce daně uplatňuje nárok na náhradu škody v adhezním řízení per analogiam s judikaturou NS ČR, a to usnesením sp. zn.

15 Tdo 902/2013 ze dne 8. 1. 2014 FÚ se do řízení připojil s veřejnoprávním nárokem, který představuje odvod za porušení rozpočtové kázně uložený právnická osoba, vůči které byly vydány platební výměry, které nabyly právní moci. FÚ je správcem daně, a jako správce daně nemá postavení poškozeného. Postavení poškozeného má stát, za který jedná příslušná organizační složka, tj. poskytovatel dotace, který je poškozeným, a je povinen činit veškeré kroky k ochraně majetku, který mu byl svěřen. FÚ je orgánem ulice správy ČR, jehož věcná působnost je vymezena v § 10 z. č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, přičemž správci daně zákon nesvěřil správu prostředků souvisejících s dotacemi, když tento v oblasti dotací provádí jejich kontrolu, a na základě výsledku postupu má pravomoc uložit odvod za porušení rozpočtové kázně. Správce daně má způsobilost být účastníkem občanského soudního řízení ve věcech souvisejících se správou daní, a v tomto rozsahu má i procesní způsobilost (§ 10 odst. 3 z.č. 280/2009, daňový řád). Pokud FÚ v rámci připojení poškozeného odkazoval na žalobkyní zmiňovaný rozsudek NS ČR sp. zn. 15 Tdo 902/2013, tento se týkal škody způsobené trestným činem v souvislosti s tzv. povinnou platbou, kdy uplatnění nároku na náhradu škody FÚ v trestním řízení může přicházet v úvahu jen tam, kde z provedeného dokazování vyplývá, že obviněný jako osoba jednající za právnickou osobu zkrátil daň z příjmů (nebo jinou daň) této právnické osoby, vůči které sice FÚ vydal platební výměr, jímž právnické osobě doměřil zkrácenou daň, ale je zřejmé, že tento platební výměr je nevykonatelný, protože právnická osoba nemá žádný majetek, na který by bylo možno vést exekuci. Uplatnění nároku na náhradu škody by mohlo přicházet v úvahu i tehdy, jestliže by bylo možné dovodit odpovědnost obviněného, který není plátcem, resp. poplatníkem zkrácené (nebo neodvedené) daně, jako pachatele trestného činu podle § 240 tr. zák. u (příp. podle § 241 tr. zákoníku) za škodu způsobenou tímto trestným činem nebo bezdůvodné obohacení získané takovým trestným činem. V předmětné trestní věci žalovaného se však nejednalo o trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby dle § 240 tr. zákoníku či o trestný čin neodvedení daně, pojistného na sociálním zabezpečení a podobné povinné platby podle § 241 tr. zákoníku, ale o trestný čin dotačního podvodu podle § 212 tr. zákoníku a analogické použití tohoto ustanovení nepřichází v úvahu. Soud má za to, že FÚ není tou organizační složkou státu, které vznikla škoda, a tudíž jí nenáleželo v trestním řízení postavení poškozeného tak, jak má na mysli ustanovení § 43 tr. ř., kdy ten, komu byla trestným činem ublíženo na zdraví, způsobená majetková škoda nebo nemajetková škoda nebo nemajetková újma nebo ten, na jehož úkor se pachatel trestným činem obohatil, je poškozený a má práva poškozeného.

38. Podle § 14 odst. 4 zákona č. 219/2000 Sb. příslušná organizační složka důsledně využívá všechny právní prostředky při uplatňování a hájení práv státu jako vlastníka a při ochraně majetku před neoprávněnými zásahy a včas uplatňuje zejména právo na náhradu škody, právo na vydání bezdůvodného obohacení a výhrady obohacení. Zvláštní právní předpis pak může stanovit, ve kterých případech a za jakých podmínek v řízení před soudy a jinými orgány ve věcech týkajících se majetku vystupuje za stát jiná než příslušná organizační složka státu.

39. Podle § 14 odst. 5 věty první téhož zákona, příslušná organizační složka průběžně sleduje, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky a zejména včasným uplatněním a vymáháním práv stát zajišťuje, aby nedošlo k promlčení nebo zániku těchto práv.

40. Podle § 112 o.z. účinného do 31. 12. 2013, uplatní-li věřitel v promlčecí lhůtě právo u soudu nebo u jiného příslušného orgánu a zahájeném řízení řádně pokračuje, promlčecí doba od toho uplatnění po dobu řízení neběží.

41. Jak je ze shora uvedených zákonných ustanovení zřejmé, uplatňování práv státu jako vlastníka, ochrana majetku před neoprávněnými zásahy, a zejména uplatňování práva na náhradu škody, aby nedošlo k promlčení, je svěřeno„ příslušné“, nikoliv jakékoliv organizační složce státu, která za stát vystupuje a při uplatňování jeho práva na náhradu škody jeho jménem jedná. Touto organizační složkou státu je pak žalobkyně, které má důsledně využívat všechny právní prostředky při uplatňování a hájení práv státu jako vlastníka a při ochraně majetku před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat zejména právo na náhradu škody, právo na vydání bezdůvodného obohacení a výhrady obohacení. Zde soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka ze dne 26. 11. 2015, ve kterém byla řešena otázka počátku subjektivní promlčecí doby v návaznosti na uplatnění nároku státu na náhradu škody, pokud je tedy oprávněným subjektem stát, počátek subjektivní promlčecí doby k uplatnění nároku státu na náhradu škody (§ 106 odst. 1 obč. zák.) se váže k okamžiku, kdy se o škodě a o škůdci dozvěděla ta organizační složka státu, která při uplatňování jeho práva za něj jeho jménem jedná. Uvedené právo pak přísluší té organizační složce státu, která je účetní jednotkou a potřebuje daný majetek k plnění funkcí státu nebo jiných úkolů v rámci své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti a v daném případě je touto organizační složkou žalobkyně. Připojením FÚ ze dne datum s nárokem na náhradu škody, tak v daném případě nedošlo k řádnému připojení poškozeného v trestním řízení do počátku hlavního líčení, které se konalo dne datum, a pokud je odkazováno na postoupení mezi jednotlivými organizačními složkami, na základě dopisu ze dne datum, jednalo se o postoupení za účelem dalšího posouzení a postupu v souvislosti s případným porušením rozpočtové kázně, nikoli však o postoupení pohledávky jako takové. Žalobkyně pak v řízení netvrdila, že by právním jednáním předvídaným v § 19 zákona č. 219/2000 Sb. postoupila svou pohledávku za žalovaným jiné organizační složce státu, tedy na FÚ, čímž by se tento FÚ stal příslušnou organizační složkou státu oprávněnou k výkonu práv poškozené v projednávané trestní věci a mohl tak práva poškozeného vykonávat. Uvedené pak koresponduje se snahou žalobkyně se znovu připojit do trestního řízení se svým nárokem a získat postavení poškozeného (dopis ze dne datum), kdy sama konstatuje, že správce daně v trestním řízení nemá postavení poškozeného, tím je stát, jehož jménem jedná příslušný poskytovatel dotace a tímto je v daném případě žalobkyně, přičemž FÚ se v řízení necítí být poškozeným. Připojení FÚ pak nezpůsobuje stavění běhu promlčecí doby, tak jak má na mysli ustanovení § 112 o.z. účinného do 31. 12. 2013, dle kterého uplatní-li věřitel v promlčecí době právo u soudu nebo u jiného příslušného orgánu a v zahájeném řízení řádně pokračuje nebo je-li ohledně jeho práva zahájena mediace podle zákona o mediaci, promlčecí doba neběží od tohoto uplatnění po dobu řízení nebo od tohoto zahájení po dobu mediace. To platí i o právu, které bylo pravomocně přiznáno, a pro které byl u soudu nebo u jiného příslušného orgánu navržen výkon rozhodnutí (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 4169/2013 ze dne 28. 7. 2015). Poškozený, tedy žalobkyně, se o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá, dozvěděla z dopisu ze dne datum, kdy byla vyzvána PČR k vyčíslení způsobené škody a k potvrzení poučení poškozeného, které bylo připojeno, přičemž z této žádosti bylo zřejmé, o jakou škodu se jedná a kdo za ni odpovídá. Žaloba byla u zdejšího soudu podána dne datum a při aplikaci ustanovení § 106 odst. 1 o.z. účinného do 31. 12. 2013, soud učinil závěr, že nárok žalobkyně je promlčen. Promlčecí doba uplynula dne datum, tedy za dva roky ode dne, kdy se žalobkyně, jako organizační složka státu, která při uplatňování jeho práva za něj jeho jménem jedná, o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá dozvěděla (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 3643/2015 ze dne 26. 11. 2015). Vzhledem k tomu, že došlo k uplynutí subjektivní promlčecí doby, soud se nezabýval objektivní promlčecí dobou stanovenou v § 106 odst. 2 téhož zákona, neboť uplynutím jedné z promlčecích dob dochází k promlčení nároku na náhradu škody bez ohledu na to, zda druhá promlčecí doba ještě neuběhla. Z tohoto důvodu není otázka délky objektivní promlčecí doby rozhodná pro závěr o promlčení nároku (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 25 Cdo 827/2013 ze dne 29. 1. 2014). Soud nevázal počátek běhu subjektivní promlčecí doby na okamžik, kdy žalobkyně podala trestní oznámení ze spáchání trestného činu (dne datum), případně ke dni datum, kdy byl v rejstříku obecně prospěšných společností u MSS zapsán dovětek„ v likvidaci“, tak jak bylo namítáno žalovaným, neboť k tomuto datu neměla žalobkyně dostatek informací, aby mohla učinit závěr o tom, že došlo ke škodě a kdo za ni odpovídá. S ohledem na promlčení nároku, soud žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl a dále se již nezabýval oprávněností nároku na náhradu škody.

42. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaný měl ve věci plný úspěch a náleží mu právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení představují odměnu advokáta dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 552 962 Kč za 11 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (1 úkon za převzetí věci a porada s klientem dne datum, 1 úkon za poradu s klientem přesahující jednu hodinu dne datum, 1 úkon za sepis odvolání žalovaného ze dne datum vč. doplnění ze dne datum, 1 úkon za poradu s klientem přesahující jednu hodinu dne datum, 1 úkon za sepis vyjádření k žalobě dle výzvy soudu ze dne datum, 1 úkon za sepis odvolání žalovaného ze dne datum, 1 úkon za účast na jednání u KS v obec dne datum, 1 úkon za studium spisu dne datum, 1 úkon za poradu s klientem přesahující jednu hodinu dne datum, 2 úkony za účast jednání u Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově dne datum v čase od 10:10 hodin do 13:30 hodin) a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 3 300 Kč k 11 úkonům právní služby dle ust. § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. (za každý právní úkon po 300 Kč). Dále soud přiznal žalovanému náhradu za ztrátu času spojenou s cestou advokáta ze sídla advokátní kanceláře v obec k jednání soudu do obec a zpět, a to za 16 půlhodin po 100 Kč, což činí částku 1 600 Kč dle ust. § 14 vyhl. č. 177/1996 Sb. a za cestovní výlohy advokáta za cestu vlakem z obec do obec a zpět k jednání soudu dne datum ve výši 1 268 Kč. Soud nepřiznal právnímu zástupci žalovaného úhradu za nocleh dne datum, a to s ohledem na skutečnost, že podáním ze dne datum žalobkyně požádala soud o odročení jednání na pozdější hodinu (na 10:30 hod) s ohledem na dopravní nedostupnost a na hospodárnost řízení. Soud přenařídil jednání na 10:00 hod., když si nejprve ověřil, že žalovaný se může k soudu dostavit na uvedenou hodinu s ohledem na dostupnost vlaků z obec. Soud proto nepovažuje úhradu částky 800 Kč za nocleh za účelně vynaložené náklady, když žalovaný mohl k jednání přijet ranním vlakem z obec a jeho žádosti o posunutí začátku jednání bylo vyhověno s ohledem na hospodárnost řízení. Jelikož advokát žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobkyni i nárok advokáta na úhradu 21 % DPH v souladu s ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady řízení tak činí částku 665 994 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.