OSKM 6 C 247/2019-129

Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedou senátu JUDr. Ivanem Jordánem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 76 390 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci úrok ve výši ve výši 8,59 % p. a. z částky 60 000 Kč od 2. 4. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 229 694 Kč.

II. Návrh, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci úrok ve výši 11,41 % p. a. z částky 60 000 Kč od 2. 4. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 229 694 Kč, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení v částce 36 359 Kč k rukám advokátky anonymizováno jméno příjmení, se sídlem adresa, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Kroměříži dne 15. 10. 2019 domáhala zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím a úhrady nákladů řízení. V žalobě uvedla mimo jiné, že mezi žalobkyní, jako věřitelem, a žalovanou, jako klientem, byla uzavřena smlouva o úvěru číslo (dále též jen„ smlouva“). Žalovaná tuto smlouvu podepsala dne 21. 12. 2018. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši

60 000 Kč (dále též jen„ úvěr“). K vyplacení úvěru žalované došlo dne 21. 12. 2018. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 162,4 % p.a. splácet ve 36 měsíčních splátkách ve výši 5 317 Kč splatných vždy k 24. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem leden 2019, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně (věřitele) o schválení úvěru. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované následně zasláno na dodejku. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Zejména se jednalo o doklady o příjmech, výpisy z bankovního účtu a prohlášení žalované. Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích příjmení a anonymizováno (Nebankovní registr klientských informací). Na základě výše uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňující řádné čerpání a následné splácení úvěru, bylo dále prověřeno, že žalovaná nebyla v době žádosti evidována v insolvenčním rejstříku, žalovaná neměla u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalované nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žalovanou, doporučil úvěr ke schválení. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek úvěru, do data zesplatnění úvěru neuhradila žalobkyni ničeho. Před níže popsaným zesplatněním celého úvěru v důsledku tohoto prodlení žalované vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 998 Kč. Tato smluvní pokuta je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyni na její zaplacení. V důsledku tohoto prodlení žalované žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši 400,00 Kč. Tato náhrada nákladů je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. Povinnost hradit náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované byla ve smlouvě sjednána na základě § 122 odst. 1 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle kterého platí, že věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat mimo jiné právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele. V důsledku prodlení žalované následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3 smlouvy. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky číslo splatné dne 24. 1. 2019. K datu 31. 3. 2019 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4 smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem

74 992,18 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru.

K výpočtu úroku za poskytnutí úvěru přirostlého do zesplatnění úvěru žalobkyně uvádí, že úvěr dle uzavřené smlouvy o úvěru se splácí se splátkami, jejichž výše se po dobu splácení nemění.

V každé splátce je zahrnuta platba jistiny úvěru a platba úroku za poskytnutí úvěru. Úrok za poskytnutí úvěru zahrnutý do každé splátky odpovídá úroku přirostlému k jistině úvěru k poslednímu dni splatnosti dané splátky. Postupně se tak mění poměr mezi splátkou jistiny a splátkou úroku. Tento poměr je u jednotlivých splátek uveden ve splátkovém kalendáři, který je zasílán společně s oznámením o schválení úvěru. U posledních 3 splátek úvěru před zesplatněním úvěru, pokud je úvěr zesplatněn z důvodu prodlení dlužníka s úhradou splátek, je tak část každé z těchto posledních 3 splátek připadající na úrok připočtena k původní jistině úvěru a stává se součástí shora uvedené nové jistiny úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby ji žalovaná v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platila úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Před zesplatněním úvěru byla přitom žalovaná vyzvána k úhradě dané dlužné splátky. V bodě 6.5 smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká ji povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši

0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne 2. 4. 2019, až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2.2 smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady.

2. Dále žalobkyně v žalobě uvedla, že na základě smlouvy žalovaná žalobkyni ke dni podání žaloby dluží následující částky:

a) částka odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 74 992,18 Kč (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 60 000,00 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 14 992,18 Kč) s příslušenstvím.

b) smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy, tak jak jsou specifikovány shora, v celkové výši

998 Kč s příslušenstvím.

c) náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 smlouvy, tak jak je specifikována shora, v celkové výši 400,00 Kč s příslušenstvím.

d) smluvní pokuta dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru ve výši

74 992,18 Kč za každý den prodlení žalované s její úhradou, a to počínaje dnem 2. 4. 2019 do zaplacení. Žalobkyně touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby uvedenému v záhlaví této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 14 698,04 Kč.

e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 60 000,00 Kč ode dne 2. 4. 2019 do zaplacení. Žalobkyně touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 100,45 % p.a., která odpovídá efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě.

3. Rozsudkem ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací Okresní soud v Kroměříži uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 76 390 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 76 390,00 Kč ve výši 9,75% ročně od 14. 10. 2019 do zaplacení a pohledávku ve výši

14 698,04 Kč, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Výrokem II. zamítl návrh, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni úrok ve výši ve výši 100,45 % p. a. z částky

60 000 Kč od 2. 4. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky

229 694,00 Kč. Výrokem III. rozhodl o náhradě nákladů řízení. Z odůvodnění tohoto rozsudku vyplývá, že k zamítnutí úroku ve výši 100,45 % p. a. z částky 60 000 Kč bylo přistoupeno s ohledem na rozpor úroku s dobrými mravy.

4. Krajský soud v obec k odvolání žalobkyně rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku II. co do úroku ve výši 20 % ročně z částky 60 000 Kč od 2. 4. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne 229 694 Kč, a nákladovém výroku III. svým usnesením ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Krajský soud dospěl ve shodě se soudem prvního stupně k závěru, že sjednaná úroková sazba je absolutně neplatná pro kolizi s dobrými mravy. V takovém případě však nastupuje nárok na obvyklé úroky posuzovaný v kontextu ustanovení § 1802 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“).

5. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, k jednání soudu se bez řádné omluvy nedostavila, přestože jí předvolání k jednání a žaloba byly řádně doručeny.

6. Soud doplnil dokazování shora citovaným usnesením Krajského soudu v obec ze dne 16. 12. 2020 a úředním záznamem ze dne 16. 7. 2021, ze kterého vyplývá, že v prosinci 2018 činila úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu s fixací 1 rok až 5 let 8,59 % ročně.

7. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ust. § 547 občanského zákoníku, právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

9. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům.

10. Podle ust. § 588 věta první občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům.

11. Podle ust. § 1802 občanského zákoníku, mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

12. Vycházeje ze závazného právního názoru odvolacího soudu zdejší soud dospěl opětovně k závěru (ve shodě s odvolacím soudem), že zápůjčná úroková sazba sjednaná v předmětné smlouvě o úvěru ve výši 162,4 % p. a. podstatně převyšuje obvyklé úroky v době uzavření předmětné smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 1802 věty druhé občanského zákoníku, ujednání o úroku je proto zjevně se příčící dobrým mravům a tedy podle § 588 občanského zákoníku absolutně neplatné. V souladu s § 1802 věta druhá občanského zákoníku má žalobkyně nárok na obvyklý úrok poskytovaný bankami v místě bydliště žalované v době uzavření smlouvy (tj. 21. 12. 2018), který při fixaci 1 rok až 5 let (účastníky ujednaná splatnost závazku 36 měsíců) činil 8,59 % ročně.

13. S ohledem na shora řečené soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úrok ve výši 8,59 % ročně z dlužné jistiny 60 000 Kč, a to od 2. 4. 2019 do zaplacení, v souladu s návrhem žalobkyně maximálně do doby, kdy úrok dosáhne částky 229 694 Kč. Ve zbytku byl návrh žalobkyně na úhradu úroku za poskytnutí úvěru zamítnut.

14. Soud přiznal žalobkyni, která byla neúspěšná toliko v nepatrné výši, náklady řízení, a to za zaplacený soudní poplatek ve výši 4 555 Kč a za zaplacený soudní poplatek za odvolání ve výši 3 009 Kč. Dále byla přiznána náhrada nákladů řízení za právní zastoupení advokátem dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění změn a doplňků (dále jen„ advokátní tarif“), a to za 3 úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, za písemné podání žaloby a za účast advokáta u jednání soudu dne 26. 2. 2020 dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu) se sazbou mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby dle ust. § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 5 advokátního tarifu 4 780 Kč. Dále byla přiznána náhrada nákladů řízení za právní zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby (za podání odvolání dle ust. § 11 odst. 1 písm. k) advokátního tarifu, za účast advokáta u jednání odvolacího soudu dne 9. 12. 2020 a soudu prvního stupně dne 16. 8. 2021 dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu) se sazbou mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby dle ust. § 8 odst. 2 ve spojení s § 7 bod 5 advokátního tarifu ve výši 2 140 Kč (soud vycházel z tarifní hodnoty 25 770 Kč vypočtené ze soudem přiznaného úroku ve výši 8,59 % p. a. z částky 60 000 Kč). Za uvedené úkony byla tedy přiznána odměna v celkové výši 20 760 Kč. Za tyto úkony byl dále přiznán v souladu s ust. § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu 6x režijní paušál v celkové výši 1 800 Kč. Dále byly žalobkyni přiznány cestovní náklady (§ 13 odst. 1, 5 advokátního tarifu) za cestu k jednání Okresního soudu v Kroměříži dne 26. 2. 2020 a dne 16. 8. 2021 ve výši 637,57 Kč. Náhradu cestovních výdajů za cestu k jednání odvolacího soudu a zpět žalobkyně nepožadovala, za cestu k jednání dne 16. 8. 2021 účtovala cestovné v rozsahu 1/2. V souladu s § 14 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 14 odst. 3 advokátního tarifu byla žalobkyni přiznána náhrada za promeškaný čas za 6 započatých půlhodin v částce 600 Kč. Poněvadž advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznána 21 % DPH z odměny a nákladů advokáta ve výši 4 997,49 Kč Celkem tedy byly přiznány žalobkyni náklady řízení ve výši 36 359 Kč (po zaokrouhlení).

15. Výrok o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.

16. Výrok o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám advokáta, má oporu v ust. § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím soudu zdejšího.

Nebude-li splněna povinnost stanovená tímto rozsudkem dobrovolně, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.