OSKM 12 C 40/2026-37

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem JUDr. Martinem Svobodou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená opatrovníkem Jméno opatrovníka, narozeným Datum narození opatrovníka bytem Adresa opatrovníka ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 27 700 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, kterou se žalobkyně domáhá na žalované zaplacení částky 24 700 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 10. 2. 2026 domáhá na žalované zaplacení částky 27 700 Kč. Tvrdila, že během let 2024 - 2025 půjčila žalované 20 000 Kč, což žalovaná uznala uznáním dluhu. Dále žalovaná bydlela u žalobkyně od. 17. 10. 2025 do 31. 10. 2025, kdy domluva byla, že žalovaná zaplatí za noc 100 Kč, což je tedy celkem 1 500 Kč. Dále se domluvily, že žalobkyně bude žalovanou vozit autem na vlak a zpět, kdy za jednu cestu žalovaná zaplatí 50 Kč, celkem využila 30 cest, což činí 1 500 Kč za dopravu. Dále se dohodly 2x na vyprání prádla, za což požaduje 100 Kč. Žalobkyně našla žalované ubytování u paní jméno FO, kam ji zavezla a zaplatila za ni první nájem 3 000 Kč. Dále žalobkyně ubytovala žalovanou od 2. 12. 2025 do 4. 12. 2025, tj. za 4 noci 400 Kč, dále dovoz na nádraží 400 Kč.

2. K výzvě soudu žalobkyně upřesnila, že žalovaná u ní spala z 31. 10. na 1. 11. 2025 i z 4. 12. na 5. 12. 2025. V období 17. 10. 2025 – 31. 10. 2025 vezla žalovanou na vlak 14x a z vlaku také 14x. V období 2. 12. 2025 – 4. 12. 2025 vezla žalovanou na vlak 3x a z vlaku také 3x. adresa žalované prala 3x, sjednaný byl poplatek 50 Kč/praní.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Nevyjádřil se ani její opatrovník.

4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy a výslechem svědkyně jméno FO, z čehož učinil následující skutková zjištění:

5. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 26. 4. 2021 č. j. spisová značka byla žalovaná omezená ve svéprávnosti na dobu 5 let tak, že není způsobilá mimo jiné nakládat s majetkem, jehož hodnota přesahuje 4 000 Kč a ve stejném rozsahu se zavazovat, uzavírat nájemní smlouvy. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 2. 2. 2026 č. j. spisová značka byl žalované jmenován opatrovníkem jméno FO.

6. Dne 17. 10. 2025 žalovaná podepsala uznání dluhu, kterým uznala dluh vůči žalobkyni v částce 20 000 Kč z titulu půjčky poskytnuté v letech 2024 - 2025 a zavázala se jej uhradit do 31. 12. 2025 (uznání dluhu).

S ohledem na skutečnost, že žalovaná je omezená ve svéprávnosti, soud hodnotí uznání dluhu coby právní jednání neplatné ve smyslu § 581 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“).

7. Z výpovědi jméno FO vyplynulo, že na podzim 2025 ubytovala žalovanou na 25 dnů. Podepsanou smlouvu neměly. Peníze za ubytování ji poskytla žalobkyně, zaplatila ji 3 000 Kč, šlo o peníze žalobkyně.

8. Z provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalovaná je osobou omezenou ve svéprávnosti co do nakládání s majetkem a uzavírání nájemních smluv. Žalobkyně zaplatila jméno FO za ubytování žalované částku 3 000 Kč. Ostatní tvrzení žalobkyně neprokázala.

9. Podle § 581 o. z., není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

10. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení platí, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Podřazením zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze co do částky 3 000 Kč, kterou žalobkyně uhradila jméno FO na místo žalované. Touto platbou žalobkyně plnila za žalovanou, ač po právu měla platbu za ubytování plnit sama žalovaná. Žalovaná se tak ve smyslu § 2991 o. z. obohatila na úkor žalobkyně o částku 3 000 Kč a tuto částku tedy je povinna žalobkyni vydat.

12. Pokud žalobkyně dále požadovala částku 24 700 Kč, která je tvořena zápůjčkou 20 000 Kč, a dále odměnou za ubytování, poplatkem za odvoz a praní prádla v souhrnné výši 4 700 Kč, pak v tomto směru žalobkyně svá tvrzení neprokázala. Pokud jde o zápůjčku, pak žalobkyně předložila uznání dluhu ze dne 17. 10. 2025, které je však jednáním neplatným - soud proto tuto listinu coby důkazní prostředek nezohlednil. Žádné jiné důkazy k prokázání svých tvrzení žalobkyně neoznačila. Soud na tomto místě připomíná, že civilní řízení sporné je ovládáno zásadou projednávací, která má svůj odraz v tom, že odpovědnost za zjištění skutkového stavu leží výhradně na účastnících řízení - účastníci jsou zatížení povinnosti tvrdit rozhodné skutečnosti (břemeno tvrzení) a označit důkazy k jejich prokázání (břemeno důkazní). Pokud žalovaná pouze tvrdila skutečnosti, o které opírá svůj nárok na zaplacení částky 24 700 Kč, avšak relevantní důkazy k prokázání svých tvrzení neoznačila, nezbylo soudu, nežli návrh žalobkyně zamítnout pro neunesení důkazního břemene.

13. Nad rámec shora uvedeného se sluší uvést, že žalobkyně nárokovanou částku i nesprávně vypočetla, neboť ⟪LB:lb_001⟫ - v období od 17. 10. 2025 do 31. 10. 2025 vezla žalovanou na vlak 14x a zpět také 14x, což je 28 jízd a nikoliv 30 jízd, jak nesprávně uvedla v žalobě; kdyby tedy byla ujednána odměna 50 Kč/jízda, činila by celková odměna za odvoz 1 400 Kč a nikoliv 1 500 Kč, ⟪LB:lb_002⟫ - v období od 2. 12. 2025 do 4. 12. 2025 (správně do 5. 12. 2025, jak žalobkyně vyjasnila podáním ze dne 24. 2. 2026) žalovaná strávila u žalobkyně 3 noci (nikoliv 4) a při ujednání o odměně 100 Kč/noc by celková odměna činila 300 Kč a nikoliv 800 Kč, ⟪LB:lb_003⟫ - v období od 2. 12. 2025 do 5. 12. 2025 žalobkyně vezla žalovanou na vlak 3x a zpět také 3x, což je celkem hodnota jízd; kdyby tedy byla ujednána odměna 50 Kč/jízda, činila by celková odměna za odvoz 300 Kč a nikoliv 800 Kč.

Za takto poskytnuté služby by tedy nárok žalobkyně činil 6 600 Kč a nikoliv 7 700 Kč, jak žalobkyně nesprávně vypočtla. Soud však připomíná, že žalobkyně nárok na zaplacení odměny za ubytování žalované, praní prádla a odvoz neprokázala.

14. Žalovaná byla ve sporu převážně úspěšná, žádné náklady ji však nevznikly, a proto soud rozhodl dle § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

15. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži.

Právo odvolání nepřísluší tomu, kdo se jej vzdal (žalobkyně).

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozhodnutím, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.