OSKO 15 C 69/2020-20

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Markétou Šottovou jako samosoudkyní ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 16 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 500 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 10 000 Kč ve výši 9% od datum do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 005 Kč, úrok ve výši 23,72% ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 2 694,86 Kč, a to vše do tří dnů ode dne právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do požadavku na zaplacení částky ve výši 6 000 Kč zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě tohoto řízení částku ve výši 614,35 Kč do tří dnů ode dne právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum domáhala zaplacení částky 16 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení od datum z částky 10 000 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 1 005 Kč, s úrokem ve výši 23,72% z částky 10 000 Kč od datum a s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 694,86 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobce právnická osoba název právnické osoby anonymizováno, SE smlouvu o půjčce, na základě níž byla žalované poskytnuta půjčka ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala za poskytnutí půjčky zaplatit poplatek 7 400 Kč sestávající z úroku za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 1 400 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Žalovaná splátky nehradila řádně a včas, v důsledku čehož se stal jeho závazek splatným v celém rozsahu. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou ze dne datum, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne datum. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 16 500 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 10 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 706,91 Kč, poplatku za administrativní činnost 2 000 Kč a nesplaceného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 793,09 Kč. Přes výzvy žalobkyně žalovaná zbytek dluhu neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla řádně doručena. Žalobkyně již v žalobě, resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, vyjádřila souhlas s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, žalovaná se přes výzvu k navrženému postupu nevyjádřila, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.

3. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav:

4. Právní předchůdce žalobkyně právnická osoba název právnické osoby anonymizována dvě slova a žalovaná uzavřela dne datum smlouvu o úvěru číslo na základě které žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni v souvislosti s poskytnutím půjčky celkovou dlužnou částku ve výši 17 400 Kč, a to v 58 pravidelných týdenních splátkách po 300 Kč. Celková dlužná částka je vypočtena jako součet zápůjčky ve výši 10 000 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, úroku ve výši 1 400 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč v hotovostním režimu. Částku 10 000 Kč žalovaná převzala v den podpisu smlouvy, což výslovně stvrdila svým podpisem na smlouvě (prokázáno smlouvou o úvěru). Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o úvěru. V čl. 1 si strany sjednaly fixní úrok 23,72% s tím, že tento úrok běží po celou dobu smlouvy (prokázáno smluvními podmínkami smlouvy o půjčce). Pohledávka žalované byla s účinností ke dni datum převedena na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum v dvojjazyčné verzi). Tato skutečnost byla žalované oznámena přípisem ze dne datum (prokázáno přípisem a poštovním podacím archem ze dne datum). Z přehledu posuzované pohledávky dále soud zjistil, že aktuální zůstatek na smlouvě činí 16 500 Kč, z toho částka 10 000 Kč připadá na jistinu, částka 706,91 Kč na úrok, částka 2 000 Kč na administrativní poplatek a částka 3 793,09 Kč na hotovostní inkaso. K zaplacení zbývající dlužné částky ve výši 16 500 Kč byla žalovaná řádně vyzvána dopisem ze dne datum (prokázáno výzvou před podáním žaloby včetně podacího lístku ze dne datum).

5. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků jako smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Ust. § 2390 o.z. stanoví, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 o.z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Podle § 2394 o.z. bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Podle ust. § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 1881 o.z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

6. Žalobkyně smlouvu uzavírala jako podnikatel (§ 420 o.z.) a žalovaná jako spotřebitel (§ 419 o.z.) a jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu podle ust. § 1810 a násl. o.z. Podle ust. § 1813 o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

7. Za shora uvedeného soud po postupu dle ust. § 132 o.s.ř. dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve výši 10 000 Kč. Tento závěr však nelze vztáhnout na všechna oddělitelná smluvní ujednání, která uzavřená smlouva obsahuje, a kterých se žalobce dovolává.

8. Ve smlouvě byl dále vedle úroku ve výši 1 400 Kč sjednán i tzv. poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč a poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč. Není jasné, za co přesně jsou tyto poplatky sjednány, když cena peněz je vyjádřena již ve sjednaném úroku ve výši 1 400 Kč. Výše poplatků odpovídající 60% poskytnutého úvěru není ani přiměřená případným administrativním nákladům na poskytnutí půjčky. Jde o jednorázovou částku, které neodpovídá žádné protiplnění žalobce. Takovým protiplněním rozhodně pro spotřebitele nemůže být hotovostní způsob plnění, tj. jako jakási sankce za to, že bude splácet hotově, neboť možnost zvolit bezhotovostní (levnější) formu splátek mu věřitelem fakticky dána nebyla. Posuzovaná smlouva o zápůjčce byla sjednána tzv. adhezním způsobem prostřednictvím formuláře, její základní podmínky byly určeny věřitelem, aniž by slabší strana – dlužník měl skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit (viz ust. § 1798 o.z. a násl.). Podle článku 5.1 smlouvy musí bezhotovostní režim dlužníkovi umožnit věřitel na základě dlouhodobé dobré platební morálky posuzované zpětně po dobu alespoň jednoho roku. Tímto ustanovením jsou všichni noví zákazníci věřitele automaticky odkázáni na bezhotovostní formu splácení. Přitom žádné zákonné ustanovení nebrání tomu, aby i hotovostní půjčka mohla být splácena bezhotovostně. Stejně tak interval splácení a s tím i četnost hotovostního inkasa byly dlužníku vnuceny ze strany věřitele. Z povahy věci tak nejde o nic jiného než o úrok, aniž by tak nárok byl ve smlouvě označen, tedy o úrok skrytý, kterým věřitel uměle navyšuje cenu zápůjčky. Pokud ve smlouvě mající formu adhezní smlouvy žalobkyně, která poskytuje obdobné zápůjčky opakovaně za účelem vytváření zisku, vymezí takto nejasně požadavek na poplatek/odměnu, nelze toto ujednání hodnotit jinak, než jako ujednání o skrytém úroku. Ostatně i sama žalobkyně označila poplatky za kapitalizovaný úrok. Soud k tomuto ujednání nepřihlíží, neboť jej hodnotí v relaci spotřebitel jako slabší smluvní strany. Takové jednání vůči spotřebiteli nemůže obstát při hodnocení postavení spotřebitel jako slabší smluv strany nejen co do způsobu ujednání, ale i výše požadované ceny peněz.

9. Při zohlednění výše poplatků a sjednaných pevných úroků by pak zisk žalobkyně měl činit 74 % z poskytnuté částky, což je zcela nepřiměřené. Při sjednávání úroků z peněžité půjčky jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřené úroky. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, přičemž v případech, které mají pro věřitele výrazně vyšší míru rizikovosti, např. je-li dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, kvůli které nedosáhne na bankovní půjčku nebo úvěr, nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (viz například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, či ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005, či jeho usnesení ze dne 21. 8. 2014, sp. zn. 33 Cdo 212/2014).

10. Ze všech výše uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že žalobkyni nárok na poplatky za administrativní činnost a hotovostní inkaso splátek nevznikl. Takové jednání vůči spotřebiteli nemůže obstát vážení kritériem dobrých mravů, nejen co do způsobu ujednání, ale i výše požadované ceny peněz. Jde tak neplatný úkon (viz např. rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. 22Co 215/2015, 27Co 219/2015, 30Co 217/07, 30Co 218/2017).

11. Čerpaná zápůjčka činila celkem 10 000 Kč se sjednaným úrokem ve výši 1 400 Kč. Žalovaná celkem zaplatila 900 Kč, a na jistině a úroku tak zbývá uhradit 10 500 Kč. Žalobkyně se dále domáhal úroků ve výši 23,72 %, které vyčíslil k datu datum a dále úroku 23,72 % ode dne následujícího.

12. Za shora uvedeného proto soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný jen co do části 10 500 Kč (výrok I), ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II). Tím, že žalovaná nezaplatila dluh řádně a včas, dostal se do prodlení, a žalobkyně má nárok na úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), které soud stanovil podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení, a na smluvně sjednané úroky. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.

13. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. podle míry úspěchu účastníků v řízení, a proto poměrnou část nákladů přiznal převážně úspěšnému žalobci. Žalobce měl úspěch ohledně částky 10 500 Kč, neúspěch ohledně částky 6 000 Kč rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem žalobce tak činí 28,30%. Jelikož advokát žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu náhrada této daně. Celkové náklady žalobce činí: ⟪LB:lb_001⟫ -) 800 Kč (zaplacený soudní poplatek), ⟪LB:lb_002⟫ -) Advokát žalobce učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: příprava a převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d/ adv. Tarifu), výzva k plnění (§ 11 odst. 2 písm. h/ adv. tarifu).

o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) adv. tarifu). ⟪LB:lb_001⟫ -) 252 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.).

Ze shora uvedených nákladů přiznal soud žalobci nárok na úhradu nákladů ve výši 27,28% tj. 614,35 Kč, a to k rukám zástupce žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právních služby.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.

Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho výkonu návrhem na nařízení exekuce.