OSKO 14 C 139/2021

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdou Mocovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částky 111 600 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 111 600 Kč, s 10% úrokem z prodlení p.a. z částky 70 000 Kč od 1.12.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 19 710 Kč k rukám právního zástupce žalobce titul jméno příjmení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 26.1.2021 se žalobce domáhal zaplacení částky 111 600 Kč s příslušenstvím. Žalobce tvrdil, že mezi účastníky byla uzavřena dne 14.10.2019 smlouva o zápůjčce na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 70 000 Kč s datem splatnosti 30.11.2019. Žalovaný v uvedené lhůtě zapůjčenou částku nevrátil a to ani přes upomínky žalobce. Pro případ prodlení si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 100 Kč denně. Žalobce požaduje smluvní pokutu za období 1.12.2019 až 26.1.2021 ve výši 41 600 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.

3. K výzvě soudu, zda účastníci souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaný nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), žalobce s uvedeným postupem vyjádřil souhlas již v podaném návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.

4. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 o. s. ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o. s. ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav:

5. Žalovaný a žalobce uzavřeli dne 14.10.2019 smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobce poskytl žalovanému částku 70 000 Kč. Žalovaný částku 70 000 Kč převzal v hotovosti při podpisu smlouvy, což výslovně stvrdil svým podpisem na smlouvě. Splatnost zápůjčky si strany stanovily na den 30.11.2019. Pro případ prodlení si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 100 Kč denně (prokázáno: smlouvou o zápůjčce ze dne 14.10.2019) K zaplacení dlužné částky ve výši 70 000 Kč byl žalovaný řádně vyzván dopisem ze dne 11.1.2021 s upozorněním na její vymáhání včetně smluvní pokuty soudní cestou, nebude-li uhrazena do sedmi dnů (prokázáno výzvou před podáním žaloby ze dne 11.1.2021).

6. Všechny výše uvedené důkazy soud hodnotí jako plně věrohodné. Dalšími důkazy řízení doplňováno nebylo, neboť skutkový stav je prokázán s dostatečnou mírou jistoty v rozsahu potřebném pro rozhodnutí.

7. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků jako smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Podle § 2390 Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

8. Za shora uvedeného soud po postupu dle ust. § 132 o. s. ř. dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce ve výši 70 000 Kč. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný dlužnou částku uhradil, soud proto žalobě vyhověl. V daném případě žalobce uplatnil smluvní pokutu ve výši 100 Kč denně z dlužné částky, kterou si účastníci ve smlouvě sjednali, neboť s její úhradou je žalovaný v prodlení. Žalobce kapitalizoval smluvní pokutu částkou 41 600 Kč, kterou požadoval za období od 1.12.2019 do podání žaloby. Soud s ohledem na shora uvedené přiznal žalobci smluvní pokutu. Tím, že žalovaný nezaplatil dluh řádně a včas, dostal se do prodlení, a žalobce má nárok na úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), které soud stanovil podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky když žalobce požaduje úrok z prodlení v návaznosti na splatnost pohledávky. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.

9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl v řízení zcela úspěšný a náleží mu plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení.

Účelně vynaložené náklady žalobce sestávají z: ⟪LB:lb_001⟫ -) zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 464 Kč, ⟪LB:lb_002⟫ -) odměny advokáta za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení; podání žaloby, předžalobní výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. a), d) adv. tarifu) ve výši 3x 3 900 Kč (§ 7 bod 5., § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 adv. tarifu), celkem 11 700 Kč, ⟪LB:lb_003⟫ -) paušální náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 3x 300 Kč (§ 13 odst. 3 adv. tarifu), celkem 900 Kč, ⟪LB:lb_004⟫ -) náhrady za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrady hotových výdajů advokáta

(§ 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.) ve výši 2 646 Kč, celkem 19 710 Kč.

Obecná třídenní lhůta k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku a místo plnění k rukám zástupce žalobce byly určeny v souladu s § 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.