OSKO 19 C 104/2021

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu titul Markem Jägerem, titul za jménem, jako samosoudcem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ zastoupená údaje o zástupci ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_005⟫ narozená dne datum ⟪LB:lb_006⟫ o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 7 491, částka s úrokem z prodlení ve výši

8, 25 % p.a. z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni 3 105, částka s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částka s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že jako úvěrující uzavřela se žalovanou jako úvěrovanou dne datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka a žalovaná se je zavázala vrátit společně s úrokem ve výši částka a„ poplatkem“ za spěšnou výplatu ve výši částka, a to do datum. Na základě ujednání účastnic řízení se čas plnění opakovaně změnil oproti povinnosti žalované zaplatit žalobkyni„ poplatek“ ve výši po částka dne datum, dne datum a dne datum a dále„ poplatek“ ve výši částka dne datum. Žalované rovněž vznikla povinnost zaplatit žalobkyni„ poplatky“ za krátké textové zprávy, které jí žalobkyně odeslala dne datum, dne datum a dne datum ve výši po částka. Žalovaná však tyto dluhy splnila jen zčásti do výše částka. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni celkem částka, z toho částka na jistině pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, částka poplatku za poskytnutí úvěru, částka na poplatku za spěšnou výplatu, částka a částka na poplatcích za změnu času plnění. Příslušenstvím pohledávek žalobkyně za žalovanou je 345, částka na úroku z prodlení za období od datum do datum a úrok z prodlení v zákonné výši 8, 25 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení. Ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení, zástupce žalobkyně žalovanou vyzval dopisem ze dne datum, avšak bezvýsledně.

2. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně žalobu zčásti zpět co do žalobního požadavku na zaplacení částka s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení a soud v tomto rozsahu řízení zčásti zastavil usnesením ze dne 8. 6. 2021, č.j. 19 C 104/2021 – 40, které nabylo právní moci dne datum.

3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, dluh vůči žalobkyni v důsledku finančních potíží nemůže splnit a navrhla povolení splátek.

4. Z výpisu žalobkyně ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vedeného Českou národní bankou soud zjistil, že žalobkyně je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr.

5. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že tuto smlouvu měla dne datum uzavřít žalobkyně jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná. Žalobkyně se jí měla zavázat, že žalované poskytne peněžní prostředky ve výši částka bez účelového určení a žalovaná se měla zavázat je žalobkyni vrátit společně s ujednaným úrokem ve výši částka, a to do datum. Listinu, která měla zachycovat smlouvu o úvěru, podepsal jen zástupce žalobkyně.

6. Z potvrzení o provedené platbě ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně poukázala žalované částka.

7. Z dopisu zástupce žalobkyně žalované ze dne datum soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalované dne datum, jak soud zjistil z poštovního podacího archu.

8. K výzvě soudu obsažené v usnesení ze dne 20. 4. 2021, č.j. 19 C 104/2021 – 14, žalobkyně skutkově tvrdila, že účastnice řízení uzavřely smlouvu o úvěru prostřednictvím internetových stránek žalobkyně (prostředky komunikace na dálku), a navrhla o tom provést důkaz záznamem o odeslaných krátkých textových zprávách. Z uvedených záznamů sice vyplývá, že dne datum měla žalobkyně odeslat žalované příjmení pro podpis smlouvy o úvěru, avšak jen z této okolnosti nelze usoudit, že žalobkyně vskutku nabídla žalované uzavření smlouvy o úvěru, a to nadto právě o tom obsahu, jak jej vylíčila žalobkyně v žalobních důvodech, zejména pokud jde o výši peněžních prostředků, které se měla zavázat poskytnout žalované na její požádání, výši úroku a čas plnění povinnosti žalované poskytnuté peněžní prostředky žalobkyní vrátit, tím méně pak přijetí takové nabídky žalovanou. Takové skutkové zjištění nevyplývá ani z okolnosti, že žalovaná dne datum poukázala žalobkyni částka, jak se podává z potvrzení o přijaté platbě ze dne datum. Se zřetelem k tomu, že se žalobkyně jednání konaných dne datum ani dne datum neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř. V důsledku toho se žalobkyni nepodařilo prokázat, že by účastnice řízení uzavřely smlouvu o úvěru.

9. Z rámcové smlouvy ze dne datum, z formulářů pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne datum a ze dne datum, z kopie občanského průkazu žalované, ze sazebníku žalobkyně účinného od 8. 4. 2018, z úvěrové zprávy ani z výpisů z účtu vedeného pro žalobkyni ze dne datum a ze dne datum soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

10. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

12. Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel podle § 2048 věta první o.z. požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

13. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

14. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

15. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

17. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

18. Žalobkyni proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení plněním bez právního důvodu ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalované, tj. ve výši částka. Se zřetelem k tomu, že žalovaná zaplatila žalobkyni částka, jak skutkově tvrdila žalobkyně, má žalobkyně za žalovanou pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši částka na jistině (částka – částka). Splatnost této pohledávky se pak pojí s výzvou zástupkyně žalobkyně žalované ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, v níž žalobkyně určila žalované lhůtu do třiceti dnů od vyhotovení této výzvy, tj. od datum.

19. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovanou je úrok z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky částka od datum do datum, tj. 101, částka, z částky částka od datum do datum, tj. 91, částka, z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob).

20. Soud naopak žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalované domáhala částky převyšující částka s příslušenstvím, tj. co do 3 105, částka s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení.

21. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek. Žalovaná sice navrhla, aby soud povolil splátky, avšak ani přes výzvu soudu ze dne datum neosvědčila své výdělkové a majetkové poměry.

22. Pro úplnost soud uvádí, že ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem ze dne 14. 1. 2020, č.j. EPR 58942/2021 – 6, jímž žalované zároveň pro případ, že by proti němu podala odpor, uložil, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu písemně v listinné nebo v elektronické podobě vyjádřila ve věci samé k žalobě, která jí byla doručena spolu s elektronickým platebním rozkazem, a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčila rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojila listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označila důkazy k prokázání svých tvrzení, a poučil ji o následcích, které nastanou, jestliže se k žalobě včas nevyjádří ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání. Tento platební rozkaz soud žalované doručil dne datum a žalovaná proti němu dne datum podala odpor, v němž se však omezila jen na návrh na povolení splátek.

23. Přesto v projednávané věci nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání. Podmínky k vydání usnesení podle ustanovení § 114b odst. 1 a 2 o. s. ř. jsou splněny jen tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem v souladu s požadavky vyplývajícími z ustanovení § 172 odst. 1 a odst. 2 o.s.ř., tedy jen tehdy (mimo jiné), vyplývá-li uplatněné právo ze skutečností uvedených žalobcem. Uplatněné právo vyplývá ze skutečností uvedených žalobcem v tom případě, jestliže jejich posouzení samo o sobě vede k právnímu závěru o důvodnosti žalobního návrhu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 3. 2013, sp. zn. 25 Cdo 2199/2012, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck pod č. C číslo). Jestliže je žaloba zjevně nedůvodná, tj. jestliže žalovaný nárok zjevně nemohl vzniknout, neodůvodňuje povaha věci ani okolnosti případu vydání rozsudku pro uznání. Jinak řečeno, soud nevydá rozsudek pro uznání, jestliže by žalobě nebylo možné vyhovět, ani kdyby byla prokázána všechna žalobní tvrzení (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2003, sp. zn. 29 Odo 296/2003, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2004, pod číslo). Uvedené závěry se prosadí i pro vydání elektronického platebního rozkazu.

24. V projednávané věci žalobkyně uplatnila několik práv se samostatným skutkovým základem, mezi nimi též právo na zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 345, částka za období od datum do datum, aniž uvedla, z jakých částek jej vypočítala a o příslušenství které z uplatněných pohledávek jde. Jestliže potud žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) trpěla vadou, nebyly splněny podmínky pro vydání platební rozkazu a tím ani pro vydání usnesení podle § 114b odst. 1 o.s.ř. Nemohla se tak ani uplatnit fikce uznání nároku (§ 114b odst. 5 o.s.ř.) a ve věci nemohlo být rozhodnuto rozsudkem pro uznání podle § 153a odst. 3 o.s.ř. (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 6. 2013, sp. zn. 26 Cdo 1221/2013).

25. Žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 74 % a žalovaná v rozsahu 26 %, neboť soud žalobě vyhověl a řízení v důsledku částečného zpětvzetí žaloby pro chování žalované zčásti zastavil co do žalobního požadavku na zaplacení 8 841, částka s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do částky v celkové výši 3 105, částka s příslušenstvím, a proto soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyni tak přísluší vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši 48 % Náklady řízení přitom činí 2 070, částka a sestávají ze soudního poplatku zaplaceného za řízení ve výši částka z odměny za zastupování advokátem a náhrady jeho hotových výdajů v celkové výši částka (dva úkony právní služby po částka při tarifní hodnotě částka, a to převzetí a příprava zastoupení a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jeden úkon právní služby po částka při tarifní hodnotě částka, a to výzva k plnění ze dne datum, dále tři paušální náhrady hotových výdajů po částka, celkem tedy částka, a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 220, částka). Žalobkyni pak náleží náhrada jejich poměrné části ve výši 48 %, tj. částka.

26. Výzvu zástupce žalobkyně žalované ze dne datum soud považoval za jednoduchou výzvu k plnění podle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, za niž náleží mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny, neboť se neobsahuje žádný právní rozbor. Náklad na podání ze dne datum soud nemá za účelně vynaložený, neboť jím žalobkyně doplnila skutková tvrzení a návrhy na provedení důkazních prostředků, jež měla obsahovat již žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), třebaže jím současně též vzala žalobu zčásti zpět.

27. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslo). Přitom použil § 14b advokátního tarifu, jehož účelem je vystihnout zvláštní okolnosti nákladových poměrů při podání formulářové žaloby, neboť v projednávané věci bylo řízení zahájeno žalobou založenou na vyplnění předem připraveného vzoru o jednotlivé skutkové okolnosti (k tomu nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 3923/11, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, roč. 2012, pod číslo 2012). Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částka na jistině.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.