OSKO 19 C 218/2021

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu titul Markem Jägerem, titul za jménem, jako samosoudcem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ zastoupená údaje o zástupci ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení 34 328, částka s příslušenstvím

I. Řízení se zčásti zastavuje co do částky 2 012, částka.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 18 743, částka s úrokem z prodlení ve výši

10 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 32 734, částka s úrokem ve výši 15 % p.a. z částky 18 748, částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 3 960, částka od datum do zaplacení.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Po právní moci tohoto rozsudku bude žalobkyni vrácena část soudního poplatku zaplaceného za řízení ve výši částka.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 34 328, částka s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalovaný jako úvěrovaný uzavřel dne datum s právnická osoba, sídlem adresa (před změnou sídla obec a číslo – část obce, ulice a číslo, PSČ PSČ), IČO, jako úvěrující smlouvu o úvěru, na jejímž základě právnická osoba, poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný se je zavázal vrátit a zaplatit úrok ve výši částka, poplatek za uzavření smlouvy ve výši částka,„ náklady na vyhodnocení úvěru“ ve výši částka a inkasní poplatek ve výši částka Celkem tedy byl žalovaný povinen zaplatit společnosti právnická osoba, částka, a to ve čtrnácti měsíčních splátkách po částka. Žalovaný však tyto dluhy splnil jen zčásti. právnická osoba, své pohledávky za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum postoupila žalobkyni. Má tedy žalobkyně za žalovaným pohledávky částka 328, částka, z toho 18 748, částka na jistině pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, 1 719, částka na„ nákladech na vyhodnocení úvěru“ a 3 329, částka na inkasním poplatku. Jejich příslušenstvím je úrok ve výši 1 532, částka, úrok ve výši 15 % z částky 18 748, částka za období od datum do datum, tj. 3 341, částka, a z částky 18 748, částka od datum do zaplacení, poplatek za uzavření smlouvy (úrok) ve výši 9 064, částka, úrok z prodlení ve výši 10 % z částky 20 280, částka od datum do datum, tj. 2 305, částka, a dále od datum do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků ve výši částka. V důsledku prodlení žalovaného s vrácením poskytnutých peněžních prostředků je žalovaný dále povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0, 1 % denně z částky 18 748, částka od datum do datum, tj. částka. Žalovaný tyto pohledávky nesplnil ani přes výzvu žalobkyně ze dne datum.

2. Podáním ze dne datum žalobkyně vzala žalobu zčásti zpět co do žalobního požadavku na zaplacení 1 230, částka na úroku ve výši 15 % z částky 18 748, částka za období od datum do datum a 782, částka na úroku z prodlení ve výši 10 % z částky 20 280, částka od datum do datum, celkem tedy co do žalobního požadavku na zaplacení 2 012, částka. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku v uvedeném rozsahu řízení zastavil, aniž by se vyhledával souhlas žalovaného s částečným zpětvzetím žaloby (§ 96 odst. 1 a 4 o.s.ř.).

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Ze smlouvy o úvěru, kterou právnická osoba, jako úvěrující uzavřela dne datum se žalovaným jako úvěrovaným, soud zjistil, že se právnická osoba, zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný se zavázal je společnosti právnická osoba, vrátit a zaplatit úrok ve výši částka, poplatek za uzavření smlouvy ve výši částka,„ náklady na vyhodnocení úvěru“ ve výši částka a inkasní poplatek ve výši částka, celkem částka, a to ve čtrnácti měsíčních splátkách po částka. V případě prodlení s plněním ujednaných splátek se žalovaný zavázal zaplatit právnická osoba, smluvní pokutu ve výši 0, 1 % z dlužné částky denně. Splatné úroky přirůstají k jistině pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků. Podpisem smlouvy o úvěru žalovaný potvrdil, že při jejím uzavření převzal peněžní prostředky ve výši částka.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou právnická osoba, jako postupitelka uzavřela dne datum se žalobkyní jako postupnicí, soud zjistil, že právnická osoba, postoupila žalobkyni pohledávky uvedené v příloze číslo této smlouvy, mezi nimi též pohledávky za žalovaným založené smlouvou o úvěru, kterou se žalovaným uzavřela dne datum (čl. 1 odst. 1.1, čl. 2 odst. 2.1 a příloha číslo smlouvy o postoupení pohledávek). Účinky změny v osobě věřitele postoupených pohledávek v poměru mezi právnická osoba, a žalobkyní nastaly zaplacením úplaty za jejich postoupení (čl. 5 odst. 5.1 smlouvy o postoupení pohledávek).

6. Z potvrzení ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně zaplatila společnosti právnická osoba, úplatu za postoupení pohledávek podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum.

7. Z výzvy zástupce žalobkyně žalovanému ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to do datum. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalovanému dne datum, jak soud zjistil z podacího lístku.

8. Žalovaný tedy jako úvěrovaný uzavřel dne datum s právnická osoba, jako úvěrující smlouvu o úvěru, na jejímž základě právnická osoba, poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný se zavázal je společnosti právnická osoba, vrátit a zaplatit úrok ve výši ve výši částka, poplatek za uzavření smlouvy ve výši částka,„ náklady na vyhodnocení úvěru“ ve výši částka a inkasní poplatek ve výši částka, a to ve čtrnácti měsíčních splátkách po částka Tyto pohledávky utvrdili smluvní pokutou ve výši 0, 1 % z dlužné částky za každý den prodlení žalovaného s jejich splněním. Smlouvou o postoupení pohledávek, kterou právnická osoba, jako postupitelka uzavřela se žalobkyní jako postupnicí dne datum, právnická osoba, postoupila žalobkyni též pohledávky, které vznikly podle smlouvy o úvěru uzavřené dne datum se žalovaným. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k jejich splnění dopisem ze dne datum.

9. Z informací o zpracování osobních údajů a souhlasů žalovaného se zpracováním osobních údajů, z dohody o změně smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, z oznámení o provedení příkazu k úhradě ze dne datum ani z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

10. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

12. Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel podle § 2048 o.z. požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

13. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

14. Účastníci řízení v uzavřené smlouvě o úvěru ujednali úrok ve výši částka a se zřetelem k výši jistiny a času ujednanému pro vrácení poskytnutých peněžních prostředků odpovídá

58 % p.a. Za úrok je třeba přitom považovat i poplatek za uzavření smlouvy ve výši částka a„ náklady na vyhodnocení úvěru“ ve výši částka. Tuto výši je nutno poměřovat hledisky významnými pro úsudek o jejím souladu (rozporu) s dobrými mravy.

15. Již v poměru k právní úpravě účinné před datum vytýčil tato hlediska Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, uveřejněném v časopisu Soudní judikatura, ročník 2005, číslo s. 73, pod poř. číslo 2005, podle něhož v souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce spokojí – bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník – s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny, a který tedy své volné peněžité prostředky hodlá zhodnotit běžným (obvyklým) způsobem rovněž v případě, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné. Nelze totiž přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce a dohodu o úrocích z půjčené částky často právě z důvodu své tíživé finanční situace; neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník i v takové situaci poskytoval (musel poskytovat) věřiteli nepřiměřené nebo dokonce lichvářské úroky. Nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.

16. Obvyklá výše úroku požadovaného bankami při poskytování úvěrů živnostníkům v období června 2018, kdy účastníci řízení uzavřeli smlouvy o úvěru, činila 4, 87 % ročně, jak soud zjistil z přehledu úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami v tuzemsku uveřejněného Českou národní bankou. Jestliže účastníci řízení ujednali úrok téměř dvanáctkrát vyšší, než v rozhodné době dosahovala obvyklá výše úroku, je zřejmé, že ujednání o výši úroku se ocitlo v rozporu s dobrými mravy, a proto bylo neplatné (§ 580 o.z.). Rozpor tohoto ujednání je přitom se zřetelem k rozdílu ve výši ujednaného a obvyklého úroku zřejmý, a proto jde o neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu (§ 588 o.z.).

17. Neplatnost ujednání o výši úroku však nevede k neplatnosti smlouvy o úvěru jako celku, protože toto ujednání lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy (§ 576 o.z.). Je tomu tak proto, že namísto neplatného ujednání o úroku nastoupí povinnost úvěrovaného zaplatit úrok ve výši stanovené podle § 1802 o.z., podle něhož platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem, mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Nelze přitom usoudit, že by k uzavření smlouvy o úvěru nebylo došlo, kdyby některý z účastníků řízení rozpoznal včas neplatnost ujednání o výši úroku.

18. Při určení výše obvyklého úroku soud vycházel z úrokových sazeb používaných bankami pro tuzemský trh úvěrů poskytovaných podnikatelům, kteří provozují živnost. Přihlédl přitom k okolnosti, že většina bank má sídlo v obec, jejich úvěrová politika je do značné míry jednotná, jakož i k menší rozloze státu (shodně obec, J. in příjmení, M. a kol.: Občanský zákoník. Díl V. Závazkové právo. Obecná část (§ číslo). Komentář. Praha: C. H. Beck, 2014, k § číslo). Již v poměru k obsahově obdobnému ustanovení § 502 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, ostatně Nejvyšší soud přijal závěr, že místem sídla dlužníka nelze rozumět pouze obec, ve které má dlužník sídlo; v souladu s tímto ustanovením je použití průměrné úrokové sazby bank působících na území České republiky (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2007, sp. zn. 29 Odo 1214/2005, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck pod č. C číslo).

19. Obvyklá výše úroku požadovaného bankami při poskytování úvěrů podnikatelům se živnostenským oprávněním v období června 2018 činila 4, 87 % ročně. Při zohlednění vůle účastníků řízení ujednat povinnost žalovaného vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky ve 14 měsíčních splátkách splatných vždy ke čtvrtému dni v měsíci počínaje červencem 2018, které měly mít anuitní povahu, je třeba takto určenou výši úroku promítnout jak do celkové výše splátek, tak do okolnosti, v jakém rozsahu měly být započítány na jistinu pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků a v jakém rozsahu na úrok. Výše splátek se pak jeví jako částka částka.

20. Žalovaný poskytl právní předchůdkyni žalobkyně plnění v celkové výši částka, a to v období od datum do datum, jak skutkově tvrdila žalobkyně. Při splátce ve výši částka dostačovala tato částka ke splnění celkem tří splátek. Žalovaný tedy až do splatnosti čtvrté splátky, která dospěla dne datum, nebyl ve skutečnosti v prodlení. Dne datum se ocitl v prodlení co do částky částka. Částečné plnění žalovaného se tak při obvyklé výši úroku započítá s ohledem na anuitní povahu takto určených splátek na jistinu v rozsahu částka a na úrok v rozsahu částka.

21. Žalovaný je proto povinen vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky ve výši částka (částka – částka) na jistině společně s úrokem ve výši částka (částka – částka), tj. celkem částka. Příslušenstvím pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků jsou dále úrok z prodlení v zákonné výši 10 % p.a. z částky částka od datum do datum, tj. 1 223, částka, a z částky částka od datum do zaplacení, jakož i náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka, neboť tato pohledávka je obsahem vzájemného závazku podnikatelů (§ 1970 o.z. a § 2 a 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob.

22. Soud naopak žalobu zamítl, pokud se žalobkyně po žalovaném na pohledávce na vrácení poskytnutých peněžních prostředků domáhala zaplacení částky převyšující částka s příslušenstvím, tj. co do žalobního požadavku na zaplacení 20 484, částka s úrokem ve výši 15 % p.a. z částky 18 748, částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši

10 % p.a. z částky 3 960, částka od datum do zaplacení.

23. Žalobkyně skutkově tvrdila, že právnická osoba, provedla inkasní úkony spočívající v přijetí plnění na ujednané splátky, avšak k prokázání tohoto skutkového tvrzení nenavrhla žádné důkazní prostředky. Se zřetelem k tomu, že se žalobkyně jednání konaného dne datum neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř.

24. Jestliže v řízení nevyšlo najevo, že by právní předchůdkyně žalobkyně provedla inkasní úkony, ohledně nichž se žalobkyně domáhala zaplacení odměny za jejich provedení, nemohla být žalobkyně v projednávané věci co do tohoto žalobního požadavku úspěšná ani z hlediska pravidel o vydání bezdůvodného obohacení.

25. Žalobkyně se po žalovaném dále domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 0, 1 % denně z částky částka od datum do datum, tj. 11, částka, z částky částka od datum do datum, tj. 58, částka, z částky částka od datum do datum, tj. 160, částka, z částky částka od datum do datum, tj. 243, částka, z částky částka od datum do datum, tj. 341, částka, z částky částka od datum do datum, tj. 432, částka, z částky částka od datum do datum, tj. 472, částka, z částky částka od datum do datum, tj. 613, částka, z částky částka od datum do datum, tj. 681, částka, z částky částka od datum do datum, tj. 794, částka, z částky částka od datum do datum, tj. 856, částka, z částky částka od datum do datum, tj. 975, částka, a z částky částka od datum do datum, tj. 6 878, částka, tj. celkem částka, z níž se žalobkyně vůči žalovanému domáhala jen částka.

26. Soud se nejprve zabýval vznikem ujednání o smluvních pokutách. Ve smlouvě o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný ujednali smluvní pokuty ve výši 0, 1 % z dlužné částky denně za prodlení se splněním některé z ujednaných splátek a ve výši částka v případě odeslání upomínky o splnění dluhu. Vedle toho měl být žalovaný povinen zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně„ poplatek“ ve výši částka za odeslání upomínky a ve výši částka za vyrozumí o tom, že uplatňuje právo žádat v důsledku prodlení žalovaného splnění dluhů založených smlouvou o úvěru jako celku.

27. Ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v případě prodlení žalovaného s plněním ujednaných splátek paušální částku bez zřetele na skutečně vynaložené náklady spojené s uplatněním takové pohledávky ve skutečnosti rovněž představovalo utvrzení dluhu žalovaného smluvní pokutou (§ 555 odst. 1 o.z.). Je tedy zřejmé, že mělo jít o smluvní pokuty, jimiž právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný utvrdili dluh žalovaného vůči právní předchůdkyni žalobkyně, jenž spočíval v povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky. Jestliže je týž dluh utvrzen několika smluvními pokutami, jejichž výše nebo způsob jejího stanovení se navzájem liší, je ujednání o takových smluvních pokutách neurčité, a proto ve skutečnosti potud o právní jednání vůbec nejde (§ 553 odst. 1 o.z).

28. Odtud vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný neujednali smluvní pokuty za prodlení se splněním povinnosti žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky, neboť ujednání o smluvních pokutách za prodlení žalovaného se splněním tohoto dluhu je pro jeho neurčitost zdánlivé. V řízení přitom nevyšlo najevo, že by byl projev vůle mezi účastníky řízení dodatečně vyjasněn (§ 553 odst. 2 o.z.). Pohledávka žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši částka proto nemohla vzniknout. Z těchto důvodů soud žalobu i co do této částky zamítl.

29. Celkem tedy soud zamítl žalobu co do žalobního požadavku na zaplacení 32 734, částka s příslušenstvím.

30. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.

31. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 35 % a žalovaný v rozsahu 65 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení 18 743, částka s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl a řízení v důsledku procesního zavinění žalobkyně zčásti zastavil co do částky v celkové výši 34 747, částka s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalovanému by tak příslušelo vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši

30 %. Žalovanému však v řízení nevznikly žádné náklady, jejichž náhradu by mohl žádat, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

32. Výše soudního poplatku za řízení v projednávané věci činila částka (§ 1 písm. a),

§ 5, § 6 odst. 1 a 7 a položka 2 bod 1 písm. c) přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů). Žalobkyně na soudním poplatku za řízení zaplatila částka. Žalobkyně tak má právo na vrácení přeplatku ve výši částka.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.