OSKO 19 C 182/2022

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu titul Markem Jägerem, titul za jménem, jako samosoudcem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši

11, 75 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částka s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalovaná v období od datum do datum užívala (požívala) nemovité věci v katastrálním území Petrovice, jejichž vlastnicí je žalobkyně. O sporných právech vyplývajících z tohoto užívání účastnice řízení dne datum uzavřely dohodu o narovnání, na jejímž základě se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni částka, a to ve splátkách ve výši částka splatné do datum, kterou žalovaná splnila, a ve výši po částka splatných do datum a do datum, které však žalovaná nesplnila. V důsledku toho dne datum dospěl tento dluh jako celek. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovanou je úrok z prodlení v zákonné výši. Žalovaná ji nesplnila ani přes výzvu žalobkyně ze dne datum.

2. Žalovaná se ve vyjádření k žalobě postavila na stanovisko, že po uzavření dohody o narovnání vyšlo najevo, že žalobkyně se vlastnicí nemovitých věcí, které žalovaná požívala, stala až v roce 2021. Z uvedeného důvodu jí nevzniklo právo na zaplacení zbývajících dvou splátek, a žalovaná tak svůj dluh vůči žalobkyni již splnila.

3. Žalobkyně je státní příslušnicí Kuvajtu.

4. Žalovaná měla v době zahájení řízení v projednávané věci sídlo na území České republiky, a proto je podle čl. 4 odst. 1 a čl. 63 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech dána mezinárodní soudní příslušnost (pravomoc) soudů České republiky, a to bez zřetele na státní příslušnost žalobkyně.

5. Z dohody o narovnání, kterou účastnice řízení uzavřely dne datum, soud zjistil, že předmětem této dohody je úprava sporných práv z požívání pozemků v katastrálních územích obec, část obce a část obce žalovanou v období od datum do datum (čl. I. dohody o narovnání). Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni částka, a to ve splátkách ve výši částka splatné do datum a po částka splatných do datum a do datum pod ztrátou výhody splátek (čl. III. odst. 1 a 2 dohody o narovnání).

6. Soud vzal za své skutkové zjištění shodná skutková tvrzení účastnic řízení, že žalovaná zaplatila žalobkyni částka.

7. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 20. 10. 2021, č.j. 32 D 466/2021 – 110, které nabylo právní moci dne datum, soud zjistil, že žalobkyně byla jedinou dědičkou zůstavitelky jméno celé jméno žalobkyně, která zemřela dne datum. Do pozůstalosti náležely též pozemky v katastrálních územích obec, část obce a část obce, jejichž požívání se týkala dohoda o narovnání, kterou účastnice řízení uzavřely dne datum.

8. Z dopisu zástupce žalobkyně žalované ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou v důsledku prodlení se splněním splátky, která dospěla dne datum, ke splnění celého dluhu. Tuto výzvu zástupce žalobkyně doručil žalované dne datum, jak vyplývá z dodejky a ze zprávy elektronické pošty z téhož dne.

9. Účastnice řízení tedy dne datum uzavřely dohodu o narovnání, kterou upravily sporná práva vyplývající z požívání pozemků v katastrálních územích obec, část obce a část obce žalovanou v období od datum do datum. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni částka, a to ve splátkách ve výši částka splatné do datum a po částka splatných do datum a do datum pod ztrátou výhody splátek. Z těchto částek žalovaná zaplatila žalobkyni částka. Dopisem ze dne datum žalobkyně uplatnila vůči žalované ztrátu výhody splátek.

10. Z výpisu z katastru nemovitostí pro katastrální území Petrovice, list vlastnictví číslo soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

11. Účastnice řízení v uzavřené dohodě o narovnání zvolily pro svůj závazkový právní poměr právo České republiky, a to v souladu s čl. 14 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (příjmení) číslo o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II).

12. Podle § 7 o.z. má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře.

13. Podle § 1903 odst. 1 věta první o.z. dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné.

14. Podle § 1904 věta druhá o.z. narovnání dohodnuté v dobré víře nepozbývá platnosti ani tehdy, zjistí-li se na základě skutečností vyšlých najevo dodatečně, že některá ze stran pohledávku neměla.

15. Bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel podle

§ 1931 právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.

16. Účastnice řízení upravily dohodou o narovnání, kterou uzavřely dne datum, práva vyplývající z požívání pozemků v katastrálních územích obec, část obce a část obce žalovanou v období od datum do datum tak, že se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni částka. I kdyby se žalované podařilo prokázat skutkové tvrzení, že žalobkyně se stala vlastnicí uvedených nemovitých věcí až v roce 2021, nebyla by tím platnost uzavřené dohody o narovnání dotčena. Žalovaná totiž ani skutkově netvrdila, že snad žalobkyně při jejím uzavření nejednala v dobré víře. obec víra žalobkyně se přitom předpokládá. Jednala-li žalobkyně při uzavření dohody o narovnání v dobré víře, nepozbývá tato dohoda platnosti, ani kdyby vyšlo najevo, že pohledávku za žalovanou vyplývající z požívání nemovitých věcí zcela nebo zčásti neměla.

17. Ostatně ani kdyby se žalobkyně – v obecné rovině – stala vlastnicí nemovitých věcí, o jejichž požívání žalovanou šlo, až v roce 2021, jak skutkově tvrdí žalovaná, nebylo by jen z takového skutkového zjištění možné usoudit, že jí pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení za období do nabytí vlastnického práva nenáležela. Je tomu tak proto, že požíváním cizí věci lze získat bezdůvodné obohacení i na úkor osoby odlišné od vlastníka, například na úkor propachtovatele, který není vlastníkem, jestliže pachtovní smlouva byla neplatná (tak v poměru k bezdůvodnému obohacení získanému přijetím plnění na základě neplatné nájemní smlouvy usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2011, sp. zn. 28 Cdo 620/2011), a to za předpokladu dobré víry poživatele (k tomu rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2021, sp. zn. 28 Cdo 493/2021, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2022, pod poř. číslo).

18. Mimoto v projednávané věci vyšlo najevo, že se žalobkyně stala vlastnicí dotčených nemovitých věcí v důsledku dědění. Přitom byla jediným dědicem zůstavitelky. Pohledávky za žalovanou vyplývající z požívání těchto nemovitých věcí, které účastnice řízení učinily předmětem dohody o narovnání, za období před úmrtím zůstavitelky by proto na žalobkyni jako jedinou dědičku zůstavitelky rovněž přešly.

19. Má proto žalobkyně za žalovanou pohledávku ve výši částka na jistině (částka – částka). Jejím příslušenstvím je úrok z prodlení v zákonné výši 11, 75 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení (§ 1970 o.z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob). Její splatnost se pojí s uplatněním ztráty výhody splátek podle dopisu žalobkyně žalované ze dne datum.

20. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.

21. Plně procesně úspěšné žalobkyni přísluší právo na náhradu nákladů řízení ve výši částka

(§ 142 odst. 1 o.s.ř.), které sestávají ze soudního poplatku zaplaceného za řízení ve výši částka a z odměny za zastupování advokátem a náhrady jeho hotových výdajů v celkové výši částka (tři úkony právní služby po částka při tarifní hodnotě částka, a to převzetí a příprava zastoupení, žaloba a účast při jednání konaném dne datum, dále tři paušálních náhrady hotových výdajů po částka, celkem tedy částka, a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši částka a dále cestovné ve výši částka při cestě obec – obec a zpět dne datum v délce 138 km, průměrné spotřebě 7 l číslo km a ceně benzinu automobilového 95 oktanů ve výši 43, částka za litr a při náhradě za používání osobních silničních motorových vozidel ve výši 4, částka za kilometr jízdy podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 511/2021 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, ve znění pozdějších předpisů, a náhrada za promeškaný čas v rozsahu čtyř půlhodin po částka, tj. částka.

22. Na základě výzvy zástupce žalobkyně žalované ze dne datum teprve dospěla pohledávka, která je předmětem řízení v projednávané věci, a proto nejde o výzvu k plnění podle § 142a odst. 1 o.s.ř. (shodně usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 23 Co 210/2013). Výzva k plnění má totiž poskytnout prodlévajícímu dlužníku ještě jednou příležitost k dobrovolnému splnění, než věřitel přistoupí k uplatnění pohledávky v řízení před soudem.

23. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslo).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.