OSKO 19 C 24/2022

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu titul Markem Jägerem, titul za jménem, jako samosoudcem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ zastoupená titul ing. jméno příjmení, titul za jménem, advokátem, sídlem ⟪LB:lb_003⟫ obec a číslo – část obce, ulice a číslo, PSČ PSČ ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_006⟫ o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši

8, 25 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení a nahradit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně náklady řízení ve výši částka, a to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši nejméně částka splatných vždy nejpozději k 25. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje prvním měsícem po měsíci, v němž výrok I. tohoto rozsudku nabude právní moci, až do úplného zaplacení; v případě prodlení se splněním byť i jediné měsíční splátky ztrácí žalovaná výhodu splátek a dosud nesplněná část dluhu se stává bez dalšího splatnou.

II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni 2 045, částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky částka od datum do datum, ve výši 1, 5 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení a ve výši 8, 25 % p.a. z částky částka od datum do datum.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částka s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalovaná jako vydlužitelka uzavřela dne datum s právnická osoba jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou právnická osoba přenechala žalované částka a žalovaná se je zavázala vrátit a zaplatit úrok ve výši částka, odměnu za„ zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení“ ve výši částka a odměnu za„ vedení zákaznického účtu a komfortní splácení“ ve výši částka, a to v 18 měsíčních splátkách po částka. Žalovaná však tyto dluhy splnila jen zčásti. právnická osoba své pohledávky za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum postoupila žalobkyni. Ani přes výzvu žalobkyně však žalovaná odpovídající dluhy nesplnila. Má tedy žalobkyně za žalovanou pohledávky ve výši částka na jistině, jejímž příslušenstvím je úrok z prodlení v zákonné výši 10 % p.a. z částky částka za období od datum do datum, tj. 1 129, částka, a dále od datum do zaplacení. Žalovaná jako vydlužitelka uzavřela dále dne datum s právnická osoba jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou právnická osoba přenechala žalované částka a žalovaná se je zavázala vrátit a zaplatit úrok ve výši částka, odměnu za„ zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení“ ve výši částka a odměnu za„ vedení zákaznického účtu a komfortní splácení“ ve výši částka, a to v 18 měsíčních splátkách po částka. Žalovaná však tyto dluhy splnila jen zčásti. právnická osoba své pohledávky za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum postoupila žalobkyni. Ani přes výzvu žalobkyně však žalovaná odpovídající dluhy nesplnila. Má tedy žalobkyně za žalovanou pohledávky ve výši částka na jistině, jejímž příslušenstvím je úrok z prodlení v zákonné výši 8, 25 % p.a. z částky částka za období od datum do datum, tj. 916, částka, a dále od datum do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Pro případ procesního úspěchu žalobkyně pouze navrhla, aby soud povolil splátky.

3. Žalovaná je státní příslušnicí Rumunské republiky.

4. Žalovaná měla v době zahájení řízení v projednávané věci bydliště na území České republiky, a proto je podle čl. 4 odst. 1 a čl. 62 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech dána mezinárodní soudní příslušnost (pravomoc) soudů České republiky.

5. Z výpisu právnická osoba, sídlem adresa,

IČO, ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vedeného Českou národní bankou soud zjistil, že právnická osoba je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr.

6. Ze zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že žalovaná nabídla společnosti právnická osoba, uzavření smlouvy o zápůjčce, kterou by právnická osoba přenechala žalované částka. V nabídce na uzavření smlouvy o zápůjčce uvedla, že výkonem závislé práce dosahuje výdělku ve výši částka čistého měsíčně. Dále uvedla, že její pravidelné měsíční výdaje činí částka. Žalovaná předložila právní předchůdkyni žalobkyně pracovní smlouvu a vyúčtování mzdy.

7. Ze smlouvy o zápůjčce, kterou právnická osoba jako zapůjčitelka uzavřela dne datum se žalovanou jako vydlužitelkou, soud zjistil, že se právnická osoba zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši částka a žalovaná se zavázala je společnosti právnická osoba vrátit a zaplatit úrok ve výši částka, odměnu za„ zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení“ ve výši částka a odměnu za„ vedení zákaznického účtu a komfortní splácení“ ve výši částka, celkem tedy částka, a to v 18 měsíčních splátkách po částka. Podpisem smlouvy o zápůjčce žalovaná potvrdila, že při jejím uzavření převzala předmět zápůjčky. Tato smlouva o zápůjčce dále odkazovala na smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce.

8. Ze zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že žalovaná nabídla společnosti právnická osoba uzavření smlouvy o zápůjčce, kterou by právnická osoba přenechala žalované částka. V nabídce na uzavření smlouvy o zápůjčce uvedla, že výkonem závislé práce dosahuje výdělku ve výši částka čistého měsíčně. Další příjmy osob v rodinné domácnosti dosahovaly částka měsíčně. Dále uvedla, že její pravidelné měsíční výdaje činí částka Vedle toho plní jiné dluhy ve splátkách po částka měsíčně. Žalovaná předložila právní předchůdkyni žalobkyně pracovní smlouvu a vyúčtování mzdy.

9. Ze smlouvy o zápůjčce, kterou právnická osoba jako zapůjčitelka uzavřela dne datum se žalovanou jako vydlužitelkou, soud zjistil, že se právnická osoba zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši částka a žalovaná se zavázala je společnosti právnická osoba vrátit a zaplatit úrok ve výši částka, odměnu za„ zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení“ ve výši částka a odměnu za„ vedení zákaznického účtu a komfortní splácení“ ve výši částka, celkem tedy částka, a to v 18 měsíčních splátkách po částka. Podpisem smlouvy o zápůjčce žalovaná potvrdila, že při jejím uzavření převzala předmět zápůjčky. Tato smlouva o zápůjčce dále odkazovala na smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce.

10. Z uznání dluhu ze dne datum soud zjistil, že žalovaná uznala vůči právnická osoba dluhy, které měly založit smlouvy o zápůjčce uzavřené dne datum a dne datum, v celkové výši 118 929, částka.

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou právnická osoba jako postupitelka uzavřela dne datum se žalobkyní jako postupnicí, soud zjistil, že právnická osoba postoupila žalobkyni pohledávky uvedené v příloze číslo této smlouvy, mezi nimi též pohledávky za žalovanou založené smlouvami o zápůjčce, které se žalovanou uzavřela dne datum a dne datum (čl. I. odst. 1, čl. II. odst. 1 a příloha číslo smlouvy o postoupení pohledávek). Účinky změny v osobě věřitele postoupených pohledávek v poměru mezi právnická osoba a žalobkyní nastaly v okamžiku uzavření smlouvy o postoupení pohledávek (čl. XII. odst. 14 smlouvy o postoupení pohledávek).

12. Z oznámení právnická osoba žalované ze dne datum soud zjistil, že právnická osoba žalované oznámila postoupení pohledávek založených smlouvou o zápůjčce, které se žalovanou uzavřela dne datum a dne datum, žalobkyni a vyzvala ji k jejich splnění ve lhůtě deseti dnů od doručení tohoto oznámení žalované. Toto oznámení žalované odeslala dne datum, jak soud zjistil z podacího lístku.

13. Z výzvy zástupce žalobkyně žalované ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to do datum. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalované dne datum, jak soud zjistil z podacího lístku.

14. Žalovaná tedy jako vydlužitelka uzavřela dne datum s právnická osoba jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě právnická osoba poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka a žalovaná se zavázala je společnosti právnická osoba vrátit a zaplatit úrok ve výši částka, odměnu za„ zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení“ ve výši částka a odměnu za„ vedení zákaznického účtu a komfortní splácení“ ve výši částka, celkem tedy částka, a to v osmnácti měsíčních splátkách po částka. Žalovaná dále jako vydlužitelka uzavřela dne datum s právnická osoba jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě právnická osoba poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka a žalovaná se zavázala je společnosti právnická osoba vrátit a zaplatit úrok ve výši částka, odměnu za„ zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení“ ve výši částka a odměnu za„ vedení zákaznického účtu a komfortní splácení“ ve výši částka, celkem tedy částka, a to v osmnácti měsíčních splátkách po částka. Žalovaná sice v listině ze dne datum uznala vůči právnická osoba dluhy, které měly založit smlouvy o zápůjčce uzavřené dne datum a dne datum, avšak v uznání dluhu uvedla jej jen jejich celkovou výši podle obou smluv. Smlouvou o postoupení pohledávek, kterou právnická osoba jako postupitelka uzavřela se žalobkyní jako postupnicí dne datum, právnická osoba postoupila žalobkyni též pohledávky, které vznikly podle smluv o zápůjčce uzavřených dne datum a dne datum se žalovanou. právnická osoba dopisem ze dne datum postoupení těchto pohledávek oznámila žalované. Zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k jejich splnění dopisem ze dne datum.

15. Ze smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce ani z tabulek umoření ze dne datum soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

16. Podle čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (příjmení) číslo 2008 ze dne datum o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) smlouva se řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část.

17. právnická osoba a žalovaná podle čl. 10 odst. číslo smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, na které odkazovaly smlouva o zápůjčce uzavřené dne datum a dne datum, zvolily pro závazkové právní poměry založené touto smlouvou právo České republiky.

18. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne podle § 2390 o.z. smlouva o zápůjčce.

19. Podle § 2392 odst. 1 věta první o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

20. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

21. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

22. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

23. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

24. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

25. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

26. Bez zřetele k povinnosti žalované jako spotřebitele poskytnout právní předchůdkyni žalobkyně úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení její schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod číslo).

27. Z pracovní smlouvy, kterou žalovaná jako zaměstnankyně uzavřela s právnická osoba jako zaměstnavatelkou, soud zjistil, že žalovaná pro tuto zaměstnavatelku vykonávala od datum práci dělnice za mzdu ve výši částka měsíčně.

28. Z vyúčtování mzdy za období září 2018 soud zjistil, že žalovaná výkonem závislé práce dosáhla výdělku ve výši částka čistého.

29. Z vyúčtování mzdy za období prosince 2018 soud zjistil, že žalovaná výkonem závislé práce dosáhla výdělku ve výši částka čistého.

30. Z vyúčtování mzdy za období ledna 2019 soud zjistil, že žalovaná výkonem závislé práce dosáhla výdělku ve výši částka čistého.

31. Z faktury ze dne datum soud zjistil, že žalovaná zaplatila částka za ubytování v období od datum do datum.

32. Z faktury ze dne datum soud zjistil, že žalovaná zaplatila částka za ubytování v období od datum do datum.

33. Z faktury ze dne datum soud zjistil, že žalovaná zaplatila částka za ubytování v období od datum do datum.

34. Z faktury ze dne datum soud zjistil, že žalovaná zaplatila částka za ubytování v období od datum do datum.

35. Z faktury ze dne datum soud zjistil, že žalovaná zaplatila částka za ubytování v období od datum do datum.

36. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy na základě pracovní smlouvy a vyúčtování mzdy, které jí žalovaná předložila před uzavřením smluv o zápůjčce, prověřila údaje o příjmu žalované, které žalovaná uvedla v nabídkách na uzavření smluv o zápůjčce (zákaznických kartách). Třebaže žalovaná v nabídce na uzavření smlouvy o zápůjčce (zákaznické kartě) ze dne datum uvedla, že další příjmy osob v rodinné domácnosti činily částka a o tomto údaji nepředložila žádný doklad, právní předchůdkyně žalobkyně jej nijak neprověřila. Přitom z dokladů o výši ceny za ubytování, jimiž žalovaná osvědčila výši výdajů na bydlení, vyplývalo, že již v době před uzavřením obou smluv o zápůjčce žalovaná platila za ubytování další osoby (osob). Právní předchůdkyně žalobkyně ani na základě tohoto zjištění neprověřovala, z kolika osob sestává rodinná domácnost žalované, jak a v jakém rozsahu se podílejí na společných výdajích ani zda má žalovaná vůči některé z nich vyživovací povinnost.

37. Právní předchůdkyně žalobkyně se tak co do údajů o pravidelných výdajích žalované omezila jen na prověření nákladů na bydlení, aniž se dále zabývala zjištěními, která vyplývala z dokladů o jejich výši, a již z tohoto důvodu proto zůstalo zjišťování výše alespoň pravidelných výdajů žalované neúplné. Mimoto právní předchůdkyně žalobkyně nijak neprověřila tvrzení žalované, že nemá žádné dluhy, jak uvedla v nabídce na uzavření smlouvy o zápůjčce (zákaznické kartě) ze dne datum, ani tvrzení žalované, že dluhy vůči třetím osobám plní ve splátkách po částka měsíčně, jak uvedla v nabídce na uzavření smlouvy o zápůjčce (zákaznické kartě) ze dne datum, a to ani nahlédnutím do insolvenčního rejstříku a centrální evidence exekucí ani databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalované. Taková potřeba přitom vyplývala nejen z okolnosti, nakolik kusé údaje žalovaná uvedla o svých výdajích, nýbrž i z okolnosti, že v době uzavření smlouvy o zápůjčce ze dne datum trval pracovní poměr žalované méně než dva měsíce, a z povahy bydlení žalované.

38. Z toho vyplývá, že na základě dokladů, které jí žalovaná před uzavřením smluv o zápůjčce předložila, nemohla právní předchůdkyně žalobkyně s vynaložením odborné péče posoudit úvěruschopnost žalované, protože z nich vyplýval jen pravidelný příjem žalované, avšak chyběly podklady o dalších příjmech osob v rodinné domácnosti žalované a o výši pravidelných výdajů žalované, s výjimkou nákladů na bydlení, jejichž výše však přesahovala údaje, které žalovaná sdělila právní předchůdkyni žalobkyně před uzavřením smluv o zápůjčce. Bez znalosti skutečné výše pravidelných výdajů žalované přitom nebylo možné zjistit, zda žalovaná má dostatek volných peněžních prostředků k plnění ujednaných splátek.

39. Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může podle § 586 odst. 1 o.z. vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

40. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání podle § 586 odst. 2 o.z. za platné.

41. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

42. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o úvěru s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek. Žalovaná námitku neplatnosti uzavřených smlouvy o zápůjčce z uvedeného důvodu rovněž nevznesla.

43. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008 číslo o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

44. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.

45. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.

46. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci

C číslo).

47. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí lhůtě (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo).

48. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

49. Odtud vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

50. Smlouvy o zápůjčce, které žalovaná jako vydlužitelka uzavřela dne datum a dne datum s právnická osoba jako zapůjčitelkou, jsou tedy neplatné, protože právní předchůdkyně žalobkyně porušila povinnost před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnuté spotřebitelské úvěry splácet.

51. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

52. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

53. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

54. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

55. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

56. Právní předchůdkyni žalobkyně proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalované podle smlouvy o zápůjčce ze dne datum, tj. ve výši částka. Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaná zaplatila částka, jak skutkově tvrdila žalobkyně, nabyla žalobkyně pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši částka na jistině (částka – částka). Splatnost této pohledávky se pak pojí s výzvou zástupce žalobkyně žalované ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, v níž žalobkyně určila žalované lhůtu do datum. Naopak oznámení o postoupení této pohledávky žalobkyni ze dne datum její splatnost přivodit nemohlo, protože výzvu ke splnění, kterou toto oznámení obsahuje, učinila právnická osoba v době, kdy již v důsledku postoupení pohledávky pozbyla právní postavení její věřitelky.

57. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovanou je úrok z prodlení ve výši 8, 5 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob).

58. Právní předchůdkyni žalobkyně dále náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalované podle smlouvy o zápůjčce ze dne datum, tj. ve výši částka. Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaná zaplatila částka, jak skutkově tvrdila žalobkyně, nabyla žalobkyně pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši částka na jistině (částka – částka). Splatnost této pohledávky se pak pojí s výzvou zástupce žalobkyně žalované ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, v níž žalobkyně určila žalované lhůtu do datum. Naopak oznámení o postoupení této pohledávky žalobkyni ze dne datum její splatnost přivodit nemohlo, protože výzvu ke splnění, kterou toto oznámení obsahuje, učinila právnická osoba v době, kdy již v důsledku postoupení pohledávky pozbyla právní postavení její věřitelky.

59. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovanou je úrok z prodlení ve výši 8, 5 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob). Žalobkyně se však vůči žalované domáhala úroku z prodlení jen ve výši

8, 25 % p.a. a soud potud nemohl překročit žalobní návrh (§ 153 odst. 2 o.s.ř.).

60. Soud naopak žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalované domáhala úroku z prodlení za období před datum, tj. co do 2 045, částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky částka od datum do datum, ve výši 1, 5 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení a ve výši 8, 25 % p.a. z částky částka od datum do datum.

61. Pro úplnost soud uvádí, že uznání dluhu obsažené v listině ze dne datum je neurčité, protože v něm žalovaná neuvedla, v jaké výši uznává jednotlivé dluhy, které měly obě smlouvy o zápůjčce založit, a namísto toho v uznání označila jen celkovou částku. Uznává-li však dlužník více dluhů, musí nepochybně určit, které jednotlivé dluhy uznává co do důvodu i výše (tak již v poměrech právní úpravy účinné před datum rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. 32 Odo 376/2003, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím C. H: Beck pod poř. č. C číslo).

62. Soud se zřetelem k majetkovým poměrům žalované, její vůli splnit dluhy vůči žalobkyni a jejich výši shledal důvody pro postup podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř. a stanovil, že plnění se může stát ve splátkách po částka měsíčně pod ztrátou výhody splátek. Příjmy žalované z výkonu závislé práce činí ve výši částka čistého měsíčně. Její pravidelné výdaje na bydlení dosahují částka měsíčně.

63. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 96 % a žalovaná v rozsahu 4 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení částka s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do částky ve výši 2 045, částka s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyni tak přísluší vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši

92 % Náklady řízení, které žalobkyně platila, spočívají v soudním poplatku zaplaceném za řízení ve výši částka. Náklad na zastupování žalobkyně advokátem soud nemá za účelně vynaložený. Zástupce žalobkyně je totiž zároveň akcionářem žalobkyně, jak vyplývá z notářského zápisu ze dne datum, sp. zn. NZ číslo a N 1539/2020. Jeho prostřednictvím je ostatně se žalobkyní propojena i společnost, ve který její zástupce vykonává advokacii. Poměr mezi žalobkyní a jejím zástupcem se tedy neomezoval jen na poskytování právní pomoci, nýbrž zástupce žalobkyně prosazoval v řízení vlastní, třeba jen zprostředkovaný zájem na jeho výsledku. Úspěch žalobkyně v projednávané věci se příznivě projeví v jejích hospodářských poměrech, a v důsledku toho i v majetku zástupce žalobkyně, který je jejím akcionářem, protože hospodářské poměry žalobkyně se odrážejí i v hodnotě účastnických cenných papírů, které emitovala, a v právech s nimi spojených, zejména v právu na podíl na zisku. Taková míra vlastního zájmu zástupce žalobkyně na výsledku řízení se však vymyká postavení zástupce účastníka řízení. Kdyby v poměrech projednávané věci měla mít žalobkyně právo i na náhradu za odměnu za zastoupení advokátem a jeho hotové výdaje, šlo by ve skutečnosti jen o rozmnožování jejího zisku. Z tohoto důvodu se náklady vynaložené na zastoupení žalobkyně advokátem nejeví jako účelné. Tento závěr se neprosadí pouze v poměru k dvěma paušálním náhradám hotových výdajů (výzva k plnění ze dne datum a žaloba) po částka (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů), neboť na ně by žalobkyni vzniklo právo i v případě, že by se nedala v řízení zastoupit advokátem (§ 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 1 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu). Naopak by žalobkyni – kdyby se byla nedala zastoupit – nevzniklo právo na náhradu za daň z přidané hodnoty. Celková výše nákladů řízení, které žalobkyně (účelně) platila, tak činí částka. Žalobkyni pak náleží náhrada jejich poměrné části ve výši 92 %, tj. částka. Náklad na podání žalobkyně ze dne datum soud rovněž nepovažuje za účelně vynaložený, neboť jím doplnila skutková tvrzení a důkazní prostředky, které měla obsahovat již žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.