OSKO 19 C 64/2023

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ zastoupená údaje o zástupci ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_005⟫ zastoupená JUDr. jméno příjmení, LL.M., advokátkou, sídlem adresa ⟪LB:lb_006⟫ o vyklizení nemovitých věcí

I. Žalovaná je povinna vyklidit stavební parcelu p.č. st. 828, jejíž součástí je budova adresa, a pozemkovou parcelu p. číslo obě katastrální území Jevany, a vyklizené je odevzdat žalobkyni, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 15 285 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala vyklizení stavební parcely p.č. st. 828, jejíž součástí je budova adresa, a pozemkové parcely p. číslo obě katastrální území Jevany. V žalobních důvodech uvedla, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí těchto nemovitých věcí. Žalobkyně jako pronajímatelka uzavřela dne datum se žalovanou jako nájemkyní nájemní smlouvu, na jejímž základě je přenechala žalované k dočasnému užívání. Nájemní poměr založený touto smlouvou zanikl dne datum, a to na základě výpovědi nájmu žalobkyní, jejímž důvodem bylo prodlení žalované s placením nájemného. Žalovaná však dotčené nemovité věci nevyklidila ani přes výzvu žalobkyně ze dne datum.

2. Žalovaná se ve vyjádření k žalobě postavila na stanovisko, že vskutku byla v prodlení s placením nájemného, avšak pohledávku žalobkyně na jeho zaplacení již splnila a ujednané nájemné za užívání předmětu nájmu platí i nyní.

3. Z výpisu z katastru nemovitostí pro katastrální území Jevany, list vlastnictví číslo soud zjistil, že žalobkyně je vlastnicí stavební parcely p.č. st. 828, jejíž součástí je budova adresa, a pozemkové parcely p. číslo obě katastrální území Jevany.

4. Z nájemní smlouvy, kterou žalobkyně jako pronajímatelka a žalovaná jako nájemkyně uzavřely dne datum, soud zjistil, že žalobkyně přenechala žalované k užívání stavební parcelu p.č. st. 828, jejíž součástí je budova adresa, a pozemkovou parcelu p. číslo obě katastrální území Jevany, za ujednané nájemné (čl. 1 odst. 1.1. a čl. 2 nájemní smlouvy), a to na dobu neurčitou (čl. 4 odst. 4.1. nájemní smlouvy) za účelem bydlení (čl. 3 odst. 3.1. nájemní smlouvy). Další osobou oprávněnou k užívání předmětu nájmu jako člen rodinné domácnosti žalované byl též její manžel (čl. 3 odst. 3.2. nájemní smlouvy). Žalobkyně mohla nájemní smlouvu vypovědět, ocitla-li se žalovaná v prodlení s placením nájemného po dobu delší než třicet dnů, a to s výpovědní dobou v délce tří měsíců, která počne běžet od prvního dne měsíce následujícího po doručení výpovědi (čl. 4 odst. 4.3. nájemní smlouvy).

5. Z dopisu zástupce žalobkyně žalované ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně nájem vypověděla v důsledku prodlení žalované s placením nájemného za období od října 2020 do května 2022. Tuto výpověď zástupce žalobkyně žalované doručil dne datum, jak vyplývá z dodejky.

6. Z dopisu zástupce žalobkyně žalované ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění povinnosti, která je předmětem řízení v projednávané věci. Tuto výzvu zástupce žalobkyně doručil žalované dne datum, jak vyplývá z dodejky. Totéž soud zjistil z dopisu zástupce žalobkyně žalované ze dne datum, který zástupce žalobkyně doručil žalované dne datum, jak vyplývá z dodejky.

7. Žalobkyně jako pronajímatelka tedy žalované jako nájemkyni nájemní smlouvou ze dne datum přenechala k dočasnému užívání nemovité věci, jejichž vyklizení se nyní žalobkyně po žalované domáhá. Nájemní poměr založený touto nájemní smlouvou zanikl dne datum, a to na základě výpovědi nájmu žalobkyní. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vyklizení dotčených nemovitých věcí dopisy ze dne datum a ze dne datum.

8. Z výzvy žalobkyně žalované ze dne datum, včetně plné moci a dodejky, soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

9. Soud zamítl návrh žalobkyně na provedení důkazu výpisem z účtu vedeného pro zástupce žalobkyně o plněních přijatých od žalované za období od datum a zprávou elektronické pošty ze dne datum a návrh účastnic řízení na provedení důkazu zprávou elektronické pošty ze dne datum

10. Třebaže nájemní poměr účastníků řízení vznikl před datum, řídil se od datum zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (§ 3074 odst. 1 o.z.).

11. Podle § 663 obč. zák. nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky.

12. Podle § 1040 odst. 1 o.z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

13. Podle § 2285 o.z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.

14. Podle § 2292 o.z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

15. Předmětem nájmu podle nájemní smlouvy, kterou žalobkyně jako pronajímatelka a žalovaná jako nájemkyně uzavřely dne datum, byl dům určený k bydlení. Přestože osobou oprávněnou užívat předmět nájmu byl též manžel žalované jako člen rodinné domácnosti žalované, nevznikl mezi žalovanou a manželem žalované společný nájem bytu. Je tomu tak proto, že předmětem společného nájmu bytu mohl být pouze byt jako celek (příjmení, M., příjmení, M. in Švestka, J., příjmení, J., příjmení, M., příjmení, M. a kol. Občanský zákoník, II. díl, Praha: C. H. Beck, 2009, k § 700, marg. číslo). Úprava nájmu bytu se stejně tak nepoužila, jestliže došlo k nájmu nemovitosti jako celku, a to přestože je určena k bydlení (tamtéž, k § 685, marg. číslo). Nájemkyní se tak stala výlučně žalovaná. Nájemní poměr založený touto nájemní smlouvou zanikl dne datum, a to na základě výpovědi nájmu žalobkyní. K obnovení nájmu přitom nedošlo, i když žalovaná předmět nájmu užívala i po zániku nájemního poměru účastnic řízení, a to bez zřetele k tomu, že žalobkyně dopisy ze dne datum a ze dne datum žalovanou vyzvala k vyklizení předmětu nájmu. K obnovení nájemní smlouvy totiž může dojít jen tehdy, jde-li o nájem bytu (domu) na dobu určitou, který skončil uplynutím sjednané doby nájmu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. 26 Cdo 1082/2017, uveřejněný v časopisu Soudní rozhledy, roč. 2019, číslo s. 13). Na trvání nájemního poměru by nebylo možné usoudit ani z okolnosti, že žalovaná platí žalobkyni částku odpovídající ujednanému nájemnému i v době po zániku nájmu a žalobkyně tato plnění přijímá. Žalobkyně potud přiléhavě poukázala na povinnost žalované platit žalobkyni náhradu ve výši ujednaného nájemného za užívání předmětu nájmu po zániku nájemního poměru podle § 2295 o.z.

16. Odtud vyplývá, že žalovaná pozbyla právní důvod užívání nemovitých věcí, které byly předmětem nájmu, a žalobkyně se oprávněně po žalované domáhá jejich vyklizení.

17. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty.

18. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Plně procesně úspěšné žalobkyni přísluší právo na náhradu nákladů řízení ve výši 15 285 Kč, které sestávají ze soudního poplatku zaplaceného za řízení ve výši 5 000 Kč a z odměny za zastupování advokátem a náhrady jeho hotových výdajů v celkové výši 10 285 Kč (čtyři úkony právní služby po 1 500 Kč při tarifní hodnotě 10 000 Kč, a to převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění ze dne datum, žaloba a účast při jednání konaném dne datum, a dále čtyři paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč, celkem tedy 7 200 Kč, a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 1 512 Kč, cestovné ve výši 1 173 Kč při cestě obec – obec a zpět dne datum v délce 143 km, průměrné spotřebě 6, 8 l číslo km a průměrné ceně motorové nafty ve výši 44, 10 Kč za litr podle § 4 písm. c) vyhlášky č. 467/2022 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, a při náhradě za používání osobních silničních motorových vozidel ve výši 5, 20 Kč za kilometr jízdy podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 467/2022 Sb. a dále náhrada za promeškaný čas v rozsahu čtyř půlhodin po 100 Kč, tj. 400 Kč).

19. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslo). I v řízeních, jejichž předmětem je vyklizení nemovité věci, se za tarifní hodnotu považuje cena věci v době započetí úkonu právní služby, jíž se právní služba týká, podle § 9 odst. 1 advokátního tarifu (shodně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2002, sp. zn. 33 Odo 590/2002). V projednávané věci však nebyl podán znalecký posudek o ceně bytu (části nemovité věci, v níž je vymezen), jehož vyklizení se žalobce po žalovaných domáhal, a hodnotu tohoto bytu lze pro účely řízení v projednávané věci určit jen s nepoměrnými obtížemi. Šlo by totiž o zjištění jeho ceny jen za účelem určení výše náhrady nákladů řízení. Z tohoto důvodu soud při stanovení tarifní hodnoty vycházel z § 9 odst. 1 advokátního tarifu, podle něhož nelze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích nebo lze-li ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi a není-li dále stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu částka 10 000 Kč (shodný závěr přijal i Nejvyšší soud v usnesení ze dne 18. 12. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2651/2013).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.