OSKO 24 C 121/2023-26

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Klárou Svítilovou jako samosoudkyní ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_002⟫ o zaplacení 62 151,29 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 62 151,29 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 62 151,29 Kč od 31. 5. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 087 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně jako provozovatel distribuční soustavy a držitel licence na distribuci elektřiny se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala zaplacení zažalované částky z titulu neoprávněně odebrané elektřiny z elektrizační soustavy dle ust. § 51 zákona č. 458/2000 Sb., v platném znění (dále také jen „energetický zákon“). Dne 25. 1. 2023 byla zástupcem provozovatele distribuční soustavy na odběrném místě žalovaného na adrese adresa, jméno FO 33, přerušena dodávky elektrické energie odpojením odvodních vodičů z elektroměru se stavem VT 82 291 kWh a s jeho opětovným zaplombováním. Dne 27. 4. 2023 žalobkyně zjistila prostřednictvím zástupce zplnomocněného žalobkyní právnická osoba., kontrolou v odběrném místě žalovaného na adrese adresa, jméno FO 33, porušení plomby na krytu svorkovnice a připojení odvodních vodičů zpět do elektroměru, které nebylo provedeno provozovatelem distribuční soustavy. Stav elektroměru v době kontroly byl VT 90 642 kWh. Neoprávněný odběr byl zadokumentován včetně stavu elektroměru a elektroměr demontován. Následkem jednání žalovaného vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody dle vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny. právnická osoba za neoprávněný odběr je rozdílem stavů dne 25. 1. 2023 (přerušení dodávky elektrické energie odpojením odvodních vodičů z elektroměru s jeho opětovným zaplombováním) a dne 27. 4. 2023 (odhalení neoprávněného odběru) násobeno cenou stanovenou cenovým rozhodnutím ERÚ účinným v době zjištění neoprávněného odběru plus zákonná sazba DPH. Dle předně citované vyhlášky má žalobkyně právo dále na náhradu nákladů na zjištění neoprávněného odběru, kterou vyčíslila částkou 7 803,29 Kč včetně DPH. Tato částka představuje souhrn služeb poskytnutých externí společností na základě uzavřené smlouvy, tj. práce techniků na místě, zajištění jejich kvalifikace, nástroje a doprava na místo, zadokumentování, administrativní zpracování případu a další činnosti nutné nezbytné k provedení kontroly odběrného místa. Že náklady jsou součástí náhrady škody za neoprávněný odběr, převzala i judikatura – např. II. ÚS 1740/14, III. ÚS 1476/16 a další. S úhradou je žalovaný v prodlení od 31. 5. 2023, žalobkyně tak požaduje zákonný úrok z prodlení od 31. 5. 2023. Přes další výzvu žalovaný dosud neuhradil na zažalovanou částku ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.

3. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k navrženému postupu nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.

4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 o. s. ř.), provedení dalších důkazů účastníci nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o. s. ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav:

5. K odběrnému místu na adrese adresa, jméno FO 33, byla uzavřena smlouva o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí, a to dne 7. 7. 2022, smlouvu o sdružených dodávkách do odběrného místa uzavřel a smlouvu podepsal žalovaný (prokázáno smlouvou o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí číslo 22_NN_1010405277 účastníků žalovaného a právnická osoba.). Dne 25. 1. 2023 byla na adrese adresa, jméno FO 33 přerušena dodávka elektrické energie odpojením odvodních vodičů z elektroměru výrobní číslo hodnota se stavem VT 82 291 kWh s jeho opětovným zaplombováním. Dne 27. 4. 2023 bylo při kontrole odběrného místa zjištěno a zadokumentováno porušení plomby na krytu svorkovnice a připojení odvodních vodičů zpět do elektroměru, přičemž stav elektroměru v době kontroly byl VT 90 642 kWh (prokázáno obsahem oznámení o výsledku kontroly odběrného místa provedeného v zastoupení právnická osoba. pracovníky společnosti právnická osoba., ze dne 27. 4. 2023). Že společnost právnická osoba. je zmocněna žalobkyní mimo jiné k provádění kontrol odběrných míst za účelem řešení neoprávněných odběrů včetně zamezení a jejich pokračování, k odebírání zařízení žalobkyně sloužící k měření odběru nebo dodávky elektřiny, odpojení odběrného místa a zadokumentování zjištěného stavu na místě samém pro účely zajištění důkazních prostředků je prokazováno obsahem plné moci ze dne 6. 5. 2014.

6. Z výpočtu náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny v odběrném místě adresa, jméno FO 33, soud zjistil, že výpočet byl proveden dle vyhlášky č. 359/2020 Sb. v celkové výši 62 151,29 Kč, sestávající z částky 53 970,37 Kč za neoprávněný odběr, z částky 377,63 Kč za příkon a z částky 7 803,29 Kč za náklady spojené se zjištěním a přerušením neoprávněného odběru. Z faktury 9625015223 ze dne 9. 5. 2023, soud zjistil, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala vzniklou škodu neoprávněným odběrem ve výši 62 151,29 Kč. Z upomínky ze dne 13. 6. 2023 soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky. A dále dne 28. 6. 2023 zaslala žalovanému předžalobní upomínku.

7. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků dle ust. § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona, podle kterého neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Dle ust. § 51 odst. 2 energetického zákona neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje. Dle § 51 odst. 3 téhož zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

8. Nárok žalobkyně se tak řídí ustanoveními zvláštního právního předpisu, kterým je v daném případě zákon č. 458/2000 Sb., který upravuje odpovědnost jako objektivní, u které není podmínkou vzniku zavinění (sp. zn. 25 Cdo 916/2005, sp. zn. 25 Cdo 2768/2004, publikovaná v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 4024 a C 4271, sp. zn. 25 Cdo 229/2008 nebo sp. zn. 25 Cdo 2617/2010).

9. Dále soud aplikoval vyhlášku Ministerstvo průmyslu a obchodu č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny dále jen „vyhláška“). Dle ust. § 16 odst. 1 při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny. Dle § 16 odst. 3 vyhlášky výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle § 16 odst. 1 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny nebo cenami uveřejněnými operátorem trhu v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž je složena z a) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou za dodávku kladné regulační energie podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu a b) ceny za službu distribuční soustavy, kde v síti nízkého napětí se použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny a c) daně z přidané hodnoty a daně podle jiného právního předpisu. Dle § 17 věta druhá vyhlášky je součástí náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu, která vznikla provozovateli distribuční soustavy, je i náhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vzniklých provozovateli soustavy v souvislosti s neoprávněným odběrem, včetně nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, jeho ukončení, přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, a dalších souvisejících nákladů.

10. Za shora uvedeného proto soud dospěl k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná. K neoprávněnému odběru došlo, byl prokázán jak vznik škody a její výše, tak příčinná souvislost i to, že je to žalovaný, kdo za škodu odpovídá. Tím, že žalovaný nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se do prodlení. Úrok z prodlení přiznal soud žalobci zákonný dle § 1970 o. z., výše je stanovena § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl v souladu s § 160 odst. 1 věta první o. s. ř., když k jinému postupu soud neshledal důvod.

11. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží jí tak plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2 487 Kč, dvou paušálních náhrad ve výši 2x 300 Kč, předžalobní výzvu a přípravu a podání žaloby (§ 1 odst. 3 vyhlášky 254/2015 Sb., ze dne 23. září 2015, o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu). Celkem tedy náleží žalobkyni náhrada nákladů řízení ve výši 3 087 Kč, která byla přisouzena k rukám žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). K modifikaci pariční lhůty soud důvodu neshledal.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Nesplní-li účastníci povinnosti uložené tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí u soudu nebo formou exekuce.