OSKO 14 C 178/2025-53

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Kopuletou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 88 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 88 000 Kč s příslušenstvím z titulu nedoplatku z úvěrové smlouvy, popř. jako nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Uvedla, že s žalovaným uzavřela dálkovým způsobem smlouvu o úvěru č. číslo úvěrové smlouvy, a v návaznosti na to ve dnech 16. 10. 2023, 3. 11. 2023, 7. 11. 2023 a 13. 11. 2023 poskytla žalovanému bezhotovostním převodem na platbou ověřený účet peněžní prostředky v celkové výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni kromě jistiny také smluvní úrok z prodlení ve výši 40 % p.m. z jistiny a pro případ prodlení se splácením úvěru rovněž smluvní pokutu ve výši 0,1 % p.d. z dlužné částky úvěru. Žalovaný poskytnutý úvěr nesplácel řádně a včas, žalobkyně proto úvěr dopisem ze dne 15. 6. 2024 zesplatnila a požadovala po žalovaném uhrazení jistiny úvěru ve výši 50 000 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení ve výši 20 000 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 18 000 Kč a zákonných úroků z prodlení za dobu 19. 6. 2024 do zaplacení. Přestože byl žalovaný před podáním žaloby upomínán, dluh neuhradil.

2. Ve věci byl dne 27. 8. 2025 vydán elektronický platební rozkaz, doručený žalovanému dne 29. 8. 2025, proti kterému podal včas odpor, a to dne 10. 9. 2025. V odůvodnění odporu žalovaný uvedl, že žalovanou částku žalobkyni vrátil již dne 16. 2. 2024, žaloba tak byla podána bezdůvodně, když uvedený nárok zanikl splněním. V průběhu řízení doplnil, že nedoplatek dluhu ve výši 86 722,15 Kč uhradil žalobkyni dvěma splátkami, a to dne 22.2.2024 splátkou ve výši 36 722,15 Kč a dne 29.2.2024 splátkou ve výši 50 000 Kč. Navrhl, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

3. Ke zjištění skutkového stavu věci soud provedl zejména následující důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění:

Z kopií občanského a řidičského průkazu žalovaného soud zjistil, že žalovaný poskytl žalobkyni před uzavřením smlouvy své osobní údaje.

Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. číslo úvěrové smlouvy ze dne 16. 10. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnutou žalovanému úvěr do výše 30 000 Kč s možností opakovaného čerpání ode dne 16. 10. 2023 se smluvním úrokem 40 % p. m. (měsíčně), který má žalovaný splácet v měsíčních splátkách ve výši úroku s tím, že žalobkyně je oprávněna požadovat okamžité splacení celého dluhu, poruší-li žalovaný svou povinnost, a dále pro případ prodlení má žalobkyně právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, s níž byl žalovaný v prodlení.

Z výpisu z účtu žalovaného č. č. účtu za období od 9. 2. 2023 – 28. 2. 2023 soud zjistil, že na účet byla dne 9. 2. 2023 připsána příchozí platba od společnosti Anonymizováno., ve výši 28 673 Kč. Dále byla na účet dne 10. 2. 2023 připsána příchozí úhrada od společnosti právnická osoba. ve výši 10 000 Kč, dne 13. 2. 2023 dvě příchozí platby od společnosti právnická osoba. v celkové výši 2 500 Kč, dne 21. 2. 2023 příchozí platba ve výši 13 000 Kč z účtu č. č. účtu vedeného na jméno jméno FO. Dne 9. 2. 2023 byla z účtu odepsána mj. částka 7 442,40 Kč jako plánovaná splátka úvěru/úroku ve prospěch účtu č. č. účtu, dne 10. 2. 2023 částka ve výši 9 600 Kč ve prospěch účtu společnosti právnická osoba., dne 21. 2. 2023 částka ve výši 3 250 Kč ve prospěch účtu společnosti právnická osoba V měsíci únoru 2023 činil počáteční zůstatek na účtu částku -60,21 Kč, končený zůstatek činil částku -54,33 Kč.

Z výpisů z účtu žalovaného č. č. účtu za období od 10. 7. 2023 – 8. 9. 2023 bylo soudem zjištěno, že na účet byly připsány dvě příchozí platby od společnosti Anonymizováno., a to dne 13. 7. 2023 částka ve výši 38 791 Kč a dne 10. 8. 2023 částka ve výši 46 628 Kč. Dále byly na účet dne 14. 7. 2023 připsány dvě příchozí platby od společnosti právnická osoba. v celkové výši 1 030 Kč. Dne 14. 7. 2023 byla z účtu odepsána částka ve výši 8 600 Kč ve prospěch účtu společnosti právnická osoba. a částka ve výši 3 250 Kč ve prospěch účtu společnosti právnická osoba Dne 20. 7. 2023 byly na účet vloženy přes bankomat finanční prostředky ve výši 100 000 Kč, téhož dne byly z účtu odepsány platby ve výši 5 750 Kč ve prospěch účtu společnosti právnická osoba., ve výši 9 035 Kč ve prospěch účtu společnosti právnická osoba., dále ve výši 14 471 Kč, 24 140 Kč a 28 153 Kč. Dne 31. 7. 2023 byla na účet připsána platba ve výši 10 000 Kč z účtu č. č. účtu společnosti Jméno žalobkyně. (čerpání ze dne 31. 7. 2023), dne 2. 8. 2023 byla připsána platba ve výši 7 500 Kč z účtu vedeného na společnost právnická osoba Dne 31. 7. 2023 byla z účtu odepsána částka 6 939,44 Kč jako plánovaná splátka úvěru/úroku ve prospěch účtu č. č. účtu. Dne 8. 8. 2023 byla na účet připsána platba ve výši 8 000 Kč z účtu č. č. účtu společnosti Jméno žalobkyně. (čerpání ze dne 8. 8. 2023) a platba ve výši 9 000 Kč z účtu vedeného na společnost právnická osoba. Zůstatek na účtu činil dne 8. 9. 2023 částku 2 998 Kč.

Z potvrzení ze dne 17. 9. 2025 vystavené právnická osoba. má soud za prokázané, že majitelem běžného účtu číslo hodnota je žalovaný.

Z potvrzení společnosti právnická osoba o provedené platbě ze dne 13. 11. 2023 soud zjistil, že z účtu žalobkyně byla na účet žalovaného č. č. účtu odeslána částka částka s variabilním symbolem var. symbol (rodné číslo žalovaného).

Z výpisu z účtu žalobkyně č. č. účtu má soud za prokázané, že v období od 16. 10. 2023 do 7. 11. 2023 byly ve prospěch účtu žalovaného pod variabilním symbolem platby 8308231008 připsány peněžní prostředky v celkové výši 45 000 Kč, a to dne 16. 10. 2023 ve výši 20 000 Kč, dne 3. 11. 2023 ve výši 9 000 Kč, dne 7. 11. 2023 ve výši 10 000 Kč a 6 000 Kč.

Ze sjetiny transakcí v měsíci únor 2024 má soud za prokázané, že na účet žalobkyně č. č. účtu byly připsány dvě platby s variabilním symbolem var. symbol v celkové výši 86 722,15 Kč, a to dne 22. 2. 2024 ve výši 36 722,15 Kč a dne 29. 2. 2024 ve výši 50 000 Kč. Dále byly odepsány mj. odchozí úhrady ve výši 8 953 Kč (s popisem jméno FO“), ve výši 25 786 Kč (s popisem „jméno FO-dluh Anonymizováno“), ve výši 5 451,05 Kč (s popisem „Anonymizováno“), ve výši 8 600 Kč (s popisem „jméno FO-Anonymizováno“), ve výši 4 196 Kč (s popisem „jméno FO-Anonymizováno“).

Z dopisu ze dne 15. 6. 2024 má soud za prokázané, že žalobkyně úvěr zesplatnila a žádala jeho uhrazení do tří dnů od doručení dopisu.

Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 14. 6. 2025 s podacím lístkem má soud za prokázané, že žalovaný byl upomínán k úhradě žalované částky před podáním žaloby. Výzva byla žalovanému doručena dne 17. 6. 2025.

4. Po provedeném dokazování soud dospěl ohledně skutkového stavu k závěru: žalovaný uzavřel se žalobkyní smlouvu o úvěru a za tímto účelem poskytl své osobní údaje. Žalobkyně poskytla žalovanému dne 16. 10. 2023 peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, dne 3. 11. 2023 ve výši 9 000 Kč, dne 7. 11. 2023 ve výši 16 000 Kč a dne 13. 11. 2023 ve výši 5 000 Kč, celkem 50 000 Kč. Žalovaný úvěr nesplácel dle sjednaných podmínek, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 15. 6. 2024 a žádala jeho uhrazení do tří dnů ode dne doručení dopisu o jeho zesplatnění. Ve prospěch účtu žalobkyně byla dne 22.2.2024 provedena transakce ve výši 36 722,15 Kč za účelem úhrady úroků z úvěrové smlouvy a dne 29.2.2024 transakce ve výši 50 000 Kč za účelem doplatku z úvěrové smlouvy. Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného upomínala.

5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Žalovaný a žalobkyně uzavřely smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“); žalobkyně v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o. z.). Vzniklý závazek je tak nutno posoudit rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavření smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), tj. dne 16. 10. 2023, podle něhož je poskytovatel úvěrů povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr (§ 86 odst. 1 zákona); porušení této povinnosti má za následek neplatnost smlouvy s tím, že se jedná o neplatnost absolutní (§ 87 odst. 1 zákona), přičemž spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 poslední věta zákona o spotřebitelském úvěru). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

6. Soud se s ohledem na právní úpravu nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně prověřila schopnost žalovaného pravidelně splácet sjednaný úvěr. Žalobkyně v průběhu řízení uvedla, že „žalovaný poskytl výpisy ze svého bankovního účtu či případně výplatní listy, které žalobkyně dokládá v příloze, dále byl žalovaný lustrován ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI“. Navrhla, aby v případě, že „nebude-li mít soud nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru za prokázaný, požaduje, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jejíž bankovní účet byla dlužná částka převedena“. Tato svá obecná tvrzení ohledně ověřování úvěruschopnosti, která nebánila v projednání žaloby, však žalobkyně nijak blíže nekonkretizovala, a to ani zprostředkovaně. Z výpisů z účtů žalovaného, na které žalobkyně odkazovala naopak vyplynulo, že již v době předcházející žádosti o úvěr byl žalovaný úvěrově zavázán u více subjektů. Minimálně z tohoto zjištění bylo možné dovodit, že v době uzavírání smlouvy existoval důvod pochybovat o schopnosti žadatele úvěr splácet, a bylo na místě provést důslednější ověření. Zda tak bylo učiněno ze skutkových zjištění a provedených důkazů nevyplynulo. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně ve věci nařízeného jednání neúčastnila, soud ji nemohl poskytnout poučení podle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) k doplnění tvrzení k úvěruschopnosti žalovaného a označení a předložení důkazů o nich, přestože na to byla žalobkyně v předvolání k jednání upozorňována. Již v rozsudku svého velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 20.6.2012, sp.zn. 31 Cdo 619/2011, Nejvyšší soud vysvětlil, že rozsah důkazní povinnosti je ve sporném řízení zásadně určen rozsahem povinnosti tvrdit skutečnosti, neboť aby mohl účastník nějakou skutečnost prokázat, musí ji nejdříve tvrdit. V tomto smyslu právní teorie hovoří o břemenu tvrzení, jímž rozumí procesní odpovědnost účastníka řízení za to, že v řízení netvrdil všechny rozhodné skutečnosti významné pro rozhodnutí a že z tohoto důvodu muselo být rozhodnuto o věci samé v jeho neprospěch. Z žalobního návrhu, ani z předložených a soudem provedených důkazů žádná konkrétní skutková tvrzení o způsobu prověřování úvěruschopnosti žalovaného, která jsou právně významná pro rozhodování o věci samé, nevyplynula. Soud v projednávané věci dospěl k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti tvrdit rozhodné skutečnosti, a tedy k závěru, že žalobkyně nepostupovala při zjišťování úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak ve smyslu § 588 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná.

7. Následně se soud zabýval otázkou, zda žalobkyni náleží vůči žalovanému nárok na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru, který je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a § 2993 o.z. Žalobkyně uvedla, že ve dnech 16. 10. 2023, 3. 11. 2023, 7. 11. 2023 a 13. 11. 2023 poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 50 000 Kč, což bylo prokázáno potvrzením společnosti právnická osoba o provedené platbě a výpisem z účtu žalobkyně č. č. účtu. Žalovaný tvrdil, že žalovanou částku žalobkyni uhradil, což prokázal sjetinou transakcí v měsíci únor 2024, z níž vyplynulo, že ve prospěch účtu žalobkyně byla dne 22.2.2024 provedena transakce ve výši 36 722,15 Kč za účelem úhrady úroků z úvěrové smlouvy a dne 29.2.2024 transakce ve výši 50 000 Kč za účelem doplatku z úvěrové smlouvy. Žalovaný tak na daný úvěr zaplatil násobně více, než mu bylo poskytnuto. Z toho důvodu soud nárok žalobkyně pro nedůvodnost zamítl.

8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný k dotazu soudu uvedl, že mu v souvislosti s účastí na jednání nevznikly žádné náklady a jejich přiznání nežádá. Soud proto výrokem II žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.