OSKO 15 C 203/2025-44

Okresní soud v Kolíně rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Mejstříkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ pro zrušení spoluvlastnictví

I. Žaloba se co do požadavku ⟪LB:lb_001⟫ - na zrušení spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného, kteří jsou každý vlastníkem 1/36 stavební parcely č. hodnota, jejíž součástí je dům č.p. Anonymizováno, a 1/36 parcely č. Anonymizováno (jiná plocha), vše zapsané na LV Anonymizováno pro kat. území adresa, obec adresa; ⟪LB:lb_002⟫ - že žalobkyně je vlastnicí 1/18 stavební parcely č. hodnota, jejíž součástí je dům č.p. Anonymizováno, a 1/18 parcely č. Anonymizováno (jiná plocha), vše zapsané na LV Anonymizováno pro kat. území adresa, obec adresa; ⟪LB:lb_003⟫ - že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému částku 138 888 Kč, a to tak, že do 10 dnů od právní moci tohoto rozsudku z této částky:

a) aby uhradila povinnosti spojené s exekucí, kterou proti žalovanému vede soudní exekutor tituly před jménem jméno FO pod sp. zn. spisová značka, a to na účet exekutora;

b) uhradí náklady tohoto řízení, které by měl hradit žalovaný, na účet právního zástupce žalobkyně č. Anonymizováno;

c) zašle zbytek poštovní poukázkou žalovanému do místa jeho trvalého bydliště; zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného, konkrétně jejich spoluvlastnických podílů o velikosti id. 1/36 na nemovitých věcech - stavební parcely č. hodnota, jejíž součástí je dům č.p. Anonymizováno; parcely č. Anonymizováno, zapsaných na LV č. hodnota pro kat. úz. adresa, obec adresa. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný se o svůj díl nemovitostí nestará, povinnosti spoluvlastníka neplní a není možná s ním smysluplná komunikace, dělá dluhy, kvůli nimž je jeho podíl v exekuci. Žalobkyně z tohoto důvodu požadovala přikázání spoluvlastnického podílu žalovaného do svého vlastnictví, když celkovou cenu nemovitosti odborný odhad ocenil na 5 000 000 Kč. V návrhu výslovně označila za žalovaného pouze Jméno žalovaného, narozeného dne Datum narození žalovaného.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud za účelem projednání věci nařídil na den datum jednání, ke kterému se však žalovaný bez omluvy nedostavil, ač byl řádně předvolán, k žalobě nevyjádřil, bylo tak jednáno v jeho nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“).

3. Z výpisu katastru nemovitostí soud zjistil, že k pozemku st. p. č. hodnota, jehož součástí je stavba č. p. Anonymizováno, a pozemku p. č. Anonymizováno, vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště adresa, na listu vlastnickém č. hodnota pro obec adresa a katastrální území adresa (dále jen „nemovitosti věci“), je zapsáno vlastnické právo pro osoby: Jméno žalovaného (spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/36), jméno FO (spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/18), jméno FO (spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/18), jméno FO (spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/18), jméno FO (spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/36), jméno FO (spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/36), jméno FO (spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/36), jméno FO (spoluvlastnický podíl o velikosti id. 6/18), Jméno žalobkyně (spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/36), jméno FO (spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/36), jméno FO (spoluvlastnický podíl o velikosti id. 10/36), jméno FO (spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/36), jméno FO (spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/36).

4. Soud věc posoudil následovně.

5. Dle § 90 o.s.ř. jsou účastníky řízení žalobce a žalovaný.

6. Dle § 980 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“) je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem. Bylo-li právo k věci z veřejného seznamu vymazáno, má se za to, že neexistuje.

7. Dle § 1140 odst. 1 o.z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

8. Dle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

9. Soud se nejprve zabýval předběžnou otázkou okruhu účastníků řízení a otázkou jejich aktivní a pasivní věcné legitimace.

10. V civilním řízení je na navrhovateli (zde žalobkyni), aby určil, kdo je účastníkem řízení (žalobcem a žalovaným) a soud pak z tohoto určení vychází. Osobu, která se u soudu žalobou domáhá ochrany svých práv, resp. přiznání (v podobě deklarace či konstituování) práv, která jí podle hmotného práva mají svědčit, zákon označuje za žalobce; osoba, proti které jsou tato práva v řízení uplatněna a která v řízení naopak brání svou pozici, je pak nazývána žalovaným. Je věcí hmotněprávního posouzení žalobních tvrzení žalobce a obranných tvrzení žalovaného, zda soud dospěje k závěru, že žalobci vůči osobě, kterou označil za žalovaného, jím tvrzená práva svědčí, či nikoliv. Okruh účastníků sporného řízení určuje žalobce, tj. sám žalobce rozhoduje o tom, kdo bude v řízení vystupovat jako žalobce a kdo jako žalovaný. Ve vztahu k straně žalované to platí bezvýhradně, ve vztahu k straně žalující v případě, že by v řízení mělo vystupovat více žalobců je nutný jejich souhlas. Náležitosti označení účastníků řízení stanoví § 79 odst. 1 o.s.ř.

11. Žalobce před podáním žaloby musí pečlivě zvážit, koho označí za účastníka řízení; je pánem sporu, o účastenství rozhoduje a do tohoto rozhodnutí mu nemůže nikdo procesně zasahovat. Musí tedy pečlivě uvážit jak otázku věcné legitimace na obou stranách, tak i procesní způsobilosti všech jím označených účastníků (JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D., Praktický komentář ASPI, § 90 o.s.ř.).

12. Věcnou legitimací rozumíme stav vyplývající z hmotného práva (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 25 Cdo 397/2011). Aktivní věcná legitimace je dána, jestliže žalobci svědčí tvrzené subjektivní právo; pasivní věcnou legitimaci zase posuzujeme z hlediska, zda je žalovaný nositelem tvrzené povinnosti. Případný nedostatek aktivní a/nebo pasivní věcné legitimace má za následek, že žalobce nemůže být v řízení úspěšný. Na samo účastenství v řízení však nedostatek věcné legitimace nemá vliv. Případný nedostatek věcné legitimace nelze odstranit tím, že soud poskytne žalobci poučení o tom, kdo je účastníkem hmotněprávního poměru, o kterém se v řízení jedná; rozšiřování poučovací povinnosti soudu nad rámec poučení o procesních právech a povinnostech není přípustné (IV. ÚS 22/03, usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1584/2017 ze dne 14.9.2017). Procesní odpovědnost za to, že se vymezení účastníků řízení kryje s jejich věcnou legitimací, nese výlučně žalobce (Janek, Trebatický, Vančurová soudcovský komentář ASPI, § 90 o.s.ř.).

13. Soud sám nemůže v řízení jednat s jinými osobami jako účastníky než s těmi, které za účastníky označil navrhovatel. Žalobkyně k okamžiku rozhodnutí soudu za účastníky řízení označila sebe a žalovaného, ostatní spoluvlastníky zcela pominula. U zrušení a vypořádání spoluvlastnictví se v praxi vychází z okruhu spoluvlastníků vymezeného v katastru nemovitostí, vzniknou-li však v této souvislosti pochybnosti, nemůže se soud s katastrálním zápisem spokojit, nýbrž musí okruh spoluvlastníků vyřešit jako otázku předběžnou (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 5799/2016). Cílem dokazování v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je zjištění, zda jsou splněny předpoklady pro zrušení podílového spoluvlastnictví a zjištění rozhodných skutečností pro způsob vypořádání zrušeného spoluvlastnictví. Rozhodnutí soudu má konstitutivní povahu, zakládají se jím nové hmotněprávní vztahy ohledně celé společné věci – je tedy nutné, aby se takového řízení účastnili všichni spoluvlastníci a rozsudek ve věci se vztahoval na všechny spoluvlastníky. Skutečnost, že se řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví neúčastní všichni spoluvlastníci je proto důvodem pro zamítnutí žaloby z důvodu chybějící pasivní legitimace (viz rozhodnutí Nejvyššího soud ČR sp. zn. 22 Cdo 3152/2011; či sp. zn. 22 Cdo 318/2021). Soud podotýká, že v řízení nebyl rozporován stav zápisu v katastru nemovitostí.

14. V katastru nemovitostí je vlastnické právo k nemovitým věcem zapsáno pro osoby: Jméno žalovaného (spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/36), jméno FO (spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/18), jméno FO (spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/18), jméno FO (spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/18), jméno FO (spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/36), jméno FO (spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/36), jméno FO (spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/36), jméno FO (spoluvlastnický podíl o velikosti id. 6/18), Jméno žalobkyně (spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/36), jméno FO (spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/36), jméno FO (spoluvlastnický podíl o velikosti id. 10/36), jméno FO (spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/36), jméno FO (spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/36).

15. Jelikož se řízení neúčastní všichni spoluvlastníci nemovitých věcí, když žalobkyně je za účastníky neoznačila, nezbylo soudu než žalobu zamítnout.

16. Žalovaný byl v řízení zcela úspěšný, když došlo k zamítnutí žaloby, a proto mu dle § 142 odst. 1 o. s. ř. náleží náhrada nákladů řízení. Žalovanému však žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.