OSKO 15 C 38/2025-30

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Mejstříkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o 290 670,42 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 260 670,42 Kč, částku 30 000 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni plnou náhradu nákladů tohoto řízení k rukám právního zástupce žalobkyně ve výši 63 742 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou domáhala zaplacení zažalované částky s příslušenstvím s tím, že částka 260 670,42 Kč představuje nárok žalobkyně na úhradu zákonných úroků z prodlení vyplývající z titulu neuhrazeného předmětu zápůjčky. Žalovaný uznal svůj dluh ve výši 1 925 000 Kč vůči žalobkyni jednak v uzavřené dohodě o narovnání ze dne datum a rovněž i v notářském zápisu sp. zn. Anonymizováno, Anonymizováno sepsaném dne datum tituly před jménem jméno FO, který se stal vykonatelným dne datum. Dále se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni částku 1 925 000 Kč představující jistinu zápůjčky, a to ve dvou splátkách. Dále dne datum sepsali účastníci řízení další dohodu o narovnání, v níž se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni částku 50 000 Kč v pěti splátkách, avšak žalovaný zaplatil pouze částku 20 000 Kč, a částka 30 000 Kč tedy představuje neuhrazené splátky. Žalovaný i přes výzvy ze strany žalobkyně na dlužnou částku ničeho neuhradil

2. Žalovaný se jednání dne datum zúčastnil, k věci samé uvedl, že notářský zápis, který je předložen jako důkaz je neurčitý a nejednoznačný, proto podal ke zdejšímu soudu dne datum, případně datum, návrh na zastavení exekuce, které byla nařízena k vymožení jistiny (tedy částky 1 925 000 Kč) vyplývající z předmětného notářského zápisu a dohody o narovnání sepsané dne datum. K dohodě o narovnání, která je podkladem pro druhý uplatněný nárok, uvedl, že jí chybí podstatné náležitosti, především pak kdy byly poskytnuty částky, které žalobkyně nárokuje k úhradě. Předmětná dohoda o narovnání byla podepsána, aby byly změkčeny některé kroky v exekučním řízení. Fakticky k předání peněz nikdy nedošlo. Částečně plnil, neboť chtěl zabránit probíhajícím mobiliárním exekucím. Nárok žalobkyně neuznal a navrhl žalobu v celém rozsahu zamítnout. K jednání dne datum se žalovaný bez předchozí řádné a včasné omluvy nedostavil, přestože termín jednání byl stanoven u jednání konaného dne datum, u kterého byl žalovaný přítomen. Soud tak jednal v nepřítomnosti žalovaného dle ust. § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

3. Soud v řízení provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 o. s. ř.). Z předložených listinných důkazů bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum dohodu o narovnání, kterou účastníci stvrdili, že žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 1 925 000 Kč, konkrétně dne datum částku 1 000 000 Kč, dne datum částku 925 000 Kč, které zaslala žalovanému na bankovní účet. V čl. I bod. 3 účastníci potvrdili, že žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil. Předmětem dohody o narovnání práva a povinnosti mezi účastníky vzniklá z titulu poskytnutého finančního plnění (viz čl. III). V čl. IV se žalovaný zavázal částku 1 925 000 Kč zaplatit ve dvou splátkách, první splátku ve výši 962 500 Kč nejpozději do datum, druhou splátku ve výši 962 500 Kč do datum (prokázáno dohodou o narovnání ze dne datum, dále jen „dohoda 1“).

4. Z notářského zápisu sp. zn. Anonymizováno, Anonymizováno sepsaného tituly před jménem jméno FO dne datum (dále jen „notářský zápis“) soud zjistil, že byl sepsán mezi žalobkyní jako věřitelem a osobou oprávněnou a žalovaným jako dlužníkem a osobou povinnou. Notářským zápisem o dohodě o splnění pohledávky a dohodě o svolení k vykonatelnosti notářského zápisu strany shodně prohlásily, že žalobkyně poskytla na základě ústně uzavřených smluv žalovanému zápůjčky, a to dne datum částku 1 000 000 Kč a dne datum částku 925 000 Kč. Žalovaný potvrdil, že částky jako zápůjčky skutečně obdržel a zavázala se je vrátit. Současně obě strany prohlásily, že dlužná částka nebyla žalobkyni ani z části vrácena. Součástí notářského zápisu bylo i prohlášení, že účastníci uzavřeli téhož dne dohodu o narovnání, na základě které se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni dluh ve výši 1 925 000 Kč, a to formou dvou splátek. Žalovaný uznal závazek vůči žalobkyni z titulu nesplacené půjčky ve výši 1 925 000 Kč (viz část A notářského zápisu). Strany si sjednaly, že dlužná částka bude vrácena do datum, a to ve svou splátkách ve výši 962 500 Kč, první do datum, druhá do datum. Žalovaný dal výslovné svolení, aby notářský zápis byl přímo vykonatelný, tj. svolil, aby podle notářského zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí a byl exekučním titulem, jestli svoji povinnost řádně a včas nesplní. Žalobkyně toto svolení k vykonatelnosti přijala (viz část B notářského zápisu).

5. Z dohody o narovnání sepsané dne datum (dále jen „dohoda 2“) soud zjistil, že žalobkyně poskytla v roce 2023 žalovanému zápůjčku ve výši 50 000 Kč prostřednictvím dílčích zápůjček v hotovosti. Dle čl. II dohody 2 byla mezi účastníky sporná otázka splatnosti, její způsob vrácení a výše sjednaných úroků. Předmětem narovnání jsou práva a povinnosti vzniklá z titulu poskytnuté zápůjčky včetně vzájemných práv a povinností, která mezi účastníky sporná nebo pochybná nebyla a dohoda představuje narovnání veškerých vztahů účastníky plynoucích z titulu poskytnuté zápůjčky. Žalovaný se zavázal vrátit částku 50 000 Kč v pěti splátkách ve výši 10 000 Kč. První do tří dnů od podpisu dohody 2, druhou do datum, třetí do datum, čtvrtou do datum, pátou do datum (viz čl. IV dohody 2).

6. Z tabulky úroků soud zjistil, že na jistinu ve výši 1 925 000 Kč nebyla dosud uhrazena žádná částka. Úroky jsou počítány z částky 962 500 Kč od datum do datum ve výši 139 647,88 Kč, a od datum do datum ve výši 121 022,54 Kč. Celková výše úroky je 260 670,42 Kč

7. Z předžalobní výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě zákonných úroků z prodlení z dlužné částky, a to ze splátky splatné dne datum a splátky splatné dne datum. Současně byl vyzván k úhradě dosud neuhrazené jistiny ve výši 30 000 Kč.

8. Po skutkové stránce soud uzavřel, že dne datum sjednali žalovaný s žalobkyní dohodu 1, kterou účastníci stvrdili, že žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 1 925 000 Kč, v termínech a způsobem v dohodě 1 popsaným. O této zápůjčce byl téhož dne sepsán notářkou tituly před jménem jméno FO, Notářský zápis pod sp. zn. Anonymizováno, Anonymizováno s doložkou o přímé vykonatelnosti dle § 71b notářského řádu. Žalovaný dlužnou částku neuhradil a žalobkyně požaduje úhradu zákonných úroků z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti jednotlivých splátek. Dále dne datum uzavřel žalovaný s žalobkyní dohodu 2, kterou účastníci stvrdili, že žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 50 000 Kč, a žalovaný se touto dohodou 2 zavázal žalobkyně tuto částku vrátit v pěti splátkách v termínech a způsobem v dohodě 2 popsaným. Žalovaný uhradil pouze splátky dvě. Žalovaný tedy nedostál svých závazků hradit žalobkyni sjednané splátky řádně a včas, na dlužnou částku ve výši 1 925 000 Kč dosud neuhradil ničeho, na částku ve výši 50 000 Kč uhradil dvě splátky v celkové výši 20 000 Kč. Žalovaný byl vyzván předžalobní výzvou k úhradě kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení i zesplatněné jistiny ve výši 30 000 Kč.

9. Při právním posouzení žalobou uplatněného nároku soud postupoval dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále jen „o. z.“), neboť k uzavření dohod i notářského zápisu došlo za účinnosti uvedeného zákona.

10. Podle ustanovení § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

11. Dle § 1903 odst. 1 o. z. dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. Týká-li se narovnání věcného práva k věci zapsané do veřejného seznamu, nastávají účinky narovnání zápisem do tohoto seznamu. Dle § 548 odst. 1, 2 o. z. vznik, změnu nebo zánik práv lze vázat na splnění podmínky. Je-li zánik práva nebo povinnosti vázán na nemožnou podmínku, nepřihlíží se k ní. Podmínka je odkládací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky jednání nastanou. Podmínka je rozvazovací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky již nastalé pominou. Dle § 3 odst. 2 písm. c) o. z. soukromé právo spočívá mj. na zásadě, že daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny.

12. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řadně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

13. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o procentní body.

15. Návrh žalovaného na přerušení řízení, který odůvodnil pouze probíhajícím řízení o jeho návrhu na zastavení řízení exekučního, soud jako nedůvodný a neúčelný zamítl.

16. Námitkám žalovaného směřujících k neurčitosti notářského zápisu a chybějícím náležitostem dohody o narovnání soud nepřisvědčil. Notářský zápis o dohodě se svolením k vykonatelnosti sepsaný podle § 71b zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (dále jen „n. ř.“) je ve své podstatě procesní smlouvou věřitele a dlužníka, neboť účinky dohody dlužníka a věřitele se mají projevit právě v oblasti civilního práva procesního; obsahem totiž je souhlas dlužníka s tím, aby v případě nesplnění pohledávky či jiného nároku vyplývajícího ze závazkového právního vztahu může věřitel přímo přistoupit k vymáhání takovéhoto nároku, aniž by před tím musel mít takovýto nárok přiznán v nalézacím řízení (jedná se tedy o exekuční titul). Jelikož notářský zápis se svolením k přímé vykonatelnosti je procesní smlouvou, řídí se primárně úpravou obsaženou n. ř. a subsidiárně v o. s. ř. Takováto dohoda účastníků musí obsahovat a) označení osoby, která se zavázala ke splnění pohledávky nebo jiného nároku (osoby povinné), b) označení osoby, jejíž pohledávka nebo jiný nárok mají být splněny (osoby oprávněné), c) skutečnosti, na nichž se pohledávka nebo jiný nárok zakládá, d) předmět plnění, e) dobu plnění a f) prohlášení povinné osoby o svolení k vykonatelnosti zápisu.

17. I Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích opakovaně uvedl, že požadavek na vymezení skutečností, na nichž se pohledávka či právní nárok zakládá, neznamená, že tyto skutečnosti musí být v dohodě vylíčeny do všech podrobností. Postačuje takové vyznačení právního důvodu plnění, z něhož je zřejmé, na čem se plnění zakládá (tj. proč má povinná osoba poskytnout oprávněné osobě stanovené plnění) – srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. dubna 1999, sp. zn. 21 Cdo 2020/98 (uveřejněné pod číslem 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. dubna 2001, sp. zn. 21 Cdo 2707/2000, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. června 2011, sp. zn. 20 Cdo 5068/2009. Z notářského zápisu musí být objektivně, tzn. jednoznačně a určitě (a to i z pohledu třetích – od smluvních stran notářského zápisu odlišných – osob) zřejmý důvod plnění. Jinak řečeno, z notářského zápisu musí být objektivně seznatelné, proč má povinná osoba oprávněné osobě určité plnění poskytnout a na základě jakého právního důvodu tak má učinit, přičemž tento právní důvod by neměl být zaměnitelný s jiným právním důvodem. Úsudek, zda je tato náležitost řádně vymezena, je třeba učinit s ohledem na celý obsah notářského zápisu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. července 2016, sp. zn. 20 Cdo 280/2016, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. října 2005, sp. zn. 20 Cdo 124/2005, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. ledna 2018, sp. zn. 20 Cdo 5319/2017, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2018, sp. zn. 20 Cdo 3078/2018).

18. Soud tedy dospěl k závěru, že notářský zápis splňuje všechny požadavky kladené § 71b n. ř., a je z něj jasně patrno, že předmětem dohody je uznání dluhu žalovaného. Uvedené označení právního důvodu plnění vyhovuje požadavku na vymezení skutečností, na nichž se pohledávka či právní nárok zakládá, jelikož tyto skutečnosti nemusí, jak již bylo shora uvedeno, být v dohodě vylíčeny do všech podrobností, a předmět plnění je jednoznačný a určitý.

19. Pokud jde o dohody 1 a 2, účinky dohody o narovnání spočívají právě v tom, že původně vzniklé závazky a práva, které byly mezi účastníky sporné, byly nahrazeny nově vzniklými závazky a právy upravenými v dohodě o narovnání. Uzavřením dohody o narovnání účastníkům tohoto právního jednání vznikly nové závazky. Žalovaný v obou dohodách jednoznačně převzal závazky z dohod vyplývající. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by částky žalobkyni zaplatil, žalovaný pouze zpochybňoval závaznost uzavřených dohod o narovnání a podmínky jejich sjednání.

20. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení měl soud za prokázané, že účastníci uzavřeli dne datum dohodu 1 a téhož dne i formou notářského zápisu dohodu o splnění závazku se svolením k vykonatelnosti, v nichž žalovaný uznal co do důvodu a výše dluh vůči žalobkyni z titulu poskytnutých zápůjček a zavázal vrátit žalobkyni dříve zapůjčenou částku 1 925 000 Kč, a to ve dvou splátkách splatných nejpozději dne datum a datum. Dále dne datum účastníci uzavřeli dohodu 2, kterou se žalovaný zavázal dříve zapůjčenou částku 50 000 Kč vrátit v pěti splátkách. V daném případě žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 1 925 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit ve stanovené lhůtě, což však neučinil, když na svůj dluh nehradil ani částečně. Dále žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 50 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit ve stanovené lhůtě, což však neučinil, když na svůj dluh hradil pouze částečně, a to částku 20 000 Kč. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení z částky 962 500 Kč od datum do datum a z částky 962 500 Kč od datum do datum v celkové výši 260 670,42 Kč. Žalovaný zůstal v řízení převážně pasivní, dostavil se pouze k jednání konaném dne datum, své tvrzení ohledně „podvodného jednání“ nedoplnil a ani neprokazoval, že by dlužnou částku žalobkyni uhradil. Žalovaný je proto v prodlení s úhradou daných částek. Z tohoto důvodu stíhá žalovaného povinnost uhradit nejenom dlužnou částku, ale i úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z., kdy výše vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném ke dni vzniku prodlení. Soud tedy uložil žalovanému zaplatit žalobkyni zákonné úroky z prodlení z částky 1 925 000 Kč za dobu prodlení v žalované částce a rovněž částku 30 000 Kč, a to i s úrokem z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úrok byl přiznán od prvního dne prodlení. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud lhůtu ke splnění povinnosti k náhradě nákladů řízení jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.

21. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. V posuzované věci jí vznikly tyto náklady: ⟪LB:lb_001⟫ - 11 628 Kč (zaplacený soudní poplatek) ⟪LB:lb_002⟫ - Advokát žalobkyně učinil v řízení celkem 5 úkonů právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, (dále jen „a. t.“), výzva k plnění ze dne datum dle § 11 odst. 1. písm. d) a. t., návrh ve věci samé ze dne datum dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., účast na jednání před soudem prvního stupně dne datum a dne datum dle § 11 odst. 1. písm. g) a. t. o mimosmluvní odměna za 3 úkony právní služby činí 3 x 9 500 Kč dle § 7 bod 6. a. t. ve znění do 31. 12. 2024 o mimosmluvní odměna za 2 úkony právní služby činí 2 x 9 500 Kč dle § 7 bod 6. a. t. ve znění od. 1. 1. 2025 o paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 3 x 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění do 31. 12. 2024 o paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 2 x 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění od 1. 1. 2025 ⟪LB:lb_003⟫ - Cestovné za cesty na jednání u zdejšího soudu a zpět o dne datum, trasa adresa a zpět, 140 km, při průměrné spotřebě vozidla 4,5 l/100 km, vyhláškové ceně paliva 34,70 Kč/l a sazbě základní náhrady 5,8 Kč činí 1 032 Kč, o dne datum, trasa adresa a zpět, 140 km, při průměrné spotřebě vozidla 4,5 l/100 km, vyhláškové ceně paliva 34,70 Kč/l a sazbě základní náhrady 5,8 Kč činí 1 032 Kč, ⟪LB:lb_004⟫ - Náhrada za promeškaný čas strávený cestou na jednání soudu a zpět o ve dnech datum a datum v trvání 5 započatých půlhodin činí 5 x 150 Kč, tj. 750 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 a.t. ve znění od 1. 1. 2025

Vyúčtovaná a soudem přiznaná odměna odpovídá obsahu spisu a skutečně poskytnutým právním službám. Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 63 742 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právní služby.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.