OSKO 18 C 373/2024-32

Okresní soud v Kolíně rozhodl soudkyní Mgr. Martinou Volfovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 12 832 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 2 800 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 2 800 Kč od 28. 4. 2013 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení částky ve výši 10 032 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 10 032 Kč od 28. 4. 2013 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalované zaplacení částky 12 832 Kč s příslušenstvím s tím, že účastníci, resp. žalovaná a právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba, uzavřeli dne 18. 2. 2010 smlouvu o půjčce č. hodnota, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit smluvnímu věřiteli celkem částku ve výši 22 032 Kč (jistinu + souhrnný poplatek ve výši 10 032 Kč) v 60 pravidelných týdenních splátkách po 372 Kč. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas, na půjčku uhradila celkem částku 9 200 Kč, poslední splátku uhradila dne 20. 4. 2013. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 došlo s účinností ke dni 27. 9. 2023 k postoupení pohledávky na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Dlužná částka 12 832 Kč sestává z dlužné jistiny 6 989,11 Kč a dlužné částky souhrnného poplatku ve výši 5 842,89 Kč. Dále žalobce požadoval kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 12 832 Kč ode dne 28. 4. 2013, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou, do dne 27. 9. 2023 ve výši 9 561,71 Kč a běžící zákonný úrok z prodlení z částky 12 832 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána předžalobní upomínkou.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. K výzvě soudu, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, se žalovaná nevyjádřila, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“), žalobce s uvedeným postupem vyjádřil souhlas již v podaném návrhu. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.

4. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali, potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř. bylo v řízení prokázáno, že právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba a žalovaná uzavřeli dne 18. 2. 2010 smlouvu o půjčce č. hodnota, na základě které právní předchůdce žalobce předal v den podpisu smlouvy žalované hotovostní půjčku ve výši 12 000 Kč. Žalovaná se zavázala v souvislosti s poskytnutím půjčky zaplatit souhrnný poplatek ve výši 10 032 Kč. Celková částka, kterou byla žalovaná povinna splatit v pravidelných 60 týdenních splátkách po 372 Kč k rukám zástupce věřitele, činila 22 032 Kč, poslední splátka činila 84 Kč (prokázáno smlouvou o půjčce č. hodnota). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobce. O postoupení pohledávky na žalobce byla žalovaná informována dopisem ze dne 29. 9. 2023 (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky včetně dokladu o odeslání). Žalovaná na půjčku splatila celkem 9 200 Kč, žalobce eviduje dluh na jistině v částce 6 989,11 Kč a dluh na souhrnném poplatku v částce 5 842,89 Kč. K úhradě zbývající části dluhu byla žalovaná bezvýsledně vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 3. 6. 2024 (prokázáno výzvou před podáním žaloby včetně dokladu o odeslání).

5. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků za použití ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), jako smlouvu o půjčce podle § 657 a násl. zákona číslo 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen „obč.zák.“). Podle § 657 obč.zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč.zák. lze při půjčce peněžité dohodnout úroky. Podle § 39 a 41 obč.zák. platí, že neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. Podle ust. § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

6. Vzhledem k tomu, že žalovaná vystupuje v tomto vztahu jako spotřebitel, je na místě aplikovat i příslušná ustanovení obč.zák. o spotřebitelských smlouvách, jakož i zákon č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Soud tedy aplikoval zejména ust. § 55 a § 56 odst. 1, 2 obč.zák., podle kterých se smluvní ujednání spotřebitelských smluv nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele, spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení a rovněž nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

7. Za shora uvedeného soud po postupu dle ust. § 132 o.s.ř. dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o půjčce ve výši 12 000 Kč, přičemž jistinu žalovaná převzala v hotovosti při podpisu smlouvy.

8. Žalovaná se v uzavřené smlouvě o půjčce zavázala, že věřiteli vrátí předmět půjčky ve výši 12 000 Kč spolu se souhrnným poplatkem ve výši 10 032 Kč. Tento pojem není ve smlouvě ani smluvních podmínkách nijak blíže definován. Není jasné, za co je tento poplatek sjednáván, co konkrétně představuje, co je v něm obsaženo a za co je tedy hrazen. Pokud ve smlouvě mající formu adhezní smlouvy žalobce, resp. jeho právního předchůdce, poskytuje obdobné půjčky opakovaně za účelem vytváření zisku, a pokud ve smlouvě není sjednána žádná jiná odměna nežli uvedený souhrnný poplatek, nelze toto ujednání hodnotit jinak, než jako ujednání o pevném úroku ve smyslu odměny za poskytnutou půjčku. Takové jednání vůči spotřebiteli však nemůže obstát vážení kritériem dobrých mravů (§ 3 odst. 1 obč.zák.) nejen co do způsobu ujednání, ale i výše požadované ceny peněz, jde tak o neplatný úkon podle § 39 obč.zák.

9. Při sjednávání úroků z peněžité půjčky jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřené úroky. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, přičemž v případech, které mají pro věřitele výrazně vyšší míru rizikovosti, např. je-li dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, kvůli které nedosáhne na bankovní půjčku nebo úvěr, nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, či ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005). V daném případě výše ujednaného souhrnného poplatku odpovídá úroku ve výši cca 72,5 % ročně z poskytnuté jistiny, tedy ve výši, která i trojnásobek úrokové míry peněžních ústavů výrazně převyšuje. Ujednání o úroku je tak v daném případě absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Obč.zák. moderaci nepřiměřené výše sjednaného úroku z půjčky neupravoval, nelze proto dospět k závěru o neplatnosti jen té části ujednání o úroku z půjčky, která přiměřený úrok přesahuje (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2007, sp. zn. 33 Odo 234/2005, či závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2014, sp. zn. 33 Cdo 3562/2013, o tom, že absenci zákonné úpravy moderace nelze aplikací ustanovení § 3 odst. 1 obč.zák. nahrazovat).

10. Úrok byl tedy smluven neplatně a plnění žalované je třeba považovat za určené na splacení jistiny. Žalovaná na jistinu ve výši 12 000 Kč zaplatila 9 200 Kč, tj. zbývá doplatit 2 800 Kč.

11. Z výše uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný pouze částečně (výrok I.). Ve zbývající části soud nárok jako nedůvodný zamítl (výrok II.). Žalovaná se tím, že nezaplatila svůj dluh řádně a včas dostala do prodlení a žalobce má nárok na úroky z prodlení z přiznané částky ve výši, kterou požadoval (§ 517 odst. 2 obč. zák.). O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvodu pro její prodloužení.

12. O nákladech řízení soud rozhodl podle úspěšnosti účastníků v řízení dle § 142 odst. 2 o.s.ř. za situace, kdy převážně úspěšné žalované žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.