OSKO 5 C 269/2025-13

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Editou Černou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 15 615 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 615 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 7 540 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 7 475 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně, která je ze zákona příjemcem příspěvku placeného vlastníkem nebo provozovatelem vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení 15 615 Kč se zákonným úrokem z prodlení s odůvodněním, že žalovaný byl v období od datum do datum a v období od datum do datum provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka SPZ, VIN: VIN kód, číslo technického průkazu vozidla IBAN, a to bez sjednaného povinného pojištění. Z tohoto titulu je tak žalovaný povinen zaplatit žalobkyni příspěvek ve výši 65 Kč za jeden den provozu nepojištěného vozidla dle § 5 odst. 1 písm. h) vyhl. č. 69/2024 Sb. (tj. 231 dnů x 65 Kč, tedy celkem částku 15 015 Kč) a dvou poplatků spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 45 odst. 2 zák. č. 30/2024 Sb. ve spojení s § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb. po 300 Kč. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky žalobkyní opakovaně vyzván, na pohledávku přesto žalovaný neuhradil ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k navrženému postupu nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963, občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.

4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení, účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o. s. ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav:

5. Žalovaný byl v období od datum do datum a v období od datum do datum provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka SPZ, VIN: VIN kód, číslo technického průkazu vozidla IBAN, a to bez sjednaného povinného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně opakovaně žalovaného vyzvala k úhradě příspěvku nepojištěných a upomínku zaslala na adresu žalovaného v zákonné lhůtě jednoho roku. Žalovaný přesto na dlužnou částku ničeho neuhradil.

6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

7. Žalovaný jakožto provozovatel shora specifikovaného nákladního automobilu porušil svou povinnost být pojištěn z provozu vozidla dle § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném od datum (dále jen „zákon č. 30/2024 Sb.“). Následkem porušení uvedené povinnosti vznikl žalobkyni vůči žalovanému nárok na úhradu příspěvku dle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. Dle § 6 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., má za to, že provozovatelem vozidla je ten, kdo je provozovatelem podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích. Provozovatelem silničního vozidla je podle § 2 odst. 15 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, v účinném znění, osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba. Výše příspěvku se dle § 45 odst. 3 zákona č. 30/2024 Sb. vypočte jako součin počtu dní, kdy bylo vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a výše denní sazby dle druhu vozidla určené dle § 5 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., kterou se provádí zákon č. 30/2024 Sb. Dle § 5 odst. 1 písm. h) vyhl. č. 69/2024 Sb. činí denní sazba příspěvku 65 Kč, jde-li o osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru přesahující 1 850 cm3 a nepřesahující 2 500 cm3. Dle § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb. výše nákladů právnická osoba spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. činí částku 300 Kč. Dle § 47 zákona č. 30/2024 Sb. povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla.

8. Za shora uvedeného, kdy bylo prokázáno, že žalovaný byl v předmětném období (od datum do datum a od datum do datum – celkem hodnota dnů) provozovatelem osobního automobilu, ke kterému nebylo uzavřeno zákonné pojištění odpovědnosti za škodu, je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni zákonný příspěvek nepojištěných (231 dnů x 65 Kč) dle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. ve výši stanovené dle § 5 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 69/2024 Sb. a dva poplatky spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 45 odst. 2 zákona č. 40/2024 Sb. ve výši stanovené dle § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb. Jelikož žalovaný nezaplatil dlužnou částku v termínu splatnosti, dostal se dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni rovněž zákonný úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí přísluší vůči žalovanému náhrada účelně vynaložených nákladů. Žalobkyni, která byla v řízení zastoupena advokátem, přiznal soud náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 615 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z odměny advokátky žalobkyně dle § 8 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“), vypočítané z tarifní hodnoty ve výši 15 615 Kč za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, žaloba) ve výši 400 Kč/úkon dle § 14b odst. 1 a. t., paušální náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby ve výši 100 Kč/úkon dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %), jíž je advokát plátcem podle zvláštního právního předpisu, ve výši 315 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve sporu zastoupena advokátem, uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení přímo k rukám tohoto advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

10. O lhůtě k plnění soud rozhodl v souladu s § 160 odst. 1 věta první o. s. ř., neboť neshledal důvody pro její prodloužení.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí dle části šesté o. s. ř. či návrhem na zahájení exekuce dle zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.