OSKO 17 C 108/2026-30

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Suchánkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 16 387 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s 12 % úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky částka s 12 % úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení, částky částka a částky částka, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky částka s úrokem z prodlení, částky částka jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky a smluvní pokuty ve výši částka. Uvedla, že uzavřela s žalovanou smlouvu o zápůjčce dne datum a úvěr čerpala ve výši částka. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni kromě jistiny částka také poplatek částka do datum. Žalovaná ničeho do této doby neuhradila. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny, sjednaných poplatků, nákladů spojených s uplatněním pohledávky a smluvní pokuty. Před uzavřením smlouvy s žalovanou prověřovala její úvěruschopnost dotázáním se na jeho poměry a nahlédnutím do relevantních databází.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Z všeobecných obchodních podmínek žalobkyně soud zjistil, že smlouvy žalobkyně uzavírá na dálku prostřednictvím webových stránek a sms, k podpisu dochází zadáním unikátního PIN kódu. Ze smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že žalovaná dne datum zadala PIN a souhlasila se zněním smlouvy o zápůjčce, zapůjčila si částka, strany si dohodly zaplacení poplatku a tyto se zavázala žalovaná splatit do datum. Z výpisu o platbě ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně zaslala částku částka označenou rodným číslem žalované, předtím dne datum bylo ověřeno vlastnictví účtu žalované, na který byla částka zaslána. Z upomínek ze dne datum, datum, datum, datum a datum má soud za prokázané upomínání žalované o zaplacení, zaslání předžalobní výzvy dokládá podací lístek.

4. Ohledně skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalovaná uzavřela dálkovým způsobem s žalobkyní smlouvu o zápůjčce, na její účet žalobkyně zaslala částku částka. Žalobkyně tvrdila, že zkoumala úvěruschopnost dlužnice před poskytnutím úvěru, nepředložila však důkazy, které by osvědčily jakékoli dotázání se žalované na její situaci, případně prověření těchto skutečností z iniciativy přímo věřitele.

5. Ohledně postavení účastníků v posuzovaném vztahu je zřejmé, že žalobkyně je podnikatelem ve smyslu § 420 zákona č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů – dále jen o. z., a žalovaná spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. Na jejich vztah je proto třeba aplikovat ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných spotřebitelem, podle § 1810 a násl. o. z. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o zápůjčce v souladu s ust. § 2390 a násl. o. z. Vzhledem k vývoji judikatury, zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka ze dne datum a Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne datum a dále podobně např. Krajský soud v Praze sp. zn. spisová značka ze dne datum, je soud povinen zjišťovat, jakým způsobem prověřila žalobkyně jako věřitel schopnost žalované zápůjčku splácet. Tuto povinnost má soud i bez návrhu žalované, neboť povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet je stanovena nejen pro ochranu samotného spotřebitele, ale též na ochranu věřitele, dalších věřitelů a celé společnosti, které nesvědčí důsledky předlužení dlužníků. Porušení takové povinnosti věřitelem tak způsobuje absolutní neplatnost smlouvy. V tomto případě žalobkyně tvrdila, že prověřila schopnost žalované zápůjčku splácet, že se dotazovala na její poměry a provedla lustraci v dostupných rejstřících. Důkazy k těmto tvrzením žádné nenavrhla. Protože se žalobkyně nezúčastnila jednání soudu, nemohl soud v tomto smyslu žalobkyni poučit podle § 118a odst. 3 o.s.ř., že je třeba předložit důkazy k prokázání jejích tvrzení, ač v předvolání soud avizoval, že hodlá žalobkyni v tomto smyslu poučit, jedná se o poučení poskytované zásadně při jednání. Žalobkyně tedy neprokázala, že splnila svou povinnost podle § 86 odst. 1, 2 a § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném v době uzavření smlouvy mezi účastníky a smlouvu o zápůjčce soud hodnotí z tohoto důvodu jako absolutně neplatnou ve smyslu § 588 občanského zákoníku. Dřívější úprava výslovně nestanovila absolutní neplatnost v případě porušení povinnosti poskytovatele řádně prověřit úvěruschopnost spotřebitele, přesto však k takovému závěru praxe dospěla z důvodu nutnosti ochrany spotřebitele a současně celé společnosti. V případě nové úpravy v zákoně o ochraně spotřebitele v § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., kde by se jazykovým výkladem dalo dospět k závěru, že nově bude neplatnost smluv pro porušení této povinnosti pouze relativní, je třeba tento výklad provést s přihlédnutím k zásadám uznávaným demokratickými státy jako je ochrana slabší strany a zásada rovnosti. Výklad nové právní úpravy vedoucí k závěru o relativní neplatnosti by nepochybně zakládal nerovnost stran a takovou nerovnost je třeba výkladem vyvážit, aby nedošlo k popření smyslu a účelu zákonné povinnosti poskytovatele úvěru úvěruschopnost zkoumat a tím i v důsledku k oslabení ochrany spotřebitele jako takové, když i záměrem zákonodárce v nové úpravě bylo ochranu spotřebitele oproti předchozí úpravě ještě zvýšit. Proto soud posoudil splnění této povinnosti věřitelem ex offo.

6. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní a žalovanou nebyl sjednán platný závazek, má žalobkyně podle § 2993 o. z. právo na vrácení peněžité částky, kterou žalované poskytla jako jistinu úvěru, jak bylo prokázáno. Proto soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku částka. Žalobkyně požadovala po žalované vrácení mimo jiné i jistiny ve smluvené lhůtě, proto soud přiznal žalobkyni i právo na zákonný úrok z prodlení z této dlužné jistiny podle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. od datum do zaplacení, když v této době již byla žalovaná prokazatelně v prodlení a věděla, že má v této lhůtě vrátit i jistinu. Ohledně případné nemožnosti splatit jistinu v této lhůtě tíží břemeno tvrzení a důkazní žalovanou, která se však v řízení nijak nebránila. Ve zbytku pak soud žalobu zamítl.

7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla při započtení příslušenství úspěšná z 57,2 % a neúspěšná z 42,8 %. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III rozsudku a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni část nákladů řízení v částce částka, což odpovídá 14,4 % jejích účelně vynaložených nákladů, které tvoří odměna za tři úkony právní služby advokáta ve věci po částka dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), dále 3 režijní paušály po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, zaplacený soudní poplatek ve výši částka a 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupkyně žalobkyně a jejích hotových výdajů podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. v částce částka, celkem náklady částka. Podmínky § 14b advokátního tarifu byly splněny. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně coby advokáta.

8. Lhůta k plnění byla žalované stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř., když soud neshledal důvod k jinému postupu.

Proti rozsudku je přípustné odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost ve stanovené lhůtě, může oprávněný navrhnout soudní výkon tohoto rozhodnutí nebo exekuci.