OSKO 19 C 131/2026-63

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudcem JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., sídlem Adresa žalobkyně, IČO Anonymizováno, ⟪LB:lb_002⟫ zastoupená JUDr. ing. Jméno Zástupce, advokátem, sídlem ⟪LB:lb_003⟫ Praha 1 – Jméno advokáta A, Jméno advokáta B/8, PSČ Anonymizováno ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalované: Jméno žalované, bydlištěm Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno, PSČ Anonymizováno, narozená dne Datum narození žalované ⟪LB:lb_006⟫ o zaplacení 49 587, 20 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 23 039, částka s úrokem z prodlení ve výši 11, 5 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni 27 484, částka s úrokem ve výši 11, 5 % p.a. z částky 47 487, částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11, 5 % p.a. z částky 26 919, částka od datum do zaplacení.

III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 49 587, částka s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalovaná jako úvěrovaná uzavřela dne datum s právnická osoba., sídlem adresa, PSČ adresa, IČO IČO, jako úvěrující smlouvu o úvěru, na jejímž základě právnická osoba., poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka a žalovaná se zavázala je vrátit společně s úrokem ve výši 16, 99 % p.a., a to v ujednaných splátkách. Žalovaná se však ocitla v prodlení se splněním tohoto dluhu a její prodlení přes opakované upomínky trvalo. V důsledku toho právnická osoba., vyzvala žalovanou dopisem ze dne datum, aby pohledávky založené smlouvou o úvěru splnila jako celek. jméno FO právnická osoba., tyto pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum postoupila žalobkyni. Ani přes výzvu žalobkyně však žalovaná odpovídající dluhy nesplnila. Žalobkyně tak má za žalovanou pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků ve výši 47 487, částka a na zaplacení „nákladů spojených s prodlením žalované“ za období června 2025 ve výši částka a za období července a srpna 2025 ve výši po částka, celkem částka. Příslušenstvím těchto pohledávek žalobkyně za žalovanou je úrok ve výši 11, 5 % p.a. z částky 47 487, částka od datum do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 11, 5 % p.a. z částky 46 521, částka od datum do datum, tj. 936, částka, a z částky 49 587, částka od datum do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum soud zjistil, že tuto smlouvu měly uzavřít právnická osoba., sídlem adresa, PSČ adresa, IČO IČO, jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná. právnická osoba., se touto smlouvou měla zavázat poskytnout žalované peněžní prostředky až do výše částka a žalovaná se měla zavázat je vrátit společně s úrokem ve výši 16, 99 % p.a., a to v měsíčních splátkách po částka. V případě prodlení žalované s plněním ujednané splátky, které by trvalo déle než tři měsíce, nebo prodlení s plněním více než dvou splátek mohla právnická osoba., prohlásit dluhy, které měla založit smlouva o úvěru, za splatné jako celek. K listině, která má zachycovat obsah smlouvy o úvěru, připojil podpis pouze zástupce právnická osoba.

4. Z výpisu z účtu vedeného pro žalovanou, soud zjistil, že právnická osoba., na tento účet dne datum připsala částka a umožnila jimi žalované volně nakládat.

5. Z dopisu právnická osoba., žalované ze dne datum soud zjistil, že právnická osoba., vyzvala žalovanou k zaplacení částka, a to v čase do datum. Tuto výzvu doručila žalované dne datum, jak vyplývá z výpisu o sledování zásilky, která ji obsahovala.

6. Z dopisu právnická osoba., žalované ze dne datum soud zjistil, že právnická osoba., vyzvala žalovanou ke splnění pohledávek, které měla založit smlouva o úvěru, jako celku ve výši částka. Tuto výzvu doručila žalované dne datum, jak vyplývá z výpisu o sledování zásilky, která ji obsahovala.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou dne datum uzavřely právnická osoba., jako postupitelka a žalobkyně jako postupnice, soud zjistil, že právnická osoba., postoupila žalobkyni soubor pohledávek, mezi nimi i pohledávky za žalovanou, které měla založit smlouva o úvěru ze dne datum. Žalobkyně se jejich věřitelkou měla stát zaplacením úplaty za jejich postoupení.

8. Z potvrzení o zaplacení úplaty ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně zaplatila právnická osoba úplatu za postoupení pohledávek podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum.

9. Z výzvy zástupce žalobkyně žalované ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to do datum. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalované dne datum, jak soud zjistil z podacího lístku.

10. právnická osoba., tedy žalované poskytla peněžní prostředky ve výši částka. Dopisem ze dne datum právnická osoba., vyzvala žalovanou k zaplacení částka a dopisem ze dne datum ke splnění pohledávek, které měla založit smlouva o úvěru ze dne datum, jako celku. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum právnická osoba., postoupila žalobkyni soubor pohledávek, mezi nimi i pohledávky za žalovanou, které měla založit smlouva o úvěru ze dne datum. Žalobkyně vyzvala žalovanou k jejich splnění dopisem ze dne datum.

11. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

13. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

14. Žalobkyně skutkově tvrdila, že žalovaná podepsala smlouvu o úvěru elektronickým podpisem.

15. Podle § 561 odst. 1 o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

16. Podle § 562 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

17. Podle čl. 3 bod 10, 11 a 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES se pro účely tohoto nařízení rozumí: „elektronickým podpisem“ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání; „zaručeným elektronickým podpisem“ elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26 a „kvalifikovaným elektronickým podpisem“ zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

18. Podle čl. 25 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy.

19. Podle čl. 25 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

20. Podle čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 zaručený elektronický podpis musí splňovat tyto požadavky: je jednoznačně spojen s podepisující osobou; umožňuje identifikaci podepisující osoby; je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

21. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů, k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.

22. Zatímco elektronický podpis připojený k listině, která má zachycovat obsah smlouvy o úvěru, umožňuje určení osoby, která při jejím uzavření zastupovala právnická osoba., další elektronický podpis takové určení neumožňuje. Ze záznamů o uzavření smlouvy o úvěru vyhotovených právnická osoba., pak nevyplývá ani skutkové zjištění, že tato data v elektronické podobě žalovaná používala k podepsání. Jiné důkazní prostředky o svém skutkovém tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru žalobkyně nenavrhla. Se zřetelem k tomu, že se jednání konaného dne datum neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení postupem podle § 118a odst. 3 o.s.ř.

23. Sama okolnost, že právnická osoba., připsala na účet vedený pro žalovanou částku ve výši částka a umožnila žalované jimi volně nakládat, pak nedostačuje k závěru, že právnická osoba., a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, nadto právě o tom obsahu, jak jej žalobkyně vylíčila v žalobě, zejména pokud jde o výši peněžních prostředků, o jejichž poskytnutí měla žalovaná žádat, výši úroku a čas plnění povinnosti žalované poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem vrátit.

24. V řízení tedy vyšlo najevo, že právnická osoba., žalované poskytla částku ve výši částka, avšak žalobkyni se nepodařilo prokázat, že by se tak stalo na základě uzavřené smlouvy.

25. Ze záznamu právnická osoba., o posouzení úvěruschopnosti žalované ze dne datum, ze všeobecných obchodních podmínek právnická osoba., účinných od datum, z ceníků pro soukromou klientelu účinných od datum a od datum, z oznámení o úrokových sazbách účinného od datum, z výpisu z úvěrového účtu ani z nepodepsaného vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne datum, včetně podacího lístku, soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

26. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

27. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

28. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

29. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

30. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

31. Právní předchůdkyni žalobkyně proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení plněním bez právního důvodu, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalované, tj. ve výši částka na jistině. Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaná zaplatila částka, jak skutkově tvrdila žalobkyně, nabyla žalobkyně pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši částka na jistině (částka – částka).

32. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovanou je úrok z prodlení ve výši 11, 5 % p.a. z částky částka od datum do datum, tj. 371, částka, a od datum do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů). Její splatnost pohledávky se pojí s výzvou právnická osoba., ze dne datum.

33. Soud naopak žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalované domáhala částky převyšující její pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení, tj. co do 27 484, částka s úrokem ve výši 11, 5 % p.a. z částky 47 487, částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11, 5 % p.a. z částky 26 919, částka od datum do zaplacení.

34. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.

35. Žalobkyně v podání ze dne datum navrhla, aby soud nařízené jednání odročil pro střet s jiným jednáním advokáta, který by byl žalobkyni jinak zastupoval jako další zástupce. Dal-li se však v občanském soudním řízení advokát zastupovat jiným advokátem, advokátním koncipientem nebo svým zaměstnancem jako dalším zástupcem, jde o důležitý důvod k odročení jednání ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. jen tehdy, týká-li se překážka nebo jiná okolnost, která vyžaduje odročení jednání, jak advokáta, tak i dalšího zástupce (usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněné v časopisu Soudní judikatura, roč. 2010, č. hodnota, s. 408, pod poř. č. hodnota). Žalobkyně ovšem neuvedla žádnou překážku účasti zástupce žalobkyně při nařízeném jednání, a proto je překážka takové účasti u advokáta, kterého by jinak její zástupce zmocnil jako dalšího zástupce žalobkyně bez významu, odhlédnuto od okolnosti, že k takovému zmocnění s účinky vůči soudu ani nedošlo. Z těchto důvodů soud věc i přes návrh žalobkyně na odročení nařízeného jednání projednal v nepřítomnosti žalobkyně.

36. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 46 % a žalovaná v rozsahu 54 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení 23 039, částka s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do 27 484, částka s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalované by tak příslušelo vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 8 %. Žalované však v řízení nevznikly žádné náklady, jejichž náhradu by mohla žádat, a proto soud rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.