OSKO 19 C 280/2025-86

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudcem JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., sídlem Adresa žalobkyně, IČO Anonymizováno, ⟪LB:lb_002⟫ zastoupená JUDr. ing. Jméno Zástupce, advokátem, sídlem Anonymizováno Anonymizováno, Jméno advokáta/8, PSČ Anonymizováno ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, bydlištěm Anonymizováno, Anonymizováno, PSČ Anonymizováno, narozený dne Datum narození žalovaného ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení 57 845, 29 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 19 458, částka s úrokem z prodlení ve výši 12, 75 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení, a to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši nejméně částka splatných vždy nejpozději k dvacátému dni příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po kalendářním měsíci, ve kterém výrok I. tohoto rozsudku nabude právní moci, až do úplného zaplacení; v případě prodlení se splněním byť i jediné měsíční splátky ztrácí žalovaný výhodu splátek a dosud nesplněná část dluhu se stává bez dalšího splatnou.

II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 45 037, částka s úrokem ve výši 8 % p.a. z částky 23 804, částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12, 75 % p.a. z částky 6 734, částka od datum do zaplacení.

III. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 57 845, částka s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalovaný jako úvěrovaný uzavřel dne datum s právnická osoba., sídlem adresa, IČO IČO, jako úvěrující smlouvu o úvěru, na jejímž základě právnická osoba., poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný se zavázal je společnosti právnická osoba., vrátit společně s úrokem ve výši částka, odměnou za uzavření smlouvy a poskytnutí úvěru ve výši částka, odměnou za administrativní činnost a „vyhodnocení úvěrového případu“ ve výši částka a odměnou za inkaso splátek v hotovosti ve výši částka, celkem částka, a to ve čtrnácti měsíčních splátkách po částka. Žalovaný však tyto dluhy splnil jen zčásti. právnická osoba., pohledávky, které měla založit smlouva o úvěru, na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum postoupila žalobkyni. Ani přes výzvu žalobkyně však žalovaný odpovídající dluhy nesplnil. Má tedy žalobkyně za žalovaným pohledávky ve výši 23 804, částka na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, ve výši částka na odměně za uzavření smlouvy a poskytnutí úvěru, 3 264, částka na odměně za administrativní činnost a „vyhodnocení úvěrového případu“, 4 242, částka na odměně za inkaso splátek v hotovosti a částka na smluvní pokutě za prodlení s vrácením poskytnutých peněžních prostředků za období do datum, jejichž příslušenstvím je úrok za období do datum ve výši 2 511, částka, úrok ve výši 8 % p.a. z částky 23 804, částka od datum do zaplacení, úrok z prodlení v zákonné výši za období do datum ve výši 2 939, částka a úrok z prodlení v zákonné výši 12, 75 % p.a. z částky 24 766, částka od datum do zaplacení.

2. Žalovaný se ve vyjádření k žalobě popřel, že by smlouvu o úvěru uzavřel jako podnikatel v souvislosti se svou podnikatelskou činností. Právní předchůdkyně žalobkyně ve skutečnosti vůbec nezjišťovala, jakou podnikatelskou činnost žalovaný vyvíjí a k jakému záměru v rámci jeho podnikatelské činnosti má žalovaný poskytnuté peněžní prostředky použít. Namísto toho v uzavřené smlouvě o úvěru uvedla, že peněžní prostředky sice žalovanému poskytuje v souvislosti s jeho podnikatelskou činností, avšak bezúčelový hotovostní úvěr. Šlo proto ve skutečnosti o spotřebitelský úvěr. Právní předchůdkyně žalobkyně však opomněla před uzavřením smlouvy o úvěru posoudit úvěruschopnost žalovaného, a proto je uzavřená smlouva o úvěru neplatná. Mimoto tato smlouva neobsahuje údaj roční procentní sazbě nákladů spotřebitelského úvěru. Ujednaná výše úroku, jakož i postih žalovaného pro případ prodlení s vrácením poskytnutých peněžních prostředků se jeví jako rozporné s dobrými mravy. Pro případ procesního úspěchu žalobkyně navrhl, aby soud se zřetelem k jeho majetkovým poměrům povolil splátky.

3. Z výpisu právnická osoba., ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vedeného Českou národní bankou ze dne datum soud zjistil, že právnická osoba., je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr.

4. Ze smlouvy o úvěru, kterou právnická osoba., jako úvěrující uzavřela dne datum se žalovaným jako úvěrovaným, soud zjistil, že se společnost právnická osoba., zavázala poskytnout žalovanému v souvislosti s podnikatelskou činností žalovaného peněžní prostředky ve výši částka jako bezúčelový hotovostní úvěr a žalovaný se zavázal je společnosti právnická osoba., vrátit a zaplatit úrok ve výši částka, „poplatek“ za poskytnutí úvěru ve výši částka, „náklady na vyhodnocení úvěru“ ve výši částka a odměnu za výběr splátek ve výši částka, celkem tedy částka, a to ve čtrnácti měsíčních splátkách po částka. Podpisem smlouvy o úvěru žalovaný potvrdil, že při jejím uzavření jednal jako podnikatel v souvislosti se svou podnikatelskou činností a že převzal peněžní prostředky ve výši částka.

5. Z oznámení právnická osoba., žalovanému ze dne datum soud zjistil, že právnická osoba., vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to do třiceti dnů od doručení této výzvy. Tuto výzvu právnická osoba., doručila žalovanému dne datum, jak vyplývá z obálky zásilky, která ji obsahovala.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou právnická osoba., jako postupitelka uzavřela dne datum se žalobkyní postupnicí, soud zjistil, že právnická osoba., postoupila žalobkyni pohledávky uvedené v příloze č. hodnota této smlouvy, mezi nimi též pohledávky za žalovaným založené smlouvou o úvěru ze dne datum (čl. 1 odst. 1.1, čl. 2 a příloha č. hodnota smlouvy o postoupení pohledávek). Účinky změny v osobě věřitele postoupených pohledávek v poměru mezi právnická osoba., a žalobkyní měly nastat v okamžiku zaplacení úplaty za postoupení pohledávek (čl. 5 odst. 5.1 smlouvy o postoupení pohledávek).

7. Z potvrzení o zaplacení úplaty ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně zaplatila společnosti právnická osoba., úplatu za postoupení pohledávek podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum.

8. Z výzvy zástupce žalobkyně žalovanému ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalovanému dne datum, jak soud zjistil z podacího lístku.

9. Žalovaný tedy jako úvěrovaný uzavřel dne datum s právnická osoba., jako úvěrující smlouvu o úvěru, na jejímž základě právnická osoba., poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka jako bezúčelový hotovostní úvěr a žalovaný se zavázal je společnosti právnická osoba., vrátit a zaplatit úrok ve výši částka, „poplatek“ za poskytnutí úvěru ve výši částka, „náklady na vyhodnocení úvěru“ ve výši částka a odměnu za výběr splátek ve výši částka, celkem tedy částka, a to ve čtrnácti měsíčních splátkách po částka. V uzavřené smlouvě o úvěru žalovaný prohlásil, že jedná jako podnikatel v souvislosti se svou podnikatelskou činností. Smlouvou o postoupení pohledávek, kterou právnická osoba., jako postupitelka uzavřela se žalobkyní jako postupnicí dne datum, právnická osoba., postoupila žalobkyni též pohledávky, které vznikly podle smlouvy o úvěru uzavřené dne datum se žalovaným. Účinky změny v osobě věřitele postoupených pohledávek nastaly zaplacením úplaty za jejich postoupení. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k jejich splnění dopisem ze dne datum.

10. Z vyrozumění o zápisu do živnostenského rejstříku ze dne datum ani z čestného prohlášení žalovaného ze dne datum soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

11. Podle § 419 o.z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

12. Podle § 420 odst. 1 o.z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

13. Podle § 421 odst. 2 o.z. má se za to, že podnikatelem je osoba, která má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění podle jiného zákona.

14. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

16. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

17. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

18. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

19. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Ve smlouvě o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný označili žalovaného kromě jména a příjmení identifikačním číslem osoby, rodným číslem, číslem občanského průkazu a adresou odlišnou od jeho sídla. Žalovaný ve smlouvě o úvěru prohlásil, že ji uzavírá jako podnikatel v souvislosti se svou podnikatelskou činností a tuto souvislost smlouva uváděla i ujednání o povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalovanému peněžní prostředky.

23. Pro odpověď na otázku, zda fyzická osoba v postavení spotřebitele, je rozhodující především účel jednání takové osoby v konkrétním smluvním vztahu. Okolnost, že spotřebitel má podnikatelské oprávnění, je pro posouzení jeho právního postavení ve smluvním vztahu s dodavatelem irelevantní (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Okolnost, že spotřebitel má podnikatelské oprávnění, je pro posouzení jeho právního postavení ve smluvním vztahu s dodavatelem irelevantní. Souvislost půjčovaných prostředků s podnikáním nelze prokazovat jen tak, že je ve smlouvě uveden údaj o sídle a identifikačním čísle podnikatele, ani tím, že smlouva obsahuje blíže neurčené označení „podnikatelské účely“. Z toho vyplývá, že vždy musí úvěrující odstranit pochybnosti o tom, k čemu je úvěr poskytnut (usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

24. V projednávané věci je sice žalovaný v uzavřené smlouvě o úvěru označen – vedle jména, příjmení, rodného čísla, čísla občanského průkazu a adresy odlišné od jeho sídla – též identifikačním číslem osoby, avšak jej tato okolnost nedostačuje k závěru, že při uzavření této smlouvy jednal jako podnikatel při podnikatelské činnosti. Rovněž jeho prohlášení o tom, že jedná jako podnikatel při podnikatelské činnosti obsažené ve formulářové smlouvě používané právní předchůdkyní žalobkyně drobným písmem na zadní straně písemného vyhotovení smlouvy o úvěru samo o sobě neprokazuje (usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. II. ÚS 1176/21), a to tím spíše, že jinak ze smlouvy o úvěru není patrné, jak má poskytnutí peněžních prostředků s podnikatelskou činností žalovaného souviset. Vždyť právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný ujednali, že má jít o bezúčelový úvěr poskytnutý v hotovosti.

25. Bylo proto na žalobkyni, aby skutkově tvrdila, že žalovaný při uzavření smlouvy o úvěru jednal jako podnikatel v souvislosti se svou podnikatelskou činností, a takovém skutkové tvrzení navrhla důkazní prostředky. Žalobkyně však ani přes poučení postupem podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. skutková tvrzení ani návrhy na provedení důkazních prostředků v tom směru nedoplnila. V rovině takto ustaveného skutkového děje je tak na žalovaného třeba hledět jako na spotřebitele.

26. Bez zřetele k povinnosti žalovaného jako spotřebitele poskytnout právnická osoba., úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod č. 3225/2015).

27. Jak vyplývá ze žádosti o úvěr ze dne datum, žalovaný před uzavřením smlouvy o úvěru sdělil právní předchůdkyni žalobkyně, že výkonem samostatné výdělečné činnosti dosahuje příjmu ve výši částka měsíčně. Jeho výdaje dosahují částka měsíčně. Svou bytovou potřebu uspokojuje bydlením u rodičů. Má dluh vůči jinému poskytovateli spotřebitelského úvěru ve výši částka. Nemá vyživovací povinnost.

28. Z výpisu žalovaného ze živnostenského rejstříku soud zjistil, že byl zjištěn úpadek žalovaného a dne datum insolvenční soud rozhodl o splnění oddlužení žalovaného.

29. právnická osoba. před uzavřením smlouvy o úvěru nijak prověřila údaje, které jí o svých příjmech a výdajích sdělil žalovaný. Přitom již okolnost, že insolvenční řízení vedené vůči žalovanému skončilo jen několik měsíců před uzavřením smlouvy o úvěru a že žalovaný již v době uzavření smlouvy o úvěru měl jiný dluh ze spotřebitelského úvěru, k takovému prověření přímo vybízely. Bez znalosti pravidelných příjmů a výdajů žalovaného však nebylo možné zjistit, zda žalovaný má dostatek volných peněžních prostředků ke splnění povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky.

30. Z tohoto důvodu nelze uzavřít, že by právnická osoba., splnila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

31. Smlouva o úvěru, kterou žalovaný jako úvěrovaný uzavřel s právnická osoba., jako úvěrující dne datum, je proto neplatná.

32. Souvisí-li mimosmluvní závazkový vztah, který vzniká z bezdůvodného obohacení, včetně úhrady neexistujícího dluhu, s již existujícím vztahem mezi stranami, jako například smluvním vztahem nebo vztahem vyplývajícím z civilního deliktu, který úzce souvisí s tímto bezdůvodným obohacením, je podle čl. 10 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) rozhodným právem právo, kterým se řídí uvedený existující vztah. Pohledávka, která je předmětem řízení v projednávané věci, se proto řídí právem České republiky.

33. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

34. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

35. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

36. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

37. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

38. právnická osoba., proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalovanému podle smlouvy o úvěru, tj. ve výši částka. Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaný zaplatil právní předchůdkyni žalobkyně celkem částka, jak skutkově tvrdila žalobkyně, nabyla žalobkyně na základě jejího postoupení pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši částka na jistině (částka – částka).

39. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení ve výši 12, 75 % p.a. z částky částka od datum do datum, tj. 1 426, částka, a od datum do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů). Její splatnost se pojí s výzvou právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému ze dne datum, ve které určila žalovanému lhůtu ke splnění pohledávky, jež je předmětem řízení v projednávané věci, do datum.

40. Žalobkyně skutkově tvrdila, že právnická osoba., provedla inkasní úkony spočívající v přijetí plnění na ujednané splátky podle smlouvy o úvěru, avšak přes výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne datum, č.j. spisová značka, a poučení postupem podle § 118a odst. 3 o.s.ř. o tom nenavrhla žádné důkazní prostředky.

41. Jestliže v řízení nevyšlo najevo, že by právní předchůdkyně žalobkyně provedla inkasní úkony, ohledně nichž se žalobkyně domáhala zaplacení odměny za jejich provedení, nemohla být žalobkyně v projednávané věci co do tohoto žalobního požadavku úspěšná ani z hlediska pravidel o vydání bezdůvodného obohacení.

42. Z těchto důvodů soud žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky převyšující její pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení, tj. co do žalobního požadavku na zaplacení 45 037, částka s úrokem ve výši 8 % p.a. z částky 23 804, částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12, 75 % p.a. z částky 6 734, částka od datum do zaplacení. Žalobkyni rovněž nevzniklo právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka (§ 1972 o.z. a § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), protože pohledávka, která je předmětem řízení v projednávané věci, nebyla obsahem vzájemného závazku podnikatelů).

43. Pro úplnost soud uvádí, že pravidlo o času plnění podle § 87 odst. 1 posl. věta zákona o spotřebitelském úvěru se použije jen tam, kde podle zjištěného skutkového stavu není v možnostech spotřebitele vrátit poskytnuté peněžní prostředky bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele, popřípadě v delším čase určeném v takové výzvě. Žalovaný však ani skutkově netvrdil, že není přiměřené jeho možnostem splnit pohledávku, která je předmětem řízení v projednávané věci, v čase určeném právní předchůdkyně žalobkyně ve výzvě ze dne datum, a taková skutečnost nevyšla v řízení ani jinak najevo, a proto se prosadí obecné pravidlo o času plnění podle § 1958 odst. 2 o.z.

44. Soud se zřetelem k majetkovým poměrům žalovaného, stanovisku žalobkyně k povolení splátek a výši dluhu žalovaného vůči žalobkyni shledal důvody pro postup podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř. a stanovil, že plnění se může stát ve splátkách po částka měsíčně pod ztrátou výhody splátek. Žalovaný výkonem samostatné výdělečné činnosti dosahuje příjmu ve výši přibližně částka, ze kterého odvádí zálohu na daň z příjmu ve výši částka. Žije v rodinné domácnosti s družkou, která je mateřské dovolené. Náklady na bydlení činí částka na nájemném a částka na záloze na cenu za sdružené služby dodávky elektřiny. Vedle toho platí pojistné na životní pojištění ve výši částka měsíčně. Plní jiné dluhy ve splátkách po částka měsíčně. Ostatní výdaje žalovaného dosahují přibližně částka měsíčně.

45. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 30 % a žalovaný v rozsahu 40 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení 19 458, částka s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do částky v celkové výši 45 037, částka s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalovanému tak přísluší vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 40 %. Náklady řízení činí částka a spočívají v jedné paušální náhradě hotových výdajů (odpor proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu a vyjádření k žalobě podle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu). Její výši určil podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, protože nedůvodný rozdíl ve výši paušalizace hotových výdajů účastníků řízení zastoupených advokátem a hotových výdajů účastníků řízení, kteří advokátem zastoupeni nejsou, zakládá rozpor s ústavní zásadou rovnosti účastníků řízení. Z uvedeného důvodu soud postupem podle čl. 95 odst. 1 Ústavy v rozsahu určení výše paušální náhrady vyhlášku č. 254/2015 Sb. nepoužil a tuto výši určil podle advokátního tarifu, který představuje právní úpravu nejbližší řešené otázce. Žalované přísluší náhrada jejich poměrné části ve výši 40 %, tj. částka.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.