OSKT 4 C 191/2019-58

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Štětinovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_004⟫ pro zaplacení částka s přísl.

I. Žaloba o zaplacení částky částka s příslušenstvím oproti vrácení značka automobilu se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení v částce částka na účet anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Návrhem ze dne datum se žalobce domáhal vydání rozsudku, jímž by soud žalované uložil povinnost zaplatit mu částku částka příslušenstvím oproti vydání značka automobilu. Uvedl, že na základě kupní smlouvy ze dne datum od žalované automobil zakoupil za částku částka, kterou v hotovosti žalované předal téhož dne a převzal vozidlo. Po ujetí cca anonymizováno km žalobce zjistil skryté vady, které popsal v dopise, jímž odstoupil od kupní smlouvy. Bezprostředně po zjištění závad žalobce navštívil žalovaného ve snaze mu vozidlo vrátit, byl však žalovanou z jejího areálu vykázán. Od kupní smlouvy žalobce odstoupil podáním ze dne datum a žádal vrácení kupní ceny, což však žalovaná neakceptovala.

Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Uvedla, že v kupní smlouvě bylo sjednáno přenechání věci, jak stojí a leží (úhrnkem) a na základě tohoto smluvního ujednání nemohl žalobce dost dobře uplatnit nárok (navíc nedůvodný) z titulu odpovědnosti za vady a pokud žalovaná neodpovídá za vady, nemohla porušit smluvní vztah způsobem, který by opravňoval žalobce k odstoupení od smlouvy. Dále uvedla, že vozidlo bylo v době prodeje bez vad, plně funkční a pokud se později nějaké vady objevily, pak vznikly nesprávným užíváním vozidla. Žalovaná dále v průběhu řízení poukázala na to, že žalobce fakticky tvrdí a prokazuje vady, které nejsou totožné se žalobními tvrzeními, některé z vad nebyly řádně vytčeny.

Z kupní smlouvy, uzavřené mezi účastníky dne datum, bylo zjištěno, že žalobce od žalované koupil značka automobilu, příjmení: anonymizováno za částku částka. Kupní cena byla žalovanou vyfakturována fakturou splatnou dne datum a bylo mezi účastníky nesporné, že byla žalobcem v plné výši uhrazena (jak plyne i ze stvrzenky na číslo listu) Dopisem ze dne datum (číslo listu) žalobce odstoupil od kupní smlouvy z důvodu, že na vozidle se objevily skryté vady, a to ztráta vody v chladiči, značný únik oleje a vybitá baterie. Žalovaná učinila nesporným, že odstoupení od smlouvy obdržela. Žalobce předložil soudu zakázkový list firmy jméno příjmení ze dne datum, dle něhož vozidlo vykazuje vady v podobě úniku vody, oleje, závady elektroinstalace a je nutná oprava zadní nápravy, to vše v předpokládané výši nákladů opravy částka. Žalobce opakovaně žalovanou vyzýval k vrácení kupní ceny dopisem ze dne datum.

Žalobce u jednání uvedl, že vady na vozidle zjistil do dvou dnů od koupě, telefonicky o nich vyrozuměl zaměstnance žalované příjmení příjmení dne datum, ten jej odkázal na jednatele příjmení příjmení, s nímž se asi za dva týdny až měsíc spojil, jednatel jej však odkazoval na právního zástupce s tím, že věc koupil, jak stojí a leží, a tudíž nepochodí. V lednu rok přijel žalobce vozidlo reklamovat osobně (přivezl jej jako nepojízdné) a byl jednatele vykázán z areálu. Jednatel žalované příjmení jméno příjmení ve své účastnické výpovědi připustil, že cca anonymizováno týdny od prodeje vozidla mu žalobce telefonicky sděloval vady a své přání odstoupit od smlouvy, na to mu jednatel řekl, že není kompetentní věc vyřizovat, nechť to podá písemně. Opětovně mu žalobce kvůli vadám telefonoval za dalších 14 dní. Svědek příjmení příjmení, zaměstnanec žalované, vypověděl, že byl vyřízením prodeje auta pověřen, žalobce mu pár dní po prodeji volal s tím, že mu auto zhasíná, pár týdnů od prodeje volal znovu, že mu teče olej a motor má prasklou hlavu, svědek jej odkázal na anonymizováno příjmení. Svědek uvedl, že automobil byl v době prodeje v pořádku, na technické prohlídce před prodejem se žádná závada neprojevila. Svědek celé jméno svědka, bývalý zaměstnanec žalované, uvedl, že s automobilem občas jezdil, žádné problémy s ním nebyly. Svědkyně jméno příjmení, manželka žalobce, uvedla, že byla přítomna při koupi vozidla a když si ho od žalované odváželi, tak žalobci několikrát chcípnul, o žádných dalších problémech již nic neví. Svědek jméno příjmení, kamarád žalobce a automechanik, vypověděl, že mu žalobce po koupi vozidla říkal, že tam chybí chladicí kapalina, asi během týdne mu půjčoval tzv. refraktometr a zjistili naředění chladicí kapaliny, tj. že ji tam někdo častěji dolíval. Na rampě pak také zjistili, že z auta vykapává olej a že by byla třeba kompletní generálka zadní nápravy. Svědek vezl poté se žalobcem auto odtahovkou k reklamaci k žalované, bylo vybité, z areálu žalované je však vyhodil pan příjmení. Z protokolu o technické prohlídce ze dne datum bylo zjištěno, že automobil vykazoval k tomuto dni pouze 4 lehké závady, a to sníženou čitelnost registrační značky, mírnou korozi brzdového potrubí, poškození krycího skla zpětného světlometu a povrchovou korozi. V době technické kontroly mělo vozidlo najeto anonymizována dvě slova km.

Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím závěrům:

Předně soud k námitce žalované, že nárok z vadného plnění nevznikl, neboť věc byla prodána v režimu„ jak stojí a leží“ (tj. úhrnkem), uvádí, že ustanovení § 1918 o.z. se vztahuje pouze na věci, které nejsou určeny individuálně či druhově a bez ohledu na jejich jakost, množství a váhu se s nimi nakládá jako s celkem. Definičním znakem režimu převodu„ úhrnkem“ je absence přesné specifikace jednotlivých součástí souboru (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2884/2012, 33 Cdo 1430/2010). O takový případ se v dané věci nejedná, předmětem koupě bylo zcela konkrétně identifikované vozidlo, což režim upravený v § 1918 o.z. vylučuje a odpovědnost prodávajícího za případné vady připouští.

Nárok žalobcem uplatněný je obecně po právní stránce nárokem z odpovědnosti za vady dle ust. § 2099 odst. 1, § číslo odst. 1, § 2106 odst. 1 písm. d) občanského zákoníku a žalobce stíhá důkazní povinnost k otázkám, kdy vady zjistil, kdy je u prodávajícího uplatnil, zda si včas zvolil právo odpovídající vadnému plnění (v daném případě odstoupení od smlouvy) a především pak, že tyto vady se na věci skutečně vyskytovaly ke dni přechodu nebezpečí škody na věci, tj. ke dni prodeje datum. Žalobce byl v tomto směru o své povinnosti tvrzení a důkazní poučen u jednání dne datum (číslo listu). Žalobce v tomto řízení dle názoru soudu prokázal, že včas vytkl žalované tvrzené vady v podobě úniku chladící kapaliny a ztráty oleje, o těchto dvou vadách a jejich ústním telefonickém uplatnění shodně hovořili jednatel žalované příjmení příjmení i technik příjmení příjmení, soud rovněž pokládá za prokázané, že žalobce bez zbytečného odkladu projevil svou volbu práva v podobě odstoupení od smlouvy a to v telefonátu jednateli příjmení příjmení cca anonymizováno týdny od prodeje (jak vypověděl sám jednatel), když předtím byl na jednatele odkazován svědkem příjmení, kterému vady naznačoval již pár dní po prodeji. S hledem na povahu věci a tvrzených vad, které musel žalobce nějakým objektivním způsobem zjišťovat (za přispění automechanika), lze vady pokládat za včas vytčené a lhůtu tří týdnů k oznámení volby práva v daném případě za akceptovatelnou. Bylo nesporné, že odstoupení od smlouvy bylo písemně realizováno dopisem ze dne datum.

Žalobce však neoznačil žádný takový důkaz, který by prokázal, že se jím uplatněné vady se na vozidle ke dni datum skutečně vyskytovaly. Na výzvu soudu žalobce označil důkazy, které soud v plné míře provedl, a to výslech jméno příjmení (manželky) a jméno příjmení (kamaráda), fotografie, protokol o technické prohlídce a knihu jízd. Z výpovědi manželky nebyly zjištěny žádné skutečnosti stran případných vad vozidla. Svědek příjmení, automechanik, konstatoval sice vykapávání oleje, dovozoval jakousi závadu na hlavě motoru (v souvislosti s chladicí kapalinou) a poukázal na vybitou baterii, nicméně i když odhlédneme od přátelského vztahu k žalobci, tyto nedostatky nebyly nijak odborně zdokumentovány, není zřejmé, kdy přesně je svědek shledal a není možno učinit závěr o tom, že se na vozidle případně vyskytovaly již ke dni datum O existenci vad ke dni prodeje nevypovídá ani zakázkový list na číslo listu, neboť je z data o sedm měsíců pozdějšího. Žalovaný (prostřednictvím jednatel) a jeho zaměstnanci (svědci anonymizováno a celé jméno svědka) existenci tvrzených vad v době prodeje popřeli a ze žádných listinných důkazů existence těchto vad nevyplývá. Ve sporu bylo na žalobci, který tvrdil, že tyto vady vozidlo vykazovalo, aby také označil takové relevantní důkazy (na úrovni odborné), které jeho tvrzení prokáží, což však žalobce neučinil a své důkazní břemeno tak neunesl, ačkoli se mu dostalo odpovídajícího procesního poučení. Za této situace soud nemohl postupovat jinak, než žalobu zamítnout.

Pro úplnost soud uvádí, že neprovedl důkaz kupní smlouvou na druhý žalobcem kupovaný značka automobilu anonymizováno, neboť s předmětem sporu nijak nesouvisí, přičemž její koupě byla navíc mezi účastníky nesporná. Soud dále nevyvodil žádné pro řízení podstatné závěry z fotografií na číslo listu, které pouze dokumentují převoz anonymizováno na korbě odtahového vozidla (patrně k reklamaci v lednu rok) a tachometru, což však nemá dostatečnou vypovídací hodnotu ohledně existence tvrzených závad. Stejně tak o tvrzených vadách nevypovídá ani kniha jízd (číslo listu), v níž nejsou záznamy o jakýchkoli případných potížích s vozidlem. příjmení poznatky podstatné pro rozhodnutí soud nevyvodil ani z účastnické výpovědi druhého jednatele žalované jméno příjmení, který o věcech souvisejících s prodejem automobilu téměř nic nevěděl.

Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud proto přiznal procesně úspěšné žalované na nákladech soudního řízení odměnu za 6 úkonů právní služby dle § 7 vyhlášky č. 177/96 Sb. po částka (tj. částka), 6x režijní paušál po částka dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky (tj. částka) a 21 % DPH v částce částka dle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř., celkem tedy činí náklady žalované částka Náklady řízení je žalobce povinen zaplatit na účet zástupce žalované v zákonné třídenní lhůtě počítané od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.