OSKT 4 C 210/2017-141

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní Mgr Alenou Štětinovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného anonymizováno 5 slov, IČO ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa žalované ⟪LB:lb_005⟫ pro: nahrazení projevu vůle

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhá nahrazení souhlasu žalovaného s dohodou, která je obsahem žalobního návrhu, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení v částce částka do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou ze dne datum se žalobkyně domáhá nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít se žalobkyní smlouvu o bezúplatném převodu pozemku p.č. st. anonymizováno, jehož součástí je stavba adresa, v k.ú. obec, a to na podkladě zákona č. 428/2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Konstatovala, že je právnickou osobou anonymizována dvě slova, evidovanou v anonymizováno stát. instituce vedeném podle zákona č. 3/2002 Sb. o církvích a náboženských společnostech a je oprávněnou osobou ve smyslu § 3 písm. b) zákona č. 428/2012 Sb.. Žalovaný je jako organizační složka státu povinnou osobou ve smyslu § 4 písm. c) zákona č. 428/2012 Sb. Předmětný pozemek je dalším z areálu bývalého kláštera v obec – p.č. st. číslo s budovou adresa, který již byl žalobkyni vydán rozhodnutím název soudu č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí a s nímž tvoří funkční celek.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí. Jednak uvedl, že žalobkyně nedoložila, že pozemek sloužil k duchovním účelům a jako obydlí duchovních, rovněž nebylo doloženo, že pozemek sloužil pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdělávacím, administrativním účelům. Pozemek je dále částečně zastavěn budovou vybudovanou zaniklým Okresním úřadem obec po převzetí majetku státem v souladu se stavebním zákonem. Dne datum byla uzavřena smlouva o výpůjčce, na jejímž podkladě nemovitost užívala ulice škola obec, ulice a číslo, která ji částečně užívá doposud. V závěru řízení žalovaný poukázal na prekluzi nároku ve smyslu § 10 odst. 4 zákona č. 428/2012 Sb., když výzva k vydání majetku byla žalovanému doručena datum, lhůta k uzavření dohody o vydání uběhla dnem datum a žaloba měla být podána v tříleté prekluzivní lhůtě, tj. nejpozději do datum.

3. Z výpisu z Rejstříku evidovaných právnických osob vedeného Ministerstvem kultury a Dekretu bylo zjištěno, že žalobkyně je právnickou osobou anonymizována dvě slova Smlouvou o bezplatném převodu vlastnictví ze dne datum bylo prokázáno, že anonymizována dvě slova v obec jako správa majetkových podstat, řádů a kongregací uzavřela s anonymizována dvě slova tuto smlouvu, na jejímž základě byly bezplatně převedeny z majetkové podstaty anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno příjmení příjmení v obec do vlastnictví anonymizována dvě slova – anonymizována dvě slova anonymizováno mimo jiné nemovité věci zapsané ve vložce číslo pozemkové knihy katastrální uzemí, a to rovněž parcela p. číslo – zahrada. Z knihovní vložky číslo pozemkové knihy katastrální uzemí a z porovnání parcel dřívější pozemkové evidence s parcelami katastru nemovitostí bylo zjištěno, že v knihovní vložce číslo byl evidován pozemek p. číslo z něhož vznikla mj. parcela p.č. st. anonymizováno, když v oddílu B knihovní vložky je jako nabývací titul uvedena smlouva o směně ze dne anonymizováno číslo, na jejímž základě bylo zapsáno vlastnické právo pro anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova (de příjmení příjmení) v obec. Výpisem z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že pozemek, který je předmětem sporu, je ve vlastnictví žalovaného s právem hospodaření pro anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno. Z výzvy k vydání majetku - věcí a jiných majetkových hodnot dle zákona č. 428/2012 Sb. bylo zjištěno, že tato byla učiněna žalobkyní a doručena anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno dne datum, jejím předmětem bylo mimo jiné vydání pozemku anonymizováno číslo v k.ú. obec, dle výzvy veškeré nemovitostí výzvou nárokované tvořily areál kláštera oprávněné osoby (žalobkyně) a jedná se o nemovitosti, které sloužily oprávněné osobě k duchovním účelům a jako obydlí duchovních podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 428/2012 Sb..

4. Z připojeného spisu název soudu sp. zn. spisová značka bylo zjištěno, že žalobkyně již dne datum zahájila řízení o nahrazení souhlasu žalované s uzavřením dohody o vydání pozemků p.č. st. číslo se stavbou bez čp/če, p. číslo p. číslo se stavbou bez č.p./č.e., p. číslo se stavbou bez č.p./č.e., p. číslo se stavbou bez č.p./č.e., p. číslo se stavbou bez č.p./č.e., p. číslo se stavbou bez č.p./č.e., p. číslo se stavbou bez č.p./č.e., p. číslo se stavbou bez č.p./č.e., p. číslo se stavbou bez č.p./č.e., p. číslo se stavbou bez č.p./č.e., p. číslo se stavbou bez č.p./č.e., p. číslo se stavbou bez č.p./č.e., p. číslo se stavbou bez č.p./č.e., p.č číslo se stavbou bez č.p./č.e., vše v k.ú. obec. Rozsudkem název soudu č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, který nabyl právní moci dne datum, bylo konstatováno, že veškeré pozemky v žalobě nárokované tvořily historicky areál kláštera a tedy funkčně souvisí s pozemkem p. číslo s budovou kláštera adresa, jehož již byla žalobkyně vlastnicí, což je splněnou podmínkou pro vydání těchto pozemků žalobkyni ve smyslu § 7 odst. 1 písm. a) ZMV. Na podkladě tohoto závěru bylo rozhodnuto o vydání části pozemků, a to p.č. st. číslo se stavbou bez č.p./č.e., p. číslo p. číslo p. číslo p. číslo p. číslo v k.ú. obec žalobkyni. Žaloba však byla zamítnuta ohledně pozemků p. číslo přičemž důvodem pro nevydání této části pozemků byla existence překážky dle § 8 odst. 1 písm. a) ZMV, kdy pozemky byly zastavěny stavbami a ke dni účinnosti zákona (tj. ke dni datum) byly užívány třetí osobou na podkladě platného právního důvodu.

5. V předmětném řízení, týkajícího se pozemku p.č. st. anonymizováno, jehož součástí je budova adresa v k.ú. obec, soud dospěl k následujícím závěrům: Soud má za prokázané, že žalobkyně je oprávněnou osobou dle § 3 písm. b) zákona č. 428/2012 Sb. a že jí v minulosti náležela nemovitost, která je předmětem tohoto řízení. Předmětná nemovitost se společně s dalšími stala předmětem majetkové křivdy v období od datum do datum, kdy byla z majetku církve neoprávněně bezúplatně převedena na stát smlouvou ze dne datum. Nemovitost je nyní ve vlastnictví státu – České republiky s právem hospodařit příslušejícím anonymizováno 7 slov (viz výpis z katastru nemovitostí). Žalovaná je ve vztahu k předmětné nemovitosti osobou povinnou ve smyslu § 4 písm. c) zákona č. 428/2012 Sb.. Žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k vydání předmětné nemovitosti výzvou, která byla žalovanému, konkrétně anonymizováno 7 slov, doručena dne datum (číslo listu). Jak bylo zjištěno výpisem z katastru nemovitostí, v době realizace této výzvy byl osobou s právem hospodaření anonymizována tři slova příjmení anonymizováno. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný, konkrétně anonymizováno 7 slov, ohledně výzvy k vydání nemovitosti nepostupoval v souladu s § 11 odst. 1 zákona č. 428/2012 Sb. a výzvu žalobkyně nikdy nepostoupil povinné osobě, tj. osobě oprávněné hospodařit s předmětným majetkem - anonymizována tři slova příjmení anonymizováno. Dle názoru soudu pak je nutno analogicky dle § 11 odst. 5 písm. b) zákona č. 428/2012 Sb. uzavřít, že lhůta pro uzavření dohody dle § 10 odst. 2 téhož zákona počíná běžet až dnem doručení výzvy spolu s doklady povinné osobě (tedy příjmení příjmení anonymizováno). Za situace, že však k postoupení, tedy k doručení výzvy anonymizováno nikdy nedošlo (a nebylo tudíž postupováno ani dle § 11 odst. 6 ZMV), je nutno pokládat za počátek běhu lhůty pro uzavření dohody den, kdy se stal anonymizováno 7 slov osobou oprávněnou hospodařit s příslušným majetkem, k čemuž došlo dne datum, teprve tehdy se výzva skutečně dostala do sféry oprávněné osoby a odstartovala šestiměsíční lhůtu k uzavření dohody dle § 10 odst. 2 ZMV, tato tedy započala dne datum a skončila dne datum, žaloba podaná dne datum byla proto ve vztahu k § 10 odst. 4 ZMV včasná a nárok prekluzí nezanikl. Pakliže žalovaný v této souvislosti poukazoval na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí, pak tento jednak dopadal na poněkud jinou situaci, ale především byl zrušen nálezem Ústavního soudu ČR sp. zn. ústavní nález ze dne datum pro příliš formalistický výklad zákona.

6. Vycházeje z notářských zápisů ze dne datum, datum a datum (číslo listu), zachycujících prohlášení tří řeholních sester působících v předmětném areálu kláštera, lze uzavřít, že klášter jako celek byl tvořen nejen pozemkem p. číslo s budovou adresa, kde žily anonymizována dvě slova v klauzuře, nýbrž i dalšími budovami a pozemky, které sloužily k výkonu činnosti anonymizována dvě slova jako škola a mateřská škola, květinová a zeleninová zahrada, skleník, ovocný sad, stodoly a chlévy, přičemž celý areál byl obehnán zdí a opatřen uzamykatelnými vraty. Jak již uzavřely Okresní soud v Klatovech a Krajský soud v Plzni v řízení spisová značka, všechny nemovitosti, které byly předmětem řízení spisová značka, tvořily jeden funkční celek (areál kláštera), tj. funkčně souvisely s pozemkem p. číslo jehož součástí je budova adresa, která již je ve vlastnictví žalobkyně (viz podrobně rozsudek Krajského soudu v Plzni č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, který nabyl právní moci dne datum). Z katastrální mapy (číslo listu) je pak zcela zjevné, že i předmětný pozemek (dnes p.č. st. anonymizováno) byl součástí tohoto areálu kláštera jako součást bývalé parcely PK číslo a s pozemkem p. číslo s budovou kláštera adresa tedy rovněž historicky funkčně souvisel. Tuto skutečnost ostatně žalovaný v tomto řízení ani nečinil spornou. V tomto směru tedy soud shledal splnění podmínek § 7 odst. 1 pís. a) zákona č. 428/2012 Sb..

7. Soud se však dále zabýval skutečností, zda zde není dána existence překážky pro vydání nemovitosti ve smyslu § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 428/2012 Sb., spočívající v zastavění nemovitosti stavbou, která je užívána. Dle rozsudku Krajského soudu v Plzni č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, který nabyl právní moci dne datum, je rozhodným datem pro posouzení užívání nemovitosti datum účinnosti zákona č. 428/2012 Sb., tj. datum datum. Z kolaudačního rozhodnutí stát. instituce čj. číslo anonymizováno číslo ze dne datum, které nabylo právní moci dne datum, bylo zjištěno, že na pozemku p.č. st. anonymizováno byla v roce rok vystavěna dle stavebního povolení a schválené projektové dokumentace stavba s označením adresa a povoleno její užívání jako skladu civilní obrany. Ze smlouvy o výpůjčce nemovitostí, uzavřené dne datum mezi anonymizována dvě slova – anonymizována dvě slova anonymizováno příjmení anonymizováno jako půjčitelem a ulice anonymizováno obec, ulice a číslo, jako vypůjčitelem bylo zjištěno, že střední škola byla oprávněna pozemek p.č. st. anonymizováno s budovou p. číslo bezplatně užívat pro účely vzdělávání po dobu 8 let. Ze sdělení žalovaného ze dne datum (číslo listu) je pak zřejmé, že žalovaný i nadále umožnil ulice anonymizováno obec užívání předmětných nemovitostí, ovšem bez uzavřené smlouvy, kdy s ohledem na zahájení tohoto řízení nyní s nemovitostmi nemůže smluvně nakládat. Tutéž skutečnost sdělila soudu i ulice anonymizováno obec s tím, že smlouva o výpůjčce byla v platnosti po dobu 8 let, nyní užívají nemovitost bezesmluvně. Žalobkyně v tomto řízení namítala, že smlouva o výpůjčce ze dne datum je absolutně neplatným právním úkonem dle § 39 občanského zákona č. 40/1964 Sb., když jejím uzavřením bylo porušeno ustanovení § 27 odst. 3 zákona č. 219/2000 Sb. o majetku České republiky, neboť vypůjčitel se v době uzavření smlouvy zabýval podnikáním, což přenechání budovy do bezplatného užívání vylučuje. Ze živnostenského rejstříku bylo zjištěno, že ke dni uzavření smlouvy o výpůjčce měla ulice anonymizováno obec zapsány následující živnosti: provozování autoškoly, hostinská činnost, opravy silničních vozidel, opravy ostatních dopravních prostředků a pracovních strojů, poskytování služeb pro zemědělství, zahradnictví, rybníkářství, lesnictví a myslivost, výroba potravinářských a škrobárenských výrobků, vydavatelská činnost, polygrafická výroba, knihařské a kopírovací práce, výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, povrchové úpravy a svařování kovů, údržba motorových vozidel, ubytovací služby, pronájem a půjčování věcí movitých, příprava a vypracování technických návrhů, grafické a kresličské práce, reklamní činnost, marketing a mediální zastoupení, návrhářská, designérská, aranžérská činnost a modeling, fotografické služby, mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, lektorská činnost, provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování sportovní činnosti, výroba, obchod a služby jinde nezařazené. Z internetových stránek školy a ze svědecké výpovědi ředitele školy titul. jméno příjmení bylo zjištěno, že ulice anonymizováno obec nabízí studijní obory grafický design, gastronomie, ŠVP Food design, podnikání, aranžérství, ŠVP propagační výtvarník, cukrář, kuchař-číšník, opravář zemědělských strojů, v minulosti zde byl vyučován i obor zahradnictví. Svědek titul. příjmení potvrdil, že do r. rok v budově adresa probíhala výuka intenzivně, poté již pouze příležitostně. Ze zřizovací listiny ze dne datum ve znění pozdějších dodatků školy bylo zjištěno, že se jedná o příspěvkovou organizaci zřízenou příjmení krajem, jejímž hlavním účelem je vzdělávání v režimu školského zákona č. 561/2004 Sb. se současným oprávněním vykonávat i tzv. činnost doplňkovou (v jednotlivých dodatcích zřizovací listiny vždy konkrétně vymezenou), přičemž rozsah doplňkové činnosti je stanoven v objemu nevyužité kapacity školy tak, aby neohrozil plnění úkolů zajišťovaných v rámci činnosti hlavní. Jak bylo zjištěno z výkazu zisku a ztráty ulice školy obec pro r. rok (číslo listu), výsledek hospodaření po zdanění v hlavní (tedy vzdělávací) činnosti školy byl záporný a činil – částka, výsledek hospodaření v činnosti hospodářské byl kladný a činil částka. Pokud jde o rok rok (číslo listu), výsledek hospodaření po zdanění v hlavní činnosti školy byl opět záporný a činil – částka, výsledek hospodaření v činnosti hospodářské byl kladný a činil částka. Ustanovení § 27 odst. 3 zákona č. 219/2020 účinné ke dni uzavření smlouvy o výpůjčce sice stanoví, že bezúplatné užívání státního majetku lze sjednat„ jen s osobami které se nezabývají podnikáním“, nicméně soud má za to, že toto ustanovení nelze vykládat jen přísně gramaticky a formalisticky, nýbrž že je nutno přihlédnout k jeho sledovanému účelu a konkrétním okolnostem případu. V daném případě bylo bezúplatné užívání sjednáno se střední školou, jež je příspěvkovou organizací a jejíž hlavním účelem je bezesporu vzdělávací činnost vymezená školským zákonem. Je sice pravdou, že škola měla a má zapsáno v živnostenském rejstříku (a to v souladu se zřizovací listinou) několikero živností, nicméně ze seznamu studijních oborů a z bližšího vysvětlení ředitele školy svědka titul. příjmení v rámci jeho svědecké výpovědi vyplynulo, že z drtivé většiny se jedná o předměty činnosti, jejichž evidence v živnostenském rejstříku je nutností pro realizaci výuky předmětných studijních oborů po stránce praktické a jsou tedy provozovány v rámci činnosti hlavní – tedy vzdělávací. Pokud jde o přivýdělek z této činnosti, jakož i o poskytování stravovacích a ubytovacích služeb a pronájem tělocvičny tzv.„ nestudentům“, jedná se o zcela marginální přivýdělek (dle svědka např. částka na noc ubytování pouze o prázdninách, částka měsíčně z pronájmu tělocvičny apod.), přičemž tento přivýdělek je vždy užit opětovně pro provoz školy. Jedinou vyšší sumou v tomto přivýdělku zůstává částka z pronájmu části dílen, která mohla činit dle svědka cca částka ročně. Pronájem nemovitostí však bez dalšího není dle § 3 odst. 3 písm. ah) živnostenského zákona č. 455/1991 Sb. ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o výpůjčce) živností, a v tomto případě tedy nemůže být ani podnikáním ve smyslu § 2 odst. 1 a odst. 2 písm. b) obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. platného a účinného ke dni uzavření smlouvy o výpůjčce. Z výkazu zisku a ztráty je pak navíc patrné, že škola z doplňkové činnosti, která vykazovala kladný hospodářský výsledek, do značné míry dotovala činnost hlavní – vzdělávací, která byla naopak ztrátová. Příjmy ze zcela minimálních výdělečných aktivit školy nebyly určeny pro účely dosahování zisku organizace či jejích členů, nýbrž pro účely sanace ztrátového hospodaření v oblasti hlavní, tedy vzdělávací činnosti. Pokud jde o samotné znění zákona, dle přesvědčení soudu pak úmyslem zákonodárce nebylo vylučovat z bezplatného užívání státního majetku subjekty, jako jsou školy, pokud by jakousi minimální podnikatelskou činnost s minimálními příjmy vykazovaly, nýbrž účelem bylo vyloučit subjekty ryze podnikatelského charakteru. Pro tento závěr ostatně jednoznačně svědčí novela zákona č. 219/2020 účinná k 1. 3. 2016, v jejímž rámci došlo mj. ke změně znění § 27 odst. 3 v tom směru, že bezúplatné užívání lze sjednat jen s osobami,„ jejichž hlavním účelem není podnikání“, což by ulice škola obec beze zbytku splnila. Soud z uvedených důvodů po zhodnocení širších souvislostí nepokládá smlouvu o výpůjčce za neplatné právní jednání, které by odporovalo zákonu, což odůvodňuje závěr, že k datu datum byla nemovitost užívána ulice školou obec na podkladě řádného smluvního vztahu a tudíž je zde dána existence překážky pro vydání tohoto majetku žalobci dle § 8 odst. 1 písm. a) ZMV. Ze shora uvedených důvodů proto soud žalobu zamítl.

8. Pro úplnost soud uvádí, že závěrečná námitka žalobkyně o tom, že stavba adresa nebyla a není užívána v souladu s účelem dle kolaudačního rozhodnutí, je irelevantní. Ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 428/2012 Sb. stanoví jako podmínku existence překážky pro vydání 1) zastavění stavbou v souladu se stavebním zákonem 2) její užívání (bez dalšího). O užívání v souladu s účelem dle kolaudačního rozhodnutí zákon nehovoří, splnění takovéto podmínky neukládá.

9. Dále soud pro úplnost dodává, že nerealizoval místní šetření pro nadbytečnost, neboť nevyvstaly žádné pochybnosti o skutečnosti, že pozemek p.č. st. anonymizováno byl součástí historického areálu kláštera a bylo dále prokázáno, že v r. rok byl užíván ulice školou obec, rozsah užívání v současnosti ani stav nemovitosti není pro toto řízení podstatný.

10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto na podkladě § 142 odst. 1 o.s.ř. a byly přiznány procesně úspěšnému žalovanému. Náklady představují dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. paušální náhradu ve výši 4 x částka, tj. částka (účast na dvou jednáních soudu a dvě písemná vyjádření ve věci samé). Náklady řízení je žalobkyně povinna zaplatit žalovanému ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.