OSKT 4 C 56/2018-102

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Štětinovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_004⟫ pro určení vlastnického práva k nemovitostem

I. Žaloba o určení výlučného vlastnického práva žalobkyně k pozemku p.č. st. číslo, jehož součástí je stavba rodinného domu adresa a dále pozemku p. číslo v katastrální uzemí, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náklady řízení v částce částka na účet advokáta anonymizováno jméno příjmení do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Žalobkyně se žalobou ze dne datum domáhala vydání rozsudku, jímž by soud určil její výlučné vlastnické právo ke stavební parcele adresa, jejíž součástí je rodinný dům adresa, a pozemku p. číslo vše v k.ú. obec nad anonymizováno. V návrhu uvedla, že žalovaný je zapsán jako vlastník ideálních podílů ½ předmětných nemovitostí na podkladě darovací smlouvy, kterou uzavřel se žalobkyní dne datum. Žalovaný byl žalobkyní obdarován jako její manžel a v domě spolu měli pokojně bydlet. V období od prosince 2011 do června 2015 se však žalovaný vůči žalobkyni dlouhodobě a opakovaně choval způsobem, který hrubě porušuje dobré mravy, a to zejména opakovanými schválnostmi, vulgárními nadávkami, zamezováním užívání společného obydlí, kdy vypínal topení, hlavní jistič, bojler, plyn, žalobkyni zamezoval v užívání garáže, ložnice, obývacího pokoje či zahrady. V červnu 2012 žalovaný žalobkyni také fyzicky napadl. Žalovaný opakovaně žalobkyni častoval hrubými nadávkami. Žalobkyně v důsledku chování žalovaného chodila do domu jen v nejnutnějších případech a s obavami a zhoršil se její anonymizováno stav. Žalobkyně může dům pokojně užívat až po vykázání žalovaného ze společného obydlí v červnu 2015. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení daru dopisem ze dne datum, což žalovaný odmítl.

Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Uvedl, že žalobkyně darovala žalobci ½ nemovitostí za situace, kdy neměla uhrazeny své závazky z doby před jejich pořízením a tyto závazky byly splněny z prostředků náležejících do SJM účastníků. Za trvání manželství pak proběhla v domě rozsáhlá rekonstrukce, kterou z převážné části zajistil žalovaný. Žalobkyně ve snaze eliminovat případné požadavky žalovaného na výplatu vypořádacího podílu v případě zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví zvolila cestu opakovaných a nepravdivých nařčení a osočení žalovaného ze všech možných i nemožných ataků, postupně podala na žalovaného anonymizováno oznámení, návrh na vydání předběžného opatření ve věci domácího násilí, návrh na jeho prodloužení, návrh na vyloučení práva bydlení žalovaného v rodinné domácnosti a ve všech těchto řízeních uváděla nepravdivá tvrzení, a ačkoli s ní žalovaný od datum neudržuje žádné styky ani kontakty, její obvinění neustále gradují. Žalovaný nárok žalobou uplatněný neuznává a navrhl zamítnutí žaloby.

Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že účastníci jsou zapsáni jako podíloví spoluvlastníci nemovitostí specifikovaných v prvém odstavci, a to každý s podílem ideální ½. Svůj podíl na nemovitostech nabyl žalovaný na podkladě darovací smlouvy ze dne datum (č.l. 8-9). Dopisem ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení daru (podílu na předmětných nemovitostech) a podrobně mu vytkla jeho chování v letech 2011 – 2015. Žalovaný obdržel dopis žalobkyně dne datum (viz doručenka č.l. 7).

Naléhavý právní zájem žalobkyně na požadovaném určení je dán snahou o nápravu žalobkyní tvrzeného nesouladu zápisu v katastru nemovitostí (spoluvlastnické právo žalovaného k nemovitostem) se skutečným stavem, kdy dle názoru žalobkyně jsou po odvolání daru nemovitosti jejím výlučným vlastnictvím.

S odkazem na přechodné ust. § 3028 odst. 3 nového občanského zákoníku je věc nutno posuzovat dle § 409 zákona č. 40/1964 Sb. (občanský zákoník) ve znění ke dni uzavření darovací smlouvy – tj. ke dni datum. Podle tohoto ustanovení se dárce může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo k členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje pravidla socialistického soužití. Za současného konstatování, že pojem„ pravidla socialistického soužití“ je pro dnešní dobu nepoužitelný, soud bude posuzovat splnění zákonných podmínek ve vztahu k pojmu„ dobré mravy“, který byl v rámci tohoto ustanovení zaveden novelou občanského zákona č. 509/1991 Sb..

Žalobkyně navrhla k důkazu pro svá tvrzení o chování žalovaného spisy název soudu sp. zn. spisová značka, spisová značka a spisová značka (anonymizováno zprávy a výslechy svědků v těchto spisech obsažené, jakož i rozhodnutí zde vydaná). Dále navrhla k důkazu policejní spis číslo jednací a přestupkový spis stát. instituce.

Soud provedl důkazy označené žalobkyní a zjistil následující skutečnosti:

Ze spisu název soudu č.j. spisová značka bylo zjištěno, že manželství účastníků uzavřené dne datum bylo k návrhu žalobkyně pravomocně rozvedeno dne datum žalobkyně v rozvodovém řízení poukazovala na agresivní a vulgární chování manžela, popsala naschvály, které jí činil a obvinila jej, že ji udeřil do obličeje. Po manželovi požadovala náhradu nákladů řízení s ohledem na mimořádné okolnosti. Soud v tomto řízení vyslýchal nejen oba účastníky, ale i svědky jméno celé jméno žalovaného, jméno příjmení, jméno celé jméno žalovaného, jméno příjmení a jméno příjmení. Po zhodnocení uvedených důkazů soud manželství rozvedl a zkonstatoval, že nejsou dány okolnosti, které by odůvodňovaly přiznání práva na náhradu nákladů řízení žalobkyni, neboť nebylo prokázáno jakékoliv tvrzené násilné či agresivní jednání žalovaného, natož pak anonymizováno, jímž žalobkyně argumentovala. Soud uzavřel, že na rozvratu manželství mají podíl oba účastníci, žalovaný pak z větší míry z důvodu jeho nevhodného a do jisté míry zlomyslného vystupování vůči žalobkyni. K odvolání žalobkyně do nákladového výroku rozsudku název soudu anonymizováno č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí rozsudek ve výroku o nákladech řízení potvrdil a s neexistencí okolností pro přiznání nákladů řízení žalobkyni se ztotožnil.

Ze spisu název soudu sp. zn. spisová značka bylo zjištěno, že žalobkyně podala dne datum návrh na vydání předběžného opatření ve věci domácího násilí, v němž obvinila žalovaného z dlouholetého fyzického a psychického násilí, šikany a týrání název soudu anonymizováno č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí předběžným opatřením v režimu § 400 a násl. z.ř.s. nařídil žalovanému opustit společné obydlí, nezdržovat se v něm ani v okolí a nesetkávat se se žalobkyní, to vše po dobu 1 měsíce. Dne datum žalobkyně podala u zdejšího soudu návrh na prodloužení trvání předběžného opatření, v němž uvedla, že bylo z jejího podnětu zahájeno trestní stíhání žalovaného pro podezření ze spáchání nejméně dvou trestných činů vůči žalobkyni, žalobkyně se potřebuje zklidnit a uspořádat si své osobní a majetkové vztahy a vyčkat výsledku anonymizováno řízení. Dále dne datum podala žalobkyně návrh na vyloučení práva bydlení žalovaného v rodinné domácnosti (č.l. 60 spisu spisová značka) z důvodu dlouhodobého anonymizováno násilí vůči její osobě, svým obsahem další návrh na prodloužení trvání předběžného opatření, a to do datum. V rámci řízení o návrzích žalobkyně proběhlo velmi obsáhlé dokazování. Vyslýcháni byli svědci jméno celé jméno žalovaného, jméno příjmení, jméno příjmení, jméno celé jméno žalobkyně, jméno celé jméno žalovaného, jméno příjmení a jméno příjmení. Usnesením č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí soud prodloužil předběžné opatření do datum (tj. na 1 den od rozhodnutí) a zamítl návrh, aby soud vyloučil právo bydlení žalovaného v rodinné domácnosti až do datum. K odvolání žalobkyně název soudu dne datum zrušil zamítavý výrok soudu prvého stupně (č.l. 204), toliko však z důvodu nepřezkoumatelnosti, nikoli pro vadnost výrokové části. Konečným rozhodnutím v této věci je anonymizováno název soudu č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, ve znění potvrzujícího anonymizováno název soudu č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí (obě v právní moci dne datum), jímž byl návrh na další prodlužování předběžného opatření (vyloučení práva bydlení žalovaného ve společné domácnosti) zamítnut. V rámci těchto rozhodnutí dospěly soudy obou stupňů k závěru, že nebylo prokázáno, že by ze strany žalovaného docházelo vůči žalobkyni k domácímu násilí, naopak docházelo k naschválům a vulgaritám ze stran obou účastníků, stav rozporů v domácnosti účastníků byl zapříčiněn oběma účastníky a nebyl shledán žádný důvod pro to, aby byl žalovaný ze společné domácnosti vykázán. Žalovaný se dle závěru soudu obou stupňů nedopustil žádného jednání, jímž by nějakým způsobem ohrožoval život či zdraví žalobkyně, přičemž žalobkyně se k němu chovala srovnatelným způsobem.

Ze spisu stát. instituce sp. zn. anonymizováno číslo rok číslo bylo zjištěno, že policie zahájila vůči žalovanému úkony trestního řízení dne datum na podkladě oznámení anonymizována tři slova obec k anonymizováno oznámení žalobkyně, podle něhož se měl žalovaný v době od roku 2007 do roku 2012 k žalobkyni hrubě chovat, sprostě jí nadávat a fyzicky ji napadnout, a dále jí neoprávněně bránit v užívání společného domu (uzamčení ložnice, garáže, vypínání topení a zahrazení vstupu do pokoje vyskládaným dřevem). anonymizováno vyžádala vysvětlení od obou účastníků a dále od jméno celé jméno žalovaného, jméno příjmení a jméno příjmení a následně anonymizováno ze dne datum, které nabylo právní moci dne datum, věc odložila, neboť nejde o podezření z anonymizováno a věc nelze vyřídit jinak. anonymizováno v odůvodnění uvedla, že nebylo prokázáno, že by jednáním žalovaného byly naplněny znaky skutkové podstaty přečinu týrání osoby ve společném obydlí, po celou dobu soužití účastníků ve společné domácnosti je týrání neprokazatelné, pokud jej žalobkyně pociťovala, může jít o její subjektivní pohled a kdykoli se mohla obrátit na anonymizováno či jinou instituci, což nikdy neučinila. Policie neshledala prokázaným ani soustavný neoprávněný zásah do práva k bytu, přičemž jednotlivé skutky, které žalobkyně popsala, nejsou nijak spolehlivě doloženy a jsou promlčeny, neboť nebyly včas oznámeny. Jediný skutek spočívající ve vyskládání dřeva před schodiště, by mohl naplňovat znaky přestupku proti občanskému soužití, proto jej policie odevzdala k projednání stát. instituce. Proti anonymizována dvě slova o odložení věci si podala žalobkyně stížnost, o které rozhodlo stát. instituce anonymizováno č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí tak, že ji jako nedůvodnou zamítlo. Ve svém rozhodnutí uvedlo, že řada incidentů popisovaných žalobkyní má spíše charakter schválností a nenasvědčují spáchání žádného přečinu.

Z přestupkového spisu stát. instituce sp. zn. číslo bylo zjištěno, že přestupkovému orgánu byla dne datum odevzdána stát. instituce věc k projednání přestupku žalovaného pro jednání spočívající v tom, že žalovaný měl v době od datum do datum ve společném domě vyskládat na chodbu dřevo, které mělo ztěžovat přístup na schodiště a před pokoj, který užívala žalobkyně, vyskládal křeslo s podsedáky. stát. instituce věc dne datum odložil, neboť marně uběhla tříměsíční prekluzivní lhůta pro podání návrhu na zahájení přestupkového řízení od doby, co se žalobkyně o tvrzeném jednání dověděla. Odložení věci stvrdil svým vyjádřením ze dne datum anonymizována dvě slova příjmení anonymizováno.

Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k následujícím závěrům:

Svědci vyslechnutí v řízení spisová značka, spisová značka a před stát. instituce poměrně obsáhle vypovídali o vztazích a chování účastníků. Co se týče nejzávažnějšího obvinění žalobkyně – fyzického napadení v r. 2012, mělo se jednat o jediný incident, který se měl odehrát kvůli uzavřenému přívodu vody a jemuž nebyl nikdo třetí přítomen, tvrzení účastníků zde stojí proti sobě. Nutno dodat, že žalobkyně v různých řízeních při svých výsleších udala tři odlišné způsoby vedení tvrzeného fyzického útoku žalovaným - úder pěstí, facku (tedy otevřenou dlaní) a ve svém účastnickém výslechu v tomto řízení výslovně k dotazu uvedla i předvedla, že ji měl žalovaný udeřit opačnou stranou ruky s dlaní otevřenou. Již tyto odchylky v líčení samotné žalobkyně vnášejí pochybnosti do věrohodnosti jejích tvrzení a průběhu popisovaného děje, nicméně pokud by soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které učinila naposledy v rámci své účastnické výpovědi (úder opačnou stranou ruky i předvedla), pak stěží lze pokládat v tomto ohledu za věrohodnou výpověď svědkyně příjmení, která opakovaně uvedla, že na tváři žalobkyně viděla„ obtisknutou pěst“, pravděpodobně jako kamarádka žalobkyně motivována snahou jí pomoci. Lze shrnout, že žalobkyně fyzické napadení ze strany žalovaného neprokázala, nikdo ze svědků mu nebyl přítomen a ani nebyl nikdo ze svědků přítomen jakémukoli jinému násilnému jednání žalovaného vůči žalobkyni.

Ohledně tvrzeného zamezování užívání společného obydlí lze uvést následující:

Z účastnické výpovědi žalobkyně i žalovaného a z připojených spisů bylo zjištěno, že žalovaný v předmětném období konfliktů mezi účastníky užíval obývací pokoj a ložnici, kterou zamykal, žalovaná užívala pokoj v patře (dříve dětský), který si také zamykala, oba účastníci měli přístup do chodby, kuchyně a koupelny, nelze proto konstatovat, že žalovaný zamezoval žalobkyni v užívání obydlí, nýbrž účastníci si z důvodu špatných vztahů vymezili své prostory, které chtěli užívat výlučně sami (byť si žalovaný„ zabral“ prostory větší). Z připojených spisů (výpovědí účastnických i svědeckých) vyplývá, že žalovaný občasně omezoval přístup žalobkyně k dodávce energií - zejména teplé vody vypínáním bojleru, i on sám tuto skutečnost opatrně připustil v rámci svého účastnického výslechu v rozvodovém řízení. Na druhou stranu bylo však také prokázáno (žalobkyně to sama připouštěla), že při vypnutí bojleru žalovaným si jej vždy opětovně zapnula. Pokud žalobkyně uvádí, že kvůli studené vodě nemohla v domě vůbec vykonávat osobní hygienu, pak takové tvrzení nekoresponduje s výsledky provedeného dokazování, kdy žalobkyně zároveň sama připouští, že o víkendech nechával žalovaný bojler zapnutý, vypínal jej ve všední dny, když byl v práci. I v tuto dobu tedy měla žalobkyně možnost bojler zapnout, aniž by se musela se žalovaným dohadovat, a vodu si nahřát. Co se týče vytápění, žalobkyně v žalobě uvádí, že žalovaný„ vypínal“ topení do jejího pokoje. Jak však bylo zjištěno z policejního spisu, žalobkyně popsala, že žalovaný její pokoj nevytápěl (tedy netopil v kotli, neboť si topil krbovými kamny pouze v obýváku), což je podstatný rozdíl. Jak sama žalobkyně policii sdělila, plynový kotel v domě byl volně přístupný a žalobkyně jej uměla obsluhovat (minimálně do r. 2014, kdy byl pořízen kotel nový, o jehož užívání se pak poradila s odborníkem – viz policejní spis). Za takové situace nelze konstatovat, že žalovaný znemožnil žalobkyni topit si v pokoji, pouze jí k tomu neposkytl žádnou součinnost. Uzamčený uzávěr plynu v jednom případě je s vysokou pravděpodobností dílem žalovaného, nicméně k nápravě došlo hned následně přepilováním řetězu synem účastníků (viz výpovědi žalobkyně), k opakování této situace již nedošlo. Pokud jde o vyskládané dřevo pod schody do patra, tato skutečnost byla doložena fotografiemi a žalovaným připuštěna. Dle názoru soudu jde o zlomyslnost, kterou žalovaný vůči žalobkyni učinil (v časově nikoli zcela prokázaném období), žalovaný připustil, že dřevo zde nějakou dobu leželo.

Pokud jde o nadávky, žalovaný popíral, že by kdy žalobkyni sprostě nadával. Svědek jméno celé jméno žalovaného (syn žalobkyně) zaslechl nadávku otce směrem k matce jednou, svědkyně jméno příjmení občas slýchala nějaké nadávky určené žalobkyni (kvůli psím výkalům či vypnutým energiím), jinak tato svědkyně o problémech mezi účastníky věděla zprostředkovaně od žalobkyně. Soud nicméně pokládá s ohledem na vyjádření výše uvedených svědků i žalobkyně za nanejvýš pravděpodobné, že některé tvrzené nadávky skutečně zazněly. Na druhou stranu dle výpovědi jiných svědků (jméno celé jméno žalovaného, jméno příjmení) padaly nelichotivé výrazy či nadávky i ze strany žalobkyně na adresu žalovaného.

Soud má po provedeném dokazování za prokázané, že žalovaný se vůči žalobkyni skutečně dopouštěl občasných naschválů či zlomyslností (vypínání bojleru, uzávěru plynu, dřevo pod schody). Toto konání žalovaného nebylo vyhodnoceno příslušnými orgány jakožto anonymizováno či přestupek, ohledně dřeva pod schody by bylo možno o shledání naplnění podstaty přestupku pouze spekulovat, neboť k jeho věcnému projednání z důvodu prekluze nedošlo. Soud shrnuje, že tyto počiny žalovaného, které jsou výše specifikovány, rozhodně nejsou v pořádku a neodpovídají zásadám slušného chování, nicméně nevykazují takovou míru závažnosti a intenzity, aby bylo možno toto chování označit jako jednání v hrubém rozporu s dobrými mravy. Dle aktuální judikatury (např. rozhodnutí anonymizováno sp. zn. spisová značka) předpokladem úspěšného uplatnění práva dárce na vrácení daru není jakékoliv nevhodné chování obdarovaného, ale hrubé porušení dobrých mravů, kdy obvykle jde o porušení značné intenzity nebo o porušování soustavné, a to ať už fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci apod. Ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, naplňuje znaky § 630 občanského zákoníku, nýbrž předpokladem aplikace tohoto ustanovení je kvalifikované porušení morálních pravidel konkrétním chováním obdarovaného, jehož stupeň závažnosti je hodnocen podle objektivních kritérií, a nikoliv jen podle subjektivního názoru dárce. Na jednání žalovaného nelze hledět izolovaně a přísně formálně, nýbrž je nutné jej posuzovat s ohledem na individuální okolnosti a v celkovém kontextu vztahů mezi účastníky. Předně je nutno zmínit, že předmět daru nespadl žalovanému do klína jakožto hotové bydlení bez nutnosti dále se o cokoli starat, nýbrž jako nemovitost vyžadující rekonstrukci, kterou manželé společně uskutečnili a na níž se žalovaný jakožto zedník velkou měrou podílel. V rámci rozvodového řízení pak vyšlo najevo, že žalobkyně prodělečně podnikala, nejprve provozovala second hand, který nepřinášel zisk, poté začala provozovat kavárnu a rozsáhle se zadlužila (celkem si půjčila částku částka), což vyvolávalo mezi účastníky značné neshody. Není bez významu, že žalobkyně nepečovala o domácnost, v domě byl značný nepořádek, což je patrné nejen z fotografií, ale potvrdilo to i množství vyslechnutých svědků (jméno celé jméno žalovaného, jméno příjmení, jméno celé jméno žalobkyně, jméno příjmení). Žalobkyně sama připustila, že trávila svůj volný čas v kavárně s kamarády a jízdou na motorce, vztahy se žalovaným se ani nesnažila nijak zachraňovat či narovnávat, manželé se o sebe v posledních letech jejich soužití prakticky vůbec nezajímali, u rozvodového řízení se vzájemně obvinili z nevěr. Následně byl žalovaný vykázán z domu a žalobkyní obviněn z domácího násilí, které se neprokázalo. Je zřejmé z provedeného dokazování v rámci všech proběhlých řízení, že oba účastníci spolu jednali s despektem, bez vzájemné úcty a slušnosti, což společně s finančními problémy (zadluženost žalobkyně) a neshodami ohledně fungování rodinné domácnosti vyústilo v naprosto rozvrácené a vyhrocené vztahy. Za existence tohoto celkového ovzduší je nutno nahlížet i na jednání žalovaného, kdy dle přesvědčení soudu nelze pokládat výše popsané naschvály ze strany žalovaného za důvod pro tak závažný následek, jakým je vrácení daru ve smyslu naplnění zákonné podmínky chování v hrubém rozporu s dobrými mravy. Ze všech shora popsaných důvodů byla žaloba zamítnuta.

Pro úplnost soud uvádí, že k důkazu neprovedl spis zdejšího soudu spisová značka, pod touto spisovou značkou zahájila původně žalobkyně řízení o vrácení daru, pro nezaplacení soudního poplatku však bylo zastaveno. Obsah tohoto spisu nemá pro závěry v tomto řízení žádný význam. Žádné pro řízení podstatné závěry nebyly vyvozeny ani z lékařské zprávy anonymizováno příjmení z datum a anonymizováno jméno příjmení ze dne datum, v nichž je konstatováno, že žalobkyně má na noze zhojený bércový vřed, je sledována na kardiologii a je ve špatném psychickém rozpoložení v důsledku dlouholetého stresu. Soud akceptuje nepříznivý zdravotní stav žalobkyně konstatovaný v těchto anonymizováno zprávách, nicméně tyto informace ničeho nevypovídají o chování žalovaného popř. jeho vlivu na popsaný psychický stav žalobkyně, takové závěry by byly v rovině spekulativní.

Pro úplnost se soud ještě vyjádří k argumentům žalobkyně ohledně jejího špatného anonymizováno stavu v průběhu tohoto řízení. Poté, co žalobkyně předložila anonymizováno zprávu anonymizováno jméno příjmení ze dne datum (č.l. 71), podle níž jí zdravotní stav nedovoluje zúčastnit se řízení, se soud zabýval možností ustanovit žalobkyni opatrovníka ve smyslu § 29 odst. 3 o.s.ř. a za tímto účelem v březnu 2020 počal dotazovat ošetřující lékaře žalobkyně (časový odstup z důvodu rozhodování soudu o osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta – viz č.l. 75) anonymizováno jméno příjmení ve zprávě ze dne datum konstatovala, že stav žalobkyně se nezměnil, zároveň však připustila, že ji od poslední návštěvy datum vůbec neviděla (viz upřesňující zpráva lékařky na č.l. 88). Lékařka vyjmenovala psychické subjektivní potíže žalobkyně s tím, že žalobkyni odkázala na anonymizována tři slova jméno příjmení ve zprávě ze dne datum uvedl, že žalobkyně s jeho ambulancí nespolupracuje, byla zde pouze jednou dne datum a lékař její psychický stav vůbec nezná. Ze zprávy neuroložky anonymizováno jméno příjmení ze dne datum (na kterou soud odkázala sama žalobkyně) bylo zjištěno, že naposledy zde žalobkyně byla datum, v r. 2019 proběhla jen jedna telefonická konzultace, nyní byla objednána k vyšetření, které bylo kvůli pandemii Covid-19 zrušeno. anonymizováno stav žalobkyně není neuroložce znám. Dne datum neuroložka sdělila, že žalobkyně se doposud znovu neobjednala ani anonymizováno příjmení ve zprávě ze dne datum sdělila, že nemá k dispozici žádné odborné nálezy žalobkyně, pouze obecně lze uvést, že při stresové situaci se u jakéhokoli anonymizováno může zvýšit krevní tlak, což může vést k mozkové příhodě a pokud ji anonymizováno již jednou prodělal, existuje riziko recidivy. Po zhodnocení zpráv lékařů soud dospěl k závěru, že nebyl zjištěn takový stav žalobkyně, který by jí znemožnil účastnit se řízení, žalobkyně s lékaři nespolupracuje, obvodní lékařka pouze zkonstatovala subjektivní obtíže anonymizováno rázu, které jí sdělila sama žalobkyně a s nimiž jí poslala k anonymizováno, kterého však žalobkyně vůbec nenavštívila. Obecné riziko mozkové příhody je v případě vystavení stresové situaci možné u jakéhokoli pacienta, na podkladě této obecné skutečnosti nelze učinit závěr, že žalobkyně není schopna účastnit se řízení, když žádné její konkrétní nálezy a vyšetření nejsou k dispozici. Za těchto okolností soud k ustanovení opatrovníka nepřistoupil. K nařízenému jednání se žalobkyně ostatně dostavila, byla plně kompenzovaná a před jeho konáním výslovně sdělila, že je schopna se jej zúčastnit a souhlasila i se svým účastnickým výslechem.

Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud proto přiznal procesně úspěšnému žalovanému na nákladech soudního řízení odměnu za 4 úkony právní služby dle § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/96 Sb. po částka (tj. částka) a 4x režijní paušál po částka dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky (tj. částka), celkem tedy částku částka Náklady řízení je žalobkyně povinna zaplatit na účet zástupce žalovaného v zákonné třídenní lhůtě (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke název soudu, prostřednictvím název soudu. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.