OSKT 4 C 175/2021-59

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní celé jméno řešitele ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený anonymizováno údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená anonymizováno údaje o zástupci ⟪LB:lb_004⟫ pro zaplacení částka s přísl.

I. Žaloba o zaplacení částky částka s příslušenstvím se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení v částce částka na účet anonymizována dvě slova jméno příjmení, anonymizováno, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem ze dne datum se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku částka s příslušenstvím. Uvedl, že společně se žalovanou jsou rodiči nezl. jméno celé jméno žalované, před narozením dcery se spolu účastníci rozešli, následně bylo určeno otcovství žalobce k nezletilé, nezletilá byla svěřena do péče žalované a žalobci bylo stanoveno výživné na částku částka měsíčně. Od března rok (zpětně) do současnosti je dále k rukám žalované vyplácen německým státem tzv. anonymizováno, v období od března do prosince rok činila dávka částka měsíčně, od ledna do dubna rok činila částka měsíčně, žalovaná navíc v daném období čerpala ještě jednorázový bonus ve výši částka. Dávka anonymizováno je příspěvkem anonymizováno státu rodičům, který má zajistit určité životní minimum dítěte, nárok na něj vzniká osobám, které jsou v země registrovány k dani z příjmu, tato podmínka dopadá v daném případě na žalobce. Pokud spolu rodiče nežijí, pro zjednodušení pobírá anonymizováno pouze ten z rodičů, u kterého dítě žije. příjmení občanský zákoník však počítá s tím, že potřeby dítěte hrazené formou hotovostních plateb (výživného) jedním z rodičů budou co do výše jedné poloviny anonymizováno hrazeny právě z anonymizováno, tj. od výživného, které má být hrazeno jedním z rodičů, se jedna polovina anonymizováno odečte, pokud druhý rodič pobírá anonymizováno. Soud se však při rozhodování o výživném na nezl. otázkou případné žádosti matky o anonymizováno (o které již tehdy u soudu hovořila) a jeho započtením na výživné vůbec nezabýval. Dle přesvědčení žalobce se žalovaná bezdůvodně obohatila o jednu polovinu tzv. anonymizováno v období od anonymizováno rok do anonymizováno rok a dále o jednu polovinu tzv. bonusu, celkem tedy o částku částka a tuto částku požaduje vydat.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí. Uvedla, že žalobce neposkytl žalované žádné plnění, natož pak plnění bez právního důvodu, z neplatného právního úkonu či z právního důvodu, který odpadl, nemůže se tedy domáhat vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaná je oprávněným příjemcem dávky anonymizováno a pokud by tomu tak nebylo, příslušný anonymizováno správní orgán by mohl nárokovat její vrácení, tuto pravomoc si však nemůže bezdůvodně usurpovat žalobce. Žalobce je naopak osobou, která poskytla žalované při vyřizování dávek anonymizováno součinnost, o vyplácení dávek byl informován a tato skutečnost byla zohledněna samotným žalobcem i v opatrovnickém řízení.

3. Žalobce je anonymizováno a anonymizováno státním občanem žijícím v země, žalovaná je občankou anonymizováno žijící v země (v obec), dle § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém je dána pravomoc českého soudu, v daném případě je místně příslušným Okresní soud v Klatovech. Pokud jde o rozhodné právo, zákon č. 91/2012 Sb. výslovně neupravuje vztahy z bezdůvodného obohacení, proto je ve vztahu k určení rozhodného práva na místě užít ustanovení svým obsahem nejbližší, a tím je ustanovení hlavy XI. o závazkovém právu, konkrétně § 87 odst. 1, dle něhož smlouvy se řídí právem státu, s nímž závazek nejúžeji souvisí, pokud smluvní strany nezvolily rozhodné právo. V daném případě se jedná o nárok z titulu bezdůvodného obohacení, k němuž mělo na úkor žalobce dojít na straně české občanky žijící v ČR, a to ponecháním si dávky, vyplácené pro účely uspokojování potřeb potřeby nezletilé, která je rovněž českou občankou žijící v ČR, přičemž místem tohoto tvrzeného bezdůvodného obohacení je Česká republika (zde žalovaná příspěvek načerpala a tento si v plné výši ponechala). Soud se neztotožňuje s argumentací žalobce, dle níž je nutno posuzovat věc podle německého práva, nejedná se o řízení mezi anonymizováno státem a žalovanou ve smyslu oprávněnosti pobírání této dávky (zde by jistě nebyla vůbec dána pravomoc českých soudů), nýbrž jedná se o spor rodičů mezi sebou o to, kdo má jakou část této dávky, oprávněně poskytnuté anonymizováno státem ve prospěch nezletilé jméno, získat do své dispozice.

4. Z rozsudku Okresního soudu v Klatovech č.j. 11 Nc 9005/2019-123 ze dne 22. 5. 2020, který nabyl právní moci dne datum, soud zjistil, že žalobce byl určen otcem nezletilé jméno celé jméno žalované, datum narození, současně byla nezl. jméno svěřena do péče žalované a žalobci bylo stanoveno výživné v částce částka měsíčně. Z oznámení anonymizována dvě slova – příjmení příjmení ze dne datum má soud za prokázané a bylo mezi účastníky rovněž nesporné, že žalované byl přiznán počínaje měsícem anonymizováno rok nárok na výplatu dávky anonymizováno na nezl. jméno celé jméno žalované, výše tohoto příspěvku činila za období od anonymizováno rok do anonymizováno rok částku částka měsíčně a za období od ledna do anonymizováno rok částku částka měsíčně, žalovaná dále učinila nesporným, že od stejné instituce za dané období obdržela rovněž jednorázový tzv. anonymizováno ve výši částka. Žalobce žalovanou upomínal o úhradu žalované částky dopisem ze dne datum.

5. Soud po provedeném dokazování a zhodnocení věci dospěl k závěru, že žalobu nelze pokládat za důvodnou, neboť nárok žalobce nemá oporu v hmotném právu. Dle § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. V daném případě bylo nesporné, že žalobce poskytl žalované součinnost k vyřízení tzv. dávky anonymizováno v země, na dávku pro dítě vznikl dle anonymizováno právních předpisů nárok v důsledku zaměstnání žalobce v země (kde odvádí daň z příjmu). Dávka anonymizováno byla žalované řádně přiznána rozhodnutím anonymizována dvě slova – příjmení příjmení, žalovaná ji tedy pobírá zcela oprávněně, nemůže se proto jednat o plnění bez právního důvodu či z právního důvodu, který odpadl, kdy navíc již vůbec se nejedná o plnění poskytnuté žalobcem. Co se týče„ protiprávního užití cizí hodnoty“ jakožto další možné skutkové podstaty bezdůvodného obohacení, pak je nezpochybnitelné (a vyplývá to ostatně i z předložených výňatků anonymizováno právních norem), že dávka anonymizováno je dávkou určenou pro pokrývání potřeb nezletilého dítěte a k tomuto účelu musí být bezvýhradně užita. V tomto řízení nebylo nikým tvrzeno ani prokazováno, že by se snad žalovaná tomuto účelu zpronevěřila a s dávkou hospodařila jinak, než ve prospěch nezletilé jméno. Za této situace nelze dospět k závěru, že by se žalovaná jakkoli a vůči komukoli bezdůvodně obohatila protiprávním užitím cizí hodnoty. K takovému závěru by bylo možno dospět snad jedině tehdy, pokud by bylo prokázáno, že žalovaná použila dávku anonymizováno pro své vlastní potřeby či s ní naložila jakkoli jinak, než ve prospěch nezletilého dítěte (viz např. žalovanou zmiňované rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1544/2017-215). I v takovém případě by však mohlo být k požadavku na vydání takového bezdůvodného obohacení věcně legitimováno pouze nezletilé dítě, na jehož úkor k bezdůvodnému obohacení došlo, v žádném případě však druhý rodič, který beneficientem dávky není. Na danou věc pak nelze aplikovat ani posledně zmíněný důvod bezdůvodného obohacení, kdy za někoho„ bylo plněno to, co měl po právu plnit sám“, když žalobce za žalovanou ničeho neplnil. Vzhledem k tomu, že ani z ustanovení § 2991 a násl. o bezdůvodném obohacení, ani z žádných dalších ustanovení občanského zákoníku či jiných předpisů českého hmotného práva nelze dovodit nárok žalobce na výplatu anonymizováno dávky anonymizováno žalovanou, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Soud pokládá za důležité uvést, že žalobce může své požadavky související s dávkou anonymizováno uplatňovat pouze a jedině v řízení o výživném na nezl. jméno, kde opatrovnický soud může za určitých okolností pobírání dávky anonymizováno při úvaze o výši vyživovací povinnosti zohlednit, nicméně takový nárok nemůže být předmětem občanskoprávního sporu. Soudu je ostatně z jeho činnosti známo, že žalobce dne datum již zahájil řízení o snížení výživného na nezletilou právě s odkazem na dávku anonymizováno, o tomto návrhu v době vydání tohoto rozsudku ještě nebylo pravomocně rozhodnuto (viz připojený spis 11 Nc 9005/2019).

6. Pro úplnost se dodává, že soud nevyvodil žádné závěry z výňatků z anonymizováno právních norem či zveřejněných článků anonymizováno internetových portálů o dávce anonymizováno, neboť nebylo shledáno jako rozhodné právo anonymizováno, nýbrž právo české. Podstatná pro závěr soudu nejsou ani potvrzení o studiu žalované v země, která s tvrzeným nárokem na vydání bezdůvodného obohacení nesouvisí.

7. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud přiznal procesně úspěšné žalované na nákladech soudního řízení odměnu za anonymizováno úkony právní služby dle § 7 vyhlášky č. 177/96 Sb. po částka (tj. částka), anonymizováno režijní paušál po částka dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky (tj. částka), dále anonymizováno DPH v částce částka dle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř., celkem tedy činí náklady žalované částku částka Náklady řízení je žalobce povinen zaplatit na účet zástupce žalované v zákonné třídenní lhůtě (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.