OSKT 4 C 309/2020-222

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Štětinovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0, Anonymizováno ⟪LB:lb_004⟫ za účasti vedlejšího účastníka Anonymizováno, IČO Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 zastoupený advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 ⟪LB:lb_005⟫ pro vydání náhradního pozemku

I. Žaloba o Anonymizováno žalovaného uzavřít se žalobcem smlouvu o převodu pozemků specifikovaných v žalobě, ležících v k.ú. adresa se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení v částce částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit vedlejšímu účastníku náklady řízení v částce částka na účet advokáta tituly před jménem jméno FO, do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech náklady svědečného v částce částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Klatovech dne datum domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byl Anonymizováno žalované uzavřít se žalobcem smlouvu o Anonymizováno pozemků ve vlastnictví Anonymizováno podle zákona č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, kdy pozemky jsou v žalobě specifikovány. Žalobu odůvodnil žalobce tím, že je oprávněnou osobou, které byla rozhodnutím Anonymizováno ze dne datum, zn. Anonymizováno přiznána náhrada za nevydané pozemky nacházející se v katastrálním území adresa, které v žalobě označil. Žalobce je zákonným dědicem původního vlastníka odňatých pozemků jméno FO na podkladě usnesení Anonymizováno ze dne datum, č.j. spisová značka. Pozemky byly jméno FO odňaty výměrem adresa ze dne datum zn. Anonymizováno Žalobci byla za nevydané pozemky stanovena náhrada ve výši částka, s níž však žalobce nesouhlasí a domáhá se přecenění svého nároku, neboť odňaté pozemky byly v době přechodu na Anonymizováno určeny k zastavění stavbami adresa v souvislosti s jeho rozšiřováním a jako takové měly být také oceněny. Žalobci je známo, že žalovaný ve své dlouhodobé praxi oceňuje pozemky odňaté oprávněným osobám v adresa jako Anonymizováno a toto nesprávné ocenění odmítá přehodnotit, jediným prostředkem ochrany proti tomuto postupu je tak podání žaloby. Žalobce odkázal na četnou judikaturu Nejvyššího soudu i Ústavního soudu a vyjádřil přesvědčení, že mu za odňaté pozemky ve světle této judikatury náleží náhrada ve výši částka, rozdíl tak představuje částku částka. Žalobce vyvíjí mnohaleté marné úsilí o přecenění svého restitučního nároku, které žalovaný neustále odmítá, čímž žalobci znemožňuje účastnit se veřejných nabídek k uspokojení restitučního nároku a žalobce tak poškozuje. Tento obstrukční postup žalovaného naplňuje znaky svévole a liknavosti a opravňuje žalobce k podání této žaloby.

Usnesením č.j. spisová značka ze dne datum soud vyloučil z důvodu místní nepříslušnosti k samostatnému řízení a postoupil adresa návrh žalobce v rozsahu, v němž se domáhal povinnosti žalovaného uzavřít smlouvu o převodu Anonymizováno pozemků v katastrálním území adresa Toto řízení se tedy nadále týká pouze těch pozemků v žalobě uvedených, které leží v katastrálním území adresa

Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Předně uvedl, že nároky žalobce z rozhodnutí Anonymizováno byly již zcela vypořádány od r. Anonymizováno, kdy je sám žalobce postoupil v plné výši na Anonymizováno. Dále tvrzení žalobce, že žádal o přecenění svého restitučního nároku je nepravdivé, žalovaný o přecenění nežádal a ani nemohl, neboť tímto nárokem od r. Anonymizováno nedisponuje. V žádném případě pak nejsou splněny podmínky liknavosti či svévole žalovaného, když žalobce po dobu delší Anonymizováno let neučinil žádné kroky k přecenění či uspokojení svého tvrzeného restitučního nároku.

Z rozhodnutí Anonymizováno, pozemkového úřadu, č.j. Anonymizováno ze dne datum, soud zjistil, že žalobci nebyly vydány pozemky v tomto rozhodnutí specifikované s tím, že za ně přísluší žalobci náhrada. Z usnesení Anonymizováno č.j. spisová značka ze dne datum (viz připojený spis) bylo ověřeno, že žalobce je dědicem po jméno FO, zemř. datum a ke dni vydání rozhodnutí Anonymizováno byl tedy osobou oprávněnou ve smyslu zákona č. 229/1991 Sb.. Z evidence nároků oprávněných osob (č.l. 68) vyplývá, že žalovaný nárok žalobce z rozhodnutí Anonymizováno neeviduje, má jej za postoupený osobám tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO od datum a datum. Ze smlouvy o postoupení pohledávky, uzavřené dne datum mezi žalobcem jako postupitelem a tituly před jménem jméno FO jako postupníkem (č.l. 138) bylo zjištěno, že žalobce ze svého restitučního nároku, který je ve smlouvě podrobně specifikován a vyčíslen znalcem stanovenou částkou částka, postoupil část tohoto nároku ve výši částka tituly před jménem jméno FO. Ze smlouvy o postoupení pohledávky, uzavřené dne datum mezi žalobcem jako postupitelem a tituly před jménem jméno FO jako postupníkem (č.l. 137) bylo zjištěno, že žalobce dále z tohoto restitučního nároku postoupil část tohoto nároku ve zbývající výši částka tituly před jménem jméno FO. S ohledem na obsah a kontext smluv o postoupení pohledávky soud dospěl k závěru, že je na místě zabývat se i výkladem projevu vůle smluvních stran ve smyslu § 35 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. platného v době uzavření smluv. Soud proto přistoupil k provedení důkazu v podobě účastnické výpovědi žalobce a svědecké výpovědi tituly před jménem jméno FO jakožto účastníků smlouvy, a to v režimu § 120 odst. 2 o.s.ř., kdy tyto důkazy jsou potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají z obsahu spisu. Žalobce ve své účastnické výpovědi potvrdil, že smlouvy o postoupení pohledávky s tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO uzavřel, tituly před jménem jméno FO mu pomáhal s jeho restitučními nároky a tituly před jménem jméno FO mu sehnal jako kupce. Žalobce byl sice přesvědčen o tom, že jeho nárok byl ze strany právnická osoba oceněn příliš nízce, přesto však smlouvy podepsal, neboť mu tituly před jménem jméno FO sdělil, že to jinak nejde. Žalobce uvedl, že převedl část svého restitučního nároku tituly před jménem jméno FO a poté zbytek ve výši částka převedl tituly před jménem jméno FO, jemuž částku částka dlužil z titulu různých půjček. Žalobce uvedl, že to vnímal tak, že se svého restitučního nároku zbavuje, věc bral jako vyřešenou, smlouvy podepsal a dál to již neřešil, za majitele restitučního nároku pokládal pana jméno FO a asi jej za něj pokládá dodnes, nicméně tomu nerozumí. tituly před jménem jméno FO jako svědek potvrdil, že smlouvu o postoupení pohledávky se žalobcem uzavřel, žalobce jako postupitele mu kdosi „dohodil“, restituční nárok v určité výši od žalobce koupil, o jeho přecenění nikdy nežádal, akceptoval ocenění právnická osoba.

Po zhodnocení obsahu a kontextu smluv o postoupení pohledávky, a to jak jednotlivě, tak v jejich vzájemné souvislosti, to vše ve vztahu k účastnické výpovědi žalobce, dospěl soud k závěru, že žalobce měl v úmyslu postoupit a postoupil tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO celý svůj restituční nárok plynoucí z rozhodnutí Anonymizováno. Pokud jde o jazykové vyjádření, pak v čl. I bodě Anonymizováno. obou smluv je jednoznačně konkretizován restituční nárok co do označení rozhodnutí Anonymizováno a výměry, v bodě Anonymizováno. je uvedena výše tohoto nároku jako celku stanovená znalcem na částku částka, v čl. II. je pak uvedeno, jaká část tohoto nároku specifikovaného v čl. I. je kterému postupníku postupována. Ačkoli je v čl. II. uvedeno, že žalobce postupuje část své pohledávky uvedené v čl. I tomu kterému postupníkovi, z kontextu obou smluv uzavřených s krátkým časovým odstupem a ve vzájemné návaznosti je zřejmé, že slova „část pohledávky“ byla užita právě a jen proto, že postupníci byli dva a žalobce každému postoupil jednu část celku (dohromady tyto dvě části dávají hodnotu celého restitučního nároku), nikoli proto, že by si žalobce nějakou část restitučního nároku ponechával. Výpověď žalobce pak s tímto výkladem jednoznačně koresponduje, žalobce měl v úmyslu a vnímal situaci tak, že postupuje celý restituční nárok a jako celku se jej zbavuje. Dle přesvědčení soudu nemůže obstát argumentace žalobce, že vzhledem k nesprávnému ocenění nároku v době postoupení pohledávky je třeba brát za postoupenou pouze jeho část. Pokud žalobce odkazuje na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni č.j. spisová značka ze dne datum, pak rozhodnutí řeší situaci, kdy byla skutečně postoupena jen část pohledávky (v tehdy evidované výši), zbytek evidentně zůstal restituentovi. Dle názoru soudu však taková skutečnost - tj. vůle postupitele ponechat si onen nedoceněný, státem neevidovaný „zbytek“ pohledávky, musí být uvedena v postupní smlouvě, popř. musí z jejího obsahu jednoznačně vyplývat. Teprve pak by bylo možno uzavřít, že byla postoupena jen část pohledávky, což však není projednávaný případ. V našem případě z postupních smluv v kontextu s výkladem vůle postupitele jednoznačně vyplývá, že jimi byl postoupen celý restituční nárok (viz výše). V této souvislosti pak soud pokládá za zásadní rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR čj. spisová značka ze dne datum, dle něhož (viz odůvodnění) „… v případě postoupení celého restitučního nároku (neuvádí-li se, že došlo k postoupení toliko částečnému) jde i případné přecenění nároku k prospěchu postupníku. Závěr o tom, zda byl postoupen celý restituční nárok či pouze jeho část, je pak závislý na konkrétním obsahu postupní smlouvy.“ Z uvedeného dle názoru soudu jednoznačně vyplývá, že podstatný pro závěr, zda došlo k částečnému či úplnému postoupení, je obsah konkrétní postupní smlouvy, nikoli správnost ocenění postupované pohledávky státem. Jinými slovy, i pokud byl postoupen restituční nárok v nesprávně oceněné výši, podstatné je, zda zde byl úmysl postoupit jej jako celek či zda zde byl úmysl postoupit jen jeho evidovanou část a zbytek si ponechat (což se vždy musí odrážet v obsahu smlouvy). Byl-li postoupen nárok, byť nesprávně oceněný, jako celek, budoucí přecenění nároku pak jde již ku prospěchu jeho nabyvatele (viz citované rozhodnutí NS). Jak již bylo shora řečeno, slovo „část“ pohledávky bylo v postupních smlouvách užito právě a jen proto, že byli dva postupníci, nikoli proto, že by si chtěl žalobce nedoceněnou část nároku ponechat. Závěry soudu shora uvedené ohledně úmyslu žalobce postoupit celý restituční nárok pak podporuje skutečnost, že žalobce naposledy požadoval přecenění svého restitučního nároku z předmětného rozhodnutí Anonymizováno dne datum (dopis č.l. 151), pak již následovalo postoupení pohledávky. Od roku Anonymizováno do r. Anonymizováno, tj. po dobu Anonymizováno let žalobce nevyvinul žádnou aktivitu směřující k přecenění svého restitučního nároku z předmětného pozemkového rozhodnutí (k jejímu doložení byl soudem vyzván – viz protokol na č.l. 133). Žalobce si byl přitom vědom, že ocenění je příliš nízké, což uvedl ve své výpovědi a koresponduje to s jeho dopisem ze dne datum, přesto po Anonymizováno let nevyvinul žádnou snahu k jeho přecenění. Lze se důvodně domnívat, že tomu tak bylo proto, že se již nepokládal za jeho majitele. První aktivita žalobce je poté patrná až dne datum, tj. týden po podání žaloby (viz žádost o Anonymizováno č.l. 124, odpověď na č.l. 125). Ze všech shora uvedených důvodů hodnocených ve vzájemném kontextu soud dospěl k závěru, že žalobce není ve sporu aktivně legitimován, neboť není oprávněnou osobou - držitelem restitučního nároku z rozhodnutí Anonymizováno.

Nad rámec shora uvedeného soud dodává, že ani v případě, že by byl učiněn závěr o postoupení nikoli celého nároku a byla zde dána aktivní legitimaci žalobce, žaloba by nemohla být úspěšná. Aktuální judikatura Nejvyššího soudu totiž vyžaduje pro přípustnost žaloby oprávněné osoby o převod Anonymizováno pozemků splnění podmínek liknavosti či svévole na straně Anonymizováno (žalovaného) při uspokojování nároků oprávněné osoby, přičemž jedním ze zásadních faktorů při zkoumání této liknavosti či svévole je aktivita samotného restituenta, ať již v podobě bezvýsledné účasti ve veřejných nabídkách či neúspěšné usilování o přecenění restitučního nároku, pokud restituent s oceněním nesouhlasí (viz např. NS spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka a další). Žalobce předložil soudu své žádosti o vydání původních pozemků z doby předcházející vydání samotného rozhodnutí Anonymizováno (žádosti z r. Anonymizováno,Anonymizováno na č.l. 128-129, 143), dále žádosti o vydání náhradních pozemků z r. Anonymizováno a Anonymizováno následující po vydání rozhodnutí Anonymizováno (žádosti žalobce a odpovědi Anonymizováno na č.l. 145-150), pak následovala žádost o přecenění nároku z datum a poté došlo k postoupení pohledávky. Po následujících Anonymizováno let, jak již řečeno výše, žalobce žádnou aktivitu stran tvrzeného restitučního nároku (jeho nedoceněného „zbytku“) z rozhodnutí Anonymizováno nevyvinul, až po podání žaloby dne datum poprvé po AnonymizovánoAnonymizovánoletech požádal o ocenění (nikoli přecenění) tvrzeného nároku. Nebyla tak splněna podmínka nutné aktivity žalobce směřující k uspokojení jeho restitučního nároku a proto ani v případě, že by žalobce měl být držitelem nedoceněné části restitučního nároku, nemohlo by být konstatováno, že žalovaný postupoval vůči žalobci liknavě či svévolně, a žaloba by tak nemohla být ve světle ustálené judikatury přípustná.

Pro úplnost soud uvádí, že nevyvodil žádný závěr z listin na č.l. 66-67, 69 a 152-157, kdy se jedná o žádost o přecenění, odpověď na ni a znalecké posudky na ocenění, vše ve vztahu k restitučnímu nároku žalobce z rozhodnutí č.j. Anonymizováno, který není předmětem tohoto řízení. Soud nevyvodil žádný závěr ani ze znaleckého posudku na ocenění pozemků žalobci odňatých (Anonymizováno), neboť řízení se nedostalo do fáze, kdy by měla být výše restitučního nároku žalobce zkoumána, pakliže bylo uzavřeno, že žalobce není držitelem tohoto restitučního nároku. Totéž platí i o veškerých listinách souvisejících s charakterem a polohou odňatých pozemků (č.l. 20, 119-123). Žádné pro toto řízení podstatné zjištění neplyne ani z evidence restitučních nároků žalobce (č.l. 206-207) předložené pro účely prokázání zastoupení žalobce tituly před jménem jméno FO. Skutečnost, že žalobce udělil tituly před jménem jméno FO pro vyřizování jeho restitučních nároků plnou moc, není pro toto řízení podstatná.

Soud neprovedl k důkazu žalobcem navržený výslech svědků tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO, kteří měli poskytovat žalobci v souvislosti s jeho restitučním nárokem odbornou pomoc. Zmocnění tituly před jménem jméno FO žalobcem je ze spisu patrné (plná moc č.l. 67 p.v.), jeho činnost pro žalobce plyne z listin na č.l. 66-67 a týká se restitučního nároku žalobce z jiného rozhodnutí Anonymizováno. Pokud žalobce navrhuje svědky k důkazu ohledně spolupráce se žalobcem i ve vztahu k rozhodnutí Anonymizováno a tvrdí v tomto směru jejich aktivitu jménem žalobce týkající se přecenění projednávaného restitučního nároku, pak tyto důkazy byly navrženy opožděně mimo rámec koncentrační lhůty. Výzva k doplnění tvrzení a důkazů ohledně veškeré aktivity žalobce byla dána u jednání dne datum a žalobci byla poskytnuta lhůta Anonymizováno dnů od doručení protokolu z jednání, která uplynula dne datum, přičemž tyto důkazy byly navrženy až v podání žalobce ze dne datum. I pakliže by byly tyto důkazy navrženy včas, soud by je neprováděl pro nadbytečnost, neboť žaloba byla zamítnuta pro nedostatek aktivní legitimace žalobce z důvodu postoupení pohledávky.

O nákladech řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným bylo rozhodnuto na podkladě § 142 odst. 1 o.s.ř., nárok na jejich náhradu má procesně úspěšný žalovaný. Náklady tvoří paušální náhrada za 9 úkonů právní služby po částka (tj. částka) dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., cestovné na tři jednání soudu z adresa a zpět osobním automobilem Anonymizováno (vzdálenost celkem hodnota km, průměrná spotřeba vozu Anonymizováno l benzínu / 100 km, cena paliva částka / l a náhrada částka za km dle vyhl. č. 589/2020 Sb.), cestovné činí částka. Náklady řízení žalovaného činí celkem částka a žalobce je povinen je zaplatit ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

O nákladech řízení ve vztahu mezi žalobcem a vedlejším účastníkem na straně žalované bylo rozhodnuto na podkladě § 142 odst. 1 o.s.ř., nárok na jejich náhradu má procesně úspěšný vedlejší účastník. Náklady tvoří odměnu za 4 úkony právní služby dle § 9 odst. 3 písm. b) ve spojení s § 7 vyhl. č. vyhlášky č. 177/96 Sb. po částka (tj. částka), 4x režijní paušál po částka dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky (tj. částka), cestovné na 2 jednání soudu z Anonymizováno a zpět osobním automobilem Anonymizováno (vzdálenost celkem hodnota km, průměrná spotřeba vozu Anonymizováno l benzínu / 100 km, cena paliva částka / l a náhrada částka za km dle vyhl.č. 589/2020 Sb.), cestovné činí částka. Dále má vedlejší účastník nárok na náhradu za ztrátu času cestou na 2 jednání a zpět v celkovém rozsahu Anonymizováno po částka (tj. částka) dle § 14 téže vyhlášky. Vedlejšímu účastníku dále náleží 21 % DPH v částce částka, celkem činí náklady vedlejšího účastníka částka a žalobce je povinen zaplatit je vedlejšímu účastníku do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

Výrokem IV. soud rozhodl o povinnosti procesně neúspěšného žalobce zaplatit náklady státu spočívající ve svědečném svědka tituly před jménem jméno FO, a to na podkladě § 148 odst. 1 o.s.ř..

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.