OSKT 5 C 304/2019-113

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ insolvenční správce dlužníka právnická osoba, IČO ⟪LB:lb_003⟫ se sídlem adresa, obec ⟪LB:lb_004⟫ zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_007⟫ o částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do majetkové podstaty úpadce právnická osoba, IČO, částku částka, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do majetkové podstaty úpadce právnická osoba, IČO, náklady řízení ve výši částka do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta anonymizováno jméno příjmení, anonymizována dvě slova.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech soudní poplatek z žaloby ve výši částka do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Klatovech dne datum, se domáhal žalobce na žalované zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od datum do zaplacení. Konstatoval, že usnesením název soudu ze dne datum č. j. insolvenční spisová značka byl zjištěn úpadek dlužníka právnická osoba, IČO a na jeho majetek byl prohlášen konkurs. Insolvenčním správcem dlužníka byl ustanoven anonymizováno jméno příjmení, který byl následně usnesením název soudu odvolán z funkce a novým insolvenčním správcem dlužníka byl ustanoven žalobce. Dlužník a žalovaná uzavřeli dne datum smlouvu o pachtu, kterou byly přenechány žalované k dočasnému užívání a požívání do dne datum nemovité věci dlužníka. Počátek pachtovního vztahu byl sjednán ke dni datum Smlouva byla uzavřena ve vztahu k pozemku parc. číslo jehož součástí je stavba – budova adresa, občanská vybavenost, p. číslo na list vlastnictví pro obec a k. ú. obec. Ve smlouvě se žalovaná zavázala hradit dlužníkovi za užívání a požívání shora uvedených nemovitých věcí pachtovné ve výši částka za celou dobu pachtu. Toto pachtovné se žalovaná zavázala uhradit do datum. Žalovaná však dosud ani část pachtovného neuhradila. Předmětnou žalobou se žalobce domáhal zaplacení pouze části sjednaného pachtovného, a to za období od datum do datum, tj. za anonymizováno kalendářních měsíců. Pokud jde o výši žalované částky, s ohledem na délku sjednaného pachtu od datum do datum, tj. 239 kalendářních měsíců, je zjevné, že měsíční výše pachtovného činí částka. Za anonymizováno měsíců, jež jsou předmětem žaloby, tak činí pachtovné žalobou uplatněnou částku.

2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že žaloba byla podána předčasně, neboť žalobce neměl informace o tom, že bylo předmětné pachtovné prominuto, a to z důvodu překážky možnosti řádného užívání předmětu pachtu. Pachtovné bylo stanoveno za předpokladu, že bude možno nemovité věci přestavět na výškovou budovu – komerční objekt s autosalonem, kancelářemi a byty, za účelem jejich pronájmu. Současný stav je takový, že kvůli insolvenčnímu řízení není možno budovu přestavět a tedy generovat přiměřený zisk. Žalobou uplatněný nárok tak nevznikl. V dalším podání datovaném datum žalovaná uvedla, že v insolvenčním řízení dlužníka právnická osoba je obsažena dohoda uzavřená mezi dlužníkem a žalovanou o tom, že se pacht nemusí platit do doby, dokud vlastník objektu – dlužník neodstraní závady na objektu, které zásadním způsobem brání v možnosti objekt řádně užívat.

3. K návrhu obou účastníků bylo řízení přerušeno podle § 110 o. s. ř. usnesením ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací (právní moc datum rozhodnutí), neboť mezi nimi probíhalo jednání o uzavření sporu smírnou cestou. K návrhu žalobce ze dne datum však bylo v řízení pokračováno. Soud ve věci nařídil jednání, která z důvodu nepříznivého anonymizováno stavu jednatele žalované byla opakovaně odročena, naposledy na den datum. K tomuto jednání se žalovaná nedostavila, neomluvila, byť předvolání k jednání jí bylo doručeno dnem datum podle § 49 odst. 6 o. s. ř. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti žalované, když u ní byla zachována 10 denní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř.. Navíc žalovaná byla upozorněna na to, že pokud anonymizováno stav jejího jednatele dlouhodobě bude nepříznivý, bude namístě si zvolit zástupce pro řízení. Ostatně sama žalovaná soudu avizovala, že v řízení ji bude zastupovat anonymizováno příjmení, advokát, proto požadovala nařídit jednání až od druhé poloviny anonymizováno roku rok (viz podání na č. l. 59 spisu), čemuž bylo vyhověno. Následně nebyla předložena dohoda o plné moci, tedy soud uzavřel, že žalovaná zástupce pro řízení si nezvolila. Soud má za to, že učinil veškeré kroky k tomu, aby práva žalované byla dostatečně hájena, nebylo namístě žalovanou poučovat dle § 30 o. s. ř., když sama žalovaná sdělila, že ji bude v řízení zastupovat advokát. Rovněž soudem požadované doložení anonymizováno zprávy, z níž by byl zřejmý nepříznivý zdravotní stav jednatele žalované, pro který byla vyloučena jeho účast na jednání dne datum, což byl důvod žádosti o odročení jednání (jemuž bylo vyhověno), nebylo od datum (tento den byla žádost žalované doručena současně s předvoláním k jednání na den datum) dosud předloženo.

4. Soud provedl důkazní řízení, veden návrhy účastníků, důkazy hodnotil v intencích § 132 o. s. ř. a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.

5. Soudu byla k důkazu předložena smlouva o pachtu, z níž vzal za prokázané, že byla uzavřena dne datum mezi anonymizováno – anonymizováno právnická osoba jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem. Tato nebyla předložena v originální podobě, soud však i přesto z jejího obsahu vycházel, když obsah pachtovní smlouvy nebyl účastníky rozporován, nebylo rozporováno její uzavření uvedenými smluvními stranami. Z jejího obsahu vzal za prokázané, že jmenovaná právnická osoba – anonymizováno právnická osoba pronajala pozemky parcelní číslo o výměře 1 423 m2, p. číslo o výměře 3 456 m2, jehož součástí je stavba – budova s adresa – objekt občanské vybavenosti, pozemek číslo o výměře 60 m2 – zeleň a pozemek číslo o výměře 128 m2 – ostatní komunikace, to vše na list vlastnictví pro obec a k. ú. obec – dále jen předmětné nemovité věci či předmět pachtu, a to na dobu určitou od datum do datum (slovy: patnáctého prosince roku dva tisíce dvacet devět) žalované za sjednané pachtovné částka splatné do datum. Žalovaná byla seznámena s faktickým stavem předmětu pachtu (viz článek VII. pachtovní smlouvy), smlouvu bylo možné měnit a doplňovat pouze formou oboustranně podepsaných písemných dodatků (článek XI. pachtovní smlouvy). Z výpisů z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že společnost právnická osoba je vlastníkem předmětných propachtovaných nemovitých věcí, když z výpisu z obchodního rejstříku bylo prokázáno, že v pachtovní smlouvě označený pronajímatel anonymizováno – anonymizováno právnická osoba změnil s účinností k datum název na právnická osoba

6. Soud má za to, že mezi právnická osoba anonymizována dvě slova a žalovanou byla platně ve smyslu § 2332 a následující o. z. uzavřena pachtovní smlouva, v níž se uvedená společnost jako propachtovatel zavázala přenechat žalované jako pachtýři k dočasnému užívání a požívání předmětné nemovité věci. Předmět pachtu byl ve smlouvě dostatečně konkretizován, byl ve vlastnictví propachtovatele. Dočasnost užívání a požívání předmětu pachtu byla vyjádřena ve smlouvě slovy„ na dobu určitou“. Jde-li o datum, do kdy pachtovní vztah měl trvat, pak z obsahu smlouvy vyplynuly dva datumy, jednak číselně vyjádřený datum a druhý slovně vyjádřený datum. Soud vycházel z data datum jako data ukončení pachtovního vztahu sjednaného smluvními stranami. Sám žalobce totiž při vylíčení skutkových tvrzení v žalobě z tohoto data vycházel v návaznosti na určení výše pachtovného, žalovaná datum ukončení pachtovního vztahu uvedený v žalobních tvrzeních nerozporovala (její obrana spočívala v tvrzení o dohodě o prominutí pachtovného). Soud má za to, že takovýto rozpor v datech ukončení pachtovního vztahu vyplývající z obsahu pachtovní smlouvy nemůže vést k neplatnosti ujednání o datu ukončení pachtovního vztahu, potažmo neplatnosti ujednání o výši pachtovného za situace, kdy datum ukončení datum není mezi účastníky sporný, na neplatnost tohoto ujednání nikdo ze smluvních stran nepoukazoval, a ve světle § 574 o. z. je třeba na právní jednání hledět spíše jako na platná než jako na neplatná. Navíc pozdější datum ukončení pachtovního vztahu je pro samotnou žalovanou příznivější, sám žalobce ani nepolemizoval s datem dřívějšího ukončení pachtovního vztahu, byť tento dřívější datum by byl pro něj z hlediska výše pachtovného příznivější. Sama žalovaná výši pachtovného, jak bylo uvedeno již shora, nezpochybňovala, k pachtovní smlouvě se sama hlásila, když datum podala u Krajského soudu v Plzni návrh na zrušení výpovědi žalobce smlouvy o pachtu uzavřené dne datum, a to výpovědi datované datum s dlužníkem (podpořeno záznamem o ověření a návrhem – listinné důkazy na č. l. 41, 42 spisu). Se zmíněným návrhem na zrušení výpovědi žalobce předložila žalovaná i zmíněnou„ dohodu o prominutí dluhu“, která bude soudem hodnocena níže. V této souvislosti soud uvádí, že sice k důkazu provedl odstoupení od smlouvy o pachtu učiněné žalobcem a datované datum (listinný důkaz na č. l. 49 spisu), jakož i výpověď smlouvy datovanou datum (listinný důkaz na č. l. 50 p.v. spisu), avšak nedovodil z nich pro věc žádných zjištění. Z pohledu dlužného pachtovného požadovaného do datum je lhostejné, zda po tomto datu byla dána výpověď či učiněno odstoupení, tedy činěny kroky k ukončení pachtovního vztahu, navíc nikdo z účastníků řízení nezmiňoval ve svých podáních odstoupení od smlouvy či výpověď, aby soud se těmito tvrzeními zabýval.

7. Ze smlouvy o pachtu vzal soud za prokázané, že smluvní strany sjednaly pachtovné za dobu od datum do datum (tj. za anonymizováno měsíců) ve výši částka splatné datum. Matematickým postupem lze dospět k výši měsíčního pachtovného částka. Žalobou uplatněná částka pak představuje pachtovné za dobu anonymizováno měsíců, tj. za období od datum do datum. Soud je toho názoru, že žalovaná jako pachtýř nedostála své smluvní povinnosti, tj. hradit do datum pachtovné, sama ve svých podáních tento závěr potvrdila (o její obraně bude pojednáno níže). Soud proto uzavřel, že žalovaná za užívání a požívání předmětu pachtu dluží pachtovné za dobu od datum do datum ve výši žalované částky. Soud s ohledem na uvedené žalobě vyhověl v plném rozsahu, i pokud jde o příslušenství, tedy úrok z prodlení, který má oporu v § 1968, § 1970 o. z. a jeho výše požadovaná žalobcem v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Splatnost pachtovného dle pachtovní smlouvy měla nastat datum. Pokud do uvedeného data pachtovné uhrazeno nebylo, dnem následujícím po splatnosti, tj. dnem datum, se ocitla žalovaná v prodlení s úhradou peněžitého plnění a stíhá ji povinnost též k úhradě úroků z prodlení.

8. Z detailu insolvenčního řízení, pravomocných usnesení název soudu ze dne datum č. j. insolvenční spisová značka a ze dne datum č. j. insolvenční spisová značka bylo prokázáno, že byl zjištěn úpadek dlužníka – právnická osoba (propachtovatele), insolvenčním správcem byl ustanoven anonymizováno jméno příjmení, na majetek dlužníka byl prohlášen konkurs (okamžik zveřejnění v insolvenčním rejstříku datum), následně jmenovaný insolvenční správce byl z funkce odvolán a do této funkce ustanoven celé jméno žalobce - žalobce (právní moc usnesení datum), který dne datum podal předmětnou žalobu. Soud má za to, že žalobce s ohledem na shora uvedené probíhající insolvenční řízení byl k podání předmětné žaloby aktivně legitimován. Vzhledem k tomu, že soud žalobě vyhověl, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci do majetkové podstaty úpadce – právnická osoba žalobou uplatněnou částku včetně jejího příslušenství, jakož i nákladů řízení (viz výrok II. rozsudku), jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno.

9. Žalovaná brojila tím, že pachtovné jí bylo prominuto z důvodu nemožnosti řádného užívání předmětu pachtu, a že pachtovné bylo stanoveno za předpokladu, že bude možno nemovité věci přestavět na výškovou budovu – komerční objekt s autosalonem, kancelářemi a byty, a tím generovat příslušný zisk. Jde-li o prominutí pachtovného, odkázala na dohodu uzavřenou mezi právnická osoba a žalovanou, jež se měla nacházet v insolvenčním řízení dlužníka. Soud proto požádal insolvenční soud o poskytnutí této dohody (viz přípis na č. l. 85 spisu), na což bylo reagováno sdělením soudu ze dne datum, kdy ve spise se nachází listina označená jako prominutí pachtovného datovaná datum. Z obsahu této, insolvenční soudem předložené, listiny lze však dovodit toliko to, že žalovaná adresovala dlužníkovi – právnická osoba dopis, v němž uplatnila právo na prominutí pachtovného, neboť vady propachtovaných nemovitostí jsou natolik intenzivní, že znemožňují předmět nájmu používat. Z obsahu této listiny nelze dovodit akceptaci tohoto návrhu stran dlužníka. Tato listina není proto dohodou smluvních stran, neobsahuje dosažení koncensu smluvních stran v oblasti prominutí pachtovného, ale jde o jednostranný úkon žalované adresovaný propachtovateli ve smyslu § 2337 odst. 2 o. z., který bez dalšího k prominutí pachtovného nemůže vést. Navíc nelze přehlédnout, že pokud by i žalovaná uplatňovala své právo v intencích § 2337 odst. 2 o. z. na prominutí pachtovného, pak by musela vadu, která zásadním způsobem ztěžuje či znemožňuje požívání propachtované věci takovým způsobem, že z ní lze nanejvýš dosáhnout jen nepatrný výnos, řádně popsat. Z obsahu tohoto uplatnění práva žalované na prominutí pachtovného však žádný popis takovéto vady, a to konkrétní vady, nevyplývá. Vzhledem k tomu, že obrana žalované proti pachtovnému spočívala v existenci dohody o prominutí pachtovného, kterou dopis shora uvedený není, pak soud měl v úmyslu na jednání konaném datum vyzvat žalovanou v intencích § 118a odst. 3 o. s. ř., aby prokázala existenci dohody o prominutí pachtovného. Žalovaná se však k nařízenému soudnímu jednání nedostavila, neomluvila, soud věc projednal v její nepřítomnosti v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř.. Nemohl proto žalované dát poučení podle uvedeného zákonného ustanovení, a není oprávněn ani povinen sdělovat žalované potřebné poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání. Soud proto uzavřel, že žalovaná neprokázala existenci dohody o prominutí pachtovného. V této souvislosti nelze přehlédnout, že žalovaná přípisem ze dne datum byla již soudem vyzvána k předložení zmíněné dohody, na což nereagovala.

10. Pokud žalovaná dále brojila tím, že pachtovné ve výši uvedené ve smlouvě bylo stanoveno za předpokladu, že bude možno nemovité věci přestavět na výškovou budovu – komerční objekt s autosalonem, kancelářemi a byty, za účelem jejich pronájmu, pak z obsahu pachtovní smlouvy sjednaná výše pachtovného podmíněna určitými požadavky na přestavbu předmětu pachtu nevyplývá. Pachtovní smlouvu bylo možné měnit, doplňovat pouze písemnými dodatky, jak zřejmé z článku XI. pachtovní smlouvy, avšak existenci takovéhoto dodatku, v němž by výše pachtovného byla vázána na splnění určitých podmínek propachtovatelem, nikdo z účastníků řízení ani netvrdil, natož předložil. S ohledem na shora uvedené soud shledal obranu žalované v obou směrech za lichou.

11. Jde-li o výrok o nákladech řízení mezi účastníky, tento je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., tedy plným procesním úspěchem žalobce ve sporu. Soud přiznal žalobci právo na plnou náhradu nákladů řízení, a to i přes absenci předžalobní upomínky, za užití § 142a odst. 2 o. s. ř. Soud totiž může, jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti žalobci přiznat i v případě, že žalobce žalovanému výzvu k plnění za podmínek uvedených v § 142a odst. 1 o. s. ř. nezaslal. Z obsahu celého řízení je zřejmé, že žalovaná jako dlužník nebyla ochotna dluh zaplatit, nárok žalobce považovala za nedůvodný, a proto jej odmítla uspokojit. Nejednalo se proto o opomenutí požadovanou částku zaplatit, ale o vůli žalované neplnit. Soudem proto nebyl shledán důvod sankcionovat„ pochybení“ věřitele – žalobce spočívající v absenci předžalobní výzvy k plnění nepřiznáním náhrady nákladů řízení, kde byl úspěšný. V této souvislosti lze zmínit např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 4730/2016 ze dne 13. 9. 2017 či sp. zn. 32 Cdo 5256/2015 ze dne 2. 5. 2016. Žalobce sice tvrdil, že předžalobní výzvu učinil, na důkaz toho předložil dopis ze dne datum adresovaný žalované, který byl žalované doručen do datové schránky datum, jak doloženo doručenkou datové zprávy. Svým obsahem však tento dopis není výzvou v intencích § 142a odst. 1 o. s. ř., neboť zcela postrádá upozornění, že nebude-li v určité, rozumné lhůtě dlužná částka uspokojena, bude podána žaloba. V dopise tak zcela absentuje upozornění na hrozící soudní vymáhání žalovaného plnění, což je podstatnou náležitostí výzvy k plnění, bez něhož tento úkon nevyvolá zákonné následky. Ani samotný dopis není označen slovy„ předžalobní“ výzva či výzva dle § 142a o. s. ř.. V dopise žalobce, realizovaném prostřednictvím svého právního zástupce, upozorňuje žalovanou na to, že nebude-li požadované plnění ve lhůtě určené uspokojeno, žalobce odstoupí od smlouvy o pachtu (nikoli, že podá žalobu na plnění). Soud proto uzavřel, že dopis ze dne datum není předžalobní výzvou jakou má na mysli § 142a odst. 1 o. s. ř., proto také žalobci za tento úkon odměnu, tomu odpovídající režijní paušál a 21 % DPH nepřiznal. Náklady řízení žalobce jsou pak tvořeny odměnou za zastupování advokátem ve výši částka za 1 úkon právní služby podle § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a to za 3 úkony právní služby - příprava převzetí zastoupení, podání žaloby, podání ze dne datum, v němž žalobce navrhl, aby v přerušeném řízení bylo pokračováno. Ke každému výše uvedenému úkonu přísluší též režijní paušál ve výši částka podle § 13 odst. 3 téže vyhlášky. Náklady řízení žalobce jsou dále tvořeny náhradou cestovních výdajů vynaložených žalobcem na cestě ze svého sídla, tj. z obec, do obec a zpět při ujetí celkem 264 km, průměrné spotřebě pohonné hmoty 4,8 litru na 100 km dle předloženého technického průkazu, ceně pohonné hmoty částka za 1 litr a základní sazbě částka za 1 ujetý km v souladu s § 157, § 158 zákona č. 262/2006 Sb. a vyhlášky č. 358/2019 Sb. Náhrada cestovních výdajů k soudnímu jednání dne datum tak činí částku částka. Jde-li o soudní jednání datum, pak za toto přísluší náhrada cestovních výdajů žalobce ve výši částka, a to při průměrné spotřebě pohonné hmoty 4,8 litru na 100 km dle předloženého technického průkazu, při ujetí 264 km na trase obec – obec a zpět, ceně pohonné hmoty částka na 1 litr a základní sazbě částka na 1 ujetý km v souladu s § 157, § 158 zákona č. 262/2006 Sb. a vyhlášky č. 589/2020 Sb. K výše uvedeným položkám je nutné připočítat 21 % DPH, neboť právní zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem této daně, a to dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. Daň z přidané hodnoty v daném případě činí částka.

12. Soud nepřiznal žalobci odměnu, tomu odpovídající režijní paušál a 21 % DPH za jím požadované úkony, a to podání ze dne datum, datum (jakož i za podání ze dne datum – tvrzená předžalobní výzva, o níž pojednáno již shora), a to z toho důvodu, že se nejednalo o účelně vynaložené náklady. Předně soud požadoval po žalobci předložení originálu pachtovní smlouvy, kdy žalobce sdělil podáním ze dne datum, že originálem nedisponuje. Toto podání není podáním ve věci jak má na mysli § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění p. p., navíc takovéto sdělení mohl žalobce učinit na jednání, které v době vyhotovení podání bylo nařízeno. Jde-li o vyjádření ze dne datum, pak toto nebylo soudem požadováno a mohlo být soudu sděleno na jednání, které v době jeho vyhotovení bylo již téměř měsíc nařízeno na datum datum.

13. V daném případě byl žalobce od placení soudního poplatku z žaloby osvobozen podle § 11 odst. 2 písm. n) zákona č. 549/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, proto podle § 2 odst. 3 téhož zákona zaplatí žalovaná soudní poplatek z žaloby, neboť žalobě bylo zcela vyhověno. Soudní poplatek činí částka dle položky 1 bod 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků.

14. Při úvaze o lhůtě splatnosti žalobou uplatněné částky, jakož i nákladů řízení a soudního poplatku, soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku.

15. Soud považuje za vhodné uvést, že podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání dle § 153b o. s. ř., jehož vydání bylo žalobcem navrženo na jednání dne datum, nebyly splněny. Rozsudek pro zmeškání může soud vydat jen při prvním jednání, které se ve věci konalo. Takovým jednáním není první jednání, které sice bylo ve věci nařízeno, ale posléze bylo odvoláno a účastníkům ještě přede dnem, kdy se mělo uskutečnit, bylo doručeno vyrozumění, že se nekoná nebo že se odročuje na pozdější termín. Jednání se ve věci konalo tehdy, jestliže bylo soudem nařízeno a později nebylo odvoláno, což nebyl daný případ, jak zřejmé z obsahu spisu, kdy opakovaně nařízená jednání byla odvolána. Soud proto návrhu žalobce na vydání rozsudku kontumačního nevyhověl, o čemž se nevydává zvláštní rozhodnutí.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke zdejšímu soudu ve dvojím vyhotovení, o odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).