OSKT 7 C 178/2010-145

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudcem Mgr. Lubošem Korandou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ pro zaplacení částka

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši částka s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8% ročně od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do zaplacení úroku z prodlení počítaného od datum do datum, se žaloba zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů soudního řízení částku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou ze dne datum domáhal vůči žalovanému zaplacení částky ve výši částka. V žalobě uvedl, že se žalovaným měli dohodu o rekonstrukci domu adresa v obec, kterou žalovaný zajišťoval jako stavební dozor. Za rekonstrukci domu adresa žalovaný vystavoval žalobci vyúčtování. Žalobce měl zjistit, že mu žalovaný vyúčtoval položku ve výši částka, která měla pokrýt náklady na mzdy žalobcových zaměstnanců, kteří měli pracovat na domě adresa. Žalobce však zjistil, že v době, kdy měli tito žalobcovi zaměstnanci pracovat na domě adresa, tak pracovali na jiné stavbě, a to výlučně pro samotného žalovaného. Žalobce se žalovaným vedli u zdejšího soudu rozsáhlý spor pod sp. zn. spisová značka o proplacení nákladů na rekonstrukci, kde se žalovaný proti žalobci domáhal zaplacení částky ve výši částka. Účastníci vedli jednání o smírném vyřešení sporného nároku, kdy žalovaný měl uznávat neoprávněnost proplacené částky ve výši částka. V dopise ze dne datum měl žalovaný žalobce vyzývat k dodání faktury na částku částka, kterou by žalobci proplatil. Žalobce měl žalovanému následně zaslat předžalobní výzvu ze dne datum. Vzhledem k tomu, že žalovaný částku žalobci nezaplatil a ani v tomto rozsahu neomezil nárok v řízení sp. zn. spisová značka, podal tuto žalobu o zaplacení.

2. Soudem byl ve věci vydán dne datum platební rozkaz, proti němuž si žalovaný podal včasný odpor. Ten odůvodnil svým podáním ze dne datum, kde uvedl, že nárok žalobce vznikl v období od datum do datum, kdy zaměstnanci žalobce jméno příjmení a jméno příjmení pracovali na rekonstrukci objektu v obec, který je ve vlastnictví žalovaného. Tito zaměstnanci zde pracovali, neboť skončila rekonstrukce domu adresa v obec. Žalovaný žalobce opakovaně žádal, aby ukončil pracovní poměr těchto dvou zaměstnanců, což učinil nakonec až dne datum. Žalovaný žalobce nesčíslněkrát žádal, aby mu vystavil daňový doklad na zaplacení částky částka, avšak bezvýsledně. Dopisem ze dne datum opětovně žádal žalovaný žalobce o vystavení dokladu na částku částka za mzdy a pojistné žalobcových zaměstnanců za období anonymizováno až anonymizováno rok, žalobce opět neměl reagovat, stejně tak jako při dalších jednáních. Žalovaný poukazoval na daňové předpisy, podle kterých mají obchodní vztahy mezi podnikateli probíhat na základě daňových dokladů, tudíž pokud žalobce žalovanému nevystavil na spornou částku daňový doklad, tak pokud by žalobci spornou částku zaplatil, vznikla by mu škoda nesnížením daňového základu a nemožností započítat DPH. Žalobce by tak získal„ černé“ nezdaněné peníze, z nichž by neodvedl DPH, čímž by se dopustil daňového úniku. Pokud by tedy žalobce žalovanému částku anonymizována dvě slova řádně vyúčtoval daňovým dokladem, nebylo by co řešit. Podání žaloby se tak žalovanému jevilo jako nepochopitelné.

3. Žalobce následně žalobu doplňoval a měnil. V podání ze dne datum uvedl, že nárok uplatňuje jako bezdůvodné obohacení, které spočívá ve výkonech jeho zaměstnanců, kteří v době od datum o datum pracovali výlučně pro žalovaného, namísto aby pracovali na sjednané rekonstrukci domu adresa. Žalobce se tak po žalovaném domáhá zaplacení mzdových nákladů na tyto zaměstnance a úhrady odvodů sociálního a zdravotního pojištění, které za ně uhradil. K tomu žalobce předložil mzdové listy obou zaměstnanců.

4. Při jednání dne datum pak žalobce prostřednictvím právní zástupkyně uvedl, že mzdové náklady a odvody na zaměstnance činí z žalobou uplatněné částky pouze asi částka a zbývající část nároku má být jakýmsi užitkem z bezdůvodného obohacení. Toto doplnil v podání ze dne datum, kde vyčíslil náklady na oba zaměstnance na částka. Zbývající část nároku ve výši částka měla být částečně peněžitou náhradou za výkon obou zaměstnanců ve výši částka, jíž žalovaný ušetřil z vlastních prostředků a částka částka měla být zhodnocením nemovitosti ve vlastnictví žalovaného.

5. Řízení bylo následně přerušeno do doby pravomocného skončení řízení vedeného zdejším soudem pod sp. zn. spisová značka. Toto řízení bylo skončeno rozsudkem čj. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, jímž soud uložil žalovanému příjmení celé jméno žalobce zaplatit anonymizována dvě slova částku ve výši částka s příslušenstvím a náklady řízení. Nárok byl uplatněn jako vypořádání vzájemných investic obou účastníků spojených s rekonstrukcí domu adresa v obec. Rozsudek byl v podstatném rozsahu potvrzen název soudu, změněn byl v rozsahu částky ve výši částka, v němž byla žaloba odvolacím soudem zamítnuta.

6. Poté bylo rozhodnuto o pokračování v projednávané věci. V podání ze dne datum uvedl žalovaný, že zaměstnanci pracovali na jeho stavbě s vědomím žalobce, neboť práce na rekonstrukci domu adresa skončily ke dni datum. Žalobce souhlasil s tím, aby jeho dva zaměstnanci dočasně pracovali pro žalovaného na domě adresa v obec. Žalovaný uvedl, že žalobce opomněl od mzdových nákladů ve výši částka odečíst částku částka jako náklad za čerpanou dovolenou, kdy zaměstnanci pro žalovaného nepracovali. Žalovaný opětovně poukazuje na to, že mu žalobce nevystavil daňový doklad a on proto náklady na zaměstnance neuhradil.

7. Podáním ze dne datum pak žalobce žalobní nárok omezil o částku ve výši částka (specifikována v podání ze dne datum) a domáhal se tak zaplacení pouze mzdových nákladů a odvodů za oba zaměstnance za období od anonymizováno do anonymizováno rok ve výši částka. Soud proto v rozsahu částka řízení částečně zastavil.

8. Vzhledem k tomu, že nárok žalobce je uplatněn za dobu od anonymizováno do anonymizováno rok, aplikoval soud na projednávanou věc příslušná ustanovení již zrušeného zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.), a to za užití ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle kterého platí, že není-li dále v zákoně stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

9. Podle ust. § 451 odst. 1 obč. zák. platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

10. Podle ust. § 451 odst. 2 obč. zák. je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

11. Podle ust. § 454 obč. zák. platí, že bezdůvodně se obohatil i ten, za nějž bylo plněno, co po právu měl plnit sám.

12. V projednávané věci fakticky nebylo sporu o tom, že zaměstnanci žalobce jméno příjmení a jméno příjmení pracovali v měsících anonymizována dvě slova a anonymizováno roku rok na stavbě domu adresa v obec ve vlastnictví žalovaného, přičemž žalovaný si byl vědom toho, že žalobce těmto svým dvěma zaměstnancům platí mzdy a hradí za ně odvody na zdravotní a sociální pojištění. Byl rovněž srozuměn s tím, že bude muset žalobci jako zaměstnavateli obou pracovníků zaplatit náhradu za to, že tito žalobcovi zaměstnanci pracovali dočasně po dobu anonymizováno měsíců výlučně pro něho.

13. Žalobce tvrdil, že žalovaný se bezdůvodně obohatil tím, že jeho zaměstnanci pracovali pro žalovaného bez jeho vědomí. S tím se však soud neztotožňuje. Žalovaný tvrdil, že zaměstnance na svoji stavbu převedl po dohodě se žalobcem. Z věci vedené soudem pod sp. zn. spisová značka má soud za zjištěné, že o kolaudaci stavby adresa bylo žalobcem a žalovaným požádáno dne datum. Rozhodnutím úřadu ze dne datum bylo povoleno předčasné užívání stavby a dne datum vydal stavební úřad kolaudační rozhodnutí, jímž povolil užívání zrekonstruované budovy. Již v období roku rok se v nově zrekonstruované budově adresa začaly prodávat nově vzniklé bytové jednotky, poslední byla prodána dne datum. Těžko si lze představit situaci, že zaměstnavatel (žalobce) nemá po dobu anonymizováno měsíců ponětí, kde pracují anonymizováno jeho zaměstnanci, když v rozhodné době tj. od anonymizováno rok do anonymizováno rok nemohli tito zaměstnanci již plnit své původní úkoly tj. pracovat na rekonstrukci domu adresa v obec, neboť v té době byla již rekonstrukce ukončena. Za tyto anonymizováno měsíce vyplácel žalobce těmto dvěma zaměstnancům mzdu a prováděl za ně zákonné odvody. E-maily ze dne datum, datum a datum sděloval žalovaný jméno příjmení, která pro žalobce zpracovávala účetnictví, že„ jejich“ zaměstnanci pro žalovaného v měsících anonymizováno a anonymizováno odpracovali určitý počet hodin, sdělil rozsah odpracovaných přesčasů a dovolené. Nebylo by logické, aby žalovaný oznamoval žalobcově účetní tyto informace, pakliže by zaměstnance převedl na svoji stavbu bez vědomí jejich zaměstnavatele. Ten proto musel být srozuměn s tím, že jeho zaměstnanci pro žalovaného pracují a nijak proti tomu nezasáhl, neodvolal je, nepřikázal jim práci pro žalovaného ukončit. Lze tedy učinit závěr, že žalobcovi zaměstnanci pracovali na stavbě žalovaného po vzájemné dohodě žalobce a žalovaného, přičemž požitek, který žalovanému vznikl, nelze proto kvalifikovat jako obohacení bezdůvodné, když uvedené jednání nenaplňuje znaky skutkové podstaty bezdůvodného obohacení uvedené v ust. § 451 obč. zák. a rovněž pak ani § 454 obč. zák., neboť žalovaný nebyl zaměstnavatelem obou pracovníků a k placení mzdy a odvodů byl povinen žalobce jako zaměstnavatel, nikoliv žalovaný.

14. Vztah mezi žalobcem a žalovaným tak soud posuzoval jako založený nepojmenovanou smlouvou, kdy se účastníci dohodli, že žalobce poskytne žalovanému dočasně dva své zaměstnance pro výkon činnosti ve výlučně hospodářském zájmu žalovaného a ten za to žalobci poskytne předem neujednanou náhradu, jejíž výši si účastníci, jejichž vztahy do té doby byly korektní, ujednají dodatečně.

15. Ze vzájemné korespondence obou účastníků je prokázáno, že jejich dohoda neobsahovala ujednání, že by žalovaný žalobci za poskytnutí zaměstnanců ničeho nezaplatil, tedy že by žalobce tyto zaměstnance pro žalovaného uvolnil bezplatně. Žalovaný opakovaně vyzýval žalobce, aby mu vystavil daňový doklad na částku částka jako náhradu za vyplacené mzdy a pojistné za oba zaměstnance. Takto jej vyzval např. v dopise ze dne datum, opakovaně pak datum. Žalovaný tak byl srozuměn s tím, že žalobci zaplatí náhradu za oba zaměstnance ve výši částka, avšak pouze proti vystavenému daňovému dokladu. Ten mu však žalobce odmítl vystavit a proto žalovaný uvedenou náhradu neuhradil.

16. Co se týče výše uplatněného nároku tj. částky ve výši částka, tak žalobce vycházel z dokladů, které byly soudem provedeny k důkazům. Z předložených dokladů, pracovních smluv, osobních dotazníků a potvrzení o zaměstnání, má soud za prokázané, že jméno příjmení a jméno příjmení pracovali pro žalobce od datum do datum. Výplaty mzdy žalobce doložil výpisy z bankovního účtu právnická osoba, kdy za období od anonymizováno do anonymizováno rok vyplatil na účet obou zaměstnanců čistou mzdu ve výši celkem částka.

17. Mzdovými listy zaměstnance jméno příjmení žalobce prokázal, že v období od anonymizováno do anonymizováno rok činily mzdové náklady a odvody na zdravotní a sociální pojištění u tohoto zaměstnance celkem částka.

18. Mzdovými listy zaměstnance jméno příjmení pak žalobce prokázal, že v období od anonymizováno do anonymizováno rok činily mzdové náklady a odvody na zdravotní a sociální pojištění u tohoto zaměstnance celkem částka.

19. Celkem tak náklady žalobce na oba zaměstnance činily ve sporném období anonymizováno rok částku ve výši částka.

20. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaný byl srozuměn s tím, že za období anonymizováno rok uhradí žalobci náhradu ve výši částka oproti vystavenému daňovému dokladu v této výši. Žalobce se v tomto řízení domáhal toliko zaplacení skutečných, nikoliv dohodnutých nákladů na oba zaměstnance ve výši částka. Vzhledem k tomu, že takto uplatněná částka byla v řízení doložena relevantními účetními doklady, mohl soud tento nárok shledat jako prokázaný, po právu a žalobě v tomto rozsahu vyhověl.

21. Soudem jsou výše konstatovány pouze důkazní prostředky, jež byly zohledněny v rámci skutkového hodnocení. Ostatní, soudem provedené důkazy, které byly pro rozhodnutí ve věci bez právního významu, soud nekonstatuje. Soud rovněž nepřihlédl k obraně žalovaného, který zaplacení náhrady za poskytnuté pracovníky vázal výlučně na vydání daňového dokladu. Otázka případného posouzení jednání žalobce, který by se mohl dopustit daňového deliktu, jak tvrdil žalovaný, nepřipadá jednomu z podnikatelů, ale k tomu příslušným orgánům daňové resp. finanční správy, kdy pouze finanční úřady jsou pověřeny ke kontrole řádného plnění daňových povinností. Proto nemůže jeden z podnikatelů odmítat úhradu závazku vůči druhému s odůvodněním, že má obavu, že by se jeho obchodní partner mohl vyhýbat daňovým povinnostem.

22. Co se týče příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení, pak zde bylo uplatnění ze strany žalobce poněkud chaotické. Žalobou ze dne datum žalobce neuplatnil nárok na zaplacení úroku z prodlení z částky ve výši částka. V podání ze dne datum pak již žalobce úrok z prodlení požadoval a to od datum do zaplacení z částky ve výši částka. Po dodatečném upřesnění soud změnu připustil usnesením ze dne datum. Následně žalobce uvedl, že při určení prvého dne prodlení žalovaného vycházel ze lhůty, jež byla žalovanému určena ve výzvě ze dne datum, kdy žalobce vyzval žalovaného k zaplacení částky částka do datum. Soud proto žalobci přiznal úrok z prodlení počínaje dnem následujícím po žalobcem určené lhůtě tj. od datum, na který žalobci vznik nárok podle ust. § 1970 občanského zákoníku. Výše úroku z prodlení je upravena v rozhodné době účinným nařízením vlády č. 142/1994 Sb.. V rozsahu, němž se žalobce domáhal úroku z prodlení od datum do datum, byla žaloba zamítnuta.

23. V souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal žalobci právo na náhradu nákladů soudního řízení vůči žalovanému. Ty soud určil částkou ve výši částka a sestávají ze 7 úkonů advokáta po částka dle § 7 vyhl. MS č. 177/1996 Sb. Při tarifní hodnotě částka (převzetí věci, podání návrhu, doplnění žaloby 2x, účast na jednání soudu ve dnech datum, datum a datum), 7 režijních paušálů po částka, cestovné z obec do obec a zpět (3x) ve výši anonymizována dvě slova, náhrada za promeškaný čas částka + 21% DPH tj. částka a soudní poplatek částka. Náhrada nákladů byla počítána z tarifní hodnoty částka, kdy v tomto rozsahu byla žaloba shledána po právu. Naopak uplatnění nároku na zaplacení částky částka bylo zcela nepodložené a soud nemůže za takto uplatněný nárok, který nakonec žalobce vzal zpět, přiznat žalobci náklady řízení, když nárok nebyl vzat zpět pro chování žalovaného. Obdobné platí i pro částečné zpětvzetí žaloby v tomto rozsahu, kdy nelze za takovýto úkon žalobci přiznat náhradu nákladů řízení.

24. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit právnímu zástupci žalobce, advokátu anonymizováno jméno příjmení (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) Lhůta ke splnění platební povinnosti byla žalovanému uložena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř..

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.