OSKT 4 C 249/2021-86

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní celé jméno řešitele ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená anonymizováno údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený anonymizováno údaje o zástupci ⟪LB:lb_004⟫ pro určení vlastnictví k nemovitostem

I. Určuje se, že žalobkyně je namísto žalovaného vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ideální anonymizováno na pozemku p.č. st. číslo, jehož součástí je stavba adresa, a na pozemku p. číslo vše v katastrální uzemí.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení v částce částka na účet anonymizováno jméno příjmení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech náklady řízení, jejichž výše a splatnost bude stanovena samostatným usnesením.

Návrhem ze dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, jímž by soud určil, že je namísto žalovaného vlastníkem podílu o velikosti anonymizováno ve vztahu k celku na stavební parcele p.č. st. číslo, jejíž součástí je dům adresa, a pozemku p. číslo vše v k.ú. obec. Uvedla, že společně s dnes již zesnulým manželem darovali dne datum svým dvěma dětem – žalovanému a jeho sestře celé jméno svědkyně, každému jednu ideální polovinu předmětných nemovitostí se současným zřízením věcného břemene doživotního užívání nemovitostí pro oba dárce. Již delší dobu se žalovaný chová v rozporu s dobrými mravy, žalobkyni sprostě uráží, nejeví o ni žádný zájem a vůbec se o ni jako o matku v jejím věku nestará, přestože je mu známo, že je odkázána na pomoc blízkých. obec pomoci se žalobkyni z jeho strany dostává pouze hrubého jednání. Žalovaný opakovaně častuje ji i svou sestru celé jméno svědkyně nadávkami a nevyhýbá se vůči nim ani opakovanému násilí. Naposledy tak učinil dne datum, kdy v suterénu domu napadl nejprve svoji sestru anonymizována čtyři slova a následně napadl i žalobkyni, kterou chytil anonymizována dvě slova a vrazil do ní tak, že spadla na stěnu nedaleko kotle, v důsledku čehož si přivodila bolestivé anonymizována dvě slova. Po tomto incidentu se žalovaný o anonymizováno stav a léčbu žalobkyně vůbec nezajímal. Zmíněný incident byl projednán v anonymizováno řízení, žalovaný byl uznán vinným přestupkem proti občanskému soužití a byl mu uložen trest ve formě pokuty v částce částka. Žalobkyně dopisem právního zástupce ze dne datum uplatnila nárok na vrácení daru – spoluvlastnického podílu anonymizováno na nemovitostech.

Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí. Uvedl, že od uzavření darovací smlouvy užíval nemovitosti po smrti otce v r. rok pouze on s matkou, a to až do r. rok, kdy se po rozvodu do domu nastěhovala i jeho sestra celé jméno svědkyně. Žalovaný nejprve umožnil sestře užívání části svého bytu anonymizováno v patře, kdy jeden pokoj užívala sestra s dcerou a jeden žalovaný, byt v přízemí o velikosti anonymizováno pak užívala matka. Na základě žádosti současného právního zástupce matky a na přání jeho sestry a matky došlo následně k úpravě užívání nemovitostí tak, že sestra žalovaného začala užívat celý byt anonymizováno v patře a žalovaný společně s matkou byt anonymizováno v přízemí. Žalovaný toto akceptoval a odstěhoval se do bytu své matky, v horním bytě přitom nechal provést novou elektroinstalaci a zakoupil nějaké vybavení, které tam sestře všechno zůstalo. Dokud v domě nebydlela sestra, bylo soužití s rodiči a později s matkou bezproblémové, žalovaný se staral o dům i zahradu a zajišťoval i pro žalobkyni drobné nákupy. Po nastěhování sestry se však situace zkomplikovala, sestra se začala chovat, jako by jí nemovitosti zcela patřily, nepodílí se na žádné údržbě, nemovitosti jsou od jejího příchodu zaneřáděny odpadem, např. na zahradě stojí její nepojízdný automobil, na balkoně sporák na pevná paliva, na schodištích všemožné věci. Sestra se k žalovanému chová urážlivě, častuje jej hrubými výrazy. Sestře se bohužel podařilo získat na svou stranu žalobkyni, která její chování toleruje a omlouvá. Dále žalovaný popsal některé podrobnosti incidentu dne datum s tím, že žalobkyni napadnout nechtěl, pouze se do konfliktu se sestrou připletla.

Z výpisu z katastru nemovitostí bylo osvědčeno, že žalovaný a jeho sestra celé jméno svědkyně jsou zapsáni jako podíloví spoluvlastníci předmětných nemovitostí každý s podílem jedné ideální poloviny. Z darovací smlouvy ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně se svým dnes již zesnulým manželem celé jméno žalovaného darovali předmětné nemovitosti žalovanému a celé jméno svědkyně do podílového spoluvlastnictví se současným zřízením věcného břemene doživotního užívání nemovitostí ve prospěch dárců. Dopisem ze dne datum uplatnila žalobkyně prostřednictvím svého zástupce nárok na vrácení daru. Žalovaný připustil, že dopis obdržel.

S ohledem na darování předmětu sporu v r. rok, tj. za účinnosti občanského zákona č. 40/1964 Sb., a s odkazem na přechodné ustanovení § 3028 odst. 2, 3 občanského zákona č. 89/2012 Sb. soud posuzuje věc dle § 630 občanského zákona č. 40/1964 Sb. platného a účinného v době uzavření smlouvy. Dle tohoto ustanovení se dárce může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.

Ke zrušení darovacího vztahu a tedy k obnově vlastnického práva dárce je nutná existence dvou právních skutečností, a to výzvy k vrácení daru (bylo prokázáno, že tato výzva byla ve vztahu k žalovanému realizována) a dále hrubého porušení dobrých mravů chováním obdarovaného vůči dárci či členům jeho rodiny. Je na dárci, aby takové chování obdarovaného tvrdil a prokazoval, žalobkyně tedy nesla břemeno tvrzení i důkazní ke skutečnosti, že žalovaný se k ní choval způsobem hrubě porušujícím dobré mravy.

Z přestupkového spisu stát. instituce bylo zjištěno, že žalovaný byl rozhodnutím tohoto úřadu čj. spisová značka ze dne 12. 5. 2021, které nabylo právní moci dne datum, uznán vinným úmyslným přestupkem proti anonymizována dvě slova tím, že dne datum v suterénu domu adresa úmyslně fyzicky napadl svoji sestru celé jméno svědkyně anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova a následně napadl svou matku, kterou anonymizována dvě slova anonymizováno a vrazil do ní tak, že spadla na stěnu nedaleko kotle, čímž jí způsobil anonymizována dvě slova, tedy se dopustil přestupku tím, že jinému ublížil na zdraví, za což mu správní orgán uložil pokutu ve výši částka. Vydanému rozhodnutí předcházelo ústní jednání, při němž byl žalovaný vyslechnut. Uvedl, že má spory se sestrou, která je nepořádná, skladuje věci, což mu vadí. Původně sestra bydlela se žalovaným v patře domu, kde si přisvojovala více místa, než jí náleželo, až neměl žalovaný téměř žádné místo v lednici, na pokus o řešení situace sestra vulgárně odsekla. Dne datum se ptal sestry, kde jsou zahradní nůžky, na což mu něco odsekla, on jí jednu natáhl, dal jí několik ran anonymizována dvě slova anonymizováno, matku odstrčil, měl tehdy jedno nebo dvě piva. Ve své účastnické výpovědi žalovaný na svou výpověď před přestupkovou komisí odkázal. Uvedl, že vztahy jsou na bodu mrazu, vůbec s matkou ani sestrou od incidentu nekomunikují. Připustil, že matce asi nadával, když se před dvěma lety chytli kvůli sestře, konkrétně jí ale hrubými výrazy nečastoval, jen říkal, že jej ségra sere. V anonymizováno rok našel matku ležící na zemi, přijela pro ni záchranka a odvezla ji do nemocnice, žalovaný neví, kde byla anonymizováno, nebyl se za ní podívat. Žalovaný poukazoval na svou péči o dům, zahradu a domácí zvířectvo, zatímco sestra v domě dělá pouze nepořádek. Žalobkyně ve své účastnické výpovědi uvedla, že žalovaný hodně pije, dříve byl opilý tak anonymizováno týdně, dnes již skoro anonymizováno, když je opilý, bývá agresivní. Žalovaný vždy popíjel s kamarády v anonymizováno, bylo to anonymizováno nebo anonymizováno týdně, pak jej žalobkyně třeba táhla po schodech nahoru a on jí u toho hrubě nadával. Ještě s manželem žalovanému domlouvali, aby se šel léčit. Dne datum se žalobkyně s dcerou jméno a vnučkou vracely z nákupu, žalovaný měl v garáži anonymizováno. Žalobkyně prošla první a pak slyšela, jak žalovaný řve na dceru kvůli zahradním nůžkám a pak jí začal anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno. Dcera křičela, ať ji nechá, žalobkyně mezi ně vstoupila, žalovaný křičel„ anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno“, působil jako zdrogovaný. Pak chytil žalobkyni anonymizována dvě slova a křičel na ni„ anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno“, vrazil do ní, až letěla do kotelny a dopadla na zem asi půl metru vedle kotle, uhodila se do anonymizováno a narazila anonymizována dvě slova. Vstát jí pomáhala dcera a anonymizováno žalovaného, pak dcera zavolala policii, žalovaný utekl. Žalobkyně s dcerou vyhledaly anonymizováno ošetření. Od incidentu nedochází k žádné komunikaci se žalovaným, žalobkyně s dcerou se jej obě bojí a straní se. Žalovaný se nikdy neomluvil. Svědkyně celé jméno svědkyně (sestra žalovaného) uvedla, že bratr často chodil domů opilý, křičel na ni různě po domě, anonymizována dvě slova anonymizováno, kritické to bylo hlavně v anonymizováno a anonymizována dvě slova. Když ještě bydlela se žalovaným nahoře v patře, musela kvůli němu dávat svou dceru k tchýni na víkendy, aby ji chránila před scénami. Dcera trpí anonymizována dvě slova anonymizováno, má anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova. Žalovaný svědkyni již dříve napadl, vždy v opilosti, jednou do ní anonymizováno, jednou jí anonymizována dvě slova, mnohokrát na ni napřahoval, sprostě jí nadával běžně, spouštěčem byly vždy drobnosti. Konflikt dne datum svědkyně popsala shodně jako žalobkyně. Svědek celé jméno svědka (bývalý manžel sestry žalovaného) uvedl, že nikdy nebyl přítomen žádnému konfliktu v rodině bývalé ženy, nicméně ta o nich hovořila. Se žalovaným v podstatě vycházel, na každé oslavě se spolu dokázali slušně opít. Svědkyně celé jméno svědkyně (bývalá tchýně sestry žalovaného) uvedla, že žádnému konfliktu přítomna nebyla, zvýraznila však jednu událost v r. rok, kdy si žalobkyně poranila anonymizováno, nikomu se s tím však nesvěřila, dcera jméno byla tehdy zrovna s vnučkou v lázních. Svědkyně se to dověděla až o den později a taxíkem odjela se žalobkyní na pohotovost. Žalovaný se o matku nezajímal, ačkoli se vrátila od lékaře, pouze chtěl zašít oblečení, nezeptal se, co jí je a zda něco nepotřebuje, do návratu dcery z lázní se pak o žalobkyni starala svědkyně. Když byla žalobkyně hospitalizovaná přes anonymizováno v nemocnici, žalovaný se za ní ani jednou nebyl podívat, ani jí nezavolal. Svědek jméno příjmení (kamarád žalovaného) uvedl, že ví o špatných vztazích mezi žalovaným a jeho sestrou, o konfliktech mezi žalovaným a matkou však neví, neví ani o anonymizována dvě slova matky, podle svědka měl žalovaný s matkou hezký vztah.

Z anonymizováno zpráv příjmení nemocnice z datum, datum a datum (čl. 78-80) bylo zjištěno, že žalobkyně si po pádu dne datum zranila anonymizována dvě slova, byla nasazena anonymizováno. Ze zprávy příjmení nemocnice (čl. 81) bylo zjištěno, že žalobkyně zde byla anonymizováno v době od datum do datum.

Dle aktuální judikatury (např. rozhodnutí NS sp.zn. 29 Cdo 228/2000) předpokladem úspěšného uplatnění práva dárce na vrácení daru není jakékoliv nevhodné chování obdarovaného, ale hrubé porušení dobrých mravů, kdy obvykle jde buď o porušení značné intenzity, nebo o porušování soustavné, a to ať už fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci apod. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Cdo 445/2013 (rozhodnutí, na nějž poukazoval žalovaný) nestačí jen chování v rozporu s dobrými mravy; aby bylo důvodem k vrácení daru, musí jít o chování obdarovaného hrubě porušující dobré mravy, narušení dobrých mravů musí dosáhnout značné intenzity (dojde k němu např. fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci apod.) nebo musí jít o porušování soustavné, což znamená, že jde o takové opakované porušování dobrých mravů, které svědčí o hlubokém narušení vztahu mezi dárcem a obdarovaným, uvedeného jednání se obdarovaný dopustil nejméně ve třech případech, přičemž je mezi nimi časová souvislost.

O průběhu incidentu dne datum nevznikla v tomto řízení žádná pochybnost, neboť jednak byl skutkový stav již zkonstatován v rozhodnutí o přestupku a jednak tento skutkový stav vylíčila shodně žalobkyně, svědkyně celé jméno svědkyně a i sám žalovaný. Pokud má soud tento incident zhodnotit, je nutno vzít v úvahu následující skutečnosti. Žalovaný zaútočil na svou sestru znenadání, bez jakéhokoli předcházejícího důvodu, kdy sestra pouze procházela garáží a žalovanému se nelíbila její odpověď na dotaz na zahradní nůžky. Fyzickému útoku žalovaného nepředcházela jakákoli výměna názorů či urážka ze strany sestry, žalovaný tedy nebyl ničím ze strany sestry vyprovokován, nejednal v žádném odůvodnitelném afektu. Pokud jde o následný útok na žalobkyni, která zcela pochopitelně přišla napadenou dceru bránit, pak je nutno uvést, že žalovaný provedl velmi neurvalý fyzický výpad proti své vlastní matce, nadto osobě v pokročilém věku anonymizováno let a anonymizováno značně indisponované (chodící o anonymizováno 5 slov) – viz. např. anonymizováno zpráva čl. 16). Žalovaný mohl a měl předvídat, že tímto výpadem může žalobkyni v jejím věku a anonymizováno stavu způsobit velmi vážná zranění i s ohledem na prostory, kde incident proběhl, neboť pouze šťastnou náhodou žalobkyně nespadla na půl metru vzdálený železný kotel a její zranění nebyla mnohem závažnější, ne-li fatální. Žalovaný v tomto řízení přitom netvrdil, že by se k němu kdy žalobkyně nedobře chovala, že by mu kdykoli nějak ublížila či uškodila, že by mezi nimi byl jakýkoli konflikt, (veškeré jeho výtky směřovaly pouze k sestře). Ani za této situace jej to však od útoku na matku neodradilo. Soud je přesvědčen o tom, že po zhodnocení veškerých aspektů tohoto incidentu lze jednání žalovaného, který bezdůvodně napadl svou matku a sestru, zhodnotit jako společensky naprosto nepřijatelné, v hrubém rozporu s dobrými mravy. Ve světle výše citované judikatury nemusí takový incident být opakován, aby mohl být jako hrubý rozpor s dobrými mravy hodnocen, postačuje, že jde o porušení dobrých mravů značné intenzity (srov. 33 Cdo 445/2013). Nadto je však nutno vzít do úvahy následující. Žalovaný se po zmíněném incidentu nikdy matce (ani sestře) neomluvil, neprojevil jakoukoli lítost nad svým chováním, nesnažil se jej jakkoli ospravedlnit či nějakým pozitivním způsobem vykompenzovat. Ani v rámci své účastnické výpovědi neprojevil žalovaný jakoukoli lítost či stud za předmětný incident, naopak se sám spíše stavěl do pozice jakési oběti, která se stará o dům a zahradu, zatímco sestra jen dělá nepořádek a vše mu„ kazí“. Svou matku od incidentu již pouze ignoruje bez jakéhokoli pokusu o komunikaci. Ani vážné anonymizováno selhání, které matku postihlo v anonymizováno rok, jej nepřimělo chovat se jinak. Záchranka odvezla žalobkyni do příjmení nemocnice, kde ležela téměř anonymizováno týdnů, zatímco se žalovaný po celou dobu vůbec nezajímal, kde matka je, co jí je, ani jednou jí nenavštívil ani nezavolal (viz. výpověď samotného žalovaného i svědkyně celé jméno svědkyně). Tedy nejen samotné fyzické napadení, ale i následné chování žalovaného, postrádající jakoukoli sebereflexi ve spojení s absolutním nezájmem o anonymizováno stav matky a její potřeby soud nemůže hodnotit jinak, než v celkovém kontextu jako jednání v hrubém rozporu s dobrými mravy. Na chování žalovaného má vysoce pravděpodobně vliv nadměrné požívání alkoholu, na němž se shodly jak žalobkyně, tak svědkyně celé jméno svědkyně, kladný vztah žalovaného k alkoholu potvrdil i svědek celé jméno svědka, nicméně i sám žalovaný soudu sdělil, že si dá anonymizováno - anonymizováno piv za večer, což není standardní množství. Alkoholem však nelze chování žalovaného ospravedlnit, spíše naopak, neboť pakliže žalovaný nadměrně pije a iniciuje to jeho agresivitu, pak lze spíše do budoucna očekávat potíže než bezproblémové soužití. Ostatně soužití všech zúčastněných v domě již problematické je, žalobkyně i její dcera vypověděly, že mají ze žalovaného strach a straní se jej, aby se konflikt neopakoval (čemuž se nelze příliš divit).

Žalovaný svou procesní obranu založil na tom, že v důsledku jednání sestry panují v domě pro něj tíživé poměry, kdy sestra jej vystrnadila z bytu anonymizováno v patře a on nyní obývá byt v přízemí společně s matkou a současně se stará o dům, zahradu a domácí zvířata (anonymizována dvě slova). Pokud jde o užívání domu, je nutno uvést, že u žalovaného i jeho sestry je odvozeno od jejich práv podílových spoluvlastníků. Způsob, jakým si žalovaný a jeho sestra rozvrhli užívání místností v domě, byl odrazem jejich dohody spoluvlastníků (iniciována výzvou na čl. 32), žalovaný s návrhem uspořádání souhlasil, přičemž nebyl žádnou utiskovanou osobou, která by nemohla projevit svůj názor, v případně jeho nesouhlasu a nedosažení konsenzu se mohli spoluvlastníci obrátit na soud, aby o způsobu užívání domu rozhodl. Soud se v tomto řízení nebude otázkou rozsahu užívání jednotlivých místností v době zabývat, neboť to přesahuje rámec tohoto řízení. Uspořádání v domě je pravděpodobně odrazem faktu, že sestra žalovaného vychovává anonymizováno dceru, která potřebuje klidné zázemí, nikoli hádky své matky se strýcem ve společném bytě. Pokud jde o argumentaci žalovaného ohledně úklidu domu a údržby zahrady, nutno připomenout, že žalovaný je spoluvlastníkem domu a zahrady, není proto nic neobvyklého, že v domě také uklízí a udržuje zahradu, stejně jako se stará o svá vlastní domácí zvířata. Pokud žalovaný vyčítá sestře nepořádek a hromadění starých věcí, pak soud nemá důvod k pochybnostem o tom, že k tomuto skutečně v určité míře dochází (viz. automobil, kamna na balkoně, krabice s věcmi na schodech, což sama svědkyně celé jméno svědkyně i připouštěla a je vidno z fotografií na čl. 40-48). Soud chápe, že spory o pořádek v domě, popř. úklid společných prostor mohou být důvodem neshod i hlasitějších názorových výměn mezi sourozenci, nicméně nikdy nemohou být omluvitelným spouštěčem fyzického násilí, a to ještě ve vztahu k anonymizováno matce, která s uvedeným nemá nic společného. Na závěru soudu o chování žalovaného v hrubém rozporu s dobrými mravy pak rozhodně nemohou nic změnit cca anonymizováno let staré doklady o nákupu různého drobného vybavení (čl. 36-38), pokud jde o náklady otopu (čl. 36), oba účastníci i svědkyně celé jméno svědkyně se v podstatě shodli na tom, že se o náklady na dům přiměřeně dělí, v tomto směru zde tedy nebyla shledána jakýkoli disproporce v neprospěch žalovaného. Pokud jde o domácí zvířectvo, žalovaný chová anonymizováno a anonymizováno, o které se také stará, což je pochopitelné. Občasné poskytnutí anonymizováno či anonymizováno matce nemůže mít na závěry učiněné v tomto řízení žádný vliv.

Ze všech shora uvedených důvodů soud shrnuje, že bylo prokázáno, že žalovaný se dopustil vůči dárkyni a také vůči členu její rodiny (její dceři) jednání v hrubém rozporu s dobrými mravy, když obě fyzicky napadl, o zdravotní stav své matky se nezajímal ani po incidentu ani po její pozdější anonymizováno v nemocnici, nikdy se za incident jakkoli neospravedlnil, ani neprojevil upřímnou lítost nad svým chováním, o dárkyni se žádným způsobem dlouhodobě nezajímá, její veškeré potřeby zajišťuje pouze její dcera. Soud konstatuje naplnění podmínek § 630 zákona č. 40/1964 Sb. pro vrácení daru – ideální poloviny na předmětných nemovitostech – dárkyni (druhý dárce celé jméno žalovaného nárok na vrácení daru smrtí pozbyl). Žalobě bylo proto s odkazem na vše shora uvedené vyhověno.

Pro úplnost soud uvádí, že neprovedl navrhovaný důkaz místním šetřením, neboť by ničeho nepřinesl. I pakliže by soud našel v domě nepořádek a přesvědčil se o tom, že žalovaný skutečně užívá spodní byt společně s matkou, zatímco jeho sestra s dcerou byt horní (o čemž vůbec nebylo sporu), na jeho závěrech by to nemohlo nic změnit, neboť uvedené nedostatky jsou ve vztahu k chování žalovaného naprosto podružné.

Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud přiznal procesně úspěšné žalobkyni na nákladech soudního řízení odměnu za anonymizováno úkony právní služby dle § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/96 Sb. po částka (tj. částka), anonymizováno režijní paušál po částka dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky (tj. částka), dále anonymizováno DPH v částce částka dle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. a soudní poplatek ve výši částka, celkem tedy činí náklady žalobkyně částku částka Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit na účet zástupce žalobkyně v zákonné třídenní lhůtě (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

Žalovaný je povinen dle § 148 odst. 1 o.s.ř. k náhradě nákladů státu, v daném případě nákladů svědečného svědka celé jméno svědka, o němž bude rozhodnuto samostatným usnesením až poté, co bude svědkovi svědečné vyplaceno.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.