OSKT 7 C 186/2021-537

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudcem Mgr. Lubošem Korandou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená anonymizováno údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovaným: 1. právnická osoba, IČO ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa žalované ⟪LB:lb_005⟫ zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení ⟪LB:lb_006⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_007⟫ 2. právnická osoba, IČO ⟪LB:lb_008⟫ sídlem adresa žalované ⟪LB:lb_009⟫ zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_010⟫ pro určení nepřípustnosti prodeje zástavy spojená s žalobou na určení neplatnosti smlouvy o podnikatelském úvěru

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhá určení neplatnosti smlouvy o podnikatelském úvěru uzavřené dne datum mezi žalobkyní a právním předchůdcem druhé žalované, se zamítá.

II. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhá určení nepřípustnosti prodeje zástavy ve veřejných dražbách konaných prvou žalovanou dne datum rozhodnutí pod číslo jednací a číslo, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit prvé žalované na náhradě nákladů soudního řízení částku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce prvé žalované.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit druhé žalované na náhradě nákladů soudního řízení částku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce druhé žalované.

1. Dne datum byla u Okresního soudu v Klatovech podána žaloba, jíž se žalobkyně domáhala vůči žalovaným za 1) určení nepřípustnosti prodeje zástavy a za 2) určení neplatnosti smlouvy o podnikatelském úvěru. V návrhu bylo žalobkyní uvedeno, že dne datum uzavřela se společností právnická osoba Smlouvu o podnikatelském úvěru. K zajištění poskytnutého úvěru byla uzavřena rovněž i Smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitostem ve vlastnictví žalobkyně, které jsou zapsány na listu vlastnictví číslo pro obec a k.ú. obec. Dále bylo ve prospěch věřitele zřízeno exekutorské zástavní právo k nemovitostem ve vlastnictví žalobkyně, které jsou zapsány na listu vlastnictví číslo pro obec a k.ú. obec. Pohledávka z uvedené úvěrové smlouvy byla postoupena původním věřitelem druhé žalované, právnická osoba anonymizována dvě slova Ta poté uzavřela s prvou žalovanou, právnická osoba anonymizována dvě slova, smlouvu o provedení nedobrovolné dražby. Prvá žalovaná vydala dne datum dražební vyhlášku číslo k prodeji zastavených spoluvlastnických podílů v držení žalobkyně na nemovitostech zapsaných na list vlastnictví a téhož dne tj. datum vyhlášku číslo k prodeji nemovitostí zapsaných na list vlastnictví. Nárok na určení neplatnosti úvěrové smlouvy žalobkyně zdůvodnila tím, že uvedená smlouva je absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy a obecnými zásadami poctivého obchodního styku. Žalobkyně měla být při uzavření smlouvy v pozici výrazně slabší strany. Pokud se žalobkyně domáhala určení nepřípustnosti prodeje zástavy ve dvou nařízených dražbách číslo tak uvedla, že výkon zástavního práva je šikanózní, neboť prodejem části nemovitostí zapsaných na list vlastnictví pro územní celek by došlo ke znehodnocení hospodářské budovy, která je rovněž předmětem zástavy, ale o jejíž prodej nemá zástavní věřitel zájem. Žalobkyně rovněž zpochybňovala znalecký posudek, jímž byly podíly na nemovitostech zapsaných na list vlastnictví pro územní celek ohodnoceny. Výkon zástavního práva považuje žalobkyně za rozporný s dobrými mravy, neboť původnímu věřiteli z úvěrového závazku mělo být známo, že platební neschopnost žalobkyně je pouze dočasná a zaviněná sérií zásahů vyšší moci. Žalobkyně se vyjádřila rovněž ke lhůtě přípustné k podání žaloby na určení nepřípustnosti prodeje zástavy v dražbě, která dle jejího přesvědčení byla zachována, neboť uvedené dražební vyhlášky byly do dispozice žalobkyně doručeny datovou schránkou až v den podání žaloby tj. datum, neboť jednatelka žalobkyně nemá možnost zajistit si stálý přístup k internetu ani k počítači. Podání společné žaloby žalobkyně zdůvodnila tím, že samostatné projednání žaloby na určení neplatnosti úvěrové smlouvy by bylo nehospodárné. Oba žalobní návrhy (petity) byly zakomponovány do textu žaloby, proto soud nevyzýval žalobkyni k odstranění vady žaloby spočívající v absenci žalobních návrhů, které nebyly specifikovány samostatně, když bylo možno shledat, čeho se žalobkyně žalobou domáhá.

2. Prvá žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne datum. Zde uvedla především, že žaloba byla podána opožděně, neboť oznámení o veřejné dražbě číslo bylo do datové schránky žalobkyně odesláno dne datum včetně kompletní dokumentace. O den později tj. datum bylo do datové schránky žalobkyně odesláno oznámení o konání dražby číslo. Tato oznámení se tak dostala do dispozice žalobkyně včas a ta měla možnost se s nimi seznámit již dne datum resp. datum. Pokud žalobkyně podala žalobu na určení nepřípustnosti konání dražeb až dne datum, tak byla tato podána opožděně. Prvá žalovaná rovněž uvedla, že se jednalo již o další dražbu, neboť v předchozích případech žalobkyně konání dražeb zabránila neúspěšnými insolvenčními návrhy, které byly podávány evidentně v časové souvislosti s konáním dražeb a žalobkyně se tak dlouhodobě snaží zmařit či zkomplikovat realizaci zástavy. Prvá žalovaná rovněž zpochybnila argumentaci žalobkyně týkající se ocenění dražených nemovitostí. Navrhla zamítnutí žaloby a požadovala náhradu nákladů soudního řízení.

3. Druhá žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne datum. Uvedla, že zde nejsou okolnosti, které by svědčily o neplatnosti úvěrové smlouvy. Jedná se o standardní úvěrovou smlouvu, která je sepsána jasně, srozumitelně a určitě, a neobsahuje žádná formulačně složitá ustanovení. Veškerá ujednání jsou obsažena ve smlouvě a není odkazováno na úvěrové podmínky. Nejedná se rovněž o formulářovou smlouvu, ale obě smluvní strany měly možnost obsah smlouvy ovlivnit. Druhá žalovaná rovněž namítla promlčení práva namítnout neplatnost právního jednání pro zneužití silnějšího postavení, kdy smlouva byla uzavřena již dne datum. Rovněž se pak vyjádřila k tvrzené dočasnosti platební neschopnosti žalobkyně, která od anonymizováno rok až do konání obou dražeb neuhradila ničeho. Potvrdila pak, že již dvakrát bylo od dražeb upuštěno, neboť žalobkyně podávala obstrukční insolvenční návrhy.

4. Podle ustanovení § 46b odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách pokud byla proti zástavnímu věřiteli a dražebníkovi podána u soudu žaloba na určení nepřípustnosti prodeje zástavy nebo pokud bylo soudem vydáno předběžné opatření o nepřípustnosti prodeje zástavy, veřejná dražba se ve stanoveném termínu nekoná.

5. Podle ustanovení § 46b odst. 2 zákona o veřejných dražbách v případech podle odstavce 1 je dražebník povinen ve lhůtě nejméně 30 dnů před konáním dražby uveřejnit stejným způsobem, jakým byla uveřejněna dražební vyhláška, dodatek k této dražební vyhlášce, v němž budou uvedeny místo, datum a čas konání dražby, nové termíny prohlídek předmětu dražby, jakož i další rozhodné skutečnosti týkající se dražby, které v období od uveřejnění dražební vyhlášky nastaly nebo k jejichž změně v tomto období došlo. Lhůta pro složení dražební jistoty v tomto případě nesmí být kratší než polovina lhůty stanovené pro uveřejnění dodatku k dražební vyhlášce.

6. Podle ustanovení § 46b odst. 3 zákona o veřejných dražbách žalobu na určení nepřípustnosti prodeje zástavy lze podat do 1 měsíce ode dne doručení oznámení o veřejné dražbě zákonem určeným osobám, nejpozději však 7 dnů přede dnem zahájení veřejné dražby.

7. Podle ustanovení § 46b odst. 4 zákona o veřejných dražbách veřejnou dražbu lze vykonat až po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 3; je-li v této lhůtě podána žaloba na určení nepřípustnosti prodeje zástavy, lze veřejnou dražbu vykonat až poté, kdy bylo o této žalobě pravomocně rozhodnuto.

8. Žaloba na určení nepřípustnosti prodeje zástavy má jednoznačně preventivní účel. Vzhledem k poměrně rozsáhlým a nežádoucím důsledkům vyslovení neplatnosti již provedené dražby má taková žaloba již před konáním dražby eliminovat ty případy, které by následně vedly k jejímu zneplatnění. Zároveň však musí být zajištěno, aby nedocházelo k účelovému opakovanému podávání těchto žalob. Tomu slouží zákonem stanovená lhůta, v níž jedině je možno žalobu na určení nepřípustnosti prodeje zástavy podat tak, aby také nastaly její zákonem předvídané účinky. Lhůta k podání žaloby je prekluzivní. Znamená to, že jejím marným uplynutím právo podat žalobu zaniká (srov. slova lze podat a nejpozději však v ustanovení § 46b odst. 3 zákona o veřejných dražbách). Počíná běžet ode dne doručení oznámení o veřejné dražbě a končí buď uplynutím 1 měsíce od jejího počátku, nebo 7 dní před zahájením veřejné dražby. Není-li v uvedené lhůtě žaloba podána (je podána později), nemohou nastat účinky, které zákon (ustanovení § 46b odst. 1 zákona o veřejných dražbách) s takovou žalobou spojuje (veřejná dražba se ve stanoveném termínu nekoná), a nastává situace, jako by taková žaloba vůbec podána nebyla (srov. např. rozsudek nejvyššího soudu ČR sp.zn. 21 Cdo 1163/2018 ze dne 29. 8. 2019).

9. Z obsahu spisu má soud za prokázané, že prvá žalovaná jako dražebník vydala dne datum Oznámení o dražbě nedobrovolné číslo jednací, a to na návrh druhé žalované. Předmětem dražby byl spoluvlastnický podíl na nemovitostech zapsaných na list vlastnictví pro k.ú. číslo obec. Toto oznámení bylo spolu s dalšími dokumenty odesláno následujícího dne tj. datum do datové schránky žalobkyně (příjmení: anonymizováno), kam bylo doručeno v údaj o čase hodin.

10. Oznámení o konání druhé dražby číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, jejímž předmětem byly nemovitosti zapsané na list vlastnictví pro k.ú. číslo obec bylo do téže datové schránky žalobkyně odesláno dne datum a doručeno v údaj o čase hodin.

11. Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyně měla objektivně možnost seznámit se s obsahem doručovaných oznámení o konání dražeb již dne datum resp. datum.

12. Obě dražby se konaly elektronicky dne datum, dražba číslo ve údaj o čase hodin a dražba číslo ve údaj o čase hodin.

13. Žalobkyně doručila žalobu na určení nepřípustnosti konání obou dražeb do podatelny soudu dne datum v údaj o čase hodin tj. 6 dní před konáním dražeb, když lhůta je počítána ode dne následujícího po dni, kdy byla žaloba podána a končí dnem konání dražeb.

14. Z výše uvedeného je zřejmé, že žaloba na určení nepřípustnosti prodeje zástavy byla podána opožděně.

15. Doručením oznámení o veřejné dražbě ve smyslu ust. § 46b odst. 3 zákona o veřejných dražbách je okamžik, kdy se toto oznámení dostalo do dispozice žalobkyně. K tomu prokazatelně došlo dne datum a datum, kdy byla tato oznámení doručena do datové schránky žalobkyně. Od těchto dat počala žalobkyni běžet lhůta k podání žaloby, která skončila datum v prvém případě (dražba číslo) a dne datum v případě druhém (dražba číslo). Žalobkyní byla žaloba proti konání obou dražeb podána až dne datum, tedy po uplynutí obou subjektivních lhůt a rovněž po uplynutí sedmidenní objektivní lhůty, jež předchází datu konání dražby.

16. S ohledem na zjištění, že žaloba na určení nepřípustnosti prodeje zástavy byla podána opožděně tj. po uplynutí lhůty přípustné k jejímu podání ve smyslu ust. § 46b odst. 3 zákona o veřejných dražbách, soud žalobu v této části zcela zamítl.

17. Soud doplňuje, že nepřihlížel k tvrzení žalobkyně o zachování lhůty k podání žaloby, a to s ohledem na výše uvedené zjištění, že oznámení bylo žalobkyni elektronicky doručováno s dostatečným časovým předstihem. Pakliže má žalobkyně zřízenu datovou schránku, avšak údajně nemá přístup k internetu nebo k počítači vůbec, pak toto soud považuje za naprosto absurdní a nepředstavitelné. Nelze si v dnešní době představit, že by si podnikatelský subjekt nemohl po dobu déle než dvou měsíců zajistit přístup k internetu, kdy pokrytí datovým signálem je dnes již takového rozsahu, že se k internetu lze připojit až na malé výjimky odkudkoliv, a to prostřednictvím nejen stolního počítače, ale i např. chytrého mobilního telefonu či tabletu. I pokud by však žalobkyně sídlila v odlehlé oblasti bez připojení (ač tomu tak není), nemělo by to vliv na způsob doručení resp. na vyřešení otázky plynutí lhůty určené ust. § 46b odst. 3 zákona o veřejných dražbách, neboť v opačném případě by preventivní charakter žaloby ztrácel smysl.

18. K žalobě na určení neplatnosti smlouvy o podnikatelském úvěru soud uvádí, že dle ust. § 80 o. s. ř. platí, že určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

19. Žaloba na určení práva podle § 80 o. s. ř. je nástrojem ochrany subjektivního práva před neoprávněnými zásahy. Jde o žalobu svou povahou preventivní. Především k této obraně je tedy požadována jistá kvalita žaloby na určení práva spočívající v tom, že musí být dán žalobcův naléhavý právní zájem na požadovaném určení, jež musí být vyvoláno stavem, který způsobuje, že právní stav žalobce k věci se stal nebo stává nejistým, je zpochybněn. Jakmile totiž bylo právo již porušeno, nemá preventivní ochrana postavení žalobce žádného smyslu, neboť jejím prostřednictvím již v zásadě nelze spory, které by o ně mohly v budoucnu vzniknout nebo jejichž vznik již bezprostředně hrozí, odvrátit.

20. Soud neshledal, že by na požadovaném určení měla žalobkyně naléhavý právní zájem. Pakliže se jedná o smluvní závazek, který je spojen s právem na poskytnutí finančních prostředků a povinnosti jejich vrácení, tak posouzení platnosti úvěrové smlouvy má povahu předběžné otázky ve vztahu k existenci práva nebo právního vztahu, a tedy není dán naléhavý právní zájem na jejím určení.

21. Žalobkyně naléhavý právní zájem v žalobě netvrdila a vzhledem k tomu, že se nedostavila k jednání, nebylo možno tento nedostatek případě odstranit ani postupem podle ust. § 118a odst. 1 o. s. ř. Shledal-li soud, že žalobkyně nemá na požadovaném určení neplatnosti úvěrové smlouvy naléhavý právní zájem, žalobu zamítl rovněž v tomto rozsahu, když v případě absence naléhavého právního zájmu je nepřípustné, aby se soud tímto nárokem dále věcně zabýval.

22. Žalobkyní bylo v průběhu řízení do soudního spisu zakládáno značné množství listin, které byly pro posouzení obou nároků zcela bez právního významu, včetně tvrzení, které tyto listiny provázely. Soud se s ohledem na výše uvedené omezil v rámci dokazování pouze na provedení takových důkazů, které svědčily pro včasnost podané žaloby ve smyslu ust. § 46b odst. 3 zákona o veřejných dražbách. Pakliže bylo shledáno soudem, že žaloba byla podána opožděně, neprováděl soud žádné další žalobkyní označené důkazy, které tak byly zcela nadbytečné.

23. V rámci posouzení nároku na určení neplatnosti úvěrové smlouvy se pak soud, jak již bylo výše uvedeno, omezil pouze na posouzení naléhavého právního zájmu, který pakliže nebyl soudem shledán, byl důvodem pro zamítnutí žaloby na určení, aniž by soud tento nárok jakkoliv věcně posuzoval. Proto se soud nezabýval rovněž ani důkazy, které žalobkyně označila k prokázání jí tvrzené neplatnosti úvěrové smlouvy.

24. Žalované měly ve věci plný procesní úspěch, když oba nároky byly soudem zcela zamítnuty a mají tak vůči žalobkyni nárok na zaplacení nákladů spojených s projednání věci a to s odkazem na ust. § 142 odst. 1 o. s. ř..

25. Právní zástupci obou žalovaných vycházeli při vyčíslení náhrady nákladů soudního řízení v řízení o určení nepřípustnosti prodeje zástavy při stanovení tarifní hodnoty ze součtu obvyklých cen obou dražených nemovitostí určených znaleckým posudkem tj. z částky ve výši částka. Při určení tarifní hodnoty v řízení o žalobě na určení neplatnosti úvěrové smlouvy pak z tarifní hodnoty částka dle § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu.

26. S určením tarifní hodnoty dle hodnoty dražených nemovitostí soud nesouhlasí. Soud si je vědom obsahu komentářů k ustanovení § 7 až § 10 advokátního tarifu, když ovšem i pro odkaz na rozhodnutí Ústavního soudu zn. II. ÚS 3891/19 ve spojení s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 30 Cdo 4822/2017 a při vědomí obvyklé praxe při stanovení výše odměny u určovacích žalob týkajících se nemovitostí i žalob na neplatnost právních jednání, se přidržel většinové praxe a odměnu za úkon právní služby stanovil z tarifní hodnoty částka dle ust. § 9 odst. 3, písm. a) advokátního tarifu, když má za to, že soudem stanovená odměna lépe odpovídá spravedlivému uspořádání vztahů mezi stranami sporu. Soudem byly projednávány dva samostatné nároky, na určení nepřípustnosti prodeje zástavy a na určení neplatnosti úvěrové smlouvy, kdy podle ust. § 12 odst. 3 advokátního tarifu se za tarifní hodnotu považuje součet tarifních hodnot spojených věcí. Soud tak vycházel z tarifní hodnoty částka. Odměna za jeden úkon právní pomoci tak činí dle § 7 advokátního tarifu částka.

27. Prvé žalované proto soud přiznal odměnu za tři úkony právní pomoci (převzetí věci, kvalifikované vyjádření, účast při jednání) po částka tj. částka, dále 3 paušály po částka za uvedené úkony právní služby (§ 11 a § 13 advokátního tarifu), cestovné ze obec do obec a zpět spolu s náhradou za používání vozidla při celkem anonymizováno najetých kilometrech ve výši částka, náhradu za čas promeškaný na cestě ve výši částka za 8 půl hodin strávených cestou ze obec do obec a zpět. K uvedeným položkám v součtu za částka náleží advokátovi 21 % DPH tj. částka Celkem tak zaplatí žalobkyně prvé žalované na náhradě nákladů soudního řízení částku ve výši částka Tyto náklady zaplatí žalobkyně k rukám právního zástupce prvé žalované, advokáta anonymizováno jméno příjmení, se sídlem adresa (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

28. Obdobně druhé žalované soud přiznal odměnu za tři úkony právní pomoci (převzetí věci, kvalifikované vyjádření, účast při jednání) po částka tj. částka, dále 3 paušály po částka za uvedené úkony právní služby (§ 11 a § 13 advokátního tarifu), cestovné z obec do obec a zpět spolu s náhradou za používání vozidla při celkem anonymizováno najetých kilometrech ve výši částka, náhradu za čas promeškaný na cestě ve výši částka za 7 půl hodin strávených cestou z obec do obec a zpět. K uvedeným položkám v součtu za částka náleží advokátovi 21 % DPH tj. částka Celkem tak zaplatí žalobkyně druhé žalované na náhradě nákladů soudního řízení částku ve výši částka. Rovněž v tomto případě zaplatí žalobkyně náklady k rukám právního zástupce druhé žalované, advokáta anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, se sídlem adresa (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

29. Lhůty k zaplacení nákladů soudního řízení jsou odkazem na ust. § 160 odst. 1 o. s. ř..

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech.