OSKT 10 C 88/2023-47

Okresní soud v Klatovech rozhodl soudcem Janem Chudobou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ státní příslušník Rumunské republiky ⟪LB:lb_005⟫ bytem adresa žalovaného ⟪LB:lb_006⟫ o zaplacení celkem 14 718 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 5 846 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 546 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 4 624 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 324 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 4 248 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 948 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky Mgr. jméno příjmení.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení částky celkem 14 718 Kč s blíže specifikovaným příslušenstvím. K uplatněnému právu uvedla, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popřípadě provozovatelem motorového vozidla, jež je provozováno bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), v platném znění (dále též„ ZPR“). Právo na úhradu zmíněného příspěvku dovozuje z ustanovení § 4 odst. 1 citovaného zákona.

2. Žalobkyně lustrací v registru silničních vozidel zjistila, že osobní automobil registrační značka se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný coby vlastník (provozovatel) uvedeného vozidla přitom neměl v obdobích od datum do datum, od datum do datum a od datum do datum k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu, ačkoliv je tato povinnost založena ustanovením § 1 odst. 2 ZPR. Žalobkyni proto vznikl nárok na příspěvky za jednotlivá nepojištěná období, jež dle výpočtu provedeného dle ustanovení § 4 odst. 3 a 4 téhož zákona činí částky 5 546 Kč, 4 324 Kč a 3 948 Kč. příjmení žalobou uplatněného nároku tvoří poplatky spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvky ve výši 300 Kč podle § 4 odst. 4 a 5 ZPR ve spojení s § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Žalovaný na výzvy k zaplacení příspěvků ani následné upomínky nereagoval, pročež se žalobkyně obrátila s uplatněním svých nároků na soud.

3. Soud ve věci nařídil jednání, k němuž se však žalovaný, byv řádně předvolán, nedostavil a svoji neúčast rovněž neomluvil. Žalobkyně byla z jednání omluvena. Soud proto za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti obou účastníků.

4. Ze zprávy Městského úřadu Klatovy č. j. od číslo ze dne datum o lustraci v registru silničních vozidel soud zjistil, že žalovaný byl v registru vozidel veden jako vlastník a provozovatel vozidla registrační značka od datum dosud.

5. Podle § 1 odst. 2 písm. a) ZPR platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Ani jedna z právě vyjmenovaných zákonných výjimek v daném případě, jak vyplynulo ze shora vzpomenuté zprávy městského úřadu, nenastala. Žalovaný soudu nepředložil žádný důkaz o tom, že by byl dluh žalobkyni uhradil, případně že není osobou povinnou k úhradě příspěvku. Za této situace lze uzavřít, že žalovaný se ve smyslu § 4 odst. 1 ZPR stal osobou povinnou k úhradě příspěvku, a to obec kanceláři pojistitelů, to jest žalobkyni.

6. Podle § 4 odst. 3 ZPR se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 téhož předpisu (tj. 118, 92 a 84 za první, druhé a třetí žalované období), a výše denní sazby podle druhu vozidla. V daném případě je výše této sazby 47 Kč (§ 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.). Výše příspěvků proto za jednotlivá nepojištěná období činí 5 546 Kč, 4 324 Kč a 3 948 Kč.

7. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvy k úhradě příspěvků splňující náležitosti dle § 4 odst. 7 ZPR, což soud zjistil z kopií těchto výzev a dokladů o jejich doručování. Po marném uplynutí lhůt k uhrazení příspěvků, tj. ke dnům datum, datum a datum, se již žalovaný nacházel v prodlení se splněním své povinnosti uhradit příspěvek za příslušné období.

8. Součástí žalobou uplatněného nároku byly též poplatky spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvky ve výši 300 Kč, jež mají oporu v § 4 odst. 4 ZPR ve spojení s § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Zákonný úrok z prodlení vychází z ustanovení § 1968 a § 1970 občanského zákoníku a jeho výše se podává z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve světle řečeného tudíž soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

9. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je založen na ustanoveních § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř., tj. na procesním úspěchu žalobkyně ve sporu, která před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě žalobou uplatněné částky. Tuto skutečnost žalobkyně doložila kopiemi příslušných předžalobních upomínek a průkazem jejich doručování. Žalovaný je tedy povinen nahradit žalobkyni její soudní výlohy v plném rozsahu.

10. Náklady řízení žalobkyně dle § 137 o. s. ř. tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna advokáta za zastupování žalobkyně v soudním řízení ve výši 1 200 Kč sestávající ze 3 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a podání samotné žaloby, resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) při sazbě mimosmluvní odměny 300 Kč za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 advokátního tarifu a 3 režijních paušálů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, jakož i náhrada za daň z přidané hodnoty o sazbě 21 % ve výši 252 Kč z odměny advokáta za zastupování. Celkem tedy činí náklady řízení žalobkyně částku 2 252 Kč.

11. Výrokem pod bodem V tohoto rozsudku pak soud uložil procesně neúspěšnému žalovanému zaplatit na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku v částce 200 Kč. V dané věci žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 800 Kč dle položky číslo bodu 1 písm. b) Sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Platební rozkaz však nebyl vydán. Podle položky číslo bodu 2 téhož sazebníku platí, že nevydá-li soud platební rozkaz a pokračuje v řízení, je povinen doměřit poplatek do výše předvídané položkou 1 téhož sazebníku. Odtud je patrné, že rozdíl činí 200 Kč (1000 Kč - 800 Kč). Vzhledem k procesnímu úspěchu žalobkyně a tomu odpovídajícímu neúspěchu žalovaného je ovšem tento doplatek soudního poplatku coby nákladu řízení povinen státu nahradit právě žalovaný, a nikoli žalobkyně.

12. Při úvaze o lhůtě k plnění žalobou uplatněné částky i nákladů řízení se soud řídil ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku, když nezjistil žádné okolnosti, pro které by bylo namístě pariční lhůtu prodloužit, anebo stanovit, že peněžité plnění se má stát ve splátkách.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem ve stanovených lhůtách, může se oprávněná domáhat po právní moci rozsudku jeho výkonu nebo exekuce.