OSKT 9 C 278/2022-54

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastou Peškovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemků PK číslo a PK číslo v k. ú. obec, územní celek, zapsaných u stát. instituce, stát. instituce na list vlastnictví.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala soudu dne datum žalobu o určení vlastnického práva s tím, že na pozemcích ve zjednodušené evidenci PK číslo a PK číslo v k. ú. obec, územní celek, vedených stát. instituce, stát. instituce, na list vlastnictví je v katastru nemovitostí zapsáno duplicitní vlastnictví svědčící jak pro žalobkyni, tak i pro žalovaného.

2. jméno příjmení nabídla anonymizována dvě slova m. j. i pozemky PK číslo a PK číslo, jako dar dne datum, přičemž požadovala jejich užívání ve prospěch anonymizována dvě slova anonymizováno, místní organizace v obec - žalovaného, za účelem zřízení rybníka. Tehdy anonymizována dvě slova tuto nabídku přijal ve smyslu § 31 a § 32 vyhlášky č. 104/1966 Sb. dne datum. V souladu s přáním jméno příjmení uzavřel Okresní národní výbor v obec, finanční odbor, dne datum se žalovaným hospodářskou smlouvu o odevzdání národního majetku do trvalého užívání, podle § 10 vyhlášky č. 104/1966 Sb., jejímž předmětem bylo trvalé bezplatné užívání žalovaným za účelem vybudování rybníka – vodní nádrže. Rozhodnutím stát. instituce, anonymizována dvě slova anonymizováno ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, dotčený ústřední orgán státní správy ve smyslu § 17 odst. 6 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o půdě“), rozhodl, že na pozemkové parcely, zapsané ve zjednodušené evidenci původního pozemkového katastru p. č. PK číslo a p. č. PK číslo v k. ú. obec se vztahuje zákon o půdě. V souladu s ustanovením § 17 zákona o půdě požádal dne datum anonymizována dvě slova anonymizováno, územní pracoviště obec, příslušný katastrální úřad o provedení zápisu záznamem práva„ správa nemovitostí ve vlastnictví státu“ k pozemkům PK číslo a PK číslo v k. ú. obec, list vlastnictví. Po účinnosti zákona č. 503/2012 Sb. se anonymizována dvě slova anonymizováno stal příslušným hospodařit též s nemovitostmi, které byly podle jiného právního předpisu ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve správě anonymizována dvě slova země. Žalobkyně tvrdí, že vlastnické právo svědčí jí a nikoliv žalovanému. příjmení jméno příjmení darovala pozemky státu v roce rok, který je obratem nabídnul anonymizováno k trvalému užívání. Následně se v roce rok realizovala akce znovuzřízení rybníka anonymizováno v obec. jméno příjmení tak nebyla oprávněna převést v roce rok pozemky na manžele příjmení. Předmětné pozemky se staly součástí výše uvedeného dědického řízení pravděpodobně omylem. V případě dědictví po jméno příjmení se jedná o skutkovou situaci, která nepodléhá ochraně § 486, neboť ke dni smrti nebyl vlastníkem předmětného pozemku. V případě vznesení námitky vydržení vlastnického práva žalobkyně odmítla. Dle názoru žalobkyně nemohla u žalovaného vzniknout dobrá víra, o tom, že mu pozemky náleží. Při uzavření kupní smlouvy s jméno příjmení dne datum již byly pozemky evidovány s duplicitou vlastnického práva ve prospěch státu. O vlastnictví státu se žalovaný dozvěděl nejpozději v roce rok, kdy poskytl součinnost v rámci řízení vedeném stát. instituce, anonymizována dvě slova anonymizováno pod sp. zn. číslo ve formě doplnění podkladů a účasti na jednání dne datum (pozn.: předseda anonymizováno – jméno příjmení). Vedení žalovaného si tak muselo být při podpisu kupní smlouvy vědomo, že paní jméno příjmení není skutečnou vlastnicí pozemků PK číslo a PK číslo. Kromě výše uvedeného měl žalovaný rovněž historickou znalost vývoje vlastnictví předmětných pozemků, když je to právě on, kdo zde rybník zbudoval s vědomím, že jsou mu pozemky svěřeny k trvalému užívání anonymizována dvě slova anonymizováno v obec, finanční odbor, oddělení správy a ochrany národního majetku, a že pozemky byly státu darovány paní jméno příjmení za tímto účelem.

3. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Namítal, že pozemky nabyl v dobré víře od jméno příjmení kupní smlouvou ze dne datum, kterou pouze uvedl faktický stav se stavem právním. jméno příjmení učinila sice dne datum nabídku daru předmětných pozemků čs. státu, ale tuto nabídku podepsala pouze ona, nikoliv další osoba uvedená v záhlaví této listiny. Je pak otázkou, jaký díl byl čs. státu darován. Dále by měl soud při rozhodování vycházet z toho, že jméno příjmení neučinila nabídku daru dobrovolně, protože požadovala, aby pozemky užíval žalovaný, za účelem zřízení rybníka. Její skutečnou vůlí bylo, aby se pozemky dostaly do dispozice žalovaného. Pokud by se jednalo o dobrovolné darování, zcela jistě by tak jméno. příjmení učinila přímo, což tehdy v době nesvobody však nebylo možné. Komunistický režim neměl zájem na majetkové samosprávě spolků, naopak probíhala jejich likvidace a přeměna. Žalovaný je přesvědčen, že na darování pozemků čs. státu nelze pohlížet jako na platný právní úkon, ale jako na akt vynucený komunistickou mocí v době nesvobody. I Ústavní soud uvedl ve sp. zn. I ÚS 167/03 ze dne 14. 7. 2005, že tehdejší právní úprava byla zjevně zaměřena proti soukromým vlastníkům a instituci soukromého vlastnictví vůbec.

4. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

5. Z výpisu list vlastnictví vyplývá, že jak žalobkyně, tak i žalovaný jsou zapsáni jako vlastníci pozemků parcelní číslo o výměře výměra a parcelní číslo o výměře výměra. Pro ČR dle Nabídky daru ze dne datum a pro žalovaného dle smlouvy kupní ze dne datum ke dni datum. Tato duplicita zápisu vlastnického práva je oprávněným důvodem pro podání této určovací žaloby, neboť umožňuje ochranu právních zájmů, aby bylo vlastnické právo najisto postaveno a byla tato nepřípustná duplicita odstraněna. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení je tedy opodstatněný, neboť odstranění tohoto stavu lze touto žalobou dosáhnout.

6. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Z uzavřené smlouvy kupní ze dne datum vyplývá, že jejím předmětem byl převod vlastnického práva k pozemkům parcelní číslo a parcelní číslo mezi jméno příjmení, dříve příjmení a žalovaným. Nemovitosti byly žalovanému prodány za částka. Prodávající nabyla předmětné pozemky na základě darovací smlouvy ze dne datum uzavřené s jméno příjmení, která byla vlastnice podílu ve výši anonymizováno a jméno příjmení, vlastníkem podílu ve výši anonymizováno (viz NZ číslo – registrováno pod R spisová značka dne datum rozhodnutí). příjmení jméno příjmení zdědil svůj podíl dle řízení o projednání dědictví vedeném Státním notářstvím v obec pod sp. zn. spisová značka po zemřelém jméno příjmení, dle rozhodnutí ze dne datum a zbývající podíl byl ve vlastnictví jméno příjmení z důvodu vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů. Předtím manželé příjmení uzavřeli s jméno příjmení smlouvu postupní dne datum formou notářského zápisu sp. zn. spisová značka (smlouva registrována pod č. R spisová značka), kterou jim byly postoupeny i pozemky PK číslo a PK číslo. Z usnesení Státního notářství v obec ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací, kterým byla řešena pozůstalost po zemřelém jméno příjmení, zemřelém dne datum, soud zjistil, že byla schválena dohoda o rozdělení dědictví, jež uzavřeli dědicové, tak, že se může jméno příjmení vložit vlastnické právo„ ve vložce číslo obec na polovinu domu adresa s pozemky“, bez jejich konkretizace. jméno příjmení nabídla tehdy anonymizována dvě slova m. j. i pozemky PK číslo a PK číslo, jako dar dne datum, přičemž zde uvádí, že pozemky darují spolu s jméno příjmení za podmínky, že budou odevzdány do trvalého užívání žalovanému pro účel zřízení rybníka. anonymizována dvě slova tuto nabídku přijal ve smyslu § 31 a § 32 vyhlášky č. 104/1966 Sb. dne datum. Následně anonymizována dvě slova - anonymizována dvě slova anonymizováno v obec, finanční odbor, oddělení správy a ochrany národního majetku dne datum uzavřel se žalovaným příjmení smlouvu o odevzdání národního majetku do trvalého užívání podle § 10 vyhlášky č. 104/1966 Sb., jejímž předmětem bylo trvalé bezplatné užívání pozemků žalovaným za účelem vybudování rybníka – vodní nádrže. Dne datum odňal anonymizována dvě slova anonymizováno v obec, odbor vodního, lesního hospodářství a zemědělství rozhodnutím sp. zn. Zem číslo a Zem. číslo trvale zemědělskou půdu zemědělské výrobě ke dni datum, podle § 14 odst. 1 a 2 zákona č. 53/1966 Sb., pro účely zřízení a obnovu rybochovného rybníka žalovaným, mj. na pozemcích PK číslo a část PK číslo (nově sloučených do pozemku parc. č. EN číslo, zbývající část PK číslo nově část EN číslo). Dále tento orgán státní správy přezkoumal ve smyslu § 22 zákona č. 11/1955 Sb., ve znění zákona č. 12/1959 Sb., a § 29 vládního nařízení č. 14/1959 Sb., akci znovuzřízení rybníka anonymizováno v obec a vydal povolení do trvalého provozu rybníka anonymizováno v obec, rozhodnutím sp. zn. Vad číslo ze dne datum stát. instituce, anonymizována dvě slova anonymizováno dne datum rozhodnutí, pod číslo jednací, dle § 17 odst. 6 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (zákon o půdě), rozhodl, že na pozemkové parcely, zapsané ve zjednodušené evidenci původního pozemkového katastru p. č. PK číslo a p. č. PK číslo v k. ú. obec, se vztahuje zákon o půdě. Ve smyslu § 17 zákona o půdě požádal dne datum anonymizována dvě slova anonymizováno, územní pracoviště obec, katastrální úřad o provedení zápisu záznamem práva„ správa nemovitostí ve vlastnictví státu“ k pozemkům PK číslo a PK číslo v k. ú. obec, list vlastnictví. Po účinnosti zákona č. 503/2012 Sb. se anonymizována dvě slova anonymizováno stal příslušným hospodařit s nemovitostmi, které byly podle jiného právního předpisu ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve správě anonymizována dvě slova země.

7. Podstatné v tomto řízení bylo posoudit platnost právních úkonů, zahrnujících dispozici s předmětnými pozemky. Soud předně vycházel z toho, že jméno příjmení pozemky zdědila, dle byť ne zcela konkrétního dědického rozhodnutí (viz. shora). Následně učinila jméno příjmení dva právní úkony, a to jednak nabídku daru pozemků PK číslo a PK číslo čs. státu v r. rok a pak v r. rok smlouvu postupní manželům příjmení s týmiž pozemky. K námitce žalovaného se soud zabýval platností právního úkonu učiněném v r. rok, ohledně nabídky daru těchto pozemků čs. státu. Dle § 37 odst. 1 obč. zák. platného v době učinění nabídky daru, právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně, jinak je neplatný. Soud v tomto řízení však neshledal, že by tento právní úkon byl s poukazem na § 37 odst. 1 obč. zák. neplatným: Pokud toto žalovaný tvrdil, bylo na něm, aby toto tvrzení podložil důkazy. Sankce neplatnosti právního úkonu je zde vázána na projev vůle a ten není učiněn svobodně především tehdy, je-li k němu někdo donucen, ať již fyzicky či psychicky. V tomto řízení nebylo prokázáno, že by tento právní úkon nabídky daru byl učiněn v důsledku přímého fyzického nebo psychického donucení. Žalovaný apeloval na to, že tento právní úkon byl učiněn v době nesvobody, za komunistického režimu, který soukromému vlastnictví nepřál. Posouzením podmínek tísně se zabýval Ústavní soud ve sp. zn. II ÚS 30/2000, jakož i ostatní restituční judikatura, kdy uzavřel, že se nemůže jednat o interpretaci tísně běžně používanou v občanskoprávním řízení, neboť restituční zákony, které hodnotí dobu totality, vyžadují interpretaci odpovídající této době. Tento pojem je třeba vykládat v širších souvislostech i s politickým nátlakem let 1948 – 1989, což je dlouhodobý proces, jehož výsledkem bylo, že fyzická osoba jako vlastník věci učinila k ní právní úkon, který by jinak v právním státě neučinila. Soud je přesvědčen, že jméno příjmení byla tak jako ostatní, pod tíhou okolností, omezena v dispozici se svým majetkem, a že darování svých pozemků státu bylo pro ní v té době„ nějakým“ řešením odpovídajícím politické situaci. Přesto však tento politický stav odrážející i právní úkony občanů čs. státu, nečiní ze zákona tyto právní úkony při uzavírání darovacích smluv absolutně neplatné, ve smyslu § 37 odst. 1 obč. zák. Svůj nárok měly uplatnit oprávněné osoby ve smyslu restitučních předpisů řádně a včas, kde by se mohly domáhat proti osobě povinné vydání převedených pozemků, tj. odstranění napáchaných křivd, neboť na darování„ v tísni“ pamatuje §6 odst. 1 písm. h) z. č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jiném zem. majetku. Námitkou žalovaného se tedy soud nemohl zabývat ve smyslu předpisů restitučních, neboť by tak byl obcházen účel a smysl těchto předpisů, které jsou předpisem speciálním vztažmo k občanskému zákoníku. Soud tedy uzavřel, že nabídka daru jméno. příjmení byla učiněna dle tehdy platných právních předpisů (nikoliv jméno příjmení, který v r. rok zemřel a proto nemohl nabídku daru v r. rok podepsat) s podmínkou, že nemovitosti budou odevzdány do trvalého užívání žalovaného pro účel zřízení rybníka, což se stalo. Proto všechny následné právní úkony učiněné jméno. příjmení, které obsahují převod sporných pozemků, jsou neplatné, neboť převáděla něco, co již nevlastnila. Nezbylo proto, než rozhodnout tak, že se určuje, že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemků PK číslo a PK číslo v k. ú. obec, územní celek, zapsaných u stát. instituce, stát. instituce na list vlastnictví.

8. Dle § 150 o. s. ř. jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.

9. Shora citované zákonné ustanovení § 150 o. s. ř. umožňuje soudu, aby ve výjimečných případech z důvodů hodných zvláštního zřetele účastníku, který by jinak měl právo na náhradu nákladů řízení, tuto náhradu zcela nebo zčásti nepřiznal. Jde o ustanovení, podle kterého je soud povinen zkoumat, zda jsou zde zvláštní okolnosti – výjimečné a zda tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele, k nimž je třeba při stanovení povinnosti k náhradě nákladů přihlédnout. Pokud se týče okolností před podáním této žaloby, není pochyb o tom, že to byla žalobkyně, která se snažila duplicitní zápis ke sporným pozemkům nejprve řešit mimosoudní cestou. Nicméně vzhledem k tomu, že žalovaný disponoval kupní smlouvou z r. rok s jméno příjmení, žil v dobré víře o tom, že je to žalovaný, který je jejich vlastníkem. Pokud se týče majetkových, sociálních, osobních a dalších poměrů všech účastníků řízení, je třeba vzít zřetel nejen na poměry toho, kdo by měl náklady řízení hradit, ale je třeba také uvážit, jak by se takové rozhodnutí dotklo majetkových poměrů oprávněného účastníka. Pokud se týče žalobkyně – čs. stát, tento náklady řízení vyčíslil na částku částka. Žalovaný na rozdíl od žalobkyně není tak solventní, je odkázán na zisky z chovu ryb mj. i z rybníku, o který pečuje po celá léta, na rozdíl od žalobkyně a provádí do něj investice. Zatímco náklady řízení jsou pro žalobkyni nepodstatné, náklady řízení, který by musel hradit žalovaný žalobkyni, mohou do jejich rozpočtu zasáhnout. Úvaha o možnosti použití moderačního práva soudu z důvodů majetkových či sociálních na straně účastníků, je na hraně důvodnosti. Pokud se týče dalších okolností tohoto případu, je nepochybné, že to byla žalobkyně, která spor vyvolala a záleželo pouze na hodnocení důkazní situace soudem, s jakým výsledkem spor skončí. Nejednalo se na straně žalovaného o svévolné či bezúspěšné bránění se vyřešení tohoto sporu. Žalovaný spor nevyvolal a vůči této straně by soud považoval za nepřiměřenou a neodůvodněnou tvrdost, aby nahrazoval náklady řízení žalobkyni, jejíž náklady jsou hrazeny státem a byl to nepochybně i stát, který se na celé věci spolupodílel.

10. Závěrem soud uzavřel, že zde shledal za možné aplikovat ust. § 150 o. s. ř., neboť žalovaný sám o sobě nezavdal příčinu k vedení tohoto sporu a tímto rozhodnutím bude najisto postaveno vlastnické právo k PK číslo a PK číslo v k. ú. obec, což je objektivně žádoucí. Proto si každý z účastníků ponese náklady řízení ze svého a podle úspěchu účastníka v tomto řízení soud náklady řízení nepoměřoval (§ 142 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.