OSKT 5 C 170/2023-140

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Štětinovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_004⟫ o určení vlastnictví k části pozemku p. č. Anonymizováno

I. Určuje se, že žalobkyně je vlastníkem pozemku p.č. Anonymizováno o výměře Anonymizováno m² odděleného od pozemku p.č. Anonymizováno, vše v katastrálním území adresa, geometrickým plánem jméno FO, č. plánu Anonymizováno, který je nedílnou součástí tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení v částce částka na účet právního zástupce žalobkyně Jméno advokáta A do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem ze dne datum se žalobkyně domáhala určení svého vlastnického práva k části pozemku p.č. 6Anonymizováno o výměře Anonymizováno m² v k.ú. adresa, v průběhu řízení tento pozemek označila parcelním číslem Anonymizováno na podkladě předloženého geometrického plánu jméno FO č. hodnota. Žalobkyně uvedla, že je vlastnicí pozemku p.č. hodnota v k.ú. adresa, obci adresa, vlastnicí sousedního pozemku p.č. Anonymizováno je v katastru nemovitostí zapsána žalovaná. Dne datum žalovaná emailem zaslaným žalobkyni zpochybnila stávající vlastnickou hranici mezi pozemky účastnic p.č. hodnota a p.č. Anonymizováno vycházejíc z nového geodetického zaměření kanceláře právnická osoba. Toto zaměření však nerespektuje historickou hranici, která je mezi pozemky p.č. hodnota a p.č. Anonymizováno vymezena stavbou kůlny, skleníkem, záhony, vzrostlými stromy a plotovým oplocením přinejmenším od r. Anonymizováno. Žalovaná před zasláním emailu nikdy nevznesla jakékoli pochybnosti či nároky ohledně správnosti hranice a nerušeného vlastnictví části pozemku p.č. Anonymizováno užívaného žalobkyní. Žalobkyně si není vědoma žádné skutečnosti, z níž by bylo možné dovodit, že byla nepoctivým držitelem části pozemku p.č. Anonymizováno od okamžiku, kdy se stala vlastnicí sousedního pozemku p.č. hodnota na základě darovací smlouvy ze dne datum. Do vydržecí doby si žalobkyně započítává i vydržecí dobu svého právního předchůdce (bratra), který nabyl vlastnické právo k pozemku p.č. hodnota na podkladě kupní smlouvy ze dne datum, registrované Státním notářstvím v Klatovech dne datum. Žalobkyně tak za současného započtení vydržecí doby svého právního předchůdce se stala vlastnicí sporné části pozemku p.č. Anonymizováno již ke dni datum, a to na podkladě vydržení.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Uvedla, že žalobkyně ani její právní předchůdci nikdy nemohli být v dobré víře a nikdy nemohli mít poctivý úmysl. Samotný obsah žalobních tvrzení je v rozporu s objektivními fakty, a to zejména s obsahem nabývacího titulu právního předchůdce žalobkyně. Když právní předchůdci žalobkyně pozemek p.č. hodnota v r. Anonymizováno kupovali, byl přílohou kupní smlouvy geometrický plán, z něhož je jasně zřetelný průběh vlastnické hranice a tzv. „slučkou“ je zde vyznačeno to, co je připloceno. S ohledem na tento geometrický plán zde nemohla existovat dobrá víra žalobkyně ani jejích právních předchůdců o tom, že užívají pouze koupený pozemek, ale muselo jim být zřejmé připlocení části pozemku sousedního.

3. Naléhavý právní zájem žalobkyně na požadovaném určení je dle konstantní judikatury dán snahou o nápravu tvrzeného nesouladu zápisu v katastru nemovitostí se skutečným stavem, kdy dle tvrzení žalobkyně část pozemku p.č. Anonymizováno vymezená geometrickým plánem jako p.č. Anonymizováno, k.ú. adresa, evidovaná na žalovanou, je ve skutečnosti vlastnictvím žalobkyně.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí pozemku p.č. hodnota v k.ú. adresa, žalovaná je výlučnou vlastnicí pozemku p.č. Anonymizováno v k.ú. adresa. Z darovací smlouvy ze dne datum (čl. 4 p.v.) bylo zjištěno, že žalobkyně nabyla pozemek p.č. hodnota darem od jméno FO (svého bratra). Anonymizováno nabyl předmětný pozemek na podkladě smlouvy kupní, která byla uzavřena mezi prodávajícími manžely Anonymizováno a jméno FO a kupujícím jméno FO dne datum, smlouva byla registrována Státním notářstvím v Klatovech dne datum. Z kupní smlouvy, uzavřené mezi manžely Anonymizováno a jméno FO jako prodávajícími a žalobkyní a jejím manželem jméno FO jako kupujícími dne datum, bylo dále zjištěno, že žalobkyně s manželem koupili zbořeniště č.p. Anonymizováno a zahradu p.č. Anonymizováno v k.ú. adresa, smlouva byla registrována Státním notářstvím v Klatovech dne datum. Součástí této kupní smlouvy byl geometrický plán č. hodnota vyhotovený střediskem geodézie adresa, pracoviště adresa (čl. 20). Žalobkyně soudu předložila stavební povolení právnická osoba adresa ze dne datum (čl. 38), jímž byla jejímu manželovi jméno FO jakožto stavebníkovi povolena stavba kolny pro uskladnění stavebního a zahradního nářadí a pro chov domácího zvířectva u domku č.p. Anonymizováno, a to dle plánků přiložených k žádosti stavebníka (čl. 24, 25, 139), z nichž je zřejmé, že stavba kolny měla být vybudována na pozemku p.č. hodnota „v rohu zahrady u Anonymizováno (pozemek č. hodnota) nad pozemkem p.č. Anonymizováno, průčelím k domu“. Mezi účastníky bylo nesporné a místním šetřením bylo zjištěno, že předmětná kolna zde stojí dodnes. Místním šetřením, na němž byly shledány geodetické značky ze současného geodetického zaměření (prováděla pro žalovanou právnická osoba právnická osoba, v kontextu s tímto geodetickým zaměřením (čl. 37) a geometrickým plánem jméno FO bylo zjištěno, že skutečná vlastnická hranice mezi pozemky p.č. Anonymizováno a p.č. hodnota vede jinudy, než vede oplocení, a to tak, že na jihozápadní straně (u cesty) oplocení zasahuje délkou Anonymizováno m do pozemku p.č. Anonymizováno a na severovýchodní straně (u kolny) zasahuje do tohoto pozemku délkou Anonymizováno cm, přibližně touto délkou tak do pozemku žalované zasahuje i samotná stavba kolny. Z písemných prohlášení jméno FO, jméno FO (rozené rodné přijmení), jméno FO, jméno FO, jméno FO, jméno FO, jméno FO, jméno FO, jméno FO a jméno FO bylo zjištěno, že všichni jmenovaní si pamatují průběh hranice pozemků mezi zahradou jméno FO (dříve jméno FO) a zahradou Anonymizováno tak, jak je dnes vymezena plotem mezi pozemky Anonymizováno a Anonymizováno v k.ú. adresa, od roku Anonymizováno (p. jméno FO od r. Anonymizováno). Z e-mailu žalované ze dne datum a následné korespondence účastníků (čl. 6, 34-35, 39-40), je zřejmé, že žalovaná zpochybnila souladnost vedeného oplocení se skutečnou vlastnickou hranicí, účastníci se však před zahájením řízení na řešení této situace nedohodli. Soud v tomto řízení vyslechl obě účastnice a svědky jméno FO st. (bývalý manžel žalobkyně), jméno FO ml. (syn žalobkyně), jméno FO a tituly před jménem jméno FO (bratři žalobkyně), jméno FO (švagrová), tituly před jménem jméno FO (soused), jméno FO (právní předchůdkyně žalované) a jméno FO (přítel žalované). Z účastnické výpovědi žalobkyně a z výpovědi svědků jméno FO., jméno FO, tituly před jménem jméno FO a jméno FO má soud za prokázané, že v době koupě pozemku p.č. Anonymizováno žalobkyní a jejím manželem (r. Anonymizováno) existoval mezi p.č. hodnota (který později koupil jméno FO) a pozemkem p.č. hodnota starý rozpadlý plot z lesních planěk (kulatiny) a že tento původní plot vedl z místa, kde tehdy rostla stará švestka, jejíž pařez byl dobře viditelný i na místním šetření. Pařez švestky lokalizovala v geometrickém plánu z r. Anonymizováno (čl. 20) jako místo původně vedeného oplocení i sama žalovaná. Dále má soud z výpovědí shora jmenovaných osob za prokázané, že na základě geometrického zaměření (viz. geometrický plán geodeta Anonymizováno ověřený tituly před jménem jméno FO – čl. 20 + polní náčrt čl. 65) a vytyčení v terénu geodetickými značkami byl následně vybudován nový dřevěný plot, který však byl situován blíže k pozemku p.č. hodnota, dle obsahu výpovědí jmenovaných osob lze vybudování tohoto dřevěného plotu zasadit do r. Anonymizováno. Následně na místě tohoto dřevěného plotu byl v souvislosti se stavbou kolny vybudován drátěný plot, který je zde dodnes. Oba ploty byly zbudovány svépomocí, stejně tak i stavba kolny, která proběhla v r. Anonymizováno na podkladě stavebního povolení právnická osoba adresa (čl. 38). Existenci drátěného plotu v místě od 90 let potvrdilo Anonymizováno pamětníků. Žalobkyně i svědci jméno FO., jméno FO, tituly před jménem jméno FO, jméno FO i jméno FO ml. shodně uvedli, že pozemek p.č. hodnota byl vždy až k plotu (tedy společně s připlocenou spornou částí označenou jako p.č. Anonymizováno) užíván jako zahrada, tj. byly zde ovocné stromy, pěstovaly se zde plodiny, nacházel se zde skleník, sekala se tráva atd.. Užívání v tomto rozsahu potvrdil ve své výpovědi i svědek tituly před jménem jméno FO. Nikomu z vyslechnutých svědků (včetně osob nespřízněných s rodinou žalobkyně – svědci jméno FO a tituly před jménem jméno FO) nebylo ničeho známo o tom, že by kdokoli kdy namítal nesprávné umístění oplocení či kolny, a to ani nikdo z právních předchůdců žalované, jimiž byli manželé Anonymizováno, jejich dcera p. právnická osoba naposledy jméno FO. Procesní obrana žalované zpochybňující dobrou víru (poctivý úmysl) žalobkyně se ubírala dvěma směry. Žalovaná především tvrdila, že dobrou víru žalobkyně vylučuje existence geometrického plánu z r. Anonymizováno, který byl součástí kupní smlouvy, když z tohoto geometrického plánu je zřejmé, kudy vede vlastnická hranice mezi p.č. hodnota a p.č. hodnota a že připlocená část pozemku p.č. hodnota je označena tzv. slučkou. Se žalovanou lze souhlasit, že grafická podoba předmětného geometrického plánu (čl. 20) správně vymezuje vlastnickou hranici, ostatně nikdo v tomto řízení tento geometrický plán nezpochybňoval, nesporné bylo i to, že jej měla žalobkyně i její právní předchůdce k dispozici (viz. obě kupní smlouvy). Pokud jde o slučku v tomto GP, pak tato evidentně označuje část pozemku p.č. hodnota původně připloceného starým plaňkovým plotem k p.č. hodnota. Odlišnou otázkou však je, zda je možné v terénu seznat (při stavbě oplocení), kudy vlastnická hranice skutečně vede. Jak soud již výše uvedl, za prokázané pokládá, že rodina žalobkyně postavila nový dřevěný (a poté drátěný) plot na místě geodetických značek umístěných při zaměřování pozemků (geodetem Anonymizováno v r. Anonymizováno). Soud má za to, že výpovědi žalobkyně a výše uvedených svědků, které si nijak neodporovaly, lze v tomto směru akceptovat, neboť za situace, kdy rodina žalobkyně s původním plaňkovým plotem „u švestky“ hnula západním směrem (tj. směrem „do svých“ pozemků, „ve svůj neprospěch“), lze důvodně předpokládat, že tak učinila na nějakém konkrétním podkladě, za nějž lze poměrně logicky považovat právě ono geodetické zaměření, tedy i vytyčení. Skutečnost, že žalobkyně a vyslechnutí rodinní příslušníci se lišili ve stanovení roku, v němž toto geometrické zaměření proběhlo, a ve vzdálenosti, o kterou museli plot „posunout“, soud přičítá době cca 40-ti let uplynulé od daných událostí, kdy je zcela pochopitelné, že si je dotyční nemohou přesně pamatovat. Pokud by tomu tak bylo, naopak by to vnášelo do věrohodnosti jejich výpovědí důvodné pochybnosti. Vzhledem k tomu, že soud pokládá výpovědi žalobkyně a svědků v tomto směru za věrohodné, pak musí navazovat i závěr, dle kterého žalobkyně a její právní předchůdce (jméno FO) zachovali potřebnou míru opatrnosti, když nový plot umístili na místo vytyčené v terénu geodetem (tedy odborníkem). Dle názoru soudu navíc nelze pouhým porovnáním geometrického plánu z r. Anonymizováno a situace v terénu poznat, že oplocení tak, jak bylo rodinou žalobkyně zbudováno, vlastnickou hranici vymezenou tímto geometrickým plánem nerespektuje a vyloučit tím dobrou víru rodiny žalobkyně. Dostatečně výmluvná je v tomto směru i výpověď svědka jméno FO (přítele žalované), který výslovně uvedl, že v terénu člověk není schopen bez přístrojů určit, zda je oplocení vedeno správně, resp. není možné poznat, že je vedeno špatně. Stejného názoru je i soud. Je pravdou, že na místním šetření bylo možné pozorováním vizuálně shledat, že zeď kolny není zcela v rovině se stavbou č.e. Anonymizováno na pozemku p.č. st. Anonymizováno vlastníka tituly před jménem jméno FO, jak upozorňovala žalovaná strana. Je však třeba přihlédnout k tomu, že uvedené bylo shledáno na základě předchozí vědomosti soudu, že tomu tak není, se současnou možností pozorovat oranžovou geodetickou značku na zdi kolny (vyznačenou při zaměření pozemků objednaném žalovanou – viz. fotografie z místního šetření), z níž byla zřejmá skutečná vlastnická hranice, přičemž uvedenou nerovnoběžnost bylo možno vidět pohledem z pozemku jiného vlastníka (p.č. Anonymizováno dnes ve vlastnictví žalované). Pokud žalovaná v tomto řízení poukazovala na to, že skutečná vlastnická hranice mezi p.č. hodnota a p.č. hodnota tvoří se stěnou stavby na pozemku p.č. st. Anonymizováno (a s hranicí p.č. st. Anonymizováno) přímku, toto není pravdivé, ač se to tak vizuálně jeví. Z geometrického plánu, který je přílohou tohoto rozsudku, je naopak pouhým přiložením pravítka zřejmé, že (polo)přímka, která by vznikla pokračováním ve vlastnické hranici pozemku p.č. st. Anonymizováno směrem jihozápadním, by neprotnula bod č. hodnota tohoto GP (kde je skutečná hranice), ale vedla by bodem umístěným směrem jihovýchodním (v reálu jistě více než 1 m vzdáleným) směrem do pozemku p.č. Anonymizováno. Jednoznačně zde tedy existuje zalomení. Uvedeným soud pouze ilustruje, že grafická podoba geometrického plánu může budit určité zdání, které může být klamavé. O to složitější pak je orientace v terénu a porovnávání skutečného stavu s geometrickým plánem, zvlášť jedná-li se v reálu o centimetry či nižší metry, což je předmětný případ. Soud s ohledem na vše shora uvedené uzavírá, že pokud rodina žalobkyně postavila plot (a následně kolnu) s přesahem do sousedního pozemku o Anonymizováno cm na severní straně a s přesahem o Anonymizováno m na jižní straně (při současné délce plotu 33 m), jednala s ohledem na malé rozměry přesahu v omluvitelném omylu. O omluvitelnosti omylu ostatně svědčí i desítky let trvající pasivita sousedů – vlastníků p.č. hodnota (Anonymizováno a jejich právní nástupci), kteří ani po zaplocení ani po umístění kolny nikdy nevznesli žádné výhrady a uvedený stav po 30 let akceptovali. V tomto směru je možno odkázat např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3202/2018, dle něhož dlouhodobá držba, zejména pokud trvá přinejmenším 30 až 50 let, nasvědčuje dobré víře držitele; při obvyklé péči o majetek by totiž žalovaná strana (její předchůdci) nepochybně přistoupili k řešení věci, pokud by sami měli již dříve za to, že žalobce užívá jejich pozemek. Pokud jde o výměru sporného pozemku p.č. Anonymizováno činí Anonymizováno m², tato představuje 16,55 % výměry pozemku p.č. hodnota, kdy navíc se v daném případě jednalo a jedná o komplex pozemků p.č. Anonymizováno o výměře Anonymizováno m² a p.č. hodnota o výměře Anonymizováno m², které vždy byly a jsou užívány rodinou žalobkyně jako zahrada v jediném celku, jehož výměra v porovnání se sporným pozemkem je dokonce 20-ti násobná, což je rovněž kritérium svědčícím o omluvitelnosti omylu a tedy o ve prospěch dobré víry žalobkyně a jejího právního předchůdce.

5. Druhým argumentem procesní obrany žalované bylo tvrzení, že žalobkyně věděla, že užívá část cizího pozemku, což se ukázalo při rozhovoru u plotu, jehož se v r. Anonymizováno účastnila ona sama, její přítel jméno FO, jméno FO. a jméno FO ml. V tomto rozhovoru dle žalované zaznělo, že jméno FO starší to ví a že se nějak dohodnou. Svědek jméno FO. ve své výpovědi potvrdil, že se žalovanou někdy před rokem přes plot mluvil, vyslovila svůj názor, že oplocení vede nesprávně, další podrobnosti rozhovoru si nepamatoval. Svědek jméno FO uvedl, že v rámci rozhovoru u plotu jméno FO starší uvedl, že byli úředně informováni (nějakým úřadem či geodézií) o tom, že ten původní plot není v souladu se skutečnou hranicí, ta úřední výzva byla směřována k tehdejšímu vlastníkovi jméno FO a plot museli na základě toho přemístit. Svědek vyrozuměl, že plotů bylo několik a ten původní dřevěný byl po výzvě přemístěn. Svědek jméno FO mladší potvrdil, že jeho otec hovořil o původním starém plotu, který byl více do pozemku p.č. hodnota. K uvedenému lze uvést pouze tolik, že rozhovor „přes plot“ v r. Anonymizováno tak, jak jej zprostředkoval svědek jméno FO, a to i v souladu s výpovědí otce a syna jméno FO, nevnesl žádnou důvodnou pochybnost do existence dobré víry na straně žalobkyně a jejího právního předchůdce. Pokud svědek jméno FO poukazoval na starý plot, který byli nuceni přemístit, pak uvedené odpovídá výsledkům dokazování v tomto řízení, existenci starého původního plotu na špatném místě a jeho „posunutí“ směrem k pozemku p.č. hodnota má soud za prokázanou (viz. výše). Dle výpovědi svědka jméno FO (ani dle výpovědi žalované) svědek jméno FO v inkriminovaném rozhovoru neřekl nic, co by jakkoli nasvědčovalo tomu, že ví o nesprávné poloze současného plotu. Totéž platí i o žalobkyni, která se dle svědka jméno FO měla při novém geodetickém zaměření (tituly před jménem jméno FO) vyjádřit větou „támhleten kus nám vzali“, z čehož svědek usoudil, že hovoří o sporné části pozemku a dedukoval, že žalobkyně ví, kde je skutečná hranice. Svědek však neuvedl nic, co by o správnosti jeho dedukce fakticky svědčilo. Věta „támhleten kus nám vzali“ se bez dalšího logicky mohla vztahovat právě k tomu, o čem hovořil svědek jméno FO, tedy k části zaplocené původním starým plaňkovým plotem. Svědek ostatně sám připustil, že žalobkyně hovořila v souladu s tím, co uváděl předtím pan jméno FO. Svědek jméno FO si dle svých slov rozhovor nahrál, nahrávku nejprve žalovaná k důkazu navrhovala, následně od tohoto důkazního návrhu ustoupila, neboť se ji nepodařilo dohledat (svědek jméno FO uvedl, že se mu v PC nepodařilo nahrávku spustit). Soud proto nahrávku k důkazu neprovedl.

6. Soud po zhodnocení provedeného dokazování dospěl k následujícím závěrům: Po koupi pozemku p.č. hodnota v r. Anonymizováno jméno FO došlo v r. Anonymizováno k zaplocení tohoto pozemku včetně části sousedního pozemku p.č. hodnota v rozsahu Anonymizováno m² (dále jako p.č. Anonymizováno dřevěným oplocením, tedy nejméně od tohoto zaplocení (nejméně od r. adresa jméno FO chopil držby p.č. 6/5 a (s rodinou) jej nepřetržitě užíval jako oplocenou zahradu až do r. 2010 (tj. po dobu 24 let), kdy pozemek p.č. hodnota daroval žalobkyni. jméno FO užíval připlocený p.č. 6/5 v dobré víře, že mu k tomuto pozemku svědčí vlastnické právo na podkladě kupní smlouvy ze dne datum (domnělý právní titul), když tato dobrá víra byla v tomto řízení prokázána a nebyla relevantně zpochybněna (viz. odůvodnění výše), byl proto držitelem oprávněným na podkladě § 130 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. platného a účinného v období jeho držby, ve spojení s přechodným ustanovením § 3028 nového občanského zákoníku. Žalobkyně nabyla vlastnické právo k p.č. hodnota na podkladě darovací smlouvy ze dne datum a pokračovala v užívání pozemku až po drátěné oplocení včetně zaploceného p.č. Anonymizováno Vzhledem k tomu, že nedošlo k narušení dobré víry, i žalobkyni bylo možno pokládat od uzavření darovací smlouvy ve vztahu k p.č. Anonymizováno za držitele oprávněného. Dle § 134 odst. 1, 3 zákona č. 40/1964 Sb., oprávněný držitel se stává vlastníkem věci nemovité, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu 10 let, do této doby se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě jeho předchůdce. Ke dni následujícímu po uzavření darovací smlouvy (datum) tak došlo k situaci, kdy žalobkyně při současném započtení doby oprávněné držby svého právního předchůdce jméno FO sporný pozemek p.č. Anonymizováno vydržela, tedy stala se jeho vlastníkem. Shora uvedená ustanovení občanského zákona č. 40/1964 Sb. se užijí s ohledem na skutečnost, že vydržení bylo dovršeno ke dni datum, tj. za jeho účinnosti (viz. např. rozhodnutí NS sp. zn. 22 Cdo 823/2016).

7. Soud si je vědom skutečnosti, že důkazně vychází především z výpovědí žalobkyně a jejích rodinných příslušníků, kteří samozřejmě mohou mít na výsledku řízení zájem. Tyto výpovědi se však soudu jeví jako věrohodné, současně ve všech podstatných bodech byly souladné, přičemž všichni svědci byli řádně poučeni o případných trestních následcích křivé výpovědi a s vědomostí o těchto následcích vypovídali. Tyto důkazy proto nelze pominout a je nutno jim připsat důkazní hodnotu, neboť veškeré tyto výpovědi i v kontextu s výpovědí ostatních svědků a listinných důkazů (prohlášení pamětníků) tvoří ucelený řetězec důkazů vedoucí k závěru o oprávněné držbě žalobkyně a jejího právního předchůdce. V tomto směru je pak nutno odkázat na úplné znění § 130 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., dle něhož je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že dobrá víra je oprávněná.

8. Žalovaná v závěru řízení (po uplynutí koncentrační lhůty) namítla, že v průběhu užívání sporného pozemku žalobkyní (v roce Anonymizováno) došlo v důsledku digitalizace ke korespondenci mezi žalobkyní a Katastrálním úřadem týkající se zpřesnění vlastnických hranic pozemků. V souvislosti s uvedeným žalovaná navrhla důkaz v podobě vyžádání předmětné korespondence od právnická osoba adresa. Soud tento důkaz neprovedl, neboť i pakliže by se ukázalo, že žalobkyně se o nesrovnalosti vedení vlastnické hranice skutečně v r. Anonymizováno dozvěděla, nic by to nemohlo změnit na závěru uvedeném shora, tedy že s ohledem na započtení doby oprávněné držby svého právního předchůdce se stala vlastníkem sporné části pozemku k datum. Jen na okraj soud dodává, že žalovanou prezentovaná koncentrační výjimka, že tento důkaz nemohla navrhnout bez své viny dříve, není na místě. Svědek jméno FO uvedl, že na podkladě rozhovoru u plotu s jméno FO. a jméno FO ml. v roce Anonymizováno se dozvěděli, že rodina žalobkyně byla o nesprávném zaplocení informována jakýmsi úřadem, proto potom navštívili se žalovanou právnická osoba v Anonymizováno (dne datum, v den jeho výslechu). Svědek tedy dal do souvislosti návštěvu právnická osoba v r. Anonymizováno, tedy kdykoli po tomto rozhovoru měl možnost se žalovanou právnická osoba navštívit a důkaz vyžádáním korespondence navrhnout již v počátku řízení v koncentrační lhůtě.

9. K pasivní věcné legitimaci zpochybněné v závěru řízení žalovanou, soud uvádí, že takový nedostatek neshledává. Naopak, v žalobě na určení vlastnického práva k pozemku nemůže být žalován právní předchůdce žalobkyně, neboť by zcela absentoval naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Rozsudek, jímž by byl určen vlastníkem pozemku k jakémukoli minulému datu jméno FO, by nemohl být podkladem pro změnu zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí.

10. Soud se v tomto řízení nezabýval žalobkyní namítaným mimořádným vydržením, neboť byly splněny podmínky vydržení řádného (viz. výše).

11. Na závěr soud uvádí, že k důkazu neprovedl kromě audionahrávky rozhovoru a dotazu na katastrální úřad (odůvodněno výše) také výslech svědků jméno FO, jméno FO, jméno FO (děti žalobkyně), které měly vypovídat ke stavbám na pozemku a k jeho užívání. Vzhledem k tomu, že navržení svědci byli v době zaplocení pozemku a stavby kolny dětmi, hodnota jejich výpovědí by byla ve vztahu k těmto skutečnostem minimální, pokud vůbec nějaká, přičemž výpovědi svědků vyslechnutých soud pokládá k prokázání tvrzení žalobkyně o dobré víře za dostatečné (výslech syna žalobkyně jméno FO soud provedl s ohledem na jeho přítomnost u rozhovoru v r. Anonymizováno). Soud dále neprovedl navržený výslech tituly před jménem jméno FO, který realizoval v r. Anonymizováno na objednávku žalované nové geodetické zaměření (čl. 37). Nebylo jasně specifikováno, jaká konkrétní tvrzení žalované by měl svědek prokázat a není přitom zřejmé, jak by jmenovaný geodet mohl informačně přispět k potvrzení či zpochybnění dobré víry žalobkyně a jejího právního předchůdce. Nebylo dále k důkazu provedeno žalobkyní předložené DVD (čl. 57) se zachycením současného stavu nemovitostí, když o uvedeném se soud přesvědčil na místním šetření. Soud neprovedl k důkazu ani žádost stavebníka o vydání stavebního povolení na kolnu. Pakliže stavební povolení včetně plánku umístění kolny bylo doloženo, žádost o jeho vydání soud již pokládá v tomto řízení za nadbytečnou. Žádné závěry podstatné pro rozhodnutí soud nevyvodil z fotografie předložené svědkem tituly před jménem jméno FO (čl. 116), na které je zachycena část jeho nemovitosti a kolny, svědek jí pouze dokumentoval, že kolna stojí těsně u jeho zdi.

12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto na podkladě § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Procesně úspěšné žalobkyni proto byly přiznány náklady řízení v podobě odměny za 10 úkonů právní služby dle § 9 odst. 4 písm. b) ve spojení s odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/96 Sb. po částka, tj. částka (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, účast na místním šetření, porada s klientem přesahující 1 hodinu dne datum a účast na 5 jednáních soudu), odměny z 1 úkon právní služby (žádost o zajištění důkazu ze dne datum) ve výši Anonymizováno, tj. částka, 11 x režijní paušál po částka dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky (tj. částka). Dále má žalobkyně nárok na cestovné svého zástupce za cesty na 5 jednání soudu z adresa a zpět. Za jednání dne datum náleží částka částka (užito osobní vozidlo zn. jméno FO s průměrnou spotřebou Anonymizováno l Anonymizováno/100 km, při vzdálenosti adresa a zpět v délce Anonymizováno km, ceně pohonných hmot částka/l a náhradě ve výši částka/1 km dle vyhl.č. 191/2023 Sb.), za 4 jednání konané v r. Anonymizováno pak částka 4 x částka, tj. částka (užito osobní vozidlo zn. jméno FO s průměrnou spotřebou Anonymizováno l benzínu/100 km, při vzdálenosti adresa a zpět v délce Anonymizováno km, ceně pohonných hmot částka/l a náhradě ve výši částka/1 km dle vyhl.č. 398/2023). Dále žalobkyni náleží cestovné za cestu na místní šetření a zpět v částce částka (užito osobní vozidlo zn. jméno FO s průměrnou spotřebou Anonymizováno l benzínu/100 km, při vzdálenosti adresa a zpět v délce Anonymizováno km, ceně pohonných hmot částka/l a náhradě ve výši částka/1 km dle vyhl.č. 191/2023 Sb.). Dále má žalobkyně nárok na náhradu za ztrátu času svého zástupce v rozsahu celkem hodnota půlhodin po částka dle § 14 advokátního tarifu, celkem tedy částka. Žalobkyni dále náleží 21 % DPH z uvedených položek v částce částka dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. a soudní poplatek částka, celkem tedy činí náklady žalobkyně částku částka. Žalobkyni kromě těchto nákladů svědčí i nárok na náhradu nákladů za zpracování geometrického plánu jméno FO, za který zaplatila částku částka (doloženo fakturou čl. 7), a to na podkladě § 137 odst. 1 o. s. ř.. Celkem je tedy žalovaná povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to v zákonné lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech.

Nesplní-li žalovaná povinnost uloženou jí tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.