OSKT 5 C 185/2024-116

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobců: a) Jméno žalobce A, narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A ⟪LB:lb_002⟫ b) Jméno žalobce B, narozený Datum narození žalobce B ⟪LB:lb_003⟫ c) Jméno žalobce C, narozený Datum narození žalobce C bytem Adresa žalobce C ⟪LB:lb_004⟫ všichni zastoupeni advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: Česká republika – Jméno žalované, IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované ⟪LB:lb_007⟫ o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že žalobce c) je vlastníkem v rozsahu jedné ideální poloviny ve vztahu k celku pozemku p. č. Anonymizováno o výměře Anonymizováno m2 v k. ú. adresa, obec jméno FO vymezeném geometrickým plánem tituly před jménem jméno FO ze dne datum č. hodnota, který byl schválen Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště adresa dne datum a který je nedílnou součástí tohoto rozsudku.

II. Žaloba o určení, že žalobce a) je vlastníkem v rozsahu jedné ideální čtvrtiny ve vztahu k celku pozemku p. č. Anonymizováno o výměře Anonymizováno m2 v k. ú. adresa, obec jméno FO vymezeném geometrickým plánem tituly před jménem jméno FO ze dne datum č. hodnota který byl schválen Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště adresa dne datum se zamítá.

III. Žaloba o určení, že žalobce b) je vlastníkem v rozsahu jedné ideální čtvrtiny ve vztahu k celku pozemku p. č. Anonymizováno o výměře Anonymizováno m2 v k. ú. adresa, obec jméno FO vymezeném geometrickým plánem tituly před jménem jméno FO ze dne datum č. hodnota který byl schválen Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště adresa dne datum se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci c) náklady řízení ve výši částka do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta Jméno advokáta.

V. Žalobci a) a b) jsou povinni zaplatit žalované náklady řízení každý ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalobce a) je povinen zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech soudní poplatek z žaloby ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

VII. Žalobce b) je povinen zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech soudní poplatek z žaloby ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Klatovech dne datum ve znění podání ze dne datum, kdy soud připustil usnesením ze dne datum změnu žalobního petitu dle § 95 odst. 1 o. s. ř., se žalobci domáhali určení, že jsou spoluvlastníky pozemku parc. č. Anonymizováno v katastrálním území adresa, konkrétně žalobce c) v rozsahu ideální ½ a každý ze zbývajících žalobců v rozsahu ideální ¼. Pozemek parc. č. Anonymizováno v katastrálním území adresa vznikl oddělením podstatné části z pozemku parc. č. Anonymizováno v katastrálním území adresa, který je ve vlastnictví žalované, dle geometrického plánu vypracovaného tituly před jménem adresa. Žalobci uvedli, že jejich právní předchůdci vlastnili sousední pozemky od roku Anonymizováno. jméno FO a jméno FO (rodiče žalobce c)), a Anonymizováno a jméno FO (rodiče žalobců a, b)) tehdy nabyli do spoluvlastnictví pozemky parc. č. St. Anonymizováno, parc. č. St. Anonymizováno, parc. č. Anonymizováno, parc. č. hodnota, parc. č. Anonymizováno a parc. č. hodnota v k. ú. adresa. Tyto pozemky tvoří jeden celek a rodiče žalobců je užívali ve stejném rozsahu, v jakém měl pozemky oplocené předchozí vlastník. Začali tak v dobré víře užívat i část pozemku parc. č. Anonymizováno geometrickým plánem označovanou jako parc. č. Anonymizováno, který je ve vlastnictví žalované. V průběhu let byl postaven nový plot, který se nachází ve stejném místě jako původní oplocení. Žalobce c) nabyl vlastnictví ideální ½ pozemků v roce Anonymizováno, manželé jméno FO v roce Anonymizováno svůj podíl darovali svým synům – žalobcům a, b). Žalobci pokračovali v užívání nemovitých věcí ve stejném rozsahu, jako jejich rodiče, tedy včetně pozemku parc. č. Anonymizováno Domáhali se, že v jejich případě došlo k mimořádnému vydržení vlastnického práva ve smyslu § 1095 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) k pozemku parc. č. Anonymizováno v k. ú. adresa ve vlastnictví žalované.

2. Žalovaná nárok žalobců na pozemek parc. č. Anonymizováno v k. ú. adresa neuznala. Uvedla, že žalobce c) již v roce Anonymizováno se seznámil s geometrickým plánem, na kterém mohl vidět průběh hranice pozemků a podle poměrů vzdálenosti zdi stavby na pozemku parc. č. St. Anonymizováno od hranic pozemků zjistit, že užívá i část cizího pozemku, když uzavíral smlouvu s manželi jméno FO a manželi Anonymizováno. Žalobci a, b) pak nabyli vlastnické právo k pozemkům až v roce Anonymizováno. Zdůraznila, že hranice mezi pozemky žalobců a pozemky žalované byla vymezena rozsahem lesního porostu. Z leteckých map je patrné, že stromy se ještě v letech Anonymizováno až Anonymizováno nacházely i na pozemku parc. č. Anonymizováno Dalším důvodem, zpochybňujícím nárok žalobců, byla skutečnost, že v roce Anonymizováno probíhala v daném území obnova katastrálního operátu, v souvislosti s níž se žalobce c) v květnu Anonymizováno účastnil místního šetření, při kterém se o skutečném průběhu hranice pozemků dozvěděl, souhlasil s ním a vyjádřil zájem o koupi pozemku parc. č. Anonymizováno Žalovaná uzavřela, že žalobci si museli být vědomi, že užívají cizí pozemek a ujali se užívání v nepoctivém úmyslu. Uvedla, že u žalobců neuplynula vydržecí dvacetiletá doba, když dobu držby svých právních předchůdců si nemohou započítat, neboť lze mít za to, že jejich rodiče vlastnické právo sami vydrželi. Navrhla proto zamítnutí žaloby.

3. Soud provedl důkazní řízení, veden návrh účastníků, z něhož dovodil následující skutková zjištění a právní závěry. Pro přehlednost a zjednodušení jsou pozemky uváděny bez katastrálního území, když se vždy jedná o k. ú. adresa.

4. V daném případě byla podána žaloba o určení vlastnického práva podle §80 o. s. ř. Soud se proto zabýval tím, zda žalobci mají naléhavý právní zájem na požadovaném určením a dospěl ke kladnému závěru, neboť zde může existovat rozpor mezi zápisem v katastru nemovitostí a faktickým stavem. Bez určení vlastnického práva žalobců k danému pozemku by se právní postavení žalobců stalo nejistým, určení vlastnického práva k „novému“ pozemku totiž vytvoří pevný základ pro právní vztahy účastníků sporu. Žalobci se domáhali určení vlastnického práva k části pozemku, kde v katastru nemovitostí je jako vlastník celého pozemku vedena žalovaná (o tom bude pojednáno níže).

5. Z informací o pozemku z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že žalovaná je vlastník pozemků parc. č. Anonymizováno o výměře Anonymizováno m2, druh pozemku zahrada a parc. č. Anonymizováno o výměře Anonymizováno m2, druh pozemku zahrada, žalobce c) je vlastník pozemku parc. č. Anonymizováno o výměře Anonymizováno m2, druh pozemku zahrada. Z druhé strany se vedle pozemku žalované parc. č. Anonymizováno nachází lesní pozemek parc. č. Anonymizováno o výměře Anonymizováno m2. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne datum je patrné, že na listu vlastnictví č. hodnota v katastrálním území adresa jsou jako vlastníci nemovitých věcí – pozemků parc. č. St. Anonymizováno, parc. č. St Anonymizováno, parc. č. hodnota a parc. č. hodnota evidováni žalobci – žalobce c) s podílem ½ a žalobce a, b) každý s podílem ¼. (Hovoří-li soud dále souhrnně o pozemcích žalobců, má na mysli tuto skupinu pozemků.) Z doložené ortofotomapy a katastrální mapy je zřejmá vzájemná poloha všech zmíněných pozemků, s níž se soud seznámil i na místním šetření.

6. Z notářského zápisu sepsaném na Státním notářství v Klatovech dne datum sp. zn. Anonymizováno, Anonymizováno, soud zjistil, že tehdejší vlastníci pozemků parc. č. St. Anonymizováno, parc. č. St. Anonymizováno, parc. č. hodnota, parc. č. Anonymizováno parc. čAnonymizováno Anonymizováno a jméno FO uzavřeli kupní smlouvu jako prodávající ohledně uvedených nemovitých věcí s manželi jméno FO a jméno FO, a Anonymizováno (nar. Anonymizováno) a jméno FO, jako kupujícími.

7. Z darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene, kterou uzavřeli manželé jméno FO a jméno FO, a Anonymizováno (nar. Anonymizováno) a jméno FO na straně jedné a žalobce c) na straně druhé, kterou podepsali v průběhu června Anonymizováno, bylo prokázáno že na základě geometrického plánu byla z původního pozemku parc. č. Anonymizováno oddělena jeho větší část, která nově nesla parc. č. Anonymizováno. „adresa“ pozemek parc. č. Anonymizováno darovali manželé jméno FO a manželé jméno FO žalobci c), zatímco pozemek parc. č. Anonymizováno si ponechali. Ve prospěch obdarovaného byla dále touto smlouvou zřízena věcná břemena k zajištění přístupu na pozemek, odběru vody a připojení k inženýrským sítím. Právní účinky vkladu vznikly datum.

8. Z usnesení Obvodního soudu pro adresa ze dne datum, č. j. Anonymizováno, bylo prokázáno, že výrokem III. tohoto usnesení byla schválena dohoda dědiců zůstavitelky jméno FO, zemřelé datum, na jejímž základě nabyli pozůstalí jméno FO a žalobce c) každý jednou polovinou podíl v rozsahu ¼ na pozemcích parc. č. St. Anonymizováno, parc. č. St. Anonymizováno, parc. č. hodnota, parc. č. hodnota, parc. č. Anonymizováno a parc. č. Anonymizováno v katastrálním území adresa (právní moc usnesení datum). Z usnesení téhož soudu ze dne datum, č. j. Anonymizováno, bylo zjištěno, že byla schválena dohoda dědiců zůstavitele jméno FO, zemřelého datum, na základě které žalobce c) nabyl spoluvlastnický podíl v rozsahu ¼ na pozemcích parc. č. St. Anonymizováno, parc. č. St. Anonymizováno, parc. č. hodnota, parc. č. hodnota, parc. č. Anonymizováno a parc. č. Anonymizováno v k. ú. adresa (právní moc usnesení datum). jméno FO (dříve jméno FO) uzavřela kupní smlouvu s žalobcem c) dne datum, na základě které prodala žalobci c) podíl o velikosti 1/8 na předmětných nemovitostech, když právní účinky vkladu práva vznikly ke dni datum, jak prokázáno obsahem kupní smlouvy a výpisem z katastru nemovitostí.

9. Z darovací smlouvy a smlouvy o zřízení služebnosti se podává, že ji uzavřeli Anonymizováno (nar. Anonymizováno) a jméno FO jako dárci s žalobci a), b) jako obdarovanými, a podpisy zúčastněných na ní byly ověřeny mezi 1. a 8. červencem Anonymizováno. Anonymizováno (nar. Anonymizováno) a jméno FO uvedli, že jsou vlastníky ½ nemovitých věcí – pozemků parc. č. St. Anonymizováno, parc. č. St Anonymizováno, parc. č. hodnota, parc. č. hodnota, parc. č. Anonymizováno a parc. č. Anonymizováno v k. ú. adresa, které bezúplatně převádí na žalobce a), b). Současně bylo zřízeno právo doživotního užívání pro dárce ohledně všech zmíněných nemovitých věcí. Z rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrálního pracoviště adresa ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno, soud zjistil, že katastrální úřad povolil vklad vlastnického práva dle uzavřené darovací smlouvy. Tato skutečnost plyne i z vyrozumění katastrálního úřadu o provedeném vkladu ve věci sp. zn. Anonymizováno, ze kterého dále plyne, že právní účinky vkladu nastaly ke dni datum.

10. Ze sdělení Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrálního pracoviště adresa ze dne datum bylo soudem zjištěno, že v katastrálním území adresa byla v roce Anonymizováno provedena obnova katastrálního operátu. Žalobce a), b) byli zastoupeni žalobcem c) a byli společně s žalovanou katastrálním úřadem informováni o zjištěných nesrovnalostech. To plyne i ze soupisu nemovitostí ze dne datum, jehož přílohu tvoří seznam odhalených nesouladů mezi evidovaným stavem v katastru nemovitostí a skutečným stavem v terénu. U jednotlivých poznámek se vyskytuje podpis žalobce c) s datem datum. K důkazu byla dále provedena komunikace žalované s katastrálním úřadem a staré mapy pozemkového katastru, ze kterých soud nezjistil nic podstatného pro rozhodnutí ve věci. To platí i o korespondenci zástupce žalobců s žalovanou.

11. Z geometrického plánu tituly před jménem jméno FO ze dne datum, číslo plánu Anonymizováno soud zjistil, že ze současného pozemku parc. č. Anonymizováno o výměře Anonymizováno m2 v k. ú. adresa má být jeho podstatná část oddělena, a takto oddělené části bylo přiděleno parc. č. Anonymizováno o výměře Anonymizováno m2.

12. Při místním šetření bylo zjištěno a fotografiemi zdokumentováno, že pozemky žalobců v jméno FO jsou ze všech stran lemovány starším oplocením, na straně z ulice je dřevěný plot se sloupky z bílých cihel, na ostatních stranách je oplocení z drátěného pletiva s kovovými sloupky. Minimálně drátěné oplocení je evidentně již několik desítek let staré. Podstatná část pozemku parc. č. Anonymizováno ve vlastnictví žalované je připlocena k pozemkům žalobců a tvoří s nimi jeden celek. Na pozemku parc. č. Anonymizováno rostou okrasné dřeviny a nachází se na něm také viditelně starší dřevěná kůlna. Ze sousedního lesního pozemku parc. č. Anonymizováno sahají nad pozemek parc. č. Anonymizováno i dále větve vzrostlých listnatých i jehličnatých stromů. Na pozemcích není viditelný žádný způsob rozlišení mezi pozemkem parc. č. Anonymizováno a pozemky ve vlastnictví žalobců.

13. Ze svědecké výpovědi jméno FO, matky žalobců a), b), a vlastnice pozemků do roku Anonymizováno bylo prokázáno, že pozemky v jméno FO koupila s manželem v roce Anonymizováno od manželů jméno FO. V té době byly pozemky obehnané dřevěným plotem, který v průběhu let hnil. Ve stejných hranicích proto postavili nové oplocení z pletiva. jméno FO jméno FO se jim nikdy nezmínili o tom, že by nějaká část oploceného pozemku nebyla jejich. Pozemky začali užívat ve stejném rozsahu, jako předchozí vlastníci. Po celou dobu, co užívali pozemky v jméno FO, si nikdo nenárokoval spornou část. V polovině 80. let postavili na pozemku, o který se nyní vede spor, kůlnu. Pozemky po celou dobu užívala k rekreačním účelům společně se svým manželem, sestrou jméno FO a jejím manželem, a o vše se také společně starali. Když společně s manželem darovali svůj podíl na pozemcích synům [žalobcům a) a b)], domnívala se, že jim darují všechny pozemky, co jsou za plotem. Vyjádřila se také k fotografiím, které soudu předložili žalobci. K fotografii na č. l. 3 a 4 spisu svědkyně uvedla, že je na ní zachycen stav krátce poté, co se stala spoluvlastnicí pozemků. K fotografiím na č. l. 5 sdělila, že byly pořízeny ve 2. polovině 80. let a je na nich již zachycen nový plot, který postavili v místě původního dřevěného. K horní fotografii na č. l. 5 p. v. svědkyně poznamenala, že je na ní již zachycena kůlna, která na pozemku stojí do současnosti. Soud nezaznamenal žádné projevy naznačující, že by svědkyně měla uvádět nepravdivá nebo úmyslně zkreslená tvrzení. Její výpověď, která koresponduje s předloženými listinnými důkazy, proto hodnotí soud jako věrohodnou.

14. Z výpovědi žalobce a) vzal soud za prokázané, že na pozemky v jméno FO jezdil se svými rodiči od raného dětství. Dřevěný plot pak nahrazovali pletivovým plotem ve stejné linii, který je okolo pozemků do současnosti. Spoluvlastníkem pozemků se stal v roce Anonymizováno, kdy mu darovali rodiče polovinu svého podílu, což bylo podpořeno shora uvedenou darovací smlouvou. Na pozemku se o víkendech setkávali s širší rodinou. Kromě plotu v průběhu let zrekonstruovali i chalupu, která tam stojí dodnes. Nikdy neměl důvod domnívat se, že mají oploceno více, než jim náleží. Někdy poté, co se stal vlastníkem pozemků, mu volal bratranec žalobce c) s tím, že proběhlo zaměřování pozemků a hranice je jinde.

15. Z výpovědi žalobce b) bylo prokázáno, že počátkem 80. let došlo k výměně původního dřevěného plotu za nový drátěný, který stavěli na stejném místě. Na pozemek jezdili s rodiči přibližně každý druhý víkend a starali se o zahradu. O tom, že hranice pozemku nesouhlasí, se dozvěděl přibližně před pěti lety, předtím si toho nebyl vědom.

16. Z účastnické výpovědi žalobce c), bylo prokázáno, že jeho rodiče se stali spoluvlastníky pozemku, když mu bylo asi 15 let. Pamatoval si na původní dřevěné oplocení a na jeho výměnu, kdy musel za trest kopat díry na nové sloupky. Ty se umisťovaly ve stejné linii, jako bylo původní dřevěné oplocení. Plot se měnil okolo poloviny 80. let minulého století. Už v roce Anonymizováno došlo k výměně plotu směrem k silnici (tzn. před domem), který se také stavěl v místech původního dřevěného oplocení. Ke kácení stromů na pozemku uvedl, že mu hajný řekl, že stromy jsou napadené kůrovcem a poté mu pomohl s jejich poražením. Byly to smrky staré asi 30 let, které někdy v minulosti vysadili za plotem a které tvořily živý plot. Když poprvé přijeli zaměstnanci katastrálního úřadu, tak z toho, co mu říkali nepochopil, že by měl mít oploceno více, než je jeho. Myslel si, že je v katastru nemovitostí špatně zakreslená hranice pozemku.

17. Soud si je vědom, že se jednalo o účastnické výslechy, nicméně výpovědi žalobců působily autenticky a přesvědčivě. Soud v nich neshledal žádné logické rozpory, naopak výpovědi účastníků korespondují s dalšími důkazy. Soud je proto hodnotil jako věrohodné.

18. Z provedeného dokazování soud učinil závěr, že rodiče žalobců, manželé jméno FO a manželé jméno FO, se v roce Anonymizováno stali vlastníky pozemků parc. č. St. Anonymizováno, parc. č. St. Anonymizováno a parc. č. hodnota, parc. č. hodnota, parc. č. Anonymizováno a (původního) parc. č. Anonymizováno v katastrálním území adresa. Tyto pozemky a podstatnou část pozemku parc. č. Anonymizováno ve vlastnictví žalované, vymezenou geometrickým plánem tituly před jménem jméno FO s novým parc. č. Anonymizováno, předchozí vlastníci, tj. manželé jméno FO oplotili dřevěným plotem. Ten rodiče žalobců v polovině 80. letech minulého století nahradili současným oplocením, které se nachází v místě původního oplocení. Žalobce c) se stal vlastníkem podílu v rozsahu ideální 1/8 pozemků po smrti své matky na základě usnesení Obvodního soudu pro adresa č. j. Anonymizováno které nabylo právní moci dne datum. Další podíl ve výši 1/4 na pozemcích v jméno FO nabyl po smrti otce na základě usnesení Obvodního soudu pro adresa č. j. Anonymizováno ze dne datum s právní mocí ke dni datum a na základě kupní smlouvy, kterou uzavřel se svou sestrou dne datum nabyl do vlastnictví podíl ve výši 1/8, právní účinky vkladu ke dni datum. jméno FO jméno FO darovali svůj podíl na pozemcích žalobcům a), b) darovací smlouvou z datum, právní účinky vkladu do katastru nemovitostí nastaly ke dni datum (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí).

19. Provedené místní šetření zcela vyvrátilo tvrzení žalované o tom, že hranice mezi pozemky žalobců a pozemky žalované (parc. č. Anonymizováno) byla vymezena rozsahem lesního porostu. Bylo zjištěno, že na pozemku ve vlastnictví žalované parc. č. Anonymizováno jsou vysazeny různé okrasné dřeviny, a také se na něm (minimálně z větší části) nachází kůlna. Tu přitom vybudovali rodiče žalobců již někdy v průběhu 80. let minulého století, jak prokázáno svědeckou výpovědí jméno FO a účastnickými výpověďmi žalobců. Na fotografiích je také zachyceno mnoho vzrostlých stromů, které se nachází na lesním pozemku parc. č. Anonymizováno Mezi ním a pozemky žalobců se nachází sporný pozemek ve vlastnictví žalované. Větve z těchto stromů přitom značně zasahují do vzdušného prostoru nad pozemkem žalované, a některé z nich sahají až nad pozemky ve vlastnictví žalobců. O stromech je obecně známo, že jejich koruna je výrazně širší, než bývá kmen. Z logiky věci proto skutečnost, že se nad nějakým pozemkem nacházejí větve stromů, nemusí znamenat, že právě na něm jsou také stromy vysazeny. Soud proto po seznámení se stavem v místě obranu žalované neshledal důvodnou.

20. Soud zvláště po místním šetření, kdy nabyl jasnou představu o místních poměrech, uzavřel, že tak jak pozemky jsou zaploceny, tj. včetně geometrickým plánem nově vytyčeného pozemku Anonymizováno, byly užívány již mnoho let před tím, než je nabyly do podílového spoluvlastnictví žalobci, a to jejich rodiči. Z provedeného dokazování soud uzavřel, že všichni žalobci užívali i nově vytyčený pozemek parc. č. Anonymizováno od dětství, kdy tam jezdili se svými rodiči, o pozemky pečovali, což bylo doloženo i dobovými fotografiemi. Nejméně žalobce c) se pak osobně podílel v polovině 80. let minulého století na stavbě nového plotu, který byl budován v místech původního dřevěného. Rozhodně mu proto nelze klást k tíži, že se v roce Anonymizováno, kdy mu právní předchůdci darovali část pozemku parc. č. Anonymizováno nezabýval blíže otázkou poměrů stran stavby na pozemku parc. č. St. Anonymizováno s hranicí pozemků v geometrickém plánu, který byl součástí darovací smlouvy. Neměl tehdy totiž žádný důvod, jakkoliv pochybovat o hranicích pozemků, a nelze po něm objektivně požadovat, aby se velmi podrobně seznamoval s geometrickým plánem, navíc ohledně pozemku, který vůbec nebyl předmětem darovací smlouvy. Obranu žalované proto soud i v tomto směru shledal lichou. Žalobci, jak shodně vypověděli, již od dětství jezdili na předmětné pozemky, které byly zaploceny neměnným způsobem, a jak vypověděla svědkyně jméno FO, takto zaplocené pozemky koupili v roce Anonymizováno od manželů jméno FO. Žalobci a), b) v době, kdy nabyli od svých rodičů na základě darovací smlouvy ze dne datum s právními účinky zápisu k datum podíl na nemovitostech každý ve výši ¼) a žalobce c) v době, kdy nabyl podíl k nemovitostem ve výši ¼ po otci na základě dědického usnesení, po matce podíl ve výši 1/8 na základě dědického usnesení a ve výši 1/8 na základě kupní smlouvy ze dne datum s právními účinky vkladu práva ke dni datum, byli v dobré víře, že takto nabývají vlastnické právo i k zaplocené části pozemku parc. č. Anonymizováno ve vlastnictví žalované. Navíc nelze přehlédnout, že jejich rodiče v roce Anonymizováno, kdy nabyli vlastnické právo k pozemkům na základě kupní smlouvy, byli v dobré víře, za nabývají do vlastnictví to, co je oplocené, tj. i část pozemku Anonymizováno ve vlastnictví žalované. Rovněž dlouhá léta zaplocená a žalobci a jejich předchůdci užívaná a obhospodařovaná část pozemku Anonymizováno nově označená Anonymizováno na níž si žalovaná nečinila nikdy žádné vlastnické nároky, nestarala se o ni, neobhospodařovala ji, pokojně tuto část svého pozemku nechala v užívání žalobců a jejich rodičů, vedla soud k závěru o dobré víře žalobců, že darovací smlouvou - žalobci a), b), dědickými usneseními a kupní smlouvou -žalobce c) nabyli do podílového spoluvlastnictví i část pozemku ve vlastnictví žalované. O oprávněné držbě svědčí rovněž výměra pozemku Anonymizováno (Anonymizováno m2) a pozemků, které žalobci nabyli výše uvedeným způsobem od svých rodičů, zapsaných na LV č. hodnota (Anonymizováno m2), kdy poměr výměry drženého pozemku ku výměře skutečně nabytých pozemků činí 10,82 %, jakož i to, že všechny pozemky tvořily jeden funkční, zaplocený celek užívaný v těchto hranicích dlouhodobě. Z objektivního hlediska nebyl důvod pochybovat, že to, co od roku Anonymizováno rodiče žalobců užívali a následně darovali, či bylo zděděno, je to, co rodina měla zaplocené. Zde nebylo na místě, aby osoba, která se ujala držby (tj. žalobci), přeměřovala výměru či požadovala vytyčení hranice (zde lze odkázat na rozhodnutí nejvyššího soud sp. zn. 22 Cdo 3079/2014).

21. Žalobci se domáhali ustanovení § 1095 o. z., tedy institutu mimořádného vydržení, který byl zaveden až s účinností zákona č. 89/2012 Sb., tedy s účinností od 1. 1. 2024. Podle tohoto zákonného ustanovení platí, že uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl. K tomuto ustanovení je třeba vztáhnout § 3066 uvedeného zákona, podle něhož, do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o movitou věc, a pěti let, jde-li o věc nemovitou. Ve světle uvedených zákonných ustanovení podmínkami mimořádného vydržení jsou poctivá držba a čas dvojnásob dlouhý než pro situaci řádného vydržení, to je u nemovitých věcí 20 let, když vydržecí doba by neskončila dříve než uplynutím pěti let ode dne nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., to je dříve než 1. 1. 2019. V této souvislosti je však třeba uvést, že jsou-li prokázány podmínky pro řádné vydržení, není třeba uvažovat o aplikaci institutu mimořádného vydržení dle § 1095 o. z. platného a účinného od 1. 1. 2014. Takováto situace nastala u žalobce c), o čemž byli účastníci na jednání soudu spraveni. Rovněž byli seznámeni s tím, aby rozhodnutí soudu bylo předvídatelné, že pro mimořádné vydržení nebyly u žalobců a) b) splněny podmínky, neboť jejich právní předchůdci – rodiče sami nabyli vlastnické právo ke spoluvlastnickému podílu o velikosti ½ k předmětnému pozemku vydržením. V tomto směru soud vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3387/2021.

22. Podle § 1089 odst. 1 o. z., drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví. Podle § 1089 odst. 2 o. z. nebrání nepoctivost předchůdce poctivému nástupci, aby počal vydržení dnem, kdy nabyl držby.

23. Podle § 1090 odst. 1 o. z. se k vydržení vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou. Podle § 1090 odst. 2 o. z. Nabyl-li zůstavitel nepravou držbu, nemůže vlastnické právo vydržet ani jeho dědic, i kdyby držel poctivě. To platí obdobně i pro všeobecného právního nástupce právnické osoby.

24. Podle § 1091 odst. 2 o. z. je k vydržení vlastnického práva k nemovité věci potřebná nepřerušená držba trvající deset let. Podle § 1092 o. z. se do vydržecí doby ve prospěch vydržitele započte i doba řádné a poctivé držby jeho předchůdce. Podle § 1093 se držba se přeruší, nevykonával-li ji držitel v průběhu vydržecí doby déle než jeden rok.

25. Podle § 1095 o. z., uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

26. Podle § 3066 o. z. se do doby stanovené v § 1095 započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

27. Podle § 1096 odst. 1 o. z., nabyl-li někdo poctivě držbu od poctivého držitele, jehož držba se zakládá na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva (§ 1090 odst. 1), započítává se mu vydržecí doba jeho předchůdce. Podle § 1096 odst. 2 o. z. se při mimořádném vydržení nástupci započte vydržecí doba poctivého předchůdce bez dalšího.

28. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2022, sp. zn. 22 Cdo 3387/2021, upřesňuje, že: „V § 1091 až 1094 o. z. je upravena vydržecí doba potřebná k řádnému vydržení; na mimořádné vydržení se tato ustanovení nepoužijí. Ustanovení § 1096 a násl. se týkají jak vydržení řádného, tak vydržení mimořádného.“

29. Podle § 3036 o. z. se podle dosavadních právních předpisů až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

30. Podle § 134 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“) se oprávněný držitel stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Podle § 134 odst. 2 o. z. takto nelze nabýt vlastnictví k věcem, které nemohou být předmětem vlastnictví, nebo k věcem, které mohou být jen ve vlastnictví státu nebo zákonem určených právnických osob (§ 125). Podle § 134 odst. 3 o. z. se do doby podle odstavce 1 započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce. Podle § 134 odst. 4 o. z. se pro počátek a trvání doby podle odstavce 1 se použijí přiměřeně ustanovení o běhu promlčecí doby.

31. Zatímco obč. zák. mimořádné vydržení neupravoval, podmínky pro řádné vydržení stanovil obč. zák. obdobně, jako jsou nyní upravené v o. z. Jinými slovy řečeno, pokud vydržecí doba pro řádné vydržení začala plynout za účinnosti obč. zák., s ohledem na § 3036 o. z. se situace posoudí podle staré právní úpravy (tzn. podle obč. zák.). Naproti tomu, má-li někdo nabýt vlastnické právo z titulu mimořádného vydržení, uplatní se úprava v § 1095 o. z., s ohledem na absenci jejího ekvivalentu za účinnosti obč. zák.

32. Ačkoliv by se mohlo ze zákonné úpravy zdát, že do doby řádného vydržení (§ 1092 o. z., a duplicitně též § 1096 odst. 1 o. z.) i mimořádného vydržení (§ 1096 odst. 2 o. z.) se započítává vydržecí doba jeho předchůdce za všech okolností, není tomu tak. Z judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že započtení vydržecí doby předchůdce připadá v úvahu pouze tehdy, pokud právní předchůdce žalobce sám nemovitou věc nevydržel a nestal se tak jejím vlastníkem. Tento závěr přitom Nejvyšší soud nezaujal až v důsledku rekodifikace soukromého práva, objevoval se již dříve. V rozsudku ze dne 31. 8. 2011, sp. zn. 22 Cdo 821/2010 Nejvyšší soud zdůraznil, že: „Nabyl-li někdo na základě převodní smlouvy vlastnictví k určitému řádně označenému pozemku, nemůže si při uplatňování vydržení pozemku sousedního započítat dobu, po kterou jej měl v držbě jeho právní předchůdce, jestliže již ten sousední pozemek vydržel.“ Tento závěr se uplatní i za současné právní úpravy. V již zmíněné věci sp. zn. 22 Cdo 3387/2021 Nejvyšší soud konstatoval, že: „(…) do vydržecí doby jak pro řádné, tak mimořádné vydržení (§ 1092 o. z., § 1096 o. z.) se ve prospěch vydržitele započte i doba držby jeho předchůdce jen pokud předchůdce sám nesplnil podmínky vydržení, a nestal se tak vlastníkem věci.“

33. Z provedeného dokazování soud učinil spolehlivý závěr o tom, že právní předchůdci žalobců, manželé jméno FO a manželé jméno FO, se stali vlastníky pozemků v jméno FO v roce Anonymizováno. K jejich pozemkům, které nabyli kupní smlouvou od manželů jméno FO byl již těmito předchozími vlastníky připlocen pozemek parc. č. Anonymizováno (tzn. podstatná část pozemku parc. č. Anonymizováno. jméno FO jméno FO a jméno FO začali pozemky užívat ve stejném rozsahu jako předchozí vlastníci. Neměli žádný důvod domnívat se, že užívají i část pozemku, který není v jejich vlastnictví. Pozemky nabyli oplocené od předchozího vlastníka na základě kupní smlouvy a právem se domnívali, že co je zaplocené je jejich. V průběhu let se totiž nevyskytly žádné náznaky, že by úzká část oploceného pozemku na severozápadní straně měla být ve vlastnictví jiné osoby. Nikdo si žádné nároky na pozemek parc. č. Anonymizováno nečinil. Pozemek parc. č. Anonymizováno společně s pozemky v jejich vlastnictví užívali k rekreaci několikrát do měsíce po celý rok, a to od roku Anonymizováno (o tom pojednáno blíže již shora).

34. Z komentáře k obč. zák. (Švestka, J.; Spáčil, J.; Škárová, M.; Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník I, II. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 773 – 779) vyplývá, že: „Vydržení tak hojí zejména vady nebo nedostatek nabývacího titulu; v případě že smlouva je neplatná pro vadu, o které nabyvatel nemohl při zachování obvyklé opatrnosti vědět, anebo tu výjimečně titul vůbec není a nabyvatel je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že tu titul je, stane se nabyvatel věci jejím oprávněným držitelem a při splnění dalších podmínek ji vydrží.“ To je právě případ manželů jméno FO a jméno FO, kteří nabývací titul k pozemku parc. č. Anonymizováno neměli, na rozdíl od ostatních pozemků v jméno FO, které řádně nabyli na základě kupní smlouvy v roce Anonymizováno. Pozemek (resp. nemovitá věc) se stal po novele obč. zák., provedené zákonem č. 509/1991 Sb., která byla účinná od datum, bez dalších omezení věcí, k níž je možné vydržet vlastnické právo. Za určitých podmínek bylo možné vydržet vlastnické právo i k nemovité věci již od první poloviny 80. let, to však pro právní posouzení této věci není významné. Nejpozději od data datum začala plynout desetiletá doba, potřebná pro vydržení vlastnického práva, která nebyla nijak přerušena. A činila 10 let. jméno FO jméno FO i jméno FO přitom přistupovali po celou dobu k pozemku parc. č. Anonymizováno jako jeho oprávnění držitelé ve smyslu § 130 odst. 1 obč. zák. Nejpozději ke dni datum tak manželé jméno FO i jméno FO nabyli vlastnické právo k pozemku parc. č. Anonymizováno vydržením. Což ostatně sama žalovaná potvrdila.

35. jméno FO jméno FO sami nabyli k ideální ½ pozemku parc. č. Anonymizováno vlastnické právo vydržením. V roce Anonymizováno se rozhodli darovat své pozemky v jméno FO synům – žalobcům a), b). Uzavřená darovací smlouva se o darování pozemku parc. č. Anonymizováno (nebo části pozemku parc. č. AnonymizovánoAnonymizováno nezmiňuje. Rodiče jim tedy zmíněný pozemek nedarovali a v současnosti jsou stále jeho faktickými vlastníky v důsledku vydržení vlastnického práva. Žalobci a), b) sami zjevně nesplňují podmínky pro řádné ani mimořádné vydržení, neboť pozemky v jméno FO dosud nevlastní potřebných 10 let. S ohledem na výše citovanou judikaturu Nejvyššího soudu není možné v jejich případě započítat do doby potřebné pro vydržení vlastnického práva dobu, po kterou pozemek parc. č. Anonymizováno užívali jejich rodiče, protože ti k němu v minulosti sami nabyli vlastnické právo vydržením. Soudu proto nezbylo, než žalobu vůči žalobcům a), b) výroky II. a III. tohoto rozsudku zamítnout, když žalobce o svém názoru na věc předem spravil.

36. Vlastnické právo k ideální ½ pozemku parc. č. Anonymizováno nabyli vydržením nejpozději dne datum také rodiče žalobce c), což však není pro právní posouzení této věci podstatné, za situace, kdy žalobce c) sám řádně vydržel a dobu jeho právních předchůdců není třeba započítat. Žalobce c) totiž od datum sám vlastní ideální 1/2 pozemků v jméno FO (a již v roce Anonymizováno se po smrti své matky stal vlastníkem podílu na pozemcích v rozsahu ideální 1/4, v roce Anonymizováno po otci v rozsahu 1/8 a koupil od své sestry podíl o velikosti 1/8 v roce Anonymizováno). Pozemky v jméno FO užíval bez přerušení od dětství, kdy jeho rodiče byli spoluvlastníky ideální 1/2 pozemků. Hranice pozemků přitom byla již manželi jméno FO vytyčena plotem, v mezích, ve kterých se užívání pozemků ujali jeho rodiče a později po jejich smrti on sám. Soud v jeho případě neshledal, že by od datum po dobu následujících 10 let mohl mít povědomí o tom, že je zaplocen i pozemek parc. č. Anonymizováno ve vlastnictví žalované. V průběhu této doby tedy nedošlo k žádnému přerušení vydržecí doby a žalobce c) i k pozemku parc. č. Anonymizováno přistupoval v dobré víře, že je jeho vlastníkem, pečoval o něj, udržoval, žalovaná si na pozemek žádné nároky nečinila. Žalobce c) v dobré víře, že je vlastníkem se chopil držby zaploceného pozemku v rozsahu vymezeném geometrickým plánem tituly před jménem jméno FO, jenž je nedílnou součástí tohoto rozsudku, tj. v rozsahu nově vytyčeného pozemku p. č. Anonymizováno, přičemž tato dobrá víra byla dána se zřetelem ke všem okolnostem věci popsaných již výše. Soud proto uzavřel, že žalobce c) je oprávněným držitelem, tak jak jej vymezuje § 130 odst. 1 o. z. platného a účinného do datum za užití § 3036 o. z. platného a účinného od datum. Žalovaná tím, že po uvedenou dobu nevykonávala své vlastnické právo, se vystavila možnému riziku vydržení vlastnického práva žalobcem c), což se stalo. adresa víra byla u žalobce c) narušena prokazatelně až datum, kdy podepsal souhlas se zjištěným průběhem a označením hranic v terénu, jak prokázáno soupisem nemovitostí č. hodnota (listinný důkaz na č. l. 77 p. v. – 49 p. v. spisu), což bylo poté, co vlastnické právo k danému pozemku vydržel.

37. Z provedeného dokazování plyne, že žalobce c) byl po dobu více než 10 let v dobré víře, že užívá pozemek, k němuž má vlastnické právo (resp. jehož je spoluvlastníkem). Proto soud výrokem I. tohoto rozsudku určil, že žalobce c) je spoluvlastníkem ideální ½ pozemku parc. č. Anonymizováno v k. ú. adresa vymezeném GP, jež je nedílnou součástí rozsudku. S ohledem na zamítnutí žaloby ve vztahu k žalobci a) i b) zůstává žalovaná spoluvlastníkem ideální poloviny pozemku parc. č. Anonymizováno.

38. Soud zamítl k důkazu navržený geometrický plán na č. l. 29-29 p. v. spisu, neboť pro danou věc neměl žádnou relevanci. Tímto GP byla totiž oddělena část o výměře Anonymizováno m2 z pozemku parc. č. Anonymizováno, které nadále zůstalo parcelní číslo Anonymizováno(a k níž se žalobci domáhali určení vlastnického práva) a zbytek o výměře Anonymizováno m2 dostal parcelní číslo Anonymizováno, k němuž by však nikomu vlastnické právo nesvědčilo. Takovýto požadavek byl nesouladný s § 36 odst. 6 vyhlášky č. 357/2013 Sb., soud proto o této skutečnosti žalobce spravil přípisem ze dne datum a vyzval je k úpravě petitu a předložení správného geometrického plánu. Na výzvu bylo žalobci reagováno předložením GP specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku a podáním ze dne datum obsahujícím změnu žalobního petitu. Soud usnesením ze dne datum změnu žalobního petitu připustil.

39. Žalovaná navrhovala výslech svědků tituly před jménem jméno FO, ředitelky právnická osoba – odloučeného pracoviště adresa, který v minulosti pracoval na Katastrálním úřadu v Anonymizováno. Dotyční se měli vyjádřit ke komunikaci s žalobcem c), z provedeného dokazování však nevyplývá, že dotyční s ním měli komunikovat nejdříve datum, což není pro právní posouzení věci podstatné (viz shora).

40. O nákladech účastníků bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Podle tohoto zákonného ustanovení účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V této souvislosti je třeba uvést, že každý z žalobců mohl podat žalobu nezávisle na ostatních, a proto soud jednotlivě u každého z nich zkoumal, zda ve sporu s žalovanou uspěl či nikoli. Žalobce c) byl ve věci plně procesně úspěšný, soud mu proto přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení vůči žalované výrok IV. rozsudku. Náklady řízení žalobce c) jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši částka, odměnou za zastupování advokátem ve výši částka za jeden úkon právní služby dle § 9 odst. 4, písm. b) ( když ve sporu nebyla ani okrajově řešena hodnota pozemku p. č. Anonymizováno), § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění platném a účinném do datum a to za 2 úkony právní služby – příprava převzetí zastoupení, podaná žaloba, když k těmto úkonů je nutné připočítat režijní paušál ve výši částka (2 x Anonymizováno) dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky. Náklady dále tvoří odměna advokáta ve výši částka za účast na místním šetření dne datum, jež byla takto žalobcem žádána dle § 11 odst. 2, 3 uvedené vyhlášky, odměna ve výši částka za jeden úkon právní služby dle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění platném a účinném od datum a to za 3 úkony právní služby – účast na 3 soudních jednání dne Anonymizováno., Anonymizováno., datum. K těmto úkonům je nutné připočítat vždy režijní paušál ve výši částka (3 x Anonymizováno) dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění platném a účinném od datum. Za cesty právního zástupce žalobce c) k soudním jednáním přísluší náhrada cestovních výdajů ve výši 3 x částka dle § 13 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění platném a účinném od datum, a dle § 157, § 158 zákona č. 267/2006 Sb. a vyhlášky č. 475/2024 Sb., při ujetí 3 x Anonymizováno km na trase ze sídla advokátní kanceláře k jednání a zpět, při průměrné spotřebě pohonné hmoty dle předloženého technického průkazu, ceně pohonné hmoty částka za 1 l, základní sazbě částka na ujetý kilometr. Náhrada cestovních výdajů vynaložených na místní šetření pak dle shodných zákonných ustanovení činí částka při ujetí Anonymizováno km. Za čas strávený na uvedených cestách přísluší náhrada ve výši částka (8 x částka) dle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění platném a účinném od datum. Součet výše uvedených položek činí částka. Při úvaze o lhůtě splatnost soud vycházel z § 160 odst.1 část věty za středníkem o. s. ř. a umožnil žalované přiměřeně prodlouženou lhůtu splatnosti v souladu s jejím požadavkem, kdy není v jejích technických možnost plnit ve lhůtě 3 dnů. Soud má zároveň za to, že tato lhůta nezasáhne razantně do majetkové sféry žalobce c).

41. Žalobci a) a b) byli ve sporu neúspěšní, žalovaná má proto vůči nim právo na plnou náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení žalované jsou tvořeny 5 úkony po částka dle § 2 odst. 3, § 1 odst. 3 písm. a), c) vyhlášky č. 254/2015 Sb. za užití § 151 odst. 3 o. s. ř. a to za písemné vyjádření ve věci, účast na 3 jednání, na jednom místním šetření, jak žalovanou požadováno. Součet činí částka, když tuto částku je třeba vydělit počtem žalobců, neboť žalobce c) byl ve sporu úspěšný a jemu naopak žalovaná je povinna zaplatit náklady řízení. Proto byl každý z neúspěšných žalobců zavázán zaplatit žalované částka, jak z výroku rozsudku V. je patrno. Při úvaze o lhůtě splatnosti soud vycházel z § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku.

42. Jak bylo výše uvedeno, každý z žalobců mohl podat samostatně žalobu na určení vlastnického práva k danému pozemku, proto každého z nich stíhala povinnost k zaplacení soudního poplatku z žaloby ve výši částka dle položky č. 4 bod 3 Sazebníku poplatků. Na straně žalobců tak nevznikla solidární poplatková povinnost, která vzniká jen tehdy, mají-li postavení nerozlučných společníků (§ 91 odst. 2 o. s. ř.). Zde se jednalo o společenství samostatné (§ 91 odst.1 o. s. ř.), proto každý z žalobců platí poplatek v zásadě samostatně, byť z dikce § 2 odst. 8 zákona č. 549/1991 Sb. toto zřetelně nevyplývá. V této souvislosti lze zmínit rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2376/2020 ze dne datum. Soud proto uložil oběma neúspěšným žalobcům zaplatit soudní poplatek ve výši částka, jak z výroku rozsudku pod bodem VI., VII. je patrno.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Okresnímu soudu v Klatovech, o odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).