OSKT 9 C 288/2025-58

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Leitgebovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 45 056,05 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 45 056,05 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 45 056,05 Kč od 16. 7. 2025 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku v částce 451 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky 45 056,05 Kč s příslušenstvím. K uplatněnému právu uvedla, že žalovaný uzavřel se společností Anonymizováno, (dříve Anonymizováno.) IČO Anonymizováno (dále též „právní předchůdkyně žalobkyně“), smlouvu o revolvingovém úvěru dne datum na základě které žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 45 056,05 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději dne 15. 7. 2025. Žalobkyně pohledávku nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum, mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní. Krom dlužné částky požadovala žalobkyně rovněž zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky od 16. 7. 2025 do zaplacení ve výši 11,5 % ročně.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud ve věci nařídil na den datum jednání, ze kterého se žalobkyně řádně a včas omluvila, žalovaný se na jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto postupoval ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal v nepřítomnosti obou účastníků, když přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Soud se nejprve zabýval aktivní legitimací žalobkyně, když smluvní stranou smlouvy se žalovaným měla být společnost Anonymizováno (dříve Anonymizováno), která jako postupitel měla uzavřít s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, která předvídá postoupení pohledávky za žalovaným.

5. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami, přičemž dále je uvedeno i to, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr.

6. S ohledem na závěr o nedostatku aktivní legitimace žalobkyně, který bude podrobně rozebrán dále, pak soud nečiní pro věc žádná relevantní skutková zjištění z dalšího provedeného dokazování.

7. Žalobkyně jako postupník a společnost Anonymizováno. jako postupitel uzavřeli dne datum Smlouvu na opakovaném postoupení pohledávek, v níž postupitel prohlásil, že je mj. vlastníkem nesplácených spotřebitelských úvěrů po lhůtě splatnosti delší než 90 dnů (dále jen „Pohledávky“) s celkovou jmenovitou hodnotou ke dni každému datu uzávěrky, jak je uvedeno v datových souborech (jak je definováno níže). Postupitel souhlasil s tím, že bude postupně prodávat pohledávky postupníkovi a postupník souhlasil s tím, že takové pohledávky nakoupí za podmínek stanovených v této smlouvě. Nákup určitých pohledávek může postupitel požadovat jednou za měsíc poskytnutím kupujícímu datový soubor obsahujících podrobnosti o dotyčných pohledávkách. Postupitel je povinen bez zbytečného dokladu po obdržení datového souboru od postupitele neprodleně informovat postupitele o tom, zda některá z pohledávek ve výše uvedeném datovém souboru byla postupníkem odmítnuta; za předpokladu, že jakékoliv odmítnutí musí být doloženo platným důvodem dohodnutým ve smlouvě. Všechny pohledávky, které nebyly v této lhůtě zamítnuty, se považují za přijaté k tomuto datu, pokud nebyly přijaty dříve. V den, kdy postupník akceptuje a uhradí pohledávky v datovém souboru (dále jen „datum postoupení“) jsou pohledávky předány a převedeny na postupníka podle smlouvy. Postupitel poté, nejpozději do 15 pracovních dnů po skončení každého kalendářního měsíce poskytne postupníkovi listinu o převodu, která je formulována podle vzoru připojeného k této smlouvě jako příloha A, jako důkaz o převodu a postoupení nároků postupníka během předchozího kalendářního měsíce.

8. Příloha A pak konkretizuje listinu o převodu tak, že Anonymizováno. s konkretizací jeho označení (dále jen „postupitel“) převedl a postoupil níže uvedené nesplácené pohledávky v České republice (dále jen „pohledávky“) se jmenovitou hodnotou, jak je uvedeno níže, na základě smlouvy o opakovaném převodu pohledávek uzavřené mezi stranami na žalobkyni konkretizovanou označením (dále jen „postupník). Dále měla listina obsahovat doložku: „V [datum přiřazení] převedl postupitel a postoupil [počet pohledávek] v celkové jmenovité hodnotě [nominální hodnota] Kč, jak je uvedeno v datovém souboru [název datového souboru]. Seznam pohledávek je připojen k této listině o převodu.“ (viz citovaná smlouva).

9. Dodatkem č. hodnota ze dne datum ke smlouvě o pokračující koupi pohledávek ze dne datum žalobkyně jako kupující a Anonymizováno. jako prodávající se dohodly, že po skončení platnosti smlouvy, tedy datum, bude smlouva prodloužena o dalších 24 měsíců, tedy do datum. Po uplynutí této doby bude Smlouva automaticky obnovena na další období 24 měsíců, pokud nebude předem písemně oznámeno, jak je uvedeno v článku 7.9 smlouvy (viz dodatek).

10. Listinou datovanou datum subjekt označený jako Anonymizováno (dříve Anonymizováno.), aniž by tato listina byla podepsána osobou oprávněnou jednat, v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku, v platném znění, oznámil žalovanému, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla níže specifikovaná pohledávka věřitele Anonymizováno., za žalovaným v celkové výši 45 056,05 Kč, postoupena žalobkyni. Pohledávka ve shora uvedené výši vznikla z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy číslo Anonymizováno (pohledávka se skládá z neuhrazené jistiny, poplatku za zápůjčku, smluvní pokuty, úroku z prodlení, a účelně vynaložených nákladů na vymáhání) (viz oznámení).

11. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

12. Nejprve se soud zabýval aktivní věcnou legitimací žalobkyně. Soud předesílá, že nelze uplatnit judikatorní závěry, které se vytvořily k úpravě postoupení pohledávky dle § 524 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, podle níž k závěru o aktivní věcné legitimaci postupníka postačuje prokázání notifikace dlužníka postupitelem (např. nález Ústavního soudu ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. I. ÚS 2276/08), neboť právní úprava doznala v tomto ohledu určité změny. Aktivní věcná legitimace založená postoupením pohledávky je odvislá od platné smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi postupitelem a postupníkem. Aby však tato smlouva nabyla účinků vůči dlužníkovi, je nezbytné, aby postoupení pohledávky bylo dlužníku oznámeno postupitelem nebo prokázáno dlužníkem. Notifikace ze strany postupitele má pro dlužníka ten význam, že v důvěře ve správnost jeho oznámení má poskytnout plnění osobě odlišné od dlužníka (postupníkovi), který je rovněž oprávněn přijmout plnění; z této notifikace ovšem nelze ještě dovodit, že by byl postupník toliko na základě oznámení postupitele o postoupení pohledávky oprávněn vymáhat po dlužníkovi plnění bez ohledu na skutečnost, zdali smlouva o postoupení pohledávky byla řádně uzavřena a je platná, či nikoliv. Je tedy nezbytné odlišovat právo přijmout plnění s účinky i pro (původního) věřitele (postupitele) od práva vymáhat po dlužníkovi splnění práva (srovnej např. Horák, P. Následky neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky, Právní rozhledy, 23-24/2017, s. 810 a násl. či Handlar, J. in Pražák, Z., Fiala, J., Hadlar, J., a kol. Závazky z právních jednání podle občanského zákoníku: Komentář k § 1721–2893 podle stavu k 1. 4. 2017 ve znění zákona č. 460/2016 Sb. 1. vydání. Praha: Leges, 2017, Komentář k § 1882).

13. Žalobkyně svou aktivní věcnou legitimaci odvíjela od toho, že společnost Anonymizováno. (dříve Anonymizováno) postoupila žalobkyni pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum.

14. V řízení bylo prokázáno uzavření uvedené smlouvy o postoupení pohledávek včetně dodatku, kterým byla prodloužena platnost smlouvy na další období. Nebylo však prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla žalobkyni předloženou smlouvou postoupena.

15. Postupované pohledávky totiž ve smlouvě nijak konkretizovány nejsou, jsou vymezeny pouze obecně tak, že budou uvedeny v datovém souboru, který postupitel poskytne postupníkovi, který, pokud je neodmítne, akceptuje je a uhradí (čímž teprve budou pohledávky předány a převedeny na postupníka podle smlouvy), následně ve sjednané lhůtě předá postupníkovi listinu o převodu, která je formulována podle vzoru připojeného k této smlouvě jako příloha A, jako důkaz o převodu a postoupení nároků postupníka během předchozího kalendářního měsíce. Teprve v této listině pak podle jejího obsahového vymezení, které je popsáno v závěru o skutkovém stavu, měly být konkretizovány převáděné pohledávky, když k ní měl být připojen seznam pohledávek.

16. Žalobkyně nepředložila žádnou listinu o převodu pohledávek, která by obsahovala náležitosti vymezené shora. Žalobkyně předložila pouze elektronický dokument označený jako „Seznam Anonymizováno“ jehož obsahem je tabulka, v níž je mimo jiné uvedeno pořadové číslo, jméno a příjmení žalovaného, jeho rodné číslo, částka 45 056,05 a VS. Jedná o tabulku vytvořenou v textovém editoru bez jakékoliv identifikace, která by umožňovala její přiřazení ke konkrétní smlouvě či listině. Z obsahu této tabulky nelze dovodit, že by se jednalo o dokument splňující náležitosti shora citované přílohy A, tedy o vlastní listinu o převodu, ani že by se jednalo seznam pohledávek, který má být připojený ke konkrétní listině o převodu po realizovaném postoupení pohledávek, nadto není zřejmé, k jakému datu by takový seznam pohledávek byl vyhotoven, ani k jakému datu by pohledávky v němu uvedené měly být postoupeny, a na koho. Současně je nutno dodat, že ze strany žalobkyně nebylo doloženo ani zaplacení ceny ani doložení smlouvou požadovaného formuláře.

17. Není pak ani jasné, zda Anonymizováno změnila svůj název na Anonymizováno neboť k tomu nebylo doloženo ničeho.

18. Závěr o platném postoupení pohledávky pak nemůže vyplývat ani z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, neboť toto oznámení není podepsáno a nebylo doloženo ani jeho odeslání.

19. V řízení tedy nebylo prokázáno, že by žalobkyně postoupením nabyla žalovanou pohledávku vůči žalovanému, neboť z předložených listin tato skutečnost nevyplývá.

20. Nezbylo tedy než uzavřít, že uzavřít, že byť společnost Anonymizováno. jako postupitel a žalobkyně coby postupník uzavřely dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, nemohl soud považovat postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni za prokázané.

21. Tyto skutečnosti vyplynuly z dokazování provedeného u jednání konaného dne datum, kdy byly k důkazu přečteny všechny listiny, které žalobkyně soudu předložila. Žalobkyně se však tohoto jednání nezúčastnila, čímž se sama připravila o možnost být u jednání poučena o povinnosti doplnit v tomto směru svá tvrzení a k jejich prokázání učinit příslušný důkazní návrh.

22. K tomu, aby účastník v řízení dostál své povinnosti tvrzení, slouží poučení podle ustanovení § 118a odst. 1 o. s. ř., které je soud povinen poskytnout účastníku, příp. jeho zástupci, kterému účastník udělil procesní plnou moc (srov. § 32 odst. 3 o. s. ř.), vyjde-li v průběhu řízení najevo, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo je uvedl neúplně. Pouze tehdy, jestliže účastník ani přes řádné poučení podle ustanovení § 118a odst. 1 o. s. ř. neuvede všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, lze učinit závěr o tom, že účastník neunesl břemeno tvrzení. Rozsah povinnosti účastníka tvrdit skutečnosti významné pro rozhodnutí věci je určen skutkovou podstatou (hypotézou) hmotněprávní normy, jež má být podle úsudku soudu použita k právnímu posouzení žaloby. Hypotéza právní normy vymezuje okruh rozhodujících skutečností, které je každý z účastníků povinen tvrdit a následně prokázat. Na úplnost právně významných skutečností tvrzených v žalobě a ve vyjádření k ní je tudíž třeba usuzovat na základě předběžné právní kvalifikace skutkového děje (skutku), kterým žalobkyně odůvodňuje opodstatněnost svého nároku, a na základě skutkových okolností, na nichž žalovaná buduje obranu proti uplatněnému nároku. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007 ustanovení § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř., jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání.

23. O tato příslušná procesní poučení se žalobkyně sama připravila svou omluvenou neúčastí na jednání soudu dne datum.

24. Jestliže v řízení nebyla prokázána aktivní věcná legitimace žalobkyně k uplatnění žalobou požadovaných nároků u soudu, nezbylo, než žalobu v plném rozsahu zamítnout (odst. I. výroku).

25. Pouze ve stručnosti a nad rámec již uvedeného závěru o neprokázání aktivní věcné legitimace žalobkyně, soud konstatuje, že předložená Smlouva o úvěru, není žalovaným ani tvrzenou právní předchůdkyní žalobkyně podepsána a nelze tedy uzavřít, že by došlo k projevu vůle žalovaného, či žalobkyně směřujícímu k uzavření smlouvy, neboť toto nebylo prokázáno ani pomocí prostředků komunikace na dálku. Smlouva o spotřebitelském úvěru je závazkem, který je upraven samostatným právním předpisem, a to zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, kdy tento tzv. lex specialis přímo vyžaduje jisté náležitosti dle § 104 a násl. tohoto zákona, a to včetně písemné formy jak je stanoveno v § 104 zákona. Z předložené listiny nebylo nijak seznatelné, že by žalovaný, coby jednající, danou smlouvu podepsal ať už vlastnoručně, nebo že by jeho podpis byl nahrazen zastupitelným kódem tak, že by bylo patrné, že smlouva byla uzavřena prostředky umožňující komunikaci na dálku. Vzhledem k tomu, že podpis je dle § 561 odst. 1 o. z. nezbytnou náležitostí podmiňující platnost právního jednání, soud by shledal smlouvu neplatnou i z tohoto důvodu.

26. Přitom je nutno rovněž poznamenat, že žalovaný čerpal finanční prostředky ve výši 44 250 Kč, kdy dle smlouvy (i pokud by byla shledána za řádně podepsanou jejími stranami) žalovaný měl zaplatit krom vyčerpané částky zaplatit také úrok ve výši 146,949 % ročně. Ve smyslu § 1813 odst. 1 se však jedná o zneužívající ujednání. V tomto případě se jistě jedná o významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch spotřebitele (srov. rozsudky ve věcech sp. zn. 25 Co 112/2018, 25 Co 127/2018, 25 Co 292/2018 nebo sp. zn. 25 Co 293/2018). Soud by takovou smlouvu shledal za neplatnou z důvodu zjevného příčení se dobrým mravům dle § 580 odst. 1 o. z., kdy k neplatnosti přihlédne soud i bez návrhu dle § 588 o. z.

27. Žalobkyně se navíc k jednání soudu nedostavila, čímž se zcela zmařila možnost jejího poučení o procesních povinnostech, zejména o nutnosti doplnění skutkových tvrzení a předložení důkazních návrhů. Vzhledem k této procesní pasivitě a absenci součinnosti ze strany žalobkyně soud uzavírá, že žalobě by nebylo možné vyhovět ani z těchto dalších důvodů.

28. V řízení byl zcela úspěšný žalovaný, která tedy má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalovaný však náhradu nákladů řízení nepožadoval, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).

29. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz a v řízení bylo pokračováno, stanovil soud ve výroku III., že žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši 451 Kč dle položky 2 bod 2 ve spojení s položkou 1 bod 1 písm. b) sazebníku poplatků zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

30. V případě splnění povinností postupoval soud dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., a určil zákonem předvídanou lhůtu tří dnů, neboť nebyl zjištěn důvod pro určení lhůty jiné.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.