OSKV 15 C 381/2019-76

Soud:
Okresní soud v Karlových Varech
Spisová značka:
15 C 381/2019-76
Datum rozhodnutí:
2021-04-15
ECLI:
ECLI:CZ:OSKV:2021:15.C.381.2019.1

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní Mgr Kateřinou Hendrichovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ zastoupené: ⟪LB:lb_005⟫ matkou: jméno příjmení, datum narození, trvale hlášena na adrese adresa žalované, t. č. bytem adresa žalované, zákonnou zástupkyní ⟪LB:lb_006⟫ otcem: osobní údaje otce ⟪LB:lb_007⟫ zákonným zástupcem ⟪LB:lb_008⟫ ve věci zastoupena opatrovnicí: titul. jméno příjmení, se sídlem adresa ⟪LB:lb_009⟫ pro 10.630 Kč / jízdné

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 130 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 10.500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 1.518 Kč od 10. 02. 2017 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, od 28. 06. 2017 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, od 06. 07. 2017 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, od 06. 07. 2017 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, od 07. 07. 2017 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, zákonného úroku z prodlení z částky 1.520 Kč od 02. 02. 2018 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, od 11. 04. 2018 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Žalobkyně se domáhala shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná opakovaně cestovala dopravním prostředkem provozovaným právním předchůdcem žalobkyně, tj. právnická osoba podnik právnická osoba, IČO, a to bez platného jízdního dokladu, což bylo zjištěno při kontrole revizorem.

Žalovaná je nezletilým dítětem ve věci 15 let; v době prováděných kontrol bylo žalované 12, resp. 13 let. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, její zákonní zástupci (rodiče) byli ve věci nečinní; žalovaná a její matka se k jednání soudu bez omluvy nedostavily.

Protože rodiče nezletilé žalované již před nařízením jednání nereagovali na výzvy soudu k vyjádření k žalobě, soud ustanovil žalované postupem dle § 29 odst. 1 z.č. 99/1963 Sb. žalované opatrovníka z řad advokátů (m.j. s ohledem na judikaturu Ústavního soudu: nález z 19. 2. 2014, sp. zn. I. ÚS 3304/13, nález z 25. 4. 2017, sp. zn. III. ÚS 3206/16). Věk žalované dovoluje v obecné poloze uzavřít o způsobilosti žalované smlouvu o přepravě uzavřít (nález Ústavního soudu z 15. 2. 2017, sp. zn. I. ÚS 1775/14, nález Ústavního soudu z 8. 1. 2019, sp. zn. IV. ÚS 1639/18); otázka individuální vyspělosti žalované a otázka zavinění porušení povinnosti a vědomosti důsledků spojených s nezaplacením jízdného vyžaduje případná konkrétní zjištění po dokazování (vedeném s ohledy na zájem dítěte z úřední povinnosti) – nález Ústavního soudu z 8. 1. 2019, sp. zn. IV. ÚS 1639/18, nález Ústavního soudu z 15. 2. 2017, sp. zn. I. ÚS 1775/14, nález Ústavního soudu z 28. 11. 2017, sp. zn. II. ÚS 1864/16; takový postup soudu však předpokládá, že v řízení bude prokázáno uzavření smlouvy o přepravě, popř. splnění předpokladů pro závěr o uzavření smlouvy o přepravě. Opatrovník žalované nesouhlasil s žalobou a namítl, že listiny předložené žalovanou neprokazují tvrzené skutečnosti (o tom, že by žalovaná nastoupila přepravu a že by byla podrobena přepravní kontrole.

Ze zápisu o provedené kontrole ze dne 25. 01. 2017 číslo bylo zjištěno, že žalovaná cestovala autobusem číslo na ulici ulice bez jízdenky, ze zápisu o přepravní kontrole ze dne 20. 06. 2017 číslo bylo zjištěno, že žalovaná cestovala autobusem číslo bez jízdenky na zastávce Elite, ze zápisu o přepravní kontrole ze dne 20. 06. 2017 číslo bylo zjištěno, že žalovaná cestovala autobusem číslo na zastávce nemocnice bez platné jízdenky, ze zápisu o přepravní kontrole ze dne 17. 01. 2018 číslo bylo zjištěno, že žalovaná cestovala autobusem číslo na zastávce nemocnice bez platné jízdenky, ze zápisu o přepravní kontrole ze dne 26. 03. 2018 číslo bylo zjištěno, že žalovaná cestovala autobusem číslo na zastávce nemocnice bez platné jízdenky. Ze zápisu o přepravní kontrole ze dne 21. 06. 2017 číslo bylo zjištěno, že žalovaná cestovala autobusem číslo na zastávce ulice bez platné jízdenky a ze zápisu o přepravní kontrole ze dne 12. 06. 2017 číslo bylo zjištěno, že žalovaná cestovala autobusem číslo bez platné jízdenky. Podpisy na těchto zápisech jsou téměř totožné a čitelné jako celé jméno žalované. Z předžalobní upomínky a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 06. 2018 bylo zjištěno, že jimi byla žalovaná vyzývána k úhradě dlužných částek.

Z tarifu MHD bylo zjištěno, že cena jízdenky je 18, resp. 20 Kč.

Ze smluvních přepravních podmínek bylo zjištěno, že výše přirážky pro případ cesty bez přepravního dokladu činí 1.500 Kč.

Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaná se v době, kdy jí bylo 11, resp. 12 let, opakovaně přepravovala prostředkem veřejné dopravy provozovaným právním předchůdcem žalobkyně, a to ve dnech výše popsaných. Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou, jízdné ve výši 10 Kč ani přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč nezaplatila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku žalobkyni.

Podle § 18a odst. 1 zák. č. 111/1994 Sb. řidič a průvodčí vozidla veřejné linkové dopravy a jiná osoba pověřená dopravcem veřejné linkové dopravy a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen pověřená osoba) je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti a plynulosti dopravy a bezpečnosti ostatních cestujících. Pověřená osoba je oprávněna mimo jiné uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobním dokladem a sdělil osobní údaje podle odstavce 2 písm. c).

Podle § 18a odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb. cestující je povinen, mimo jiné, na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození a adresa pro doručování.

Podle § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1.500 Kč.

Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.

Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

Žalovaná cestovala opakovaně bez platné jízdenky, přičemž s ohledem na četnost těchto jízd si musela být, a to i s ohledem na věk 12 let, vědoma své povinnosti zaplatit stanovené jízdné, její způsobilost k uzavření smlouvy o přepravě v jejích základních znacích, je nepochybná. V intencích nálezu Ústavního soudu ze dne 15. února 2017 sp. zn. I. ÚS 1775/14, však soud přezkoumával, zda je v konkrétním případě u nezletilé dána způsobilost k uzavření smlouvy o přepravě osob, včetně všech jejích ujednání a důsledků vyplývajících z jejího porušení. Žalované v době uzavírání smluv o přepravě bylo jedenáct, resp. dvanáct let, lze tak pochybovat, že si byla vědom následků v podobě přirážky k jízdnému v případě„ jízdy načerno“. Soud dospěl k závěru, že rozumová vyspělost žalované nedosahovala té úrovně, aby zahrnovala též vědomí o přirážce k jízdnému, případně srozumění žalované s ní, neboť žalovaná nebyla schopna nahlédnout důsledky svého jednání spočívající v sankci 150x překračující cenu jízdenky. Vzhledem k tomu, že dle citovaného nálezu je úkolem soudů je zohlednit vázanost dítěte jednotlivými ujednáními smlouvy o přepravě, míru jeho zavinění při porušení této smlouvy a chránit zájem dítěte, aby do dospělosti nevstupovalo se závazky, jimž nemůže dostát, rozhodl soud o povinnosti žalované uhradit jízdné, včetně zákonného úroku z prodlení, požadovaného v souladu s prováděcím nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Co do přirážky k jízdnému však soud žalobu s ohledem na shora uvedené odůvodnění zamítl.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. neboť žalovaném, která měla ve věci neúspěch jen v nepatrné části, žádné náklady nevznikly.

Výrok III. je odůvodněn ust. § 148 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

OSKV 15 C 381/2019-76