OSKV 12 C 67/2024-84

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudcem JUDr. Radomírem Kubelkou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] ⟪LB:lb_004⟫ o 200 000 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 200 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 300 000 Kč od 27. 12. 2023 do 12. 2. 2024 a z částky 200 000 Kč od 13. 2. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 59 280 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 300 000 Kč z titulu vydání bezdůvodného obohacení, které žalovanému vzniklo po zrušení smlouvy o dílo uzavřené mezi žalobcem jako objednatelem a žalovaným jako zhotovitelem dne 15. 11. 2023, jejímž předmětem byla rekonstrukce bytu žalobce na adrese žalobce v záhlaví rozsudku uvedené. Žalobce zaplatil žalovanému na zálohách na cenu díla celkem částku 330 000 Kč, ze které nepožadoval vrácení částky 30 000 Kč, neboť tato částka představuje náhradu za část provedených bouracích prací (bytového jádra).

2. V průběhu řízení ještě před zahájením jednání žalovaný zaplatil dne 12. 2. 2024 žalobci částku 100 000 Kč a žalobce vzal v této části žalobu zpět. Soud poté usnesením ze dne 29. 4. 2024, č. j. 12 C 67/2024-54, řízení co do jistiny ve výši 100 000 Kč dle ust. § 96 o.s.ř. zastavil.

3. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal.

4. K ústnímu jednání dne 30. 5. 2024 se žalovaný bez předchozí řádné omluvy nedostavil. Téhož dne ráno v 6:29 hodin žalovaný zaslal soudu žádost o odročení jednání z důvodu vážných střevních potíží. Žádost byla soudci předložena v 8:15 hodin. Soud jeho návrhu na odročení jednání vyhověl a současně s předvoláním k dalšímu jednání ho vyzval, aby svoji neúčast u jednání doložil lékařskou zprávou s upozorněním, že jinak bude v případě další předem řádně neomluvené neúčasti jednat v jeho nepřítomnosti. Současně soud rozhodl na návrh žalobce o separaci nákladů řízení žalobce, resp. jeho zástupce za účast při jednání, které muselo být z viny žalovaného odročeno.

5. K ústnímu jednání dne 25. 6. 2024 se žalovaný (předvolání mu bylo doručeno dne 4. 6. 2024) opět bez předchozí řádné omluvy nedostavil. V průběhu dne (25. 6. 2024) byla do spisu založena žádost advokáta [titul] [jméno] [příjmení] doručená soudu o den dříve o odročení jednání s odůvodněním, že převzal dne 24. 6. 2024 zastoupení žalovaného a nemůže se pro jiné pracovní povinnosti jednání zúčastnit. Soud usnesením ze dne 25. 6. 2024, č. j. 12 C 67/2024-80, žádost zástupce žalovaného o odročení jednání jako nedůvodnou zamítl a v odůvodnění své rozhodnutí vysvětlil též s poukazem na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3736/11. Vzhledem k tomu, že se žalovaný nedostavil k jednání bez předchozí řádné omluvy, soud projednal a rozhodl věc v jeho nepřítomnosti v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.

6. Za sporné mezi účastníky soud vymezil tyto skutečnosti: 1/Zda účastníci podepsali smlouvu o dílo 15. 11. 2023, jejímž předmětem je dílo spočívající v rekonstrukci bytu žalobce na adrese [adresa], jejíž specifikace je obsažena v příloze č. 1 smlouvy, za částku 528 000 Kč a za současného ujednání zálohy ve výši 300 000 Kč. 2/ Zda žalobce zaplatil žalovanému na záloze dne 16. 11. 2023 částku 300 000 Kč a dále dne 29. 11. 2023 částku 30 000 Kč 3/ Zda účastníci podepsali dne 5. 12. 2023 dohodu o zrušení smlouvy o dílo ze dne 15. 11. 2023 z důvodu nemožnosti plnění ze strany žalovaného s tím, že žalovaný vrátí žalobci zálohu ve výši 200 000 Kč do dvou pracovních dnů a po připsání této částky na účet žalobce budou obě strany vyrovnány. 4/ Zda žalobce doručil žalovanému dne 29. 12. 2023 dopis ze dne 19. 12. 2023, ve kterém po ukončení smlouvy o dílo žalobce vyzval žalovaného k vrácení zálohy ve výši 300 000 Kč do jednoho týdne od odeslání výzvy. 5/ Zda žalobce doručil žalovanému dne 13. 3. 2024 dopis ze dne 12. 3. 2024, ve kterém odstoupil od dohody ze dne 5. 12. 2023 o zrušení smlouvy o dílo a od smlouvy o dílo ze dne 15. 11. 2023 a vyzval žalovaného k vrácení zálohy ve výši 300 000 Kč.

7. Soud provedl ke sporným otázkám dokazování:

8. Z listiny nazvané smlouva o dílo podepsané žalobcem jako objednatelem a žalovaným jako zhotovitelem, datované dnem 15. 11. 2023 soud zjistil, že žalovaný se zavázal provést pro žalobce rekonstrukci bytu žalobce na adrese [adresa], za smluvní cenu díla ve výši 528 000 Kč, a to bez uvedení termínu zhotovení díla). Záloha na cenu díla byla sjednána částkou 300 000 Kč. Účastníci sjednali možnost odstoupení od díla„ z kteréhokoliv zákonného důvodu“, přičemž takové odstoupení je účinné doručením písemného oznámení druhé straně.

9. Z potvrzení MONETA Money bank, a.s. ze dne 19. 12. 2023 soud zjistil, že žalobce poukázal dne 16. 11. 2023 na účet [číslo] částku 300 000 Kč.

10. Z potvrzení MONETA Money bank, a.s. ze dne 19. 12. 2023 soud zjistil, že žalobce poukázal dne 29. 11. 2023 na účet [číslo] částku 30 000 Kč s poznámkou: záloha 2 rekonstrukce.

11. Z listiny nazvané„ odstoupení od smlouvy o dílo“ podepsané dne 5. 12. 2023 oběma účastníky soud zjistil, že jejím obsahem je dohoda o zrušení smlouvy o dílo ze dne 15. 11. 2023. Účastníci ujednali navrácení zálohy 200 000 Kč zhotovitelem na účet objednatele do 2 pracovních dnů s tím, že po připsání peněz na účet objednatele budou obě strany vyrovnány.

12. Z výpisu ze živnostenského rejstříku žalovaného soud zjistil, že dnem 3. 1. 2024 zaniklo živnostenské oprávnění žalovaného v předmětu činnosti: zednictví.

13. Z dopisu žalobce ze dne 19. 12. 2023 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k vrácení zálohy na cenu dílu ve výši 300 000 Kč, přičemž již nepožadoval vrácení zálohy ve výši 30 000 Kč, kterou zohlednil v rámci vybourání bytového jádra žalovaným. V dopise žalobce žalovanému připomněl dohodu o zrušení smlouvy o dílo ze dne 15. 11. 2023 a závazek žalovaného vrátit žalobci na složené záloze částku 200 000 Kč, když ho nepřiměl k uvedení částky vyšší. Lhůtu k vrácení zálohy ve výši 300 000 Kč učil v trvání 1 týdne od odeslání tohoto dopisu.

14. Z potvrzení o doručení datové zprávy soud zjistil, že dopis žalobce ze dne 19. 12. 2023 byl dodán do datové schránky žalovaného dne 19. 12. 2023 a potvrzení o doručení nese datum 29. 12. 2023, tj. po uplynutí 10 denní lhůty od dodání písemnosti do datové schránky žalovaného.

15. Z dopisu žalobce ze dne 12. 3. 2024 soud zjistil, že žalobce opětovně vyzval žalovaného k vrácení zálohy ve výši 300 000 Kč. V dopise žalobce uvedl, že z jednání žalovaného vyšlo jasně najevo, že nebude schopen dílo provést, proto byla dne 5. 12. 2023 sepsána dohoda o zrušení předmětné smlouvy o dílo. Žalobce připomněl, že smyslem uzavření dohody bylo rychlé a konsensuální narovnání práv a povinností v důsledku zjevné neschopnosti provést sjednané dílo. Proto byla sjednána krátká lhůta (2 dny) k vrácení zálohy ve výši 200 000 Kč. Žalovaný však ve lhůtě závazek nesplnil, čímž došlo k podstatnému porušení dohody o zrušení smlouvy o dílo, neboť žalovaný si musel být vědom toho, že není schopen částku 200 000 Kč do 2 pracovních dnů zaplatit. Pokud by toto žalobce při uzavírání dohody věděl, tak by ji neuzavřel. Tomuto hodnocení žalobce přispěla skutečnost, že byl na policii dne 18. 1. 2024 podat vysvětlení a zjistil, že obdobným způsobem žalovaný vylákal zálohy na více lidech. Žalobce proto v dopise odstoupil od smlouvy o dílo ze dne 15. 11. 2023, neboť bylo zřejmé, že není schopen svůj závazek provést dílo splnit a současně odstoupil od dohody ze dne 5. 12. 2023 o zrušení smlouvy o dílo z důvodu prodlení s vrácením zálohy a vyzval žalovaného k vrácení (vydání bezdůvodného obohacení) zálohy ve výši 300 000 Kč.

16. Z podací stvrzenky České pošty, s. p., soud zjistil, že dopis ze dne 12. 3. 2024 byl žalovanému odeslán na jeho adresu bydliště dne 12. 3. 2024.

17. Z relace České pošty, s. p., soud zjistil, že dopis ze dne 12. 3. 2024 byl žalovanému doručen dne 13. 3. 2024.

18. Vzhledem k tomu, že si dílčí skutková zjištění vzájemně neodporují, odkazuje na ně soud jako na skutkový závěr ve věci.

19. Soud posoudil věc po právní stránce:

20. Mezi žalobcem jako objednatelem a žalovaným jako zhotovitelem byla dne 15. 11. 2023 uzavřena smlouva o dílo s obsahem výše již uvedeným a žalobce zaplatil žalovanému sjednanou zálohu ve výši 300 000 Kč na cenu díla a dále žalovaným vyžádanou další zálohu 30 000 Kč (tu žalobce zohlednil za vybourání bytového jádra žalovaným).

21. Dne 5. 12. 2023 účastníci uzavřeli písemnou dohodu o zrušení smlouvy o dílo ze dne 15. 11. 2023, byť pro dohodu použili název„ odstoupení od smlouvy o dílo“ a v textu uvedli, že se dohodli o„ odstoupení od smlouvy o dílo“. Odstoupení je však ze zákona jednostranným právním jednáním a z obsahu listiny jednoznačně plyne dvoustranné právní jednání, tj. oboustranná vůle účastníků smlouvu o dílo zrušit. Ve smlouvě byl sjednán závazek žalovaného vrátit žalobci složenou zálohu ve výši 200 000 Kč do 2 pracovních dnů na účet žalobce s tím, že po připsání částky na účet žalobce budou obě strany vyrovnány. Vzhledem k tomu, že žalovaný tento svůj závazek ve sjednané lhůtě nesplnil, žalobce jej v dopise ze dne 19. 12. 2023 vyzval k vrácení zálohy výši 300 000 Kč sjednané ve smlouvě o dílo, a to ve lhůtě do 1 týdne od odeslání výzvy (výzva odeslána 19. 12. 2023 a žalovanému doručena dne 29. 12. 2023 do datové schránky). Žalovaný však ničeho žalobci nezaplatil, žalobce proto v dopise ze dne 12. 3. 2024 doručeném žalovanému dne 13. 3. 2024 od dohody ze dne 5. 12. 2024 odstoupil. Žalobce v tomto dopise uvedl, že odstupuje od dohody s poukazem na ust. § 2002 odst. 1 o. z. Dle názoru soudu však nebyla splněna podmínka obsažená v tomto zákonném ustanovení, tj. že pro případ podstatného porušení smlouvy podstatným způsobem může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Pokud žalobce tvrdí, že žalovaný dohodu uzavřel s vědomím, že svůj závazek v ní obsažený nesplní a ve lhůtě dvou pracovních dnů od jejího uzavření, tj. do data 7. 12. 2023 dluh nesplnil, měl žalobce„ bez zbytečného odkladu“ od dohody odstoupit. Pokud tak učinil až v dopise ze dne 12. 3. 2024, učinil tak se značným prodlením.

22. Podle ust. § 1978 odst. 1 o. z. zakládá-li prodlení jedné ze smluvních stran nepodstatné porušení její smluvní povinnosti, může druhá strana od smlouvy odstoupit poté, co prodlévající strana svoji povinnost nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou jí druhá strana poskytla výslovně nebo mlčky. Komentářová literatura k občanskému zákoníku uvádí, že odstoupit od smlouvy je možno v jakémkoliv případě prodlení. Liší se ale předpoklady, za kterých je tak možno učinit. U nepodstatného porušení jsou podmínky vůči oprávněnému přísnější. Oproti situacím podstatného porušení je zde právo odstoupit jen podmíněné, a to marným uplynutím dodatečné lhůty k plnění. Zákon totiž ukládá oprávněnému povinnost poskytnout prodlévajícímu ještě dodatečnou šanci o splnění se pokusit, tedy poskytnout mu dodatečnou přiměřenou lhůtu k plnění. Nepodstatné porušení smluvních povinností je v zákoně vymezeno negativně. Jde o taková porušení, která nespadají do kategorie porušení podstatných.

23. V posuzovaném případě žalobce po marném uplynutí lhůty k plnění ze strany žalovaného (lhůta uplynula dnem 7. 12. 2023) vyzval žalovaného v dopise ze dne 19. 12. 2023 k zaplacení dlužné částky (vedle zálohy ve výši 200 000 Kč požadoval z další část zálohy ve výši 100 000 Kč, celkem již 300 000 Kč) v dodatečné lhůtě 1 týdne od odeslání této výzvy (ust. § 1978 odst. 1 o. z.). Žalovaný svůj dluh v dodatečné lhůtě nesplnil, ba ani po dalších téměř třech měsících. Žalobce proto v dopise ze dne 12. 3. 2024 od dohody ze dne 5. 12. 2023 o zrušení smlouvy o dílo ze dne 15. 11. 2023 platně odstoupil (ust. § 1978 odst. 1 o. z.).

24. Žalobce v dopise ze dne 12. 3. 2024 dále uvedl, že odstupuje od smlouvy o dílo ze dne 15. 11. 2023 s odůvodněním, že z jednání žalovaného jasně vyplývá, že není schopen ani připraven splnit svůj závazek provést sjednané dílo. Žalobce dne 18. 1. 2024 při podání vysvětlení na policii zjistil, že žalovaný zřejmě lákal zálohy na cenu díla na více takových zákaznících, jako byl žalobce. Nelze dle názoru soudu přehlédnout, že žalovaný již za tři týdny po uzavření smlouvy o dílo činí právní jednání o zrušení této smlouvy a v průběhu tohoto řízení vrací žalobci část zálohy ve výši 100 000 Kč Vedle toho soud z výpisu ze živnostenského rejstříku žalovaného zjistil, že žalovaný ke dni 3. 1. 2024 ukončil živnostenské oprávnění v předmětu činnosti zednictví, tj. v činnosti, ve které měl být provedeno dílo sjednané ve smlouvě o dílo ze dne 15. 11. 2024.

25. Podle ust. 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

26. Vzhledem k tomu, že ve smlouvě o dílo ze dne 15. 11. 2023 nebyla doba plnění sjednána, měl žalovaný jako zhotovitel provést dílo bez zbytečného odkladu, což zjevně s poukazem na shora uvedené skutečnosti neučinil vyjma vybourání bytového jádra v listopadu 2023. Podle již výše citovaného ust. § 1978 odst. 1 o. z. a komentářové literatury zakládá-li prodlení jedné ze smluvních stran nepodstatné porušení její smluvní povinnosti, může druhá strana od smlouvy odstoupit poté, co prodlévající strana svoji povinnost nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou jí druhá strana poskytla výslovně nebo mlčky. NS v rozsudku sp. zn. 33 Cdo 456/2021 uvedl:“ Občanský zákoník stanoví odstoupení od smlouvy jako sankci pro případ porušení smlouvy podstatným způsobem (§ 2002 odst. 1 o. z.), dále pro případ podstatného či nepodstatného porušení smluvní povinnosti prodlením (§ 1968 ve spojení s § 1977 o. z.), a pro případy vadného splnění (§ 1914 odst. 2 ve spojení s § 1923 o. z.); uvedené režimy se liší zákonnými předpoklady, za nichž může oprávněná strana od smlouvy odstoupit. Ustanovení § 2002 o. z. míří na porušení smlouvy obecně, zatímco ustanovení § 1977 a 1978 o. z. dopadají na situace, kdy porušení povinnosti nastalo prodlením. Zatímco porušení prodlením umožňuje odstoupení již při porušení nepodstatném (srov. § 1978 o. z.), obecná úprava připouští odstoupení toliko při podstatném porušení (viz § 2002 o. z.). Dále platí, že mohla-li strana odstoupit od smlouvy pro podstatné porušení smluvní povinnosti a nevyužila své právo, nebrání jí to odstoupit od smlouvy později s odkazem na obdobné jednání druhé strany (§ 2003 odst. 2 o. z.). Stávající občanský zákoník nepřevzal předchozí úpravu § 345 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen jako „obch. zák.), kdy nevyužití práva odstoupit pro podstatné porušení ve stanovené lhůtě znamenalo nastoupení režimu stanoveného pro porušení nepodstatná (srov. též ŠILHÁN, Josef. § 1968 (Pojem prodlení dlužníka) a § 1977 (Odstoupení při podstatném prodlení). In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1039 a násl.). Obecná úprava stanoví, že poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit (§ 2002 o. z.), zatímco poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla (§ 1977 o. z.). Zakládá-li prodlení nepodstatné porušení smluvní povinnosti, může druhá strana od smlouvy odstoupit až poté, co prodlévající strana svoji povinnost nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou jí druhá strana poskytla výslovně nebo mlčky. V případech porušení smlouvy podstatným způsobem a v případech podstatného porušení smluvní povinnosti prodlením vzniká věřiteli právo od smlouvy odstoupit. Má možnost volby, zda využije svého práva a od smlouvy odstoupí nebo zda bude na smlouvě (na splnění smluvní povinnosti) setrvávat a zda dlužníkovi poskytne možnost jeho povinnost splnit v dodatečné přiměřené lhůtě. Pokud se rozhodne od smlouvy odstoupit, oznámení odstoupení musí být provedeno (oznámeno) ve lhůtě bez zbytečného odkladu, přičemž provedenou volbu již nelze měnit. Neučiní-li tak (nevyužije své právo), nebrání mu to odstoupit od smlouvy později s odkazem na obdobné jednání druhé strany.”

27. S poukazem na výše uvedené lze uzavřít, že žalovaný přestal plnit svůj závazek provést dílo bez zbytečného odkladu již v prosinci 2023, kdy dal najevo svůj úmysl dílo neprovést (podpisem dohody o zrušení smlouvy o dílo a následným vrácením části zálohy) a zrušením svého živnostenského oprávnění v předmětu činnosti: zednictví počátkem ledna 2024. Nejpozději od této doby je žalovaný v prodlení s provedením díla. Žalobce v dopise ze dne 12. 3. 2024 od smlouvy o dílo odstoupil. Lze dále uzavřít, že žalovaný nesplnil svoji povinnost ze smlouvy o dílo ani v dodatečné a přiměřené lhůtě, kterou mu žalobce, byť mlčky (neboť žalobce výslovně dodatečnou lhůtu nestanovil) poskytl. S poukazem na ust. § 1978 odst. 2 o. z. a shora uvedený právní názor NS (sp. zn. 33 Cdo 456/2021) soud považuje žalobcovo odstoupení za platné a závazek za zrušený s účinky ex tunc (ust. § 2004 odst. 1 o. z.) e-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez

28. Podle ust. § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

29. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

30. Žalovanému po zrušení smlouvy o dílo ze dne 15. 11. 2024 odpadl právní důvod k zadržování žalobcem složené zálohy, a proto soud žalobě ve zbývající části (po částečném zpětvzetí žaloby poté, co žalovaný zaplatil částku 100 000 Kč) vyhověl včetně zákonného úroku z prodlení.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 59 280 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 11 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 300 000 Kč sestávající z částky 9 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis podání ze dne 14. 3. 2024), z částky 4 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (sepis jednoduché výzvy k plnění ze dne 19. 12. 2023), dále odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 200 000 Kč sestávající z částky 2 260 Kč za dva úkony uvedené v § 11 odst. 1 a. t. (sepis podání ze dne 26. 4. 2024, účast zástupce při jednání soudu dne 25. 6. 2024) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 39 570 Kč ve výši 8 310 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.