OSKV 17 C 121/2024-86

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. jméno FO ve věci ⟪LB:lb_001⟫ zástavní věřitelky: [osobní údaje zástavní věřitelky] ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ zástavní dlužnici: [osobní údaje zástavní dlužnice] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] ⟪LB:lb_004⟫ o 2 382 425,57 Kč / soudní prodej zástavy

I. Soud nařizuje prodej zástavy – jednotky [číslo] (byt) v budově [adresa] na pozemku st. [parcelní číslo] v katastrálním území Ostrov nad Ohří včetně spoluvlastnického podílu [číslo] na společných částech uvedené budovy a podílu [číslo] na uvedeném pozemku v katastrálním území Ostrov nad Ohří pro pohledávku zástavního věřitele vzniklou podle smlouvy o úvěru [číslo] (02) z 28. 4. 2021, která byla uzavřena zástavním věřitelem jako úvěrujícím a [jméno] [celé jméno zástavní dlužnice] jako úvěrovanou a [jméno] [příjmení] jako spoludlužníkem, ve výši 2 382 425,57 Kč se splatným příslušenstvím 147 353,03 Kč, úroky z úvěru 2,29 % p.a. od 23. 4. 2024 do zaplacení z částky 2 382 425,57 Kč, úroky z prodlení ve výši 15 % p.a. od 23. 4. 2024 do zaplacení z částky 2 382 425,57 Kč v souladu se smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitostem ke smlouvě o úvěru [číslo] z 27. 4. 2021 a 10. 5. 2021.

II. O nákladech tohoto řízení bude rozhodnuto ve vykonávacím nebo exekučním řízení.

1. Zástavní věřitelka se domáhala nařízení soudního prodeje zástavy vymezené ve výroku I. tohoto usnesení s odůvodněním, že [jméno] [celé jméno zástavní dlužnice], [datum narození] (dále jen„ obligační dlužník“) a její spoludlužník [jméno] [příjmení], [datum narození] uzavřeli se zástavní věřitelkou dne 28. 4. 2021 smlouvu o úvěru uvedenou ve výroku I. tohoto usnesení, podle které zástavní věřitelka poskytla obligačnímu dlužníku částku 2 520 000 Kč. Obligační dlužník a spoludlužník dluží zástavní věřitelce částku ve výroku I. uvedenou, jelikož ke dni 27. 11. 2023 zástavní věřitelka odstoupila od úvěrové smlouvy (pro úpadek obligačního dlužník a jeho spoludlužníka). K zajištění uvedené pohledávky ze smlouvy o úvěru byla účastníky tohoto řízení uzavřena smlouva o zřízení zástavního práva z 10. 5. 2021 (s účinky vkladu 13. 5. 2021) týkající se bytové jednotky specifikované ve výroku I. tohoto usnesení. Protože nedošlo k úhradě dluhu, zástavní věřitelka oznámila zástavní dlužnici jako vlastnici uvedených nemovitých věcí zahájení realizace zástavního práva.

2. Zástavní dlužnice nepopírala existenci zástavního práva k zajištění úhrady předmětné pohledávky z úvěrové smlouvy. Namítala však reálnou možnost prodeje jiné nemovité věci v insolvenčním řízení, která by řešila úhradu dluhu, jehož uspokojení se zástavní věřitelka domáhá. Dále zástavní dlužnice namítala svůj špatný zdravotní stav, který m. j. ovlivnil souhlas zástavní dlužnice s uzavřením zástavní smlouvy (zástavní dlužnice uplatňovala svou duševní poruchu související se zdravotním stavem zástavní dlužnice, pro kterou by zástavní smlouva měla být neplatná).

3. Soud s ohledem na povahu řízení provedl k důkazu toliko listiny předložené účastníky a dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu věci:

4. Z úvěrové smlouvy specifikované ve výroku I. tohoto usnesení má soud za prokázané, že tuto smlouvu uzavřela zástavní věřitelka a obligační dlužník jako úvěrovaný (a [jméno] [příjmení] jako spoludlužník). Předmětem smlouvy mělo být v návaznosti na již uzavřenou smlouvu o stavebním spoření poskytnutí částky do výše 2 600 000 Kč na podmínek uvedených ve smlouvě (t. j. k nákupu nemovitých věcí). Z žádosti o čerpání úvěru z 17. 5. 2021 a z 8. 6. 2021, dále z oznámení z 20. 5. 2021 a z 29. 6. 2021 o čerpání úvěru na bydlení vyplynulo, že obligační dlužník požádal o vyplacení úvěru a že zástavní věřitelka úvěr v částce 2 520 000 Kč podle pokynů obligačního dlužníka vyplatila.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí vyplynulo vlastnické právo zástavní dlužnice k dále uvedeným nemovitým věcem a že k uvedeným nemovitým věcem bylo vloženo zástavní právo podle předmětné zástavní smlouvy (to vyplývalo i z návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí, č. l. 18 p. v.). Smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitostem uvedenou ve výroku I. ze dne má soud za prokázané, že tuto smlouvu uzavřela zástavní věřitelka se zástavní dlužnicí k zajištění pohledávky zástavní věřitelky z uvedené úvěrové smlouvy.

6. Z výpisu z účtu úvěru ve fázi překlenovacího úvěru (včetně potvrzení o zaplacených úrocích) týkajících se obligačního dlužníka za roky 2021 – 2023 soud zjistil, že došlo k čerpání úvěru 2 520 000 Kč a k 30. 4. 2023 došlo k překlopení překlenovacího úvěru na úvěr ze stavebního spoření. Z výpisu z účtu ze stavebního spoření obligačního dlužníka vyplýval zůstatek dluhu z úvěru k 31. 12. 2023 ve výši 2 413 625,29 Kč.

7. Ze sdělení o odstoupení od úvěrové smlouvy z 28. 12. 2023 a doručenek vyplývalo, že zástavní věřitelka sdělila obligačnímu dlužníku, spoludlužníku a zástavní věřitelce odstoupení od úvěrové smlouvy.

8. Z lékařských zpráva z 20. 6. 2024 a z 4. 9. 2024 soud zjistil, že zástavní dlužnice je vážně nemocná (poruchy hybnosti, algický syndrom, neuropsychická kondice kolísá).

9. Podle § 358 odst. 1 z. ř. s. soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci.

10. Při aplikaci ustanovení § 358 odst. 1 z.ř.s. soud respektoval právní závěry, ke kterým dospěl Nejvyšší soud v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 2786/2011 (rozhodnutí Nejvyššího soudu dle www.nsoud.cz) a v němž uzavřel, že„ soud v řízení o soudním prodeji zástavy při zkoumání, zda byla ve smyslu ustanovení § 200z odst.1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”, které do 31. 12. 2013 upravovalo řízení o soudním prodeji zástavy, dnes § 358 odst. 1 z. ř. s.) doložena zástavním právem zajištěná pohledávka, přihlíží též k důvodu její neplatnosti, avšak jen vyšel-li zcela zřejmě (evidentně) z obsahu smlouvy nebo jinak za řízení najevo“. V rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp. zn. 21 Cdo 4377/2009 pak soud uzavřel, že„ v řízení o soudním prodeji zástavy mohou být jiné (další) skutečnosti, než které jsou uvedeny v ustanovení § 200z odst. 1 o. s. ř., důvodně uplatněny nebo jejich osvědčení může být zpochybněno až ve druhé fázi tohoto řízení, tj. v rámci řízení o výkon rozhodnutí prodejem zástavy (bude-li takový návrh podán), a to zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí nebo vylučovací (excindační) žaloby podané po nařízení výkonu rozhodnutí podle ustanovení § 267 odst.1 o. s. ř.“.

11. Zástavní věřitel doložil shora uvedenými důkazy existenci zajištěné pohledávky založené ze dne za zástupkyní. Dále zástavní věřitel doložil smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne, jakož i výpisem z katastru nemovitostí, že předmětná pohledávka je zajištěna zástavním právem na zástavě uvedené ve výroku I. tohoto usnesení. Přitom v daném řízení nevyšel najevo žádný evidentní důvod, pro který by bylo možné uvažovat o neplatnosti smlouvy zakládající zajištěnou pohledávku. Soud proto s poukazem na všechny shora uvedené skutečnosti návrhu jako důvodnému vyhověl.

12. Námitka zástavní dlužnice, že přichází v úvahu neplatnost zástavní smlouvy s ohledem na její zdravotní stav způsobený léčbou vážného onemocnění, nebyla vyhodnocena jako důvodná, jelikož se jedná o námitku, kterou je třeba řešit ve druhé fázi realizace zástavního práva). Podle komentáře Svoboda, K., Tlášková, Š., Vláčil, D., Levý, J., Hromada, M. a kol. Zákon o zvláštních řízeních soudních. Komentář. 2. vydání. Praha: právnická osoba. Beck, 2020, 1156 s. (k § 358) je zřejmé, že důvod neplatnosti zástavní smlouvy musí být evidentní (vyplývat z obsahu smlouvy nebo jinak musí bez pochybností vyjít najevo). Uvedený závěr vyplývá (kromě již citovaných rozhodnutí) z řady dalších: usnesení Nejvyššího soudu z 2. 12. 2004, sp. n. 21 Cdo 1467/2004; usnesení Nejvyššího soudu z 14. 9. 2006, sp. zn. 21 Cdo 2859/2005; usnesení Nejvyššího soudu z 10. 11. 2010, sp. zn. 21 Cdo 3754/2009; usnesení Nejvyššího soudu z 30. 6. 2020, sp. zn. 21 Cdo 3834/2019; usnesení Nejvyššího soudu z 18. 2. 2021, sp. zn. 21 Cdo 2584/2020. Uvedená judikatura je soustavná již dvacet let a byť připouští možnost zamítnutí návrhu na soudní prodej zástavy, mělo by jít např. o zjevné porušení právního předpisu a jiné nepochybné a zřejmé důvody pro vyhodnocení smlouvy jako neplatné. Duševní porucha zástavní dlužnice (v době uzavření smlouvy) takovou zřejmou, nepochybnou vadou smlouvy není. Zástavní dlužnici sice uvedená námitka v řízení o soudním prodeji zástavy nepříslušní, může ji však uplatnit v případné další fázi (výkonu rozhodnutí, nebo exekuce).

13. O náhradě nákladů řízení nemohl soud rozhodnout s ohledem na mezitímní charakter rozhodnutí o soudním prodeji zástavy (viz nález Ústavního soudu z 31. října 2017, sp. zn. I. ÚS 2246/17). V řízení o soudním prodeji zástavy je vyhodnocováno pouze formální splnění podmínek pro realizaci zástavního práva. Náklady řízení jsou případně vymáhány až v souvislosti s další fází realizace zástavního práva (exekučního řízení nebo výkonu soudního rozhodnutí).

Proti tomu usnesení lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu podepsaného ve dvojím vyhotovení. Usnesení je vykonatelné dnem, kdy nabude právní moci.

Rozhodnutí je vykonavatelné dnem nabytí právní moci. Podle vykonatelného rozhodnutí lze na návrh zástavního věřitele nařídit výkon rozhodnutí prodejem zástavy.