OSLI 24 C 150/2019-126

Okresní soud v Liberci rozhodl soudkyní Mgr. Ing. Danou Semirádovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení částky 22 328 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 4 860 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývajícím rozsahu co do částky 17 468 Kč a úroku z prodlení převyšujícím úrok z prodlení podle výroku I. tohoto rozsudku se žaloba zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 6 962 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. jméno příjmení.

1. Žalobou podanou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu u soudu dne datum doplněnou podáním ze dne datum se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 22 328 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobce je společenstvím vlastníků jednotek v domě adresa v části územní celek anonymizováno - část obce a žalovaná, jako vlastnice bytové jednotky číslo v tomto domě, je povinna přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku a platit úhrady za služby poskytované s užíváním bytu. Žalobce nárokoval zaplacení částky 8 064 Kč, která představuje nezaplacené dlouhodobé zálohy na správu a opravy domu ve výši 672 Kč měsíčně za měsíce leden až prosinec 2016, výše záloh byla projednána a schválena shromážděním vlastníků dne datum, částky 4 860 Kč, která představuje nezaplacené dlouhodobé zálohy na správu a opravy domu ve výši 405 Kč měsíčně za měsíce leden až prosinec 2017, výše záloh byla projednána a schválena shromážděním vlastníků dne datum, částky 2 323 Kč, která představuje nedoplatek z vyúčtování služeb za rok 2015, částky 2 086 Kč, která představuje nedoplatek z vyúčtování služeb za rok 2016 a částky 4 995 Kč, která představuje nedoplatek z vyúčtování služeb a příspěvků na správu domu, které nejsou hrazeny z dlouhodobé zálohy, za rok 2017. Spolu s tím žalobce nárokoval zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši, a to z jednotlivých dlužných měsíčních plateb záloh vždy od 1. dne následujícího měsíce do zaplacení, z částky 2 323 Kč od datum do zaplacení, z částky 2 086 Kč od datum do zaplacení a z částky 4 995 Kč od datum do zaplacení.

2. Žalovaná, která podala proti elektronickému platebnímu rozkazu ze dne datum včasný odpor, se žalobou uplatněnými nároky nesouhlasila, vyjádřila přesvědčení, že žaloba je zcela nedůvodná, žalovaná dlouhodobě nesouhlasí s postupem zástupců žalobce, upozorňuje je na fatální chyby prováděných vyúčtování i na účetní nedostatky v činnosti. Domáhá-li se žalobce zaplacení záloh po skončení každého kalendářního roku, postupuje zcela v rozporu s ustálenou judikaturou, konkrétně žalovaná odkazuje rozhodnutí pod sp. zn. 22 Cdo 2038/2008. Žalované není známo, čeho se mají týkat dlouhodobé zálohy, jaké aktivity, práce či služby měly být z těchto záloh hrazeny a zda skutečně nějaké opravy byly provedeny a zaplaceny. Žalovaná opakovaně namítá neodsouhlasený plán oprav, nedostatečné vyúčtování a nedoložení tvrzeného vyúčtování, pokud by se mělo jednat o dlouhodobé zálohy, musel by existovat plán oprav, na co jsou prostředky shromažďovány, kdy a jakým způsobem byly použity, prostředky jsou používány zřejmě v rozporu se zájmy jednotlivých členů společenství. Žalovaná již opakovaně v předchozích obdobích reklamovala takto uplatňované požadavky, ve sporu účastníků již rozhodoval zdejší soud pod sp. zn. spisová značka, přesto žalobce stále není schopen provést řádné vyúčtování. Žalovaná dále namítá, že jí nikdy nebylo doručeno řádné vyúčtování, vyúčtování, s nímž se měla možnost seznámit v předchozím řízení, je zcela nepřezkoumatelné, namítá, že nebylo platně rozhodnuto ani o stanovení záloh a na co konkrétně, a poukazuje na to, že žalobcem jí jsou zasílána různá vyúčtování s různými nedoplatky, žalobce ani sám zřejmě neví, jakou částku a z jakého důvodu požaduje.

3. Mezi účastníky je nesporný jejich právní poměr společenství vlastníků – vlastnice bytové jednotky, soud tedy žalobou uplatněné nároky posuzoval podle platné právní úpravy bytového spoluvlastnictví.

4. Podle ustanovení § 1180 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 30. 6. 2020, dále jen„ o. z.“, nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad (odst. 1). Příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně (odst. 2).

5. Právní úprava o. z. citovaným ustanovením zavedla dvě kategorie příspěvků, a to na správu domu a pozemku a na vlastní správní činnost, každý z příspěvků tak slouží jinému účelu a vyčíslení jeho výše je postaveno na odlišném principu. Vymezení činností týkajících se správy domu a pozemku z hlediska provozního a technického a z hlediska správních činností obsahuje ustanovení § 7 a § 8 nařízení vlády č. 366/2013 Sb. Ustanovení § 1180 o. z. představuje klíč k rozdělení příspěvků na správu domu a pozemku, jejich konkrétní výši schvaluje shromáždění svým rozhodnutím podle ustanovení § 1208 písm. d) o. z. vždy na další období, stejně jako rozhoduje o jejich vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných zůstatků. Ustanovení § 1180 o. z. výslovně nezmiňuje, že by platby měly mít zálohový charakter (na rozdíl od předchozí právní úpravy podle ustanovení § 15 odst. 2 zákona č. 72/1994 Sb. a od ustanovení § 1181 o. z. v případě služeb), ten je možné dovodit z ustanovení § 8 písm. b) nařízení vlády č. 366/2013 Sb., který hovoří o stanovení a vybírání předem určených finančních prostředků na správu domu a pozemku, a z ustanovení § číslo písm. d), které předpokládá vyúčtování.

6. V dané věci je nastavení příspěvků na správu domu takové, že příspěvky platí vlastníci formou záloh na účet společenství do 15. dne v kalendářním měsíci, zprávu o použití a stavu příspěvků předkládá předseda společenství ke schválení shromáždění spolu se zprávou o hospodaření společenství a s návrhem na schválení účetní závěrky, nevyčerpaný zůstatek těchto finančních prostředků se převádí do následujícího roku (Čl. anonymizováno odst. (anonymizováno) a (anonymizováno) stanov žalobce účinných od datum). Jde tedy o režim nastavený nově a odlišně od toho, z něhož soud vycházel v řízení pod sp. zn. spisová značka, a má v tomto případě soud za to, že vyúčtování poskytnutých příspěvků (záloh na ně) oproti vynaloženým nákladům slouží pro převod finančních prostředků společenství do dalšího účetního roku a dále jako podklad pro stanovení rozpočtu a pro případné stanovení nové výše příspěvku pro další období. Ve vztahu k vlastníkovi jednotky tak má vyúčtování charakter pouze informativní, seznamuje jej s jeho podílem na jednotlivých druzích nákladů na správu domu a pozemku a jeho úhradě z jím uhrazených záloh, včetně vyčíslení přeplatků či nedoplatků, vyúčtování užití příspěvků není však v tomto případě podmínkou splatnosti nedoplatku neuhrazených příspěvků (záloh na ně), kdy ve vztahu k vlastníkovi jednotky postačuje rozdíl mezi předepsaným a zaplacenými zálohami. To, na jaké konkrétní náklady byly žalobcem příspěvky vynaloženy či zda nebyly čerpány a byly převedeny do dalšího účetního roku, tak přesahuje rámec skutečností, jež jsou v projednávané věci rozhodné.

7. Žalobce nárokoval zaplacení dlouhodobých záloh na správu a opravy domu ve výši 672 Kč měsíčně za období od ledna do prosince 2016 a tento svůj nárok opíral o rozhodnutí shromáždění vlastníků ze dne datum, bod anonymizováno zápisu, který zní:„ … měsíčních plateb do SVJ zůstávají na stejné výši jako v roce 2015. Dlouhodobá záloha na správu domu a pozemku a na úhradu za služby zůstane ve stejné výši 15 Kč/m2“ Příspěvky vlastníků na správu domu a pozemku, v praxi často označované jako dlouhodobá záloha, a platby za služby poskytované s užíváním bytu představují odlišné platební povinnosti vlastníků jednotek s odlišným právním režimem, tyto platební povinnosti pak musí být i samostatně a jednoznačně vymezeny, přičemž z uvedeného textu tak, jak je v zápisu ze shromáždění vlastníků formulován, nelze nijak zjistit, v jaké výši byl schválen samotný příspěvek na správu domu a pozemku. V tabulce na č.l. 45 spisu je částka 672 Kč uvedena pro žalovanou jako dlouhodobá záloha na správu a opravy, výše této částky odpovídá výpočtu 15 Kč krát 45 m2 podlahové plochy, a dále je zde uvedena částka 629 Kč jako záloha na vodné – stočné, tj. celkem částka 1 301 Kč, a tedy tyto údaje nijak nekorespondují s textem bodu 5. zápisu, kde částka 15 Kč/m2 je uvedena jako souhrnná částka pro příspěvky i služby. Výše příspěvku na správu domu a pozemku by měla být stanovena konkrétní částkou nebo určitým způsobem výpočtu, podle něhož by bylo možné výši příspěvku stanovit, předmětnému ustanovení bodu 5 zápisu ze shromáždění však náležitosti k určení konkrétní výše příspěvku chybí. Usnesením pod bodem 5. shromáždění schvaluje rozpis plateb na rok 2016 a dlouhodobou zálohu na správu domu a služby v roce 2016, na žádnou další listinu není odkazováno, ani z tabulky na č.l. 45 spisu nevyplývá, že by měla být nedílnou přílohou zápisu a listinou, podle níž jsou platby schvalovány. Pro neurčitost uvedeného ustanovení zápisu, jakož i následného usnesení, tak nemohla být založena platební povinnost k částce 672 Kč pro rok 2016.

8. Ustanovení § 1208 písm. d) o. z. ani stanovy žalobce (Čl. anonymizováno odst. anonymizováno písm. anonymizováno)) nestanoví vázanost příspěvku na správu domu a pozemku na účetní období, příspěvek je třeba platit ve výši schválené shromážděním, dokud shromáždění nerozhodne o změně stávající výše příspěvku. V případě neurčitosti ustanovení o výši příspěvku ze dne datum by pak povinností žalované bylo platit příspěvek v předchozí výši. Je však v dané věci v tomto směru problém jednak ten, že žaloba žalobce za období předcházející pod sp. zn. spisová značka byla zamítnuta, protože žalobce neunesl důkazní břemeno o tom, že žalované sdělil výši záloh na správu (opravy) domu, není zde tedy zjištěna výše v předcházejícím období, z níž by nyní mohl soud vycházet. A jednak došlo i ke změně právní úpravy, kdy podle ustanovení § 3041 odst. 2 o. z. měly právnické osoby lhůtu tří let pro přizpůsobení se o. z., tj. od datum již musely být odlišeny dvě kategorie příspěvků ve smyslu ustanovení § číslo, a to na správu domu a pozemku a na vlastní správní činnost, kdy v poměrech žalobce k takovému rozlišení došlo až od datum rozhodnutím shromáždění vlastníků ze dne datum (viz dále). Soud proto žalobu co do částky 8 064 Kč (12 krát 672 Kč) zamítl včetně požadovaného příslušenství.

9. Dále žalobce nárokoval zaplacení dlouhodobých záloh na správu domu a opravy domu ve výši 405 Kč měsíčně za období od ledna do prosince 2017 a tento svůj nárok opíral o rozhodnutí shromáždění vlastníků ze dne datum. Ze zápisu z tohoto shromáždění bod 4. vyplývá, že shromáždění schvaluje výši příspěvku - dlouhodobá záloha na opravy domu 9 Kč/m2, je zde vyčíslena i částka 405 Kč pro bytovou jednotku žalované číslo tj. 45 krát 9 Kč/m2. Schválení výše příspěvků na správu domu patří do působnosti shromáždění podle ustanovení § 1208 písm. d) o. z., z přijatého usnesení má soud za dostatečně zřetelné, že se jedná o příspěvek ve formě zálohy na správu domu a pozemku podle ustanovení § 1180 odst. 1 o. z., když zálohy na příspěvky na vlastní správní činnosti podle ustanovení § 1180 odst. 2 o. z. jsou schvalovány samostatně, pro žalovanou v částce 715 Kč měsíčně, tyto zálohy předmětem řízení nebyly, žalobce nárokoval až nedoplatek z jejich vyúčtování – viz níže.

10. Soud má tedy za prokázané, že shromáždění vlastníků dne datum řádně rozhodlo o výši příspěvku na správu domu a pozemku v částce 405 Kč pro období od datum. Podle stanov žalobce členové společenství platí příspěvky na správu domu ve formě záloh na účet společenství do 15. dne v kalendářního měsíce (Čl. XIX odst. (1)), je však povinností předsedy společenství, aby jednotlivým členům společenství sdělil podle usnesení shromáždění výši příspěvků na náklady spojené se správou domu (Čl. VIII odst. (8) písm. h) stanov). Žalobce uvedl, že výši (předpis) příslušných záloh sdělil žalované listinou Změna předpisu úhrad od datum (č.l. 109), tato listina však zjevně nepochází od předsedy společenství, v záhlaví je uveden správce anonymizováno příjmení, na razítku titul jméno příjmení – anonymizováno, IČO, tj. nejedná se ani o osobu, jež uzavřela smlouvu o správě nemovitosti ze dne datum – právnická osoba, IČO. Protože listina nepochází od osoby, jež je oprávněna a zároveň povinna sdělit žalované výši příspěvku na správu domu, nemohla ani vyvolat splatnost těchto příspěvků pro následující období od datum. Za kvalifikovanou výzvu k plnění tak soud považuje až samotnou žalobu podanou žalobcem zastoupeným jeho předsedou, jako statutárním orgánem, z níž měla žalovaná možnost seznámit se s požadavkem žalobce a výší záloh na příspěvek na správu domu a pozemku od datum. Žaloba byla žalované doručena dne datum, pětidenní lhůta k plnění za využití ustanovení § 1959 písm. e) o. z. uplynula dnem datum a ode dne následujícího je žalovaná s plněním v prodlení a žalobce má spolu s částkou 4 860 Kč (15 krát 405 Kč) nárok i na zaplacení úroku z prodlení podle ustanovení § 1970 o. z. ve výši stanovené ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a v tomto rozsahu soud důvodné žalobě vyhověl.

11. Podle ustanovení § 1181 o. z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období (odst. 1). Není-li určena doba splatnosti nedoplatku nebo přeplatku záloh, jsou splatné k témuž dni do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 (odst. 2).

12. Podle ustanovení § 7 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, dále jen„ zákon č. 67/2013 Sb.“, není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období (odst. 1). Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování (odst. 2). Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb (odst. 3).

13. Podle ustanovení § 2 zákona č. 67/2013 Sb. se pro účely tohoto zákona považuje za poskytovatele služeb i společenství vlastníků jednotek a za příjemce služeb i vlastník jednotky.

14. Soudní praxe je ustálena v názoru, že podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je skutečnost, že vyúčtování bylo řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) provedeno a povinná osoba s ním byla seznámena. O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Vyúčtování postrádající některou z předepsaných náležitostí nebo znějící na cenu v nesprávné výši není řádným vyúčtováním a není způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování. Nejsou-li pro některé poskytované služby zvláštním právním předpisem stanoveny obsahové náležitosti vyúčtování, musí vyúčtování těchto služeb, aby vůbec mohlo jít o vyúčtování, obsahovat minimální údaj o ceně za tu kterou službu a současně též údaj o množství dodané služby; vlastník jednotky totiž musí z obsahu vyúčtování zjistit minimálně takové informace, na základě kterých bude schopen rozpoznat, zda poskytovatelem služeb požadovaná úhrada odpovídá jeho spotřebě či způsobu výpočtu této spotřeby tak, jak byl účastníky dohodnut nebo jak je stanoven právním předpisem. Není-li vyúčtování služeb věcně správné, trvá nejen povinnost poskytovatele vyúčtování provést (řádně), nýbrž (a to právě v důsledku nesplnění uvedené povinnosti) nenastala ani splatnost nedoplatku (popřípadě přeplatku) plynoucího z vyúčtování. (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 26 Cdo 4637/2018).

15. Soud k důkazům provedl listiny, které žalobce předložil jako vyúčtování služeb za rok 2015 (č.l. 34 spisu) s nedoplatkem ve výši 2 323 Kč, za rok 2016 (č.l. 35 spisu) s nedoplatkem ve výši 2 086 Kč a rok 2017 (č.l. 36 spisu) spolu s vyúčtováním příspěvků na správu domu, které nejsou hrazeny z dlouhodobé zálohy, s nedoplatkem ve výši 4 995 Kč.

16. Dále soud vycházel ze stanov žalobce účinných od datum, kde podle Čl. anonymizováno Pravidla pro příspěvky na úhradu cen služeb a pro způsob určení jejich výše placené jednotlivými vlastníky jednotek odst. (5) písm. a) se náklady na službu osvětlení společných prostor rozúčtují podle počtu rozhodných pro rozúčtování – zjevně zde písařskou chybou vypadlo slovo„ osob“, když jinak jde o ustanovení shodné s ustanovením § 5 odst. 2 písm. d) zákona č. 67/2013 Sb.

17. Z obsahu jednotlivých vyúčtování za roky 2015, 2016 a 2017 vyplývá, že jsou jimi vyúčtovávány služby vodné – stočné, komíny, kdy tato položka je ve všech případech nulová, a společná elektřina. Ve všech vyúčtováních za jednotlivé roky je u služby společná elektřina uvedeno kritérium„ dle spoluvlastnických podílů“ s uvedeným podílem ne vždy zcela shodným podílem, jde tedy o způsob výpočtu spotřeby, který neodpovídá způsobu zakotvenému ve stanovách žalobce. Navíc mělo-li by logicky jít o podíl žalované v uvedeném rozsahu na celkových nákladech odběrného místa, zde uvedená výsledná částka tomu svojí výši ani nijak neodpovídá. Vyúčtování této služby rovněž ve všech případech postrádá alespoň minimální údaj o množství, je zde uváděn toliko údaj o výši nákladu. Za pravdu je třeba dát žalované pak i v tom, že u služby vodné – stočné není zřejmé, jak ze zde uvedených údajů lze matematicky dospět právě k té výši částky nedoplatku zde uvedené.

18. Podle výše citovaného ustanovení § 1181 odst. 1 o. z. je právem vlastníka, a tedy tomu odpovídající povinností osoby odpovědné za správu domu, aby mu tato osoba zálohy na služby včas vyúčtovala. příjmení odpovědnou za správu domu je společenství vlastníků (§ 1190 odst. 1 o. z.), podle stanov žalobce vyúčtování záloh na úhradu za služby a vypořádání nedoplatků nebo přeplatků zajišťuje předseda společenství jako jeho výkonný orgán (Čl. anonymizováno odst. (anonymizováno) písm. anonymizováno)). I kdyby vyúčtování provedl (vystavil) správce, s nímž žalobce uzavřel smlouvu o zajištění správy domu, jak žalobce tvrdil, pak v daném případě na listinách o vyúčtování služeb na roky 2015 a 2016 je uvedena adresa správce anonymizováno příjmení, na razítku je anonymizováno - správa nemovitostí, zatímco ze žalobcem předložené smlouvy o správě nemovitosti ze dne datum vyplývá, že osoba správce je zde označena jako právnická osoba právnická osoba, IČO, i na otisku razítka je stejná právnická osoba Je tedy zřejmé, že se nejedná o totožnou osobu s tou, jež je označena (navíc dvojím i od sebe odlišným označením) ve vyúčtováních za roky 2015 a 2016, kdy právnická osoba má jednoznačně danou obchodní firmu, pod níž je i zapsána v obchodním rejstříku, a této obchodní firmě údaje ve vyúčtováních nijak neodpovídají a totožné s ní nejsou ani obsahem a dovětkem s uvedením právní formy. Bylo nadbytečné zabývat se tím, zda s právnickou osobou právnická osoba byla řádně uzavřena smlouva o zajištění správy domu a zda tato osoba byla i oprávněna provádět vyúčtování služeb, neboť z obsahu obou vyúčtování nijak nevyplývá, že je tato osoba také skutečně provedla. Nelze tedy pro vyúčtování za roky 2015 a 2016 uzavřít, že tato vyúčtování byla provedena k tomu oprávněnou a zároveň povinnou osobou.

19. Vyúčtování za rok 2017 je označeno jako vyúčtování služeb (podle zákona č. 67/2013 Sb.) a příspěvků na správu domu, které nejsou hrazeny z dlouhodobé zálohy, vyúčtování je sice opatřeno údajem o žalobci jako poskytovateli služeb a jeho razítkem s podpisem, avšak ve vyúčtování jsou do jedné souhrnné částky nedoplatku sečteny nejen jednotlivé nedoplatky z vyúčtování služeb vodné – stočné a společná elektřina, ale i položky správní poplatek, mzdové náklady, pojištění a náklady na provoz. Jde o položky jednoznačně podřaditelné pod ustanovení § 1180 odst. 2 o. z. a v praxi označované jako náklady na vlastní správní činnost, jejichž vyúčtování nelze směšovat s vyúčtováním služeb poskytovaných s užíváním bytu už jen proto, že tyto položky podléhají jinému právnímu režimu, kdy podle ustanovení § 1008 písm. d) o. z. rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků patří do působnosti shromáždění.

20. Ze všech těchto důvodů pak soud všechna vyúčtování za roky 2015, 2016 a 2017 hodnotí jako věcně nesprávná, a tedy nezpůsobilá vyvolat splatnost nedoplatků v nich vyčíslených, což jej vede k zamítnutí žaloby co do částek nedoplatků z vyúčtování služeb ve výši 2 323 Kč, 2 086 Kč a 4 995 Kč včetně jejich příslušenství.

21. Soud v odůvodnění rozsudku nehodnotil provedené důkazy, z nichž nebyly zjištěny žádné ve věci rozhodné skutečnosti, resp. skutečnosti, z nich zjištěné již nemohly mít na rozhodnutí soudu žádný vliv. Bylo již nadbytečné zabývat se tím, že byla žalované doručena vyúčtování služeb za roky 2015, 2016 a 2017 a předpis záloh příspěvků od datum, když tyto listiny pro vady svého obsahu tak, jak jsou popsány shora, nemohly vyvolat žalobcem jimi zamýšlené právní účinky.

22. O nákladech řízení ve vztahu mezi jeho účastníky rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy žalovaná byla ve věci úspěšná v rozsahu 81 %, což po odečtení rozsahu úspěchu žalobkyně 19 % činí 62 %, a v tomto rozsahu má žalovaná právo na náhradu nákladů účelně vynaložených k bránění svého práva vůči žalobci. Při určení rozsahu úspěchu soud vycházel z celkového předmětu řízení včetně příslušenství vyčísleného ke dne vyhlášení rozsudku, tj. částka 29 005 Kč, přičemž žalovaná byla úspěšná co do celkové částky včetně příslušenství ve výši 5 475 Kč Náklady řízení žalované tvoří 8 080 Kč odměna advokáta za zastupování žalované z tarifní hodnoty 22 328 Kč podle ustanovení § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen „a. t.“, za čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření ve věci samé ze dne datum, účast na jednání před soudem dne datum a dne datum) + 1 696,80 Kč 21 % DPH a 1 200 Kč náhrada hotových výdajů advokáta podle ustanovení § 13 odst. 1 a 4 téže vyhlášky za uvedené čtyři úkony právní služby + 252 Kč 21% DPH, tj. celkem částka 11 228,80 Kč, z níž 62 % činí 6 962 Kč Náklady právního zastoupení zahrnují náhradu za daň z přidané hodnoty ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., když právní zástupce žalované je plátcem této daně.

23. O lhůtě k plnění rozsudkem uložených povinností soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem. Údaj o místu plnění náhrady nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat exekuční návrh nebo návrh na soudní výkon rozhodnutí.