OSLI 12 C 307/2020-134

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Renatou Urbánkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ o vypořádání společného jmění manželů,

I. Ze zaniklého společného jmění manželů se přikazují do výlučného vlastnictví žalovaného: a/ tyto nemovitosti: ⟪LB:lb_001⟫ -) pozemek parc. číslo o výměře 74 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), na němž stojí jako jeho součást stavba adresa – rodinný dům ⟪LB:lb_002⟫ -) pozemek parc. číslo o výměře 1011 m2 (zahrada) ⟪LB:lb_003⟫ -) pozemek parc. číslo o výměře 33 m2 (ostatní komunikace) vše zapsáno na listu vlastnictví číslo pro kat. území obec, územní celek pod příjmení, u stát. instituce, stát. instituce; b/ veškeré závazky, které má žalobkyně a žalovaný vůči právnická osoba (nyní právnická osoba), plynoucí z uzavřené Smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření - úvěrová smlouva číslo ze dne datum; c/ značka automobilu anonymizováno, rok výroby rok, registrační značka; d/ veškeré vybavení domu a domácnosti na adrese adresa žalovaného a žalobkyně. e/ stav na bankovním účtu ke dni datum, vedeném na jméno celé jméno žalovaného u právnická osoba, č. účtu: bankovní účet.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni vypořádací podíl ve výši 861 670 Kč, a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR – na účet Okresního soudu v Liberci částku ve výši 50 Kč, a to to tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit ČR – na účet Okresního soudu v Liberci částku ve výši 50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. a); slouží osobní potřebě jednoho z manželů,

2. b); nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl,

3. c); nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech,

4. d); nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví,

5. e)

6.; nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

6. Pokud jde o vnosy, které chtěla vypořádat žalobkyně, kdy se mělo jednat o práce jejích rodičů na dané nemovitosti, pak soud s ohledem na ustálenou judikaturu konstatuje, že fyzickou práci rodičů nelze řádně ocenit, jedná se o práce, které v té době měly spíše formu daru a není možné tyto vypořádat jako vnos do SJM. Navíc žalobkyně netvrdila ani neprokázala, v jaké výši měly být konkrétní práce provedeny.

7. Pokud jde o právní zhodnocení odklonu od principu rovnosti podílů (tzv. disparity podílů), pak soud uvádí, že v daném případě ani u jednoho z účastníků neshledal žádné relevantní důvody pro aplikaci disparity při vypořádání majetkového společenství účastníků. Argument žalovaného, že to byl on, kdo se zasloužil o nabytí společného majetku, když splácel úvěry a dluhy, nemůže dle platné judikatury obstát (NS ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 439/2013 ze dne 29. 4. 2015 vyslovil závěr, že samotná okolnost, že manželé i po delší dobu hospodaří odděleně, není důvodem pro stanovení rozdílných podílů na jejich majetkovém společenství). Manžel sice splácel úvěry, nicméně je nutno poukázat na skutečnost, že automobil i nemovitost výlučně užíval, těmito splátkami měl vyřešeno bydlení, na rozdíl od žalované, která se samozřejmě musí podílet na splátkách, ale nadto si musí platit vlastní bydlení.

8. Podle ustanovení § 708 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů. To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona.

9. Podle ustanovení § 709 odst. 1 o.z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co

10. Podle ustanovení § 713 odst. 3 o.z. z právních jednání týkajících se společného jmění nebo jeho součástí jsou manželé zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně.

11. Podle ustanovení § 740 o.z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

Podle ustanovení § 741 o.z. nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že

a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné,

b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek,

c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek,

Podle ustanovení § 742 odst. 1 o.z., nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla:

d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí,

e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost,

f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

12. Pokud soud provedl další důkazy, které nyní nehodnotí nebo zamítl některé návrhy na doplnění dokazování, je to z důvodu nadbytečnosti, neboť výše uvedené hodnocené důkazy jsou dostatečným základem pro posouzení dané věci.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a novel (dále jen o.s.ř.), kdy ve věci úspěšné žalobkyni by byla přiznána náhrada nákladů řízení, neboť jejímu návrhu bylo vyhověno, nicméně žalobkyně již ve svém návrhu uvedla, že o nákladech řízení má soud rozhodnout tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

14. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. je zpravidla lhůta ke splnění povinnosti (tzv. pariční lhůta) 3 dny od právní moci rozsudku. Soud může určit delší lhůtu ke splnění povinnosti, nebo může stanovit, že se peněžité plnění může stát ve splátkách. Jedná se o výjimku, pro jejíž uplatnění by měl osvědčit konkrétní okolnosti případu a racionální důvody zohledňující zejména povahu projednávané věci, přiznaný nárok a osobní poměry účastníků. V daném případě má soud za to, že lhůta 3 měsíců, ve které má žalovaný vyplatit žalobkyni, je přiměřená pro obě strany. V dané lhůtě má žalovaný dostatečný časový prostor pro uspořádání svých finančních záležitostí, aby obstaral peníze na vyplacení vypořádacího podílu pro žalobkyni, které se pak v přiměřené lhůtě dostane peněžité plnění.

15. Znalec celé jméno znalce vyúčtoval znalečné za znalecký posudek číslo (ocenění nemovitostí) ve výši 8 100 Kč. Na zálohách zaplatil každý z účastníků 4 000 Kč Částku 100 Kč platil stát ze svých prostředků, proto v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 o.s.ř. uložil účastníkům rovným dílem doplatit tuto částku.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci, písemně, ve dvou vyhotoveních.

Nebudou-li uložené povinnosti splněny dobrovolně, lze se domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.